Srbsko

Rozcestník informací o Srbsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Ekonomika Srbska bude patrně méně zasažena pandemií covidu-19 než v ostatních zemích Evropy. Nejnovější prognózy analytiků Mezinárodního měnového fondu, Světové banky atd. sice odhadují snížení HDP v letošním roce, ale zároveň předpokládají následný velmi výrazný hospodářský růst v roce 2021. To vše samozřejmě za předpokladu plného otevření ekonomiky ve druhém pololetí 2020 a bez nástupu druhé vlny pandemie.

Pozitivní náhled vychází z dobrého stavu národního hospodářství Srbska před koronavirovou krizí, který byl charakterizován například růstem HDP za 4. čtvrtletí loňského roku o 6,2 % a pokračující expanzí v 1. čtvrtletí 2020, kdy bylo dosaženo +5 % (zatímco v eurozóně již byl propad -3,3 %). Rovněž další ekonomické ukazatele, například veřejný dluh 24,3 mld. EUR, tj. 51,9 % HDP, devizové rezervy 12,79 mld. EUR, zásoby 31 tun zlata, inflace 0,6 % p.a., stavební výroba +24,4 % atd. dávaly do rukou srbské vlády širší možnosti, jak podpořit další ekonomický vývoj země a hospodářsky eliminovat dopady koronavirové krize.

Srbsko alokovalo na ekonomická opatření v hlavním vládním balíčku částku 608,3 mld. RSD, tj. 5,1 mld. EUR, což představuje cca 11 % HDP. Tato podpora je dle srbských ekonomů i vládních představitelů největší v rámci zemí jihovýchodní Evropy a desátá největší (poměrem k HDP) v Evropě, kde průměr činí cca 8 %.

Vládní program v hodnotě odpovídající téměř polovině srbského státního rozpočtu obsahuje tři základní sady opatření, která jsou zaměřena a) na fiskální politiku, b) na přímou podporu pro soukromý sektor a c) na opatření pro udržení likvidity v soukromém sektoru a jiné úlevy.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

K rozvoji ekonomiky Srbska bezesporu přispíval program ekonomických reforem pro období let 2019–2021. Tento strategický dokument, který široce reflektoval i úsilí o budoucí členství v Evropské unii a doporučení Mezinárodního měnového fondu (MMF), byl zaměřen především na zachování finanční stability, podporu vyššího ekonomického růstu, snižování veřejného dluhu, tvorbu

pracovních míst a zlepšování životní úrovně. Strukturální a institucionální reformy byly dále cílené srbskou vládou na reformy státem vlastněných společností, na zkvalitnění podmínek na trhu s energií, dopravou, na zlepšení podnikatelského prostředí atd.

Na tento dokument navázal také další významný ambiciózní plán nazvaný „Serbia 2025“. Pětiletý investiční plán mj. uvedl předpoklad další expanze srbské ekonomiky. S tím jsou spojené například veřejné investice o objemu 14 mld. EUR, tj. cca 350 mld. CZK, navýšení průměrných platů na 900 EUR/měs. (z dosavadních 460 EUR), stabilní devizový kurz v rozpětí 117–120 RSD/EUR. Do dopravní infrastruktury a železnic by mělo Srbsko investovat více než 9 mld. EUR, tj. 225 mld. CZK.

Oba tyto klíčové národní dokumenty budou tvořit hlavní osu i pro období po překonání pandemické krize. Dílčí úpravy zatím nebyly avizovány, z čehož vyplývá, že perspektivními sektory v Srbsku budou především:

Dopravní průmysl a infrastruktura

V Srbsku v současné době probíhá mimořádný boom z hlediska budování dopravní infrastruktury. Velké projekty jsou jak v oblasti rozvoje železniční sítě, tak silniční včetně klíčových dálnic, vodní dopravy (budování a modernizace přístavů) i letecké dopravy (letiště). Tyto projekty nebyly přerušeny ani v období výjimečného stavu, neboť jsou pro další rozvoj země zcela zásadní.

Mimořádným projektem je například železniční rychlostní trasa Bělehrad–Budapešť. Projekt je financován z čínské strany, a proto možnosti jsou především v oblasti subdodávek. Celková hodnota trati, která by měla spojit řecký přístav Piraeus s Budapeští, je odhadována na 2,89 mld. USD.

Srbsko realizuje i jiné projekty na hlavních i regionálních tratích. Jedním z dalších významných projektů je rovněž modernizace 100 km trati Bělehrad–Niš v hodnotě 234 mil. USD. V současné době také pokračuje výstavba částí silničního Koridoru 10, který území Srbska spojí s Rakouskem, Maďarskem, se Slovinskem, s Chorvatskem, Bulharskem, se Severní Makedonií a s Řeckem.

Stavební průmysl

V Srbsku lze v nejbližším období očekávat další kontinuitu rozmachu stavebnictví. V realizaci jsou velké stavební projekty. Rozběhla se výstavba gigantického projektu v centru hlavního města „Belgrade Waterfront“ či developerských projektů „Avala“ a „New River Port“. Roste poptávka po nových bytech, ale i modernizaci stávajících bytových domů a jejich energetické úspornosti. S tím souvisí i technologie pro monitorování spotřeby energií a vody a zařízení na jejich efektivnější využívání.

Nárůst stavební výroby byl před vypuknutím koronavirové krize téměř +25 %. Tento trend by mohl být znovu obnoven již ve 2. pololetí tohoto roku a další expanze může následovat v roce 2021.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Při řešení epidemiologické krize velmi výrazně gradovala i potřeba maximální hygieny, čisté vody, zpracování odpadů, a to nejen ve městech, ale i v malých obcích a vzdálených municipalitách.

Srbsku v podstatě chybí ucelená ekologická infrastruktura, jako jsou čistírny odpadních vod a funkční kanalizace. I systém zásobování pitnou vodu je na úrovni, která ani zdaleka nedopovídá požadavkům EU. Je proto patrný rostoucí zájem o dodávky technologií a řešení v této oblasti a s tím, jak se bude rozšiřovat čerpání z předvstupní pomoci EU, poroste i objem prostředků, které bude srbská státní správa nucena v této oblasti investovat. Celková hodnota investic se odhaduje na 5,6 mld. USD v průběhu dalších 25 let.

Železniční a kolejová doprava

S modernizací dopravní infrastruktury nepřímo souvisí i modernizace vozového parku dopravců. Srbsko postupně obnovuje vozový park pro osobní i nákladní dopravu. Stávající vozový park z velké části již dlouho přesluhuje svou standardní dobu technické i morální životnosti, a lze tedy očekávat nejen nákupy nových, ale (kvůli složité hospodářské situaci) i ekonomicky zajímavější modernizaci stávajících dopravních prostředků.

Město Bělehrad například připravuje vypsání výběrového řízení na dodávku tramvají a trolejbusů. Příležitosti na subdodávky pro MHD by mohly být i v souvislosti se zahájením výstavby metra.

Velvyslanectví ČR v Bělehradě
e-mail: commerce_belgrade@mzv.cz
www.mzv.cz/belgrade

Pravidelné novinky e-mailem