Surinam: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Brasílii (Brazílie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Republika Surinam (Republic of Suriname)
  • zkráceně Surinam

Složení vlády:

  • Prezident - Desiré Delano Bouterse
  • Viceprezident - Robert Ameerali
  • Ministr práce, technologického rozvoje a životního prostředí – Michael Miskin
  • Ministr vnitra - Soewarto Moestadja
  • Ministr zahraničních věcí – Winston Lackin
  • Ministr obrany – Lamuré Latour
  • Ministr zemědělství, chovu a rybolovu – Hendrik Setrowidjojo
  • Ministr financí - Adelien Wijnerman
  • Ministr spravedlnosti a policie – Edward Belfort
  • Ministr přírodních zdrojů – Jim Hok
  • Ministr školství a společenského rozvoje – Shirley Sitaldin
  • Ministr veřejných prací – Ramon Abrahams
  • Ministr pro místní rozvoj – Stanley Betterson
  • Ministr územního plánování a lesní správy – Ginmardo Kromosoeto
  • Ministryně pro sociální záležitosti a bydlení – Alice Amafo
  • Ministr dopravy, komunikací a cestovního ruchu – Falisie Pinas
  • Ministr zdravotnictví – Michel Blokland
  • Ministr sportu a mládeže – Ismanto Adna

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 573 tisíc (odhad 2014)
  • Průměrný roční přírůstek: 1,1 % (2014 odhad)

Demografické složení:

  • 14 let: 26,2 %
  • 15–64 let: 67,4 %
  • přes 65 let: 5,6 %

Národnostní složení:

  • 35 % potomci Indů – hinduové
  • 30 % kreolové
  • 13 % Javánci
  • 10 % Maroon – potomci Afričanů
  • 2 % amerindiáni
  • 8 % Číňané
  • 2 % ostatní

Náboženské složení:

  • křesťané: 48 % (protestanti 25 %, katolíci 23 %)
  • hinduisté: 27 %
  • muslimové: 20 %
  • domorodé víry: 5 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

(odhad WB)

nominální HDP (mld. USD)

4,26

5,09

5,01

5,8

5,85

HDP/obyv. (USD)

7.589

9.320

9.240

9,639

9,700

meziroční růst HDP (%)

4,7

4,0

4,4

4

1

inflace (%)

19,5

5

4,2

3

6,9

nezaměstnanost

7,6

8

8,8

8,9

8,9

Zdroj: WB, ECLAC

Základem hospodářství zůstává těžba zlata, platiny a drahých kamenů, jejichž vývoz představuje cca 60% veškerého vývozu země. Těžbu zlata ovládají firmy USA a Kanady, největším dovozcem SR zlata jsou nicméně Sjednocené arabské emiráty, následované Švýcarskem a USA. Diamanty vesměs směřují do Belgie. Výrazně poklesl význam bauxitu ve složení exportu oproti dřívějšku, nikoli však z důvodu nedostatku zdrojů, nýbrž poklesu rentability při současných nízkých světových cenách. 

Závažným problémem je dopad poklesu světových cen na státní rozpočet. Pokles příjmů z vývozu zlata a bauxitu způsobil v roce propad dluhu veřejných rozpočtů v r. 2013 na 6% HDP a v r. 2014 (odhad) kolem 5% HDP. 

Nicméně se odhaduje, že až 60% těžby zlata jde na vrub šedé ekonomiky, pololegálních či většinou nelegálních malých firem, které navíc devastují životní prostředí vypouštěním rtuti do řek apod. Největšími viníky jsou Brazilci, kteří do Surinamu za tímto účelem nelegálně migrují, s odstupem za nimi i těžaři z Francouzské Guyany, jejichž vlastní země je přece jen schopna přísnějšího dohledu a jakéhosi dodržování zákonů na ochranu ŽP a v sousedním Surinamu mají volnější pole pro nekalou činnost. 

Při poklesu těžby bauxitu se v r. 2014 na druhé místo v hodnotě exportu posunula paliva. Otevření nové rafinerie (italská investice) prakticky snížilo na minimum závislost SR na dovozu paliv, která naopak nyní představují až 15% hodnoty exportu (bauxit 14 %).  Na druhé straně dovoz surové ropy dosáhl cca 27% hodnoty dovozu, přičemž dalšími položkami jsou stroje (17%), dopravní zařízení (9%) chemikálie (8%) a potraviny (7%).  

Pokles vývozu bauxitu, ale i zlata v letech 2013-14 vede vládu ke snahám o diversifikaci exportu, hlavními komoditami jsou rýže, banány, zelenina, ryby a krevety.

V perspektivě musí země snížit závislost na vývozu surovin, a to jak z důvodu volatility světových cen, tak i naprosto dominujícího exportu zboží s nízkou přidanou hodnotou, při téměř úplné absenci vlastního zpracovatelského průmyslu. V zemi, která je z 95 % území pokryta pralesem, představuje dřevo a dřevěné výrobky méně než 1% exportu, zato třikrát více SR v této položce dováží (!). 

Strategickými cíli vlády je řešit nedostatek elektrické energie a zajistit udržitelný rozvoj vnitrozemí a racionální využívání vodních a přírodních zdrojů. Země nyní provádí komplexní geologický výzkum. Byl obnoven projekt výstavby hydroelektrárny 800 MW v západním Surinamu, který má financovat čínská firma. Realizace projektu je potřebná v perspektivě 10 let, kdy při zachování současných kapacit by se ekonomika Surinamu dostala přirozeným vývojem do energetické nouze. Další menší hydroelektrárna 50 MW se má stavět ve vnitrozemí.

Surinam je údajně 1. na světě v přepočtu objemu kvalitní pitné vody na obyvatele. Vláda má proto zájem o technologie pro racionální a udržitelné využívání vodních i ostatních přírodních zdrojů. 

Rozvoj vnitrozemských regionů je zásadní otázkou hospodářského vývoje země. SR rozvíjí programy rozvoje infrastruktury, kde financování by šlo ponejvíce z čínských peněz. NL připravuje projekt výstavby železnice v hodnotě 130 mil. eur. Se sousední Brazílií se rozvíjí projekt mapování země, které je spojeno i s geologickým výzkumem a studiemi pro speciální agro-ekologické zóny. Dalším zásadním programem je energetika. 

Potenciál pro zvýšení příjmů země v budoucnosti má nepochybně turistika.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2011

2012

2013

2014

2015

příjmy

           3,537.5

4,024.5

3,960.2

3,750.9

3,398.7

výdaje

3,551.1

4,410.6

4,728.4

3,671.4

4,571.6

saldo

-13.6

-386.1

-768.2

79.5

-1172.9

Údaje jsou v mld. SRD
Zdroj: Central Bank of Surinam

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2010

2011

2012

2013

2014

běžný účet 

692

251

132

-198

-195

kapitálový a finanční účet

-658

33

418

386

184,8

devizové rezervy

691

817

1008

775

978

zahraniční zadluženost

648

701

811

983

1,229.5

Údaje jsou v mil. USD
Zdroj: Central Bank of Surinam

Pozn: Pozdější údaje dosud nebyly zveřejněny.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V čele bankovního systému je centrální banka Central Bank of Suriname, která vykonává funkci emisní banky a má regulatorní a kontrolně devizové pravomoce. Surinam má zdravý bankovní systém se striktní kontrolou centrální banky.

Největšími surinamskými bankami jsou: 

  • RBTT BANK (SURINAME) N.V.
  • DE SURINAAMSCHE BANK N.V. 
  • HAKRINBANK N.V. 
  • SURINAAMSE POSTSPAARBANK
  • STICHTING SURINAAMSE VOLKSCREDITELBANK
  • LANDBOUWBANK N.V.
  • FINABANK N.V.
  • SURICHANGE BANK N.V.

Pojišťovací společnosti:

  • ASSURIA LEVENSVERZEKERING N.V.
  • CLICO LIFE AND GENERAL INSURANCE COMPANY (SA) Ltd.
  • CLICO LIFE INSURANCE COMPANY SURINAME N.V.
  • FATUM LEVENSVERZEKERING N.V.
  • ASSURIA SCHADEVERZEKERING N.V.
  • ASSURIA MEDISCHE VERZEKERING N.V. aj.

Záložny a úvěrové unie:

  • COOPERATIEVE CENTRALE VAN KREDIETCOOPERATIES C.A.
  • COOPERATIEVE VERENIGING SPAAR-EN KREDIETCOOPERATIE C-47 G.A.
  • KREDIETCOOPERATIE KERSTEN G.A. aj.

Na trhu dále operují spořitelní fondy a investiční a finanční společnosti.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Surinamu je uplatňována daňová soustava, která se skládá z těchto základních daní: 

  • DPH: 10 % 
  • korporátní daň z příjmu: 36 %
  • daň z nemovitostí různé sazby podle lokality a bonity půdy
  • daň z příjmu osob: 4 % aj.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: