Švédsko prosperuje, ale ztrácí svůj klid

22. 2. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ekonomika je v dobré kondici a má růst i v dalších letech, severské království se ovšem od základů mění. Oázou klidu, prosperity a sociálních jistot poslední dobou zmítají obavy lidí o jejich bezpečnost. Přesto má Švédsko všechny předpoklady k tomu, aby největší výzvy dneška včetně masového exodu běženců do Evropy zvládlo.

Svedsko, StockholmNová opatření, které Švédsko zavádí kvůli migrační krizi, komplikují seveřanům život. A místní je vnímají velmi citlivě.

Například ještě loni jste mohli pohodlně z centra dánské metropole Kodaně dojet – podmořským tunelem a přes jeden z nejdelších mostů světa – do různých destinací na jihu Švédska, dnes musejí všichni přestoupit na letišti na nový vlakový spoj, což představuje první zdržení.

Dalším je pak kontrola dokladů na švédské straně. Celý vlak se zastaví a nerozjede se, dokud policie nepřekontroluje doklady každého pasažéra. V době dopravní špičky jde o zdržení v řádu několik desítek minut. A Švédům pracujícím v Kodani to znepříjemňuje život natolik, že se chtějí přestěhovat do Dánska.

To je jen jeden z mnoha případů mizejícího komfortu, který ve výsledku mění tamní politickou scénu. „Švédové nemají z imigrantů strach, ale postupně přicházejí o své jistoty a svůj klid,“ říká vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR ve Stockholmu Naděžda Homolová.

Klasické demokratické strany ztrácejí podporu a laciné body sbírají populisté. Sociální demokracie dokonce podle průzkumu z letošního ledna poprvé od roku 1967 přišla o post nejsilnější partaje na úkor opoziční strany Moderátů. „Populistická strana Švédských demokratů je na třetím místě s minimální ztrátou. Podle expertů prochází vnitropolitická scéna obdobím turbulencí, které zde nejsou obvyklé,“ doplňuje Naděžda Homolová.

Odpovědnost jako balvan

Švédsko tíží břímě odpovědnosti. V loňském roce přijalo v přepočtu na milion obyvatel nejvíce přistěhovalců ze všech států Evropské unie. Do téměř desetimilionového království jich přibylo více než 150 tisíc. Pro státní pokladnu to představuje velkou zátěž, a to bez ohledu na možné zhoršení situace a potenciální potřebu dalších investic do bezpečnosti.

„Na švédské domácí scéně téma migrace a integrace dominuje od loňského podzimu. Jak rostl počet nově příchozích, stávaly se vnitrostranické a mezistranické diskuze živějšími,“ popisuje diplomatka. V listopadu 2015 byly zavedeny zmíněné dočasné hraniční kontroly na jihu země, od ledna se osobám vstupujícím do Švédska kontrolují i osobní doklady.

„V lednu 2016 představila vláda také řadu opatření, aby bylo pro přistěhovalce snadnější najít zaměstnání v oblastech, kde je nedostatek personálu. Chybějí například kuchaři, lékaři, psychologové či zdravotní sestry. Dále vláda navýšila zdroje pro odborné vzdělávání a pro ověřování zahraničních zkoušek, aby se mohli uplatnit na pracovním trhu,“ říká.

Potíže se řeší takzvaně „po Švédsku“. Prvotní je totiž co nejhlubší integrace nových obyvatel do společnosti, zároveň ale mohou do země jen ti, kteří zde chtějí požádat o azyl. Země tří korunek už nechce být tranzitním územím. Na jaře by měla být přijata i opatření k podpoře podnikání mezi imigranty a vytváření pracovních míst pro méně kvalifikované.

migrace-Švédsko„Děti a mladiství imigranti bez doprovodu dospělých rodinných příslušníků  budou umísťováni novým způsobem a bude nad nimi zvýšen dohled. Celkově vláda po rozhovoru s municipalitami, na nichž leží hlavní tíha při umísťování nově příchozích, přislíbila zjednodušení pravidel,“ dodává zástupkyně velvyslanectví.

Podle ministra vnitra Anderse Ygemana chce vláda těsnější spolupráci s Evropskou unií. Na rozdíl od Česka Švédsko logicky podporuje kvóty na rozdělení uprchlíků. „Jsme zemí, která na sebe v uprchlické krizi bere největší zodpovědnost. Také ostatní země musejí přijmout svůj díl zodpovědnosti,“ citovala Ygemanova slova ČTK. Evropská komise ostatně slibuje od jara v Dublinském systému, tedy společné unijní azylové politice, zásadní změny.

Současná krize ovlivnila vztah Švédů k Unii jen částečně. Švédské obyvatelstvo stále celkově podporuje spolupráci v rámci EU. Na druhou stranu podle posledních průzkumů veřejného mínění jen nízké procento voličů souhlasí s přistoupením k eurozóně.

Švédská koruna tak může být podobnou trvalkou jako ta česká. Euro už ostatně seveřané v referendu jednou odmítli, a to v roce 2003.

Nadějné vyhlídky?

Přes zmiňované potíže jsou vyhlídky tamní ekonomiky růžové. Hospodářství švédského království patří k několika málo unijním zemím, jež od roku 2009 – i přes hospodářskou krizi – trvale roste a nejinak tomu zřejmě bude i v dalších letech.

Za rok 2015 dosáhla švédská ekonomika vysokého růstu HDP přes tři procenta. Jak vláda, tak ekonomové očekávají udržení stávajícího růstového tempa i pro letošní rok.  Tahounem hospodářství byla v posledních letech zejména domácí spotřeba a investice do infrastruktury a bytové výstavby,“ říká vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR ve Stockholmu Naděžda Homolová.

Švédové nemají hluboko do kapsy a nebojí se utrácet. Skandinávské království je pátou nejbohatší zemí EU s ročním hrubým domácím produktem na hlavu ve výši 46 tisíc dolarů, což je zhruba 150 procent v porovnání s ČR.

Potenciál dalšího rozvoje vidí vláda i v rostoucím švédském exportu. „Na podzim 2015 byla přijata nová proexportní strategie, která by měla přinést růstové impulzy pro vývozce, a zprostředkovaně napomoci vytváření nových pracovních míst ve Švédsku,“ říká Homolová.

To je zásadní i s ohledem na to, že se Švédsku už několik let nedaří snižovat nezaměstnanost. V posledních letech je stabilně bez práce minimálně sedm procent lidí v produktivním věku, až příští rok očekává vláda pokles nezaměstnanosti na 6,5 procenta.

A jaká jsou největší makroekonomická rizika? Mezinárodní měnový fond, OECD i Evropská komise dlouhodobě kritizují velkou míru zadlužení švédských domácností. Problémem jsou vysoké ceny na trhu s byty.

koláž-eu-švédsko„Ve Švédsku je obvyklé, že se u hypoték nesplácí hodnota vlastní nemovitosti, ale jenom úroky bance. Vzhledem k tomu, že se obvyklá doba splatnosti pohybuje okolo 50 let a řada domácností nepočítá s tím, že by nemovitost někdy splatila, tak spíše spekuluje na zvýšení její hodnoty a o jejím budoucím prodeji,“ upozorňuje Naděžda Homolová.

Ve velkých městech jako Stockholm, Göteborg či Malmö je bytů a domů akutní nedostatek a jejich ceny rostou stejně raketově jako dluhy švédských rodin. Kabinet premiéra Stefana Löfvena už nabídl recept, o jehož efektivitě se dá jen spekulovat: „Od 1. června 2016 by měl vstoupit v platnost nový zákon, který ukládá přísnější umořování půjček. Opatření by mělo vést k umoření nových půjček pod 50 procent hodnoty nemovitosti za maximálně 32 let,“ upřesňuje zástupkyně velvyslanectví.  

Příliš vysoké daně? Jen mýtus

Skandinávie má odjakživa pověst sociálního ráje, kde stát odírá nebohé podnikatele o většinu peněz, které vydělají. Podle prezidenta Severské Obchodní komory v ČR (Nordic Chamber) Stefana Lagera jsou ale vysoké daně ve Švédsku mýtem.

Firemní daně jsou v rámci EU spíše průměrné a až do roku 2013 se postupně snižovaly. Nyní je daň z příjmu právnických osob 22 procent, o tři procenta vyšší než v Česku. Například v  Německu je to 25 a ve Francii dokonce 33 procent.

„Navzdory relativně vyšší úrovni zdanění fyzických osob je Švédsko považováno za jednu z nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investory. Švédská vláda nabízí investiční pobídky při založení firmy v ekonomicky méně rozvinutých oblastech a to především v poskytování zvýhodněných úvěrů prostřednictvím Švédské agentury pro ekonomický a regionální růst (Tillväxtverket),“ říká Vítězslav Blažek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade ve Stockholmu.

Podle posledního žebříčku časopisu Forbes je největší skandinávská země jedenáctou nejatraktivnější zemí pro investory na světě a třetí nejatraktivnější v EU, a to hned za Velkou Británií a Německem. České firmy ale může odrazovat vysoká cena práce, respektive nadprůměrné mzdové náklady

„Stále více českých subjektů zde nicméně zakládá své pobočky v různé právní formě a to především díky získaným zakázkám, které mají souvislost s veřejnými výběrovými řízeními například ve stavebnictví nebo zdravotnictví. V těchto případech je téměř nevyhnutelné, aby zde česká firma měla založenu společnost dle místní legislativy a mohla tak zaměstnávat místní síly a zajišťovat servis,“ radí  Vítězslav Blažek.

Vládní levice už daňovou reformu neplánuje

Menšinová vládní koalice Sociální demokracie a Strany zelených, vládnoucí s podporou Levicové strany, ohlásila pro rok 2016 řadu reformních kroků. Jsou zaměřené zejména na podporu růstu zaměstnanosti, zlepšení školství a ochranu životního prostředí. Ohlášené reformy ve výši cca 25 miliard švédských korun by měly být v rámci rozpočtu financovány z velké části z nových daňových příjmů. Balíček daňových opatření s platností od 1. ledna 2016 zahrnuje kromě snížení sazby pro takzvané ROT-odpočty pro domácí práce například zvýšení daně na benzin či zvýšení daně na energii z jádra a další.

Přijatá daňová opatření vyvolala na podnikatelské scéně značnou kritiku, zejména v oblasti energetiky. Za současných nízkých cen elektřiny, vládního požadavku na přechod výroby na obnovitelné zdroje a současně potřebě investic do stávajících jaderných reaktorů a také rostoucího daňového zatížení jaderné produkce, není jednoduché zajistit dlouhodobé udržitelné zásobování energiemi. Malé podniky, které poskytují řemeslnické práce a služby, se ohradily proti snížení procentní částky daňových odpočtů u prací v domácnostech, stejně jako u domácích služeb. Pro období do konání příštích řádných parlamentních voleb v září 2018 již zřejmě nelze očekávat žádnou velkou daňovou reformu

Naděžda Homolová, vedoucí obchodně-ekonomického úseku velvyslanectví ČR ve Stockholmu.  

Auta a národní poklad z chmele

Pro Česko je Švédsko aktuálně 15. největším obchodním partnerem. Tuzemské výrobky tu mají dobré jméno, místní znají nejlépe česká auta a pivo.

Vzájemná obchodní výměna pokračuje v růstu. Obrat za leden až listopad 2015 dosáhl 79,7 miliardy korun, přičemž o rok dříve to bylo pouze 75,18 miliardy. Česko si zároveň udržuje vysoce aktivní obchodní bilanci s přebytkovým saldem ve výši 26 miliard.

Mezi nejperspektivnější obory pro české exportéry patří strojírenství a stavebnictví. „To lze usuzovat z počtu konkrétních poptávek od švédských subjektů a zájmu českých firem z těchto oborů. Švédsko je strojírenskou velmocí, známou nejen svým automobilovým průmyslem, ale také výrobou důlních technologií, metalurgickým průmyslem, či stavebními stroji,“ uvádí ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade.

Právě díky relativně vysokým nákladům na výrobu ve Švédsku nakupují tamní firmy subdodávky právě u dodavatelů ze střední Evropy. „Česká republika, respektive tradice a kvalita jejich výrobců, jednoznačně vítězí v konkurenci ostatních zemí regionu. Švédsko v současné době také zažívá obrovský stavební boom a existuje zde velký převis poptávky nad nabídkou stavebních materiálů a prací, což je rovněž zajímavá příležitost pro české dodavatele,“ dodává Blažek

Populární jsou vozy Škoda, které mají v severském království již čtyřprocentní tržní podíl. Také nabídka českých piv je velká, kromě velkých známých značek jako je Staropramen či Pilsner Urquell si zde vydobyly dobrou pozici i menší pivovary.

Na tamním trhu se daří i firmě Linet, jež loni předběhla konkurenci a stala se číslem jedna na švédském trhu s nemocničními lůžky. Dalším českým podnikem, který se zde prosadil, je Subterra, jež prostřednictvím své dceřiné společnosti SBT Sverige AB realizuje část dálničního obchvatu kolem Stockholmu. Jde o  zakázku za 150 milionů švédských korun.

Švédové jako obchodní partneři

Švédští obchodní partneři, a to především osoby odpovědné za rozvoj a jednání s novými dodavateli, jsou ve srovnání s ostatními Evropany skutečně konzervativnější a jejich rozhodovací procesy trvají relativně déle. To je zapříčiněno především odlišným řízením firmy a firemní kultury. Většina důležitých rozhodnutí, jako je právě například změna dodavatele, je prováděna spíše po déle trvající kolektivní diskuzi než direktivním rozhodnutím. Při akvizici nových klientů v tomto regionu tedy doporučuji určitou dávku trpělivosti.

Nejefektivnějším způsobem při získávání nových zákazníků je samozřejmě osobní kontakt s odpovědným nákupčím, na kterého se lze jednoduše dostat přes uvedené centrální firemní číslo. Při obdržení konkrétní poptávky je dobré nabídku zaslat v požadovaném termínu, případně se s protistranou domluvit na prodloužení lhůty a udržování komunikace. Běžně používaným obchodním jazykem je samozřejmě angličtina.

Severské firmy jsou zvyklé na přímé jednání a to i například při cenových vyjednáváních, kde je dobré si hned na začátku domluvit transparentní vzorec pro případné navyšování či snižování cen. Platební morálka severských firem je velmi dobrá, na druhé straně firmy od svých dodavatelů očekávají kvalitu a plnění dodacích termínů. Jednání s dodavatelem se na straně severské firmy většinou účastní několik osob napříč firmou, například zástupci technologie či kvality, proto je vhodné, aby se z české strany jednání účastnila také skupina ekvivalentních odborníků.

Severské firmy si nepotrpí na rozsáhlé a složité smlouvy, většina obchodních podmínek se na začátku stanoví v písemné rámcové smlouvě, ke které se následně vztahují jednotlivé objednávky. Na jednání není nutný oblek s kravatou, zvyklostí je spíše tzv. smart casual oblečení.

Vítězslav Blažek, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade ve Stockholmu .  


Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek