Súdán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Káhiře (Egypt)

Dlouholetou občanskou válku mezi arabským, islámským severním Súdánem a africkým jižním Súdánem ukončil v lednu 2005 podpis Všeobecné mírové smlouvy (CPA). Trvalo ještě dalších šest let, než v souladu s CPA proběhlo v lednu 2011 očekávané referendum o sebeurčení jižní části Súdánu. Pro nezávislost v referendu hlasovalo 98.83 % jižních Súdánců, ale i na Severu tvořili příznivci rozdělení země 58% voličů. CPA ponechala nevyřešené některé zásadní otázky vztahů mezi oběma budoucími státy, zejména sdílení ropných výnosů, status sporné a na ropu bohaté oblasti Abyei a konečně demarkaci společné hranice. Pod záštitou Africké unie nadále probíhající jednání vedla dne 9. 7. 2011 ke slavnostnímu vyhlášení 54. afrického státu – Jihosúdánské republiky. Súdán přišel rozdělením země o čtvrtinu svého obyvatelstva, o třetinu svého území, o  70 – 80 % zásob ropy a cca 75 % příjmových zdrojů rozpočtu.

Po rozdělení země se vláda prezidenta Umara Bašíra pokusila podniknout vstřícné kroky vůči politické opozici a přesvědčit ji, aby se podílela na nově vzniklé vládě národní jednoty. Toto úsilí bylo úspěšné jen částečně, řada stran a hnutí zůstala v opozici. Politická opozice odmítá násilné formy politického boje a svržení stávajícího režimu chce dosáhnout politickými prostředky. Přestože prezident Bašír oznámil, že již nehodlá kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách, opak je pravdou. V dubnu 2015 byl opětovně zvolen do čela státu.

Pozice prezidenta O. Bašíra na mezinárodním poli je nadále oslabena rozšířením obvinění ze strany Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) za zločin genocidy spáchaný v Dárfúru, přičemž stále platí vydaný zatýkací rozkaz na súdánského prezidenta. V pořadí druhý zatýkací rozkaz ICC v Haagu k zatčení prezidenta O. Bašíra byl vydán dne 12. července 2010. Mezinárodní zatykač ICC byl rovněž vydán na súdánského ministra obrany.

Ekonomická situace země zůstává špatná a nejeví známky zlepšování. Ztráta 75 % příjmových zdrojů státního rozpočtu po rozdělení země těžce zasáhla súdánskou ekonomiku. Přerušení tranzitu jihosúdánské ropy přes severosúdánské území bylo další ranou pro súdánský rozpočet. Vláda v Chartúmu se snaží hledat alternativní zdroje příjmů, podporuje např. rozvoj těžby zlata i jiných surovin, které má země k dipozici, nahrazení tak značného příjmového výpadku je ale během na dlouhou trať. V důsledku nedostatku konvertibilních měn v posledních dvou letech prudce devalvovala súdánská libra a ani uvolnění jejího kurzu centrální bankou nepřineslo vyrovnání oficiálního a černého kursu súdánské měny.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Súdánská republika
  • Džumhúrijat as-Súdan
  • The Republic of Sudan

Právní systém: šaría (islámské právo), aplikované na obchodní i trestní právo.

Složení vlády (aktuální k 12.5.2017):

Federální vláda (aktualizováno k 20.5.2018)

President

Umar Hassan Ahmad al-BASHIR, Field Mar.

Prime Minister and Vice-President

Bakri Hassan SALEH

       

Min. of Animal Resources & Fisheries

Musa Tibin MUSA

Min. of Antiquities, Tourism, & Wildlife

Mohamed Abu Zaid MUSTAFA

Min. of Agriculture & Forestry

Ibrahim Adam Ahmed AL-DUKHAIRI

Min. of Council of Ministers

Ahmed Saad OMAR Khadr

Min. of Culture

Attayeb Hassan BADAWI

Min. of Defense

Awad al-Karim Ahmad Ibn AUF

Min. of Foreign Affairs

Dr. Dirdiri Mohamed Ahmed

Min. of Environment, Natural Resources & Urban Development

Hassan Abdel Qader HILAL

Min. of Finance & Economic Planning

Mohamed Othman RIKABI

Min. of Investment

Mubarak Fadel AL-MAHDI

Min. of Guidance & Religious Endowments

Ammar MIRGHANI

Min. of Youth & Sports

Husayn Muhammad HAMDI

Min. of Trade

Hatim al-Sir ALI

Min. of Transportation, Roads & Bridges

Makhawi Mihammad AWAD

Min. of Gen. Education

Suad ABDEL RAZIQ Mohamed Sayeed

Min. of Welfare & Social Insurance

Masher Mohammed Al-Amin ABDALLAH

Min. of Water Resources & Electricity

Mutaz Musa Abdalla SALIM

Min. of Communication and Information Technology

Tahani Abdalla ATTIYA

Min. of Health

Bahr Idris ABU GARDA

Min. of Presidential Affairs

Fadl ADBALLAH

Min. of Higher Education & Scientific Research

Summaya Mohamed Ahmed Abu KASHAWWA

Min. of Petroleum

Lual Achuil Deng

Min. of Interior

Ibrahim Mahmoud Hamid

Min. of Minerals

 

Min. of Industry

Musa Mohamed Ahmed KARAMA

Min. at Decentralized Bureau

Faisal Hassan IBRAHIM

Min. of Justice & Prosecutor Gen.

Sálim Ahmed Sálim

Min. of Information

Ahmed Bilal OSMAN

Min. of Human Resources Development

Al-Sadiq al-Hadi al-MAHADI

Min. of International Cooperation

Idris Suleiman YOUSSEF

Min. of Labour

Ahmed Babikir NAHAR

Gov. of Central Bank of Sudan

Hassan Abdelrahman Hashim ABDELRAHMAN

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 41,349 mil. (05/2018, CIA Factbook)

Počet obyvatel řadí Súdán na 35. místo na světě. Je trvale proměnlivý v důsledku dlouhodobé občanské války, hladomoru a emigrace do Čadu a Ugandy na jedné straně a přílivu uprchlíků z Etiopie a Eritreje na straně druhé.

Venkovská populace je stále velmi mobilní, existuje přibližně 2 mil. kočovných nomádů, kromě toho asi 500.000 sezónních dělníků, kteří se pohybují mezi přírodně a uměle zavlažovanými oblastmi.

V produktivním věku se nachází 57 % obyvatelstva. V zemědělství působí 80 %, v průmyslu 7 %, ve státních službách 13 %.

 

Roční přírůstek byl v roce 2017 odhadován na 2,41 %.  

Věk

0-14

15-64

65 +

Celkem (%)

39,4

57,3

3,3

 

Délka dožití a vzdělanost

Průměrná délka života:

M - 62 let; Ž - 66,3 let

Vzdělanost (starší než 15 let,   kteří umějí číst a psát):

75,9 %

Gramotnost dospělých

muži

83,3 %

 

ženy

68,6 %

 

Míra vzdělanosti je podobná jako v sousedních zemích, ale znatelně horší v porovnání s jinými arabskými zeměmi. Velké rozdíly jsou patrné mezi městskou a venkovskou populací.  

    

Národnostní složení

Dominantní etnickou skupinou jsou súdánští Arabové (70 %), dále pak Furové, Bejaové, kmeny Nuba a Fallata.

 

Náboženské složení

Po rozdělení země se až 97 % obyvatel hlásí k islámu (sunitští muslimové). Zbývající část vyznává kmenová náboženství a křesťanství.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hrubý domácí produkt (HDP)

HDP

2013

2014*

2015*

2016*

 2017

Reálný nárůst v %

3,9

1,6

4,9

3,1

 3,7

(Zdroj: Bank of Sudan, CIA)

* odhad

Sektorová struktura tvorby HDP (v %)
HDP dle sektoru (%)

2013

2015

2016

2017 

zemědělství

27,4

28,9

27,5

 39,6

průmysl

33,6

20,4

20,7

 2,6

služby

39,0

50,7

51,8

 57,8

 

Nezaměstnanost je udávána ve výši 19.6% (2017).

 

Míra inflace

Míra inflace

  2013

  2014

2015

2016

 2017

%

   36,5

   36,9

31,1

32,8

 32,4

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (mld. USD)

2012

2013

2015

2016

 2017

Celkové příjmy

3,93

4,51

6,51

7,3

 8,19

Celkové výdaje

7,63

6,84

9,75

11,28

 13,40

Deficit 

-3,70

-2,33

-3,24

-3,98

 -5,21

Zdroj: Bank of Sudan, Ministry of Finance and Economy, The Economist Inteligence Unit.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013 (odhad)

2014

2015

2016

2017 (odhad)

běžný účet

-1,98

-5,7

-4,9

-5,13

-2,32

obchodní bilance

- 0,4

    -4,23 -4,84

Hodnoty jsou uvedeny v mld. USD
Zdroj: Middle East and Africa Monitor, African Economic Outlook, CIA

 

Devizové rezervy v mld. USD

 Rezervy (mil. USD)

2015

2016

2017 

rezervy

173,5 168,3 504,9

Zdroj: Midddle East and Africa Monitor, CIA

 

Výpadek příjmů z prodeje ropy byl další citelnou ránou, kterou utrpěly súdánské měnové rezervy. Pokrytí dovozu rezervami se dále významně snížilo a nedá se očekávat, že by se v nejbližší době tento trend podařilo změnit. Jedinou nadějí tak pro súdánskou ekonomiku zůstávají zahraniční investice a následný vývoz nerostných surovin.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017 

vnější dluh (mld. USD)

39,63

40,92

48,17

49,4

51,26 53,35

veřejný dluh jako % z HDP

101,7

111

 - 68,9 68,8 47,9

Zdroj: Middle East and Africa Monitor, CIA World Factbook

Celková struktura zahraniční zadluženosti:

  • Mezinárodním finančním institucím: 11 % (např. Islámská rozvojová banka, Arabský fond pro ekon. a soc. rozvoj, Evropská investiční banka,  Africký rozvojový fond, OPEC)
  • Pařížskému klubu: 37 % (např. USA, Francie, Japonsko, Itálie, Rakousko, Norsko)
  • Dalším zemím: 38 %  (např. Kuvajt, Čína, Irán, Malajsie, Rumunsko)
  • Mezinárodním komerčním bankám: 14 %

Pozn.: údaje z roku 2015, aktuálnější nejsou k dispozici; zdroj: IMF

Zahraniční zadluženost se v absolutních číslech každoročně zvyšuje. Přesto se Súdán snaží hradit své závazky k MMF a dalším mezinárodním institucím. Nemalé úsilí je věnováno Pařížskému klubu – ve smyslu odpouštění dluhů.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Od ledna 2007, dle nařízení Bank of Sudan, bylo zavedeno euro jako hlavní zahraniční měna bankovních převodů namísto amerického dolaru, který byl dříve upřednostňován. Hlavními zúčtovacími měnami jsou nyní euro, saúdský rijál a dirham (SAE). Súdánské banky jsou žádány, aby své devizové rezervy v centrální bance držely v EUR. Tento krok je do značné míry odpovědí na sankce USA vůči Súdánu, které způsobily bankovnímu sektoru značné potíže.

Centrální súdánskou bankou je Bank of Sudan, s pobočkami v různých částech země. Dále na trhu působí 30 komerčních bank, z nichž asi polovina je z větší či menší části soukromých. Hlavní náplní banky je rozvoj bankovních institucí v zemi, měnová a finanční politika a využívání finančních zdrojů k dosažení plánovaných makroekonomických ukazatelů. I ve snaze přilákat investory z arabského poloostrova je bankovní systém koncipován jako duální a měl by zaručovat aplikaci bankovnictví podle islámských (bezúročných) i konvenčních principů.

Jedna z největších státních bank – Khartoum Bank byla privatizována již v roce 2005.

 

Další banky:

  • Baraka Bank
  • Faisal Islamic Bank
  • Islamic Cooperative Development bank
  • El Neelain Bank
  • El Nilein Industrial Development Bank
  • Bank of Khartoum Group
  • Agricultural Bank of Sudan
  • Sudanese Industrial Bank
  • Sudanese French Bank
  • National Bank of Sudan
  • Sudanese Savings Bank
  • Social Development Bank
  • Saudi Sudanese Bank
  • El Tadamen Islamic Bank
  • Workers National Bank
  • Animal Resources Bank
  • Omdurman National Bank
  • The Blue Nile Bank Ltd.
  • National Bank of Abu Dhabi
  • Bank of Real Estate
  • Commercial Bank
  • Bank of El Moghtarib
  • Habib Bank
  • Islamic Bank of The North
  • Ivory Bank
  • Qatar national Bank (QNB) – nejrychleji se rozvíjející zahraniční banka v zemi

ČSOB má korespondenční vztahy s následujícími bankami:

  • Bank of Khartoum
  • El Nilein Industrial Development Bank
  • National Bank of Sudan

ČSOB nepotvrzuje akreditivy, akceptuje pouze akreditivy potvrzené zahraničními bankami. Z hlediska rizik řadí Súdán mezi země s nejvyšším rizikem. EGAP řadí Súdán do kategorie “7” (nepojistitelné).

Jako platební instrument lze doporučit akreditiv potvrzený některou z renomovaných zahraničních bank nebo platbu předem. Soukromý sektor často disponuje devizovými depozity v zahraničí.

 

Pojišťovnictví:

Pojišťovnictví hraje významnou roli v národní ekonomice, zisky z činnosti jsou využívané k investičním účelům.

 

Hlavní pojišťovny:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Systém daní a dotací je v Súdánské republice značně komplikovaný a nepřehledný. Pro jednotlivé obchodní případy je proto nezbytné zjišťovat konkrétní informace ve vazbě k danému odběrateli/obchodnímu partnerovi.

 

Základní sazby jednotlivých kategorií daní:

 

Daň z příjmů právnických osob (tzv. korporátní) - sazby se liší v závislosti na oboru podnikání společnosti:

  •      0 %  zemědělství
  •    10 %  průmysl
  •    15 %  finanční, obchodní, realitní apod. služby
  •    30 %  tabákový průmysl
  •    35 %  prospekce, těžba a distribuce ropy a plynu

Odvod na sociální zabezpečení má také charakter korporátní daně, odvádí se ve výši

  •    17 % 

Daň z příjmů fyzických osob

  •    15 - 20 %
  •      8 %  příspěvek na sociální zabezpečení
  •      5 %  majetková daň
  •      5 %  daň z kapitálových příjmů

Daň z přidané hodnoty (VAT)

  •    17 %

Srážkové daně

  •    0 %   dividendové příjmy
  •    7 %   úrokové příjmy
  •  15 %   autorské poplatky, honoráře

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: