Švédsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu (Švédsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Česky: Švédsko
  • Anglicky: Sweden
  • Švédsky: Sverige

Složení vlády

Zářijové volby 2014 v SE vedly ke změně na politické scéně, kdy po osmi letech menšinové vlády konzervativní pravice čtyř aliančních stran v čele s Moderáty se ujala menšinové vlády červeno-zelená koalice Sociální demokracie (S) a Zelených (MP). Předseda sociálních demokratů Stefan Löfven dne 3. října, jako nový předseda vlády představil novou 24-člennou vládu, v níž je rovné zastoupení mužů a žen (12/12). Spolu s ustavením nové vlády došlo k některým změnám v agendách ministerstev, z nichž nejvýraznější je vytvoření „superministerstva“ hospodářství, resp. podnikání a inovací, které od 1. 1. 2015 zahrnuje do svých agend problematiku bydlení, dopravy, inovací, státních podniků, zemědělství, podnikání, obchodu a exportu a sedí zde čtyři ministři. V nové vládě již neexistuje post ministra pro EU a za oblast spolupráce s EU zodpovídá ministryně zahraničí.

Nová vládní koalice disponuje v parlamentu velmi křehkou podporou Sociální demokracie a Zelených, příp. ad hoc podporou Levicové strany, jejíž původně předpokládaná participace na vládě byla premiérem Löfvenem razantně odmítnuta, což mělo negativní dopad na vzájemnou politickou spolupráci. Pozice vlády vůči opozici rozdělené na konzervativní Alianci (Moderáti, Křesťanští demokraté, Strana středu a Liberálové) a nacionalistické Švédské demokraty je tak velmi křehká. K zásadnímu vývoji mezi vládou a opozicí však došlo po předložení návrhů rozpočtu na 2015 ke schválení do parlamentu. Při prosincovém hlasování o návrzích došlo k neschválení vládního návrhu rozpočtu, kdy strany opoziční Aliance a Švédští demokraté (SD) hlasovaly pro opoziční alianční návrh (v SE parlamentu musí proběhnout hlasování o všech podaných návrzích rozpočtu, a to v pořadí od návrhu s předpokládanou nejnižší podporou). Aliance odůvodnila své jednání zásadními rozpory v otázce daňové a celkově rozdílného přístupu k ekonomické správě země, SD zase deklarovala, že nepodpoří žádný návrh rozpočtu, a to ani do budoucna, který je finančně vstřícný k imigraci. Po tomto hlasování je tak platným zákonem o rozpočtu ten z dílny konzervativní opozice. Skrytou podstatou rozporů nad rozpočtem se stala problematika imigrace a integrace a dále role nacionalistických a xenofobních Švédských demokratů (SD) v SE politice. Otázky imigrace a integrace byly všemi parlamentními stranami s výjimkou právě Švédských demokratů zcela tabuizovány v průběhu letní předvolební kampaně a i v průběhu jednání o rozpočtu na příští rok. Na regionální a komunální úrovni se však jedná o jednu z nejpalčivějších tématik, kdy otázka celkového sociálního začlenění imigrantů do SE společnosti a administrativních a společenských struktur působí značné problémy vč. nedostatku ve financování.

Premiér Löfven reagoval na vzniklou situaci po hlasování o rozpočtu 3. 12. okamžitě a oznámil své rozhodnutí o konání mimořádných voleb v termínu 22. března 2015. Svůj krok odůvodnil tím, že v chování opozičních stran vidí zásadní změnu paradigmatu ve švédské politice, která mění zaběhnutou parlamentní praxi, a to sice umožnění vládnutí tomu menšinovému politickému bloku v parlamentu, který se prokazuje „větší menšinou“. Po tomto vývoji se tak ještě větším překvapením stala tisková konference lídrů šesti politických stran vlády a opoziční Aliance 27. prosince, na které bylo oznámeno, že mimořádné volby se konat nebudou vzhledem k tomu, že strany došly k tzv. „Prosincové dohodě“ o podmínkách pro udržení tradice menšinového vládnutí a negativního parlamentarismu v SE, která platí od jara 2015 do dne voleb, včetně, v roce 2022. Dohoda je výsledkem zcela utajovaných jednání, která s opozičními stranami zahájila ministryně financí Anderssonová, která však v průběhu z jednání odstoupila a dohodu poté dokončil ministr hospodářství Damberg.


V posledním čtvrtletí roku 2015 došlo k pádu tzv. Prosincové dohody, jež byl iniciován nově zvolenou předsedkyní Křesťanských demokratů Ebbou Busch Thor/ovou. Menšinová vláda Sociální demokracie a strany Zelených vládnoucí s podporou Levicové strany tak ztratila důležitý nástroj stabilizace vnitropolitické situace právě v období projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2016 a v době rostoucí masivní imigrace do Švédska. Opoziční strany uvítaly nastolení standardní role opozice i uvolnění rukou k vedení kritických debat v parlamentu o vládním návrhu rozpočtu.

Švédský premiér Stefan Löfven oznámil 25. 5. 2016 změny v koaliční vládě Sociálních demokratů a strany Zelených. Ve vládě budou nově zasedat Karolina Skog/ová (strana Zelených), která obsadila post ministryně pro životní prostředí po Åse Romson/ové, jež v průběhu května 2016 odstoupila, dále Peter Eriksson (strana Zelených), který obsadil post ministra pro bydlení a digitalizaci po Mehmetu Kaplanovi, jenž v dubnu 2016 odstoupil poté, co vyšly najevo jeho styky s tureckými extremistickými stranami, a Ann Linde/ová (Sociální demokracie), která obsadila nově vytvořený post ministryně pro otázky EU a obchod a bude působit na Ministerstvu zahraničních věcí. Premiér zároveň oznámil zrušení postu ministryně pro otázky strategického rozvoje a severskou spolupráci, který zastávala Kristina Persson/ová (Sociální demokracie) na Úřadu vlády. U některých ministrů došlo ke změnám v agendě: portfolio severské spolupráce přejde nově do agendy ministryně zahraničních věcí Margot Wallström/ové, otázkami strategického rozvoje se bude zabývat nově zřízený Výbor pro strategický rozvoj v rámci Úřadu vlády. Isabella Lövin/ová, jež také působí na ministerstvu zahraničí, se bude nadále věnovat mezinárodní rozvojové spolupráci a navíc bude zodpovídat i za klimatické otázky, zároveň jí jako nové předsedkyni strany Zelených připadla role místopředsedkyně vlády. Současný ministr pro energetiku Ibrahim Baylan bude navíc fungovat jako koordinátor spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy. Ylva Johansson/ová bude mít nově titul ministryně pro pracovní trh a integraci. Ministr pro veřejnou správu Ardalan Shekarabi bude navíc zodpovědný za „eGovernment“. Ministr pro spravedlnost a migraci Morgan Johansson bude také zodpovídat za otázky exportu zbraní. Ministr pro podnikání Mikael Damberg bude mít  nově za úkol „vytvoření pracovních míst pro nově příchozí s nízkou kvalifikací“. Vláda v novém složení poprvé zasedla 26. 5. 2016.

Předseda vlády

Stefan Löfven

S

Ministryně financí

Magdalena Andersson

S

Ministr pro finanční trhy a spotřebitelské otázky

Per Bolund

MP

Ministryně pro záležitosti EU a obchod

Ann Linde

S

Ministr spravedlnosti a imigrace

Morgan Johansson

S

Ministr vnitra

Anders Ygeman

S

Ministryně zahraničních věcí

Margot Wallström

S

Ministryně pro rozvojovou spolupráci a klima, vícepremiérka

Isabella Lövin

MP

Ministr obrany

Peter Hultqvist

S

Ministryně pro sociální pojištění

Annika Strandhäll

S

Ministr národního zdraví, zdravotnictví a sportu

Gabriel Wikström

S

Ministryně pro otázky dětí, seniorů a rovné postavení

Åsa Regnér

S

Ministr pro občanské záležitosti

Ardalan Shekarabi

S

Ministr školství

Gustav Fridolin

MP

Ministryně pro gymnázia a pozvednutí znalostí

Aida Hadzialic

S

Ministryně pro vyšší vzdělání a výzkum

Heléne Hellmark Knutsson

S

Ministryně pro životní prostředí

Karolina Skog

MP

Ministr pro energetiku a politickou koordinaci

Ibrahim Baylan

S

Ministr průmyslu a inovací

Mikael Damberg

S

Ministr pro bydlení a digitalizaci

Peter Eriksson

MP

Ministryně pro infrastrukturu

Anna Johansson

S

Ministr zemědělství

Sven-Erik Bucht

S

Ministryně kultury a demokracie

Alice Bah Kuhnke

 MP

Ministryně pro pracovní trh a integraci

Ylva Johansson

 S

Podrobné rozdělení kompetencí a agend jednotlivých ministerstev lze najít na stránkách vlády.

Migrace a integrace nově příchozích

Hlavním vnitropolitickým tématem jsou i v roce 2016 otázky evropské migrační krize a integrace nově příchozích na pracovní trh a do švédské společnosti. Podle statistik Migračního úřadu požádalo ve Švédsku v roce 2015 o azyl 162 877 osob (z toho 35 369 nedoprovázených mladistvých). Počátkem roku zaznamenalo Švédsko radikální úbytek počtu žadatelů o azyl a to nejen ve srovnání s obdobím migrační krize v 2. polovině 2015, ale rovněž ve srovnání počátkem roku 2015. V lednu  2016 požádalo o azyl 4172 osob, v březnu to pak již bylo o téměř 50 % méně (2251 žadatelů), celkem registruje Švédská migrační agentura ke konci března  9174 žádosti o azyl (v roce 2015 jich ve stejném období bylo 13053), z nichž cca 10% (948 osob) tvoří nedoprovázené nezletilé osoby. Nejvíce žadatelů i nadále pochází ze Sýrie (2221 osob), následuje Afghánistán (1268), jehož občané zároveň tvoří největší skupinu nedoprovázených nezletilých (491 dětí) a Irák (1066 žadatelů).  Prognózy pro celý rok 2016 se pohybují mezi 70 000 a 140 000 osob. Pokles počtu migrantů přicházejících do Švédska je dán nejen celkovým poklesem jejich přílivu během zimního období do Evropy, ale také zpřísněním hraničních kontrol a kontrol osobních dokumentů při vstupu do Švédska z DK od 4. 1. 2016. SE vláda postupně prodlužuje výkon hraničních kontrol, nyní rozhodla o prodloužení do května 2016. Po 6 měsících kontrol na hranicích musí dojít ke 14dennímu přerušení.

SE Migrační úřad během 1. čtvrtletí 2016 vydal rozhodnutí o 19 853 žádostech o azyl,  38 % (7527) bylo rozhodnuto kladně, 16 % (3146) žádostí bylo zamítnuto, ostatní žádosti buď byly řešeny v rámci dublinského řízení nebo byly žadateli vzaty zpět, popř. žadatelé uprchli, či dobrovolně odešli. Na půdě EU Švédsko i nadále volá po solidaritě všech členských zemí, v únoru na setkání EU HOMs však poprvé zaznělo z úst ministra pro spravedlnost a migraci Morgana Johansonna, že pokud se některé země budou i nadále vzpouzet migranty přijímat, bude nutná diskuse o rozpočtu EU, včetně jejich přístupu k čerpání ze strukturálních fondů.

Mezi deklarované priority SE vlády pro rok 2016 patří podpora vzdělání a výstavba bytů pro azylanty (a žadatele o azyl) a návrat odmítnutých žadatelů o azyl; loni se podařilo vrátit 12 000 neúspěšných žadatelů (z toho se 9 000 vrátilo dobrovolně), v r. 2016 se počítá s 30 000 návraty. Z více než 160 000 žadatelů o azyl z loňského roku se odhaduje po ukončení všech procedur včetně odvolání (což může být relativně dlouhodobá záležitost) úspěšnost 60% (pozn.: v minulosti se hovořilo o 50%). Bude také třeba budovat detenční zařízení ("custody places") a zrychlit jednání o bilaterálních readmisních dohodách. V únoru 2016 uzavřelo SE dohodu s Marokem o navrácení přibližně 800 mladistvých chlapců nelegálně pobývajících na jeho území a páchajících trestnou činnost. Migrační úřad zároveň požaduje navýšení rozpočtu na rok 2016 o 30 mld. SEK a na rok 2017 o 32 mld. SEK. Zásadní navýšení financí bude potřeba pro policii, jež se potýká s úbytkem zaměstnanců, a do vzdělávacího, sociálního a zdravotnického systému.

Koncem března představila SE vláda upravený 20bodový plán opatření k imigraci a integraci z podzimu 2015, ve třech bodech ustoupila vláda z restriktivních opatření k regulaci pobytu žadatelů o azyl a jejich rodinných příslušníků. Nově budou některá povolení k přechodnému pobytu prodloužena na 13 měsíců, aby se na dané osoby vztahovalo sociální zabezpečení v SE. Pokud se po uplynutí této doby o sebe daná osoba dokáže postarat, bude jí uděleno trvalé povolení k pobytu. Osobám mladším 25 let bude udělen trvalý pobyt pouze v případě ukončeného středoškolského studia. V určitých konkrétních případech bude zavedena možnost sloučení rodin a udělení trvalého pobytu dětem. Návrh byl nyní předán legislativní radě a zákon by měl začít platit 20. 7. na dobu tří let. Podle ministra pro migraci Morgana Johanssona by se měla země stát díky tomuto zákonu méně atraktivní pro žadatele o azyl. Premiér Löfven navíc v únoru 2016 posílil kompetence ministryně práce Ylvy Johansson, která má nyní za úkol v otázkách migrace a integrace koordinovat ostatní členy vlády. Se zpřísněním migrační politiky nadále nesouhlasí Levicová strana i velký počet členů vládní Strany zelených, jež dokonce požadovali vyvolání stranického hlasování o změně migrační politiky. Vláda nadále hledá finanční prostředky na pokrytí nákladů spojených s migrací a integrací a již na počátku roku 2016 oznámila, že dojde k přesunutí financí z rozpočtu na zahraniční rozvojovou pomoc do rozpočtu na zvládnutí migrační krize uvnitř SE. Dále také bylo oznámeno zpoždění plateb Světové bance a snížení SE příspěvků v projektech, na kterých se země finančně podílí více než ostatní dárci.

Počátkem roku 2016 ztratila Sociální demokracie poprvé od roku 1967 své výsadní postavení největší politické strany, tou se již v lednovém průzkumu volebních preferencí stali opoziční Moderáti, kteří si v únoru a březnu 2016 tuto pozici udrželi. Řada členů Sociální demokracie vytýká premiérovi nedostatečně jasnou vizi při řešení zejména migrační a integrační otázky v SE. Dle průzkumu deníku Dagens Nyheter a agentury Ipsos z ledna 2016 je pro 40 % dotázaných Švédů aktuálně nejdůležitější politickou nebo společenskou otázkou právě imigrace a integrace nově příchozích. Na druhém místě se umístilo s velkým odstupem školství a vzdělávání (18 %) a třetím důležitým tématem je zaměstnanost a tvorba nových pracovních míst (13 %).

Podpora parlamentních stran  - voličské preference v březnu 2016 v % (Agentura TNS Sifo)

 

VOLBY 2014

Červen 2015

Prosinec 2015

Březen 2016

Sociální demokraté

31,2

26,4

24,7

26,2

Strana zelených

6,8

6,2

5,8

6,1

Levicová strana

5,7

6,6

6,8

7,4

Moderáti

23,2

25,0

21,4

26,9

Strana středu

6,1

7,9

7,0

6,1

Liberálové

5,4

4,6

5,8

5,0

Křesťanští demokraté

4,6

4,1

3,5

3,6

Švédští demokraté

12,9

15,2

22,0

17,0

 

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel

  • počet obyvatel 9 866 670 (k 29. 2. 2016)
  • hustota obyvatelstva 24,2 obyvatel/km2
  • podíl ekonomicky činného obyvatelstva (18-64 let) cca 61,5 %

Průměrný roční přírůstek a jeho demografické složení

Dle údajů švédského statistického úřadu za rok 2015:

  • roční přírůstek SE obyvatelstva: 1,16 %, celkový počet obyvatel: 9 858 794;
  • imigrace - 134 240
  • emigrace - 55 830
  • narození - 114 870
  • zemřelí - 90 907
  • 4 920 051 žen, 4 930 966 mužů (2015)

Koncem roku 2015 žilo v zemi 501 650 lidí starších než 80 let, do věkové skupině 15–64 let patřilo 62,8 % občanů. Švédsko patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem, průměrný věk dožití u žen je 84 let a u mužů 80 let.

Národnostní složení

Složení obyvatelstva v roce 2015 podle místa narození

Region původu

Počet občanů

Švédsko

8 158 802

Ostatní země severní Evropy

245 633

EU mimo severské země

331 926

Ostatní evropské země

238 565

Afrika

178 624

Severní Amerika

35 780

Jižní Amerika

68 571

Asie

565 050

Oceánie

5 245

Rusko

19 450

Neznámého původu

1 148

Celkem cizinci

1 699 992

Celkem tvoří cizinci 1 699 992 z 9 858 794 obyvatel.

V minulých letech byl počet občanů pocházejících z České republiky/Československa odhadován na 7 158 osob. Nejpočetnějšími minoritními skupinami z hlediska země původu jsou přistěhovalci z Finska, z Iráku, Srbska/Cerné hory, Polska, Iránu, Bosny a Hercegoviny, Německa, Dánska, Norska a Turecka.

V roce 2015 žádalo o azyl ve Švédsku 162 877 lidí a ve srovnání s rokem 2014 výrazně narostl počet nedoprovázených dětí a mladistvých a to na 35 369. Během prvních šesti měsíců roku 2015 žádalo o azyl přibližně stejné množství jako za celý rok 2014. Nejvyšší počet žadatelů pochází ze Sýrie (51 338), z Afghánistánu (41 564) a z Iráku (20 857). V roce 2014 žádalo o azyl ve Švédsku 81 301 lidí. Za rok 2013 výrazně narostla skupina uprchlíků ze Sýrie (30 583). Poté následovali obyvatelé Eritrei (11 499) Somálska (4 831) a Afghánistánu (3 104). V průběhu roku se do země celkem přistěhovalo 134 240 lidí, nejčastější důvod pobytu pro občany mimo severské země bylo sloučení rodiny.

Náboženské složení

Dle informace švédského Statistického úřadu není tento údaj s ohledem na ochranu osobních údajů sledován.

Složení obyvatelstva z hlediska vyznání podle starších publikovaných dat:

  • luteránské 80 %
  • římskokatolické 4 %
  • islám 10 %

1. ledna 2000 došlo k odluce církve od státu, jehož přímým důsledkem byla ztráta obecního statusu, který před tímto datem farnosti měly.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Níže uvedená tabulka zahrnuje údaje o dosažených ekonomických ukazatelích za roky 2014 - 2015 a predikce jejich vývoje v letech 2016 - 2020

Selected Indicators

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

GDP, market price

2.3

4.1

3.8

2.2

1.8

2.1

2.9

GDP, calendar-adjusted

2.4

3.8

3.5

2.5

2.0

2.2

2.7

GDP, per capita

1.3

3.0

2.3

0.9

0.3

0.0

0.5

Household consumption expenditure

2.2

2.6

3.0

2.7

2.5

2.6

3.3

General government consumption expenditure

-

2.5

4.6

2.1

0.7

-0.2

-0.2

Gross fixed capital formation

7.5

7.3

3.9

2.3

2.5

3.4

4.8

Current account

4.2

4.9

6.4

5.7

5.3

4.8

4.6

Hours worked, calendar adjusted

1.8

1.0

1.9

1.7

0.7

0.7

1.0

Employment, aged 15 - 74

1.4

1.4

1.7

1.6

0.8

0.7

0.9

Unemployment, % of labor force aged 15 - 74

7.9

7.4

6.8

6.3

6.4

6.5

6.6

Labour market gap

-1.1

-1.1

0.0

0.7

1.0

0.8

0.4

Output gap

-2.1

-0.9

0.2

0.5

0.3

0.0

0.0

Hourly earnings

2.8

2.5

3.2

3.4

3.6

3.6

3.4

Hourly labour cost

1.7

4.2

3.6

3.5

3.6

3.6

3.4

Productivity

0.5

2.6

1.3

0.9

0.9

1.0

1.3

CPI, annual average

-0.2

0.0

0.9

1.6

2.3

3.2

3.2

CPIF

0.5

0.9

1.3

1.5

2.1

2.4

2.2

Interest rate, 10-year government bond

1.7

0.7

1.1

2.0

2.9

3.8

4.3

Effective krona exhange rate index (KIX)

106.8

112.6

109.8

108.0

105.9

103.8

101.7

General government net lending, % of GDP

-1.6

0.0

-0.4

-0.7

-0.4

0.1

0.7

General government structural balance, % of potencial GDP

-0.9

0.2

-0.2

-0.7

-0.5

0.0

0.8

General government consolidated gross debt (Maastricht debt)

44.9

43.4

42.5

41.1

40.3

39.1

36.9

Repo rate

0.5

-0.3

-0.5

-0.3

0.5

1.6

2.6

Sources: Ministry od Finance, Statistics Sweden, National Mediation Office and NIER.

Očekávaný vývoj v teritoriu 

Švédská ekonomika v roce 2015 a predikce jejího vývoje

Rok 2015 byl pro SE ekonomiku velmi úspěšným, růst HDP v meziročním srovnání vzrostl o 3,8 % (kalendářně očištěný). Pro rok 2016 se očekává růst HDP ve výši 3,3 % a v roce 2017  2,6 %. Dle SE Národohospodářského ústavu (NIER) čeká SE ekonomiku díky expanzivní fiskální a měnové politice a dalšímu zotavování se světové ekonomiky pokračující růstové období. Rovněž se dařilo SE exportu i importu, jež meziročně narostly o 5 % a očekává se pokračování pozitivního trendu i v roce 2016. Inflace se v roce 2016 očekává ve výši 1,3 %, v roce 2017 pak 1,5 % a dvouprocentního inflačního cíle by mělo být dosaženo teprve v roce 2018, kdy by měla inflace vystoupat na 2,1%. Index důvěry domácností za období leden – březen postupně klesal z vysoké hodnoty 112,3 v lednu na 106,6 v březnu. I v oblasti služeb se indikátor za první čtvrtletí roku 2016 postupně snížil z hodnoty 106,3 v lednu na 101,2 v březnu. Indikátor průmyslové výroby za sledované období zaznamenal v únoru a březnu pokles (únor 115,1; březen 112,5) oproti velmi vysokému lednovému indexu 121,9. Index vývoje ve stavebnictví se v prvním čtvrtletí roku 2016 držel na nezměněné výši 110. Celkově byla průmyslová výroba a hodnota nových zakázek v únoru nižší, než se očekávalo. Také v odvětví služeb došlo k poklesu.

Růstové trendy v 1. čtvrtletí 2016

Čísla z odvětví služeb i průmyslu poukazují na pomalejší růst SE HDP během prvního čtvrtletí roku 2016. Pesimismus není prozatím na místě, neboť existují signály poukazující na pokračující posilování světové ekonomiky. Souhrnná produkce soukromého sektoru služeb se v únoru 2016 v SE se meziročně snížila o 0,2 %.Záporná růstová hodnota v sektoru služeb přichází poprvé po třech letech stabilního růstu v tomto sektoru a je v rozporu s očekáváními, jež předpokládala růst o 3,5 %. Na poklesu se podílely zejména vzdělávání (pokles o 9,2 % oproti únoru 2015), zdravotnická péče (pokles o 1,3 %) a trh s nemovitostmi (pokles o 6 %). Velko- a maloobchod naopak během sledovaného období narostly o téměř 7 % v porovnání s únorem 2015. Průmyslová produkce v únoru poklesla o 3,8 % v meziročním srovnání ze 4,4 % v předcházejícím měsíci. V průmyslových odvětvích zaznamenává i nadále největší nárůst výroba motorových vozidel, v únoru 2016 došlo k nárůstu produkce o necelých 43 % v porovnání s únorem 2015. Investice si nadále udržují vysoké tempo růstu na úrovni 14 %. Nejvíce v únoru ztratil chemický průmysl – 19 %. Hodnota nových průmyslových zakázek v únoru v meziměsíčním srovnání poklesla. V meziročním srovnání se zvýšila hodnota nových objednávek o 2 %, v lednu 2016 bylo ale meziroční zvýšení o 4,3 %. Analytici očekávali v únoru nárůst o 6 %. Objednávky na domácím trhu v únoru o 3,8 % narostly, zatímco exportní objednávky narostly pouze o 0,4 %. Nejlépe se vedlo investičnímu zboží, jemuž narostla hodnota objednávek o 8,1 %, nicméně i zde došlo v únoru k velkému poklesu v porovnání s lednem, kdy byla hodnota nárůstu více než dvojnásobná.

Nezaměstnanost

Průměrná nezaměstnanost za rok 2015 byla podle údajů Švédského statistického úřadu (SCB) 7,4 %, v roce 2016 se očekává snížení na 6,7 %. Během ledna a února 2016 dosáhla nezaměstnanost 7,5 % respektive 7,6 % (396 000 osob). V roce 2016 a dalších letech bude pro SE velkou výzvou zařazení nově přicházejících migrantů na pracovním trhu. Švédsko je zemí, která je dlouhodobě kritizována za to, že má největší rozdíl v zaměstnanosti osob narozených ve Švédsku a osob narozených mimo Švédsko ve srovnávací studii zemí OECD.

Inflace

V lednu 2016 se meziroční míra inflace pohybovala ve výši 0,8 % (v prosinci 2015 ve výši 0,1 %). Ke zvýšené míře inflace přispěl především nárůst cen potravin (2,4 %), jenž zvýšil inflaci o 0,3 procentního bodu. Růst inflace byl kompenzován zejména nižšími úrokovými náklady (-15,9 %), které měly vliv na snížení míry inflace o 0,6 procentního bodu. V únoru inflace opět klesla na 0,4 %. SE Riksbank se stále nedaří dosáhnout inflačního cíle 2 %, na svém zasedání 17. 2. proto ohlásila další snížení záporné repo-sazby o 0,15 procentního bodu na konečných -0,50 %. V souladu s plánem Riksbanky, přijatým v říjnu minulého roku, bude pokračovat nákup vládních dluhopisů po celé období prvních šesti měsíců 2016. Bankovní rada také rozhodla reinvestovat splatné dluhopisy a kupony z vládního portfolia. Riksbanka nadále indikuje svoji připravenost k dalším krokům směrem k  expanzivnější měnové politice, pokud to bude vyžadovat dosažení stanoveného inflačního cíle.

Zadlužení domácností

Velkým problémem SE, na který poukazuje i zpráva EK, je zadlužení domácností. V únoru 2016 dosáhly půjčky domácností ročního tempa růstu 7,5 % v porovnání se stejným měsícem loňského roku. Celkem mají domácnosti od finančních institucí půjčeno až 3 328 mld. SEK (nárůst oproti únoru 2015 o 230 mld. SEK). Tento nárůst je způsoben zejména úvěry na bydlení, které v únoru vzrostly o 210 mld. SEK na celkem 2 721 mld. SEK. Úvěry na bydlení tak vykazují roční růst 8,4 %.

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Schodek rozpočtu za rok 2015 dosáhl částky 32,7 mld. SEK (v roce 2014 byl deficit 72,2 mld. SEK). Velký meziroční rozdíl je zejména výsledkem zvýšení daňových příjmů v důsledku silnějšího ekonomického vývoje. Vládou předložený rozpočet počítá v roce 2016 s příjmy 924,3 mld. SEK a s výdaji ve výši 933,9 mld. SEK. Deficit by tak měl být 9,6 mld. SEK. Státní rozpočet bude v roce 2016 zatížen dalšími výdaji spojenými s příchodem rekordního počtu žadatelů o azyl do SE v loňském roce. Migrační úřad v této souvislosti požádal pro letošní rok o navýšení rozpočtu o 30 mld. SEK a o 32 mld. SEK v roce 2017. Navýšení rozpočtu bude nutné i pro policii nebo pracovní úřad. Do budoucna budou třeba zásadní investice zejména do vzdělávacího systému a výstavby bytů.

SE státní rozpočet na 2016 obsahuje celkové výdaje v objemu 933,9 mld. a příjmy ve výši 924,4 mld. SEK, očekávaný deficit se pohybuje ve výši 9,6 mld. SEK.  Reformní opatření jsou navrhována v oblasti podpory zaměstnanosti, školství, životního prostředí a energetiky, welfare, podpory imigrace a posílení SE ve světě (obrana, posílení bezpečnostních služeb, rozvojová spolupráce) v celkové hodnotě 25 mld. SEK. Tyto dodatečné prostředky navazují na již dříve ohlášené reformy ve výši 20 mld. SEK. Nejdůležitějším úkolem vlády dle zaměření rozpočtu je podpora tvorbě nových pracovních příležitostí. V oblasti zaměstnanosti přislíbil premiér Stefan Löfven v nadcházejících 2 letech vytvořit 150 000 nových pracovních míst, čímž by se mělo SE alespoň trochu přiblížit k předvolebnímu slibu Sociální demokracie, že do roku 2020 bude v SE dosaženo nejnižší nezaměstnanosti v EU. Dále se prioritně rozpočet zaměřuje na podporu vzdělávání a oblast udržitelného klimatu a energetiky. Mezi oblasti reformní politiky patří rovněž oblast „welfare“ a vnitřní bezpečnost, migrace - lepší přijímání uprchlíků a zrychlení jejich začleňování do společnosti nebo oblast posilování role Švédska ve světě.

Předložený návrh rozpočtu 2016 počítá na tzv. balíček opatření na podporu zaměstnanosti a investice do vzdělávání, férového školství a klimatických změn s objemem přes 8,5 mld. SEK. V letech 2017 – 2019 by mělo být do těchto oblastí investováno ročně 10 mld. SEK. Spolu s investicemi představenými v jarním rozpočtu 2015 se jedná o investice ve výši 14,3 mld. SEK za rok 2016, 17,6 mld. SEK za rok 2017, 18,9 mld. SEK za 2018 a 18.1 mld. SEK za 2019. Jedná se mimo jiné o 6 mld. SEK na podporu výstavby obytných domů a infrastrukturu (návazně vláda plánuje zvýšit státní investice do infrastruktury během příštích 4 let až o 40 %). Navíc k již 3 mld. SEK na vzdělávání v roce 2015 na podporu školství je pro rok 2016 navrhováno dalších 5 mld. SEK. V oblasti klimatických změn, životního prostředí a energetiky navrhuje vláda nad již alokované prostředky z jara 2015 další 3 mld. SEK. S cílem zpřístupnit zdravotní péči pro všechny vláda navrhuje navýšit švédským krajům alokaci o extra 1 mld. SEK. V rámci přijímaných opatření na podporu zdraví bude např. zavedeno pro ženy pod 20 let mamografické vyšetření a antikoncepce zdarma. V rámci podpory zdraví mladých bude pozornost věnována rozšiřování nekuřáckého prostředí a posílení tabákové legislativa. Ve spolupráci s ostatními zeměmi EU má SE zájem např. přijmout společnou strategii pro snížení pití alkoholu. V příloze přikládáme přehled navrhovaných reforem a jejich financování dle vybraných oblastí.

Principem navrhovaných reforem je, že jsou plně financovány v rámci rozpočtu 2016 zvýšenými příjmy ve výši cca 19 mld. SEK a snížením výdajů ve výši cca 3 mld. SEK. Kromě toho jsou navrhovány další rozpočtové konsolidace ve výši 2,5 mld. SEK. Celkově se jedná pro příští 4 roky o cca 62 mld. SEK, pro které musí vláda nalézt nové daňové příjmy. Nově navrhovanými příjmy do rozpočtu jsou zvýšená DPH pro benzín (4,45 mld. SEK), zvýšená daň z úroků na investičních úsporách a u kapitálového životního pojištění (2 mld. SEK), snížení stropu pro daňový odečet a snížení dotace pro stavební úpravy a údržbu domácností (5,8 mld. SEK), zrušení daňových úlev pro zaměstnavatele mladých (15,8 mld. SEK), zvýšená daň na jadernou energii (0,25 mld. SEK), postupné zrušení daňové úlevy při službách v domácnostech jako např. domácí doučování (0,05 mld. SEK) a zrušení snížené daně na emise (0,55 mld. SEK).

Jedním z nejčastěji diskutovaným návrhem pro získání dodatečných rozpočtových příjmů je snížení základu pro placení státní daně z příjmu, což by mělo přinést do rozpočtu 1,9 mld. SEK, a postupné omezení odečtu úroku pro výpočet základu daně z příjmu nad 50.000 SEK (2,4 mld. SEK), a zavedení speciální daně z příjmu pro starší (1,5 mld. SEK). Celkem by měla doposud oznámená daňová zvýšení přinést do státní kasy 34,7 mld. SEK. Otevřeno pro další jednání příští rok zůstává zvýšení daně na benzín o 2 % s předpokládaným zavedením v roce 2017, což by přineslo dalších 2,5 mld. SEK. Dále prozkoumání možnosti zavést finanční akviziční daň (další 4 mld. SEK do příjmů rozpočtu) , zrušení pravidla 3:12 pro kapitálové zdaňování malých společností (šetření bude dokončeno v září 2016), poplatek za těžkou dopravu na silnicích (jednalo by se o miliardové příjmy, průzkum bude dokončen v prosinci 2016), daň na chemikálie (2,4 mld. SEK). Specifickým úkolem zůstává pro vládu dokončení šetření v oblasti obchodu s nemovitostmi, které bude  dokončeno v březnu 2017.

V rámci rozpočtu 2016 se vláda věnovala i otázce genderové rovnosti tj. dosažení větší finanční rovnosti mezi ženami a muži. V tomto ohledu vláda navrhuje věnovat větší pozornost dětem při podpoře příjmů rodičů, což se ve větší míře dotkne více žen (samoživitelek) než mužů. Dále zvýšení základní úrovně rodičovského příspěvku, což bude opět výhodnější pro ženy, které z větší míry čerpají rodičovskou dovolenou. Rovněž zvýšení prahu pro daně z příjmu pro důchodce, určené sice pro muže i ženy, ale s ohledem na historicky nižší příjmy žen bude v praxi znamenat větší podporu ženám, které nadto žijí déle než muži. Stejně tak snížení prahu pro placení státní daně z příjmů přinese větší zatížení mužům než ženám, jejichž mzdy požadovaného prahu z větší míry nedosahují. Navrhované omezení daňových odečtů za práce v domácnosti a stavebních úprav se dotknout z větší míry příjmů mužů, kteří odpočty daní ve větší míře uplatňovali.

V dubnu 2016 předložila vláda tzv. jarní doplňový rozpočet, kterým podpořila zejména oblasti migrace, zdravotnictví a snížila finanční objem poskytovaný na zahraniční rozvojovou pomoc.

  

Rozpočtové výdaje na rok 2016 v číslech a porovnání změn uvedených v jarním rozpočtu

Výdaje (v tis. SEK)

Stanovený rámec

Změna rámce

Nový rámec

Řízení státu

12 717 244

71 100

12 788 344

Ekonomika a finance

14 812 312

214 900

15 027 212

Daně, cla

10 782 946

-

-

Justiční systém

41 573 737

593 000

42 166 737

Mezinárodní spolupráce

1 905 203

143 450

2 048 653

Obrana a krizová připravenost

48 827 432

 -50 000

48 777 432

Mezinárodní pomoc

32 357 474

-4 080 524

28 276 950

Migrace

19 419 719

31 045 000

50 464 719

Zdravotní a sociální péče

69 237 676

1 844 430

71 082 106

Finanční zabezpečení v nemoci a invaliditě

109 868 281

340 000

110 208 281

Finanční zabezpečení ve stáří

36 184 250

-

Finanční zajištění pro rodiny a děti

87 129 050

-

-

Rovnoprávnost a integrace nově příchozích

21 070 265

227 000

21 297 265

Trh práce a pracovní život

79 681 475

-834 000

78 847 475

Podpora studií

21 707 932

-

-

Vzdělávání a vědecký výzkum

69 452 400

-907 205

68 545 195

Kultura, média, náboženství a volný čas

13 694 535

113 000

13 807 535

Regionální rozvoj

3 255 721

5 000

3 260 721

Plánování, bydlení, výstavba a spotřebitelská politika

7 064 024

-500 000

6 564 024

Obecná ochrana životního prostředí

7 661 756

-253 000

7 408 756

Energie

2 812 038

-

-

Komunikace

54 122 036

-500 000

53 622 036

Zemědělství, venkov a potraviny

18 919 553

6 100

18 925 653

Hospodářství/průmysl

5 998 273

-106 000

5 892 273

Obecné granty komunám

93 398 252

-

-

Úroky státního dluhu, atd.  

10 769 176

-

-

Poplatky EU

31 827 167

-

-

Součet oblasti výdajů

926 249 927

-

-

Snížení o zůstatky

-3 142 750

-

-

Součet nákladů

923 107 177

 -

 -

Čisté půjčky švédského Úřadu pro národní dluh

10 768 000

 -

 -

Korekce míry peněz

0

 -

 -

Součet/celkem

933 875 177

 -

 961 247 428

Změny celkem, kterými se mění rozopočet  

 

27 372 251

 

Rozpočet na rok 2016 - příjmy

Příjmy

2016

Státní daň z příjmu

952 601 795

Příjmy ze státní činnosti

31 148 870

Příjmy z prodeje majetku

5 000 000

Splácení úvěrů

760 800

Předpokládané příjmy

10 719 000

Granty atd. z EU

12 705 740

Odečty atd. přiléhající k daňovému systému

-88 675 336

Náklady účtované jako příjmy na daňovém účtu

0

Celkové příjmy

924 260 869

Odhadována potřeba půjčky

9 614 308

Zdroj, údaje v tis. SEK

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance v letech 2008–2015 (mld. SEK)

  

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

běžný účet

281,7

232,7

229,4

209,9

 215,5

225,0

244,8

246,2

obchod zbožím (FOB-FOB)

101,4

107,9

82,4

74,9

 77,7

70,9

118,3

120,6

obchod službami

110,9

103,8

128,5

107,9

 112,3

115,6

71,8

107,1

platby zaměstnancům

-2,1

-2,4

-1,9

-2,6

 -2,4

-3,0

20

17,6

čistý příjem z investic

113,7

60,8

64,9

80,5

 91,1

102,6

110,4

93.9

příspěvky do/z EU

-20,2

-12,7 

-18

-20,1

 -23,4

-29,4

-30,4

-31.8

rozvojové granty

-8,4

-10,3 

-9,7

-6,2

 -11,0

-19,5

-21

-21.3

kapitálový účet

-5,2

-3,9

-4,7

-3,7

 -4,4

-6,2

-4,3

-8,3

finanční účet

143,8

-81,9

-260,1

-301,1

 -76,7

-139,2

131,0

132,1

přímé investice

44,8

-151,5

-139

-110,0

 -85,2

-163,7

34,3

93,9

portfoliové investice, mimo finanční deriváty

-199,7

479,0

141,3

172,9

 97,8

288,6

161,3

-87,1

finanční deriváty

16,1

-20,5

29,7

-19,6

 36,2

63,4

-21

-2,8

ostatní investice

278,9

-277,2

-294

-339,8

 -122,0

-232,3

-45,3

117,1

rezervní aktiva

3,7

-116

2,1

-4,6

 -3,5

-95,4

1,2

11,0

opravné položky

-381,5

-132,8

35,5

44,6

 -129,6

 -79,6

-128

-105.8

Zdroj: Statistický úřad SE

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí. Úřad pro národní dluh (Riksgälden) je výkonnou institucí, která na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu. Úřad má devítičlennou radu, jejímiž 4 členy jsou poslanci parlamentu. 

Další institucí, která se věnuje efektivnímu finančnímu managementu státních zdrojů, je Švédský národní úřad pro finanční management.

Podle Národní banky má na výši čistého zahraničního dluhu vliv metodika výpočtu hodnoty přímých zahraničních investic (PZI). Zatímco hodnota podílů (akcií) portfoliových investic se vykazuje v tržních cenách, akcie klasifikované jako PZI jsou vedeny v účetní, tedy nižší, hodnotě. Protože švédské PZI v zahraničí jsou vyšší než zahraniční ve Švédsku, je výsledná výše zahraničního dluhu neobjektivní. Od roku 2003 je výpočet vládního dluhu objektivizován zahrnutím derivátů, což znamená lepší reflexi podílu dluhu v zahraničních měnách. Všechny dluhové instrumenty se započítávají v nominálních hodnotách a celková inflační kompenzace je zahrnuta v dluhopisech, které jsou ovlivněny inflací.    

Vývoj státního dluhu v letech 2010–2015 (v mld. SEK)

 

2015

2014

2013

2012

2011

2010

Státní dluh

1 403 421

1 394 314

1 277 100

1 146 165

1 150 767

1 179 347

Nominálnídluh . plánu aktiv, započítaný

1 400 795

1 375 845

1 261 902

1 122 726

1 126 132

1 161 236

Nominální dluh vč. plánu aktiv

1 353 156

1 320 900

1 252 788

1 121 314

1 112 914

1 158 020

Naběhlá kompenzace inflace

18 895

24 937

28 518

30 690

34 280

30 857

Efekty směnných kurzů

28 743

30 007

-19 404

-29 278

-21 061

-27 641

Plán aktiv

2 626

18 469

15 198

23 439

24 634

18 111

Zdroj: Úřad pro národní dluh

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Švédsko má rozvinutý a po dobře zvládnuté krizi v 90. letech stabilizovaný bankovní sektor. V  současnosti působí na švédském trhu 117 bank, které lze rozdělit do 4 kategorií: švédské bankovní akciové společnosti, zahraniční banky, spořitelny a družstevní banky.

  • Národní švédská banka, Riksbanken (www.riksbank.se). Plní úlohu centrální banky a její funkce jsou totožné s funkcemi národních bank v zemích mimo eurozónu. První viceguvernérkou byla v letech 2003 - 2007 Eva Srejber, původem z Československa. Současným guvernérem je Stefan Ingves.
  1. Skandinaviska Enskilda Banken (www.seb.se) je nejstarší činnou bankou, založila ji rodina Wallenbergů v roce 1856. Ze 77,4 % je vlastněna švédskými akcionáři, 10,7 % patří americkým vlastníkům a ostatní akcie vlastní mezinárodní kapitál. Operuje hlavně ve Švédsku (56,4 % úvěrového portfolia), severských zemích,  Německu (24,3 %) a baltských zemích.
  2. Swedbank (www.swedbank.se) je komerční bankou, která byla jako první švédská spořitelna založena již v r. 1820. Má rozsáhlé mezinárodní aktivity, především v baltských zemích (226 poboček) a na Ukrajině (164 poboček). Byla proto nejvíce ohrožena důsledky globální finanční krize.
  3. Nordea (www.nordea.com) je komerční bankou, která podobně jako SEB operuje kromě Švédska (24,9 % úvěrového portfolia) v ostatních severských (62,7 %) a baltských zemích, celkem Nordea působí v 16 zemích po celém světě. Základní jmění je cca 176 mld. €, obsluhuje 10 miliónů individuálních klientů a asi 930 000 právnických osob. S akciemi a.s. Nordea se obchoduje na burzách ve Stockholmu, Helsinkách a Kodani.
  4. Handelsbanken (www.handelsbanken.se) byla založena v r. 1871, vlastní 350 poboček v celé Skandinávii, Finsku a Velké Británii. Je to universální instituce poskytující služby v celém spektru od tradičních podnikových transakcí přes investiční bankovnictví až po životní pojištění
  • Scandia (www.scandia.com) je největší švédskou spořitelnou s pobočkami ve 20 zemích. Byla založena v roce 1863.
  • Ålandsbanken Sverige (www.alandsbanken.se), byla založena jako pobočka islandské banky Kaupthing Bank. V souvislosti s kolapsem islandské ekonomiky a problémy mateřské banky byla švédská pobočka, jež krizí postižena nebyla, v únoru 2009 odprodána finské bance Alandsbanken. Poskytuje především finanční služby v oblasti cenných papírů, investičního bankovnictví a správy rezerv.
  • Danske Bank (www.danskebank.se) je největší dánskou bankou, která působí i v ostatních severských zemích. Po Nordee je největším finančním koncernem v regionu.
  • SBAB (www.sbab.se) byla původně hypoteční institucí, která od roku 2010 poskytuje i další bankovní služby.
  • Länsförsäkringars bank (www.lansforsakringar.se) je vlastněna 23 místními pojišťovnami.
Čtyři největší bankovní koncerny SE

Název banky

Počet zaměstnaných osob

Z toho ve SE

Půjčky obecně (v mld. SEK)

Rozvaha (bilance) (V mld. SEK)

Nordea

29 429

6 881

3 270

6 287

SEB

17 096

8 553

1 356

2 641

Handelsbanken

11 503

7 537

1 808

2 817

Swedbank

16 022

8 501

1 405

2 121

 Zdroj: Výroční zprávy jednotlivých bank

Významnou složkou finančního sektoru jsou hypoteční instituce, které spravují aktiva v objemu celkem 2 284 mld. SEK. Na švédském trhu jich působí šest, z toho tři největší jsou součástí velké bankovní skupiny (spravují celkem 81 % aktiv hypotečního sektoru). Z celkového objemu úvěrů poskytovaných úvěrovým segmentem finančního trhu je 42 % poskytováno právě hypotečními institucemi.

Ve Švédsku působí 468 pojišťoven a 35 poboček zahraničních pojišťovacích institucí. Většina pojišťoven je malých a specializovaných na neživotní pojištění. Struktura trhu je zřejmá z faktu, že 84 % investičních aktiv  pojišťovacích institucí (celkem 2 724 mld. SEK) je spravováno 10 největšími z nich. Zvláštním oborem je penzijní pojištění, jímž  se zabývá 78 pojišťovacích sdružení (aktiva 108 mld. SEK) a 2 200 penzijních nadací (166 mld. SEK). Dotace pojišťoven do HDP je okolo 1,2 %. Nejběžnější druh pojištění je Pojištění domácnosti, které má sjednáno až 95 % švédských domácností.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém

Švédsko je zemí s dlouhodobou a hluboce zakořeněnou tradicí sociálního státu s vysokou mírou zdanění, která je jednou z nejvyšších na světě. Středopravá vláda po svém nástupu v r. 2006 učinila řadu reformních kroků směřujících ke snížení daňového zatížení (např. zrušení nejvíce kritizovaných majetkových daní - z nemovitostí, z majetku, darovací a dědická). Od roku 2014 u moci vládní koalice Sociální demokracie a Strany zelených přijala řadu změn ohledně úrovně placení státníd aně z příjmu, zvýšila daně např. u z pohonných hmot, výkonostní daň u jaderné energie, snížila strop pro daňové odpočty u prací v domácnsotech, domácího doučování a dalších služeb. Přesné daňové rozpětí dle jednotlivých položek je k dispozici na http://www.skatteverket.se. Daňové odvody jsou velmi přísně trestány.

Švédský daňový systém je relativně složitý a je předmětem kritiky OECD jak co do struktury, tak celkové výše daňové kvóty. Vyčerpávající popis by přesáhl formát STI. Odkazujeme proto na internetové stránky švédské daňové agentury Skatteverket.

Podniková daň

Od 1. 1. 2013 platí sazba 22 %.  

Fyzické osoby

Daně z příjmu fyzických osob jsou hlavním příjmem komun. Komunální daň z příjmu se pohybuje podle trvalého bydliště mezi 28,89 % a 34,17 %, o přesné míře rozhoduje komuna. Státní daň z příjmu odvádí pouze fyzické osoby s vyšším ročním příjmem, nad cca 400.000 SEK za rok ve výši 20 % a při příjmu nad 550.000 SEK se daň zvyšuje o dalších 5 %. Od započetí výdělečné činnosti má každý občan svůj vlastní daňový účet. Daně lze přiznat na formuláři, elektronicky nebo telefonicky. Daně se odvádějí zálohově, což platí i pro zdanění příjmů zaměstnanců a DPH.

Pojištění a penze

Odvody na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel, jsou odváděny ve výši cca 33 %. Dalších 7 % (polovinu částky lze odečíst) platí samotný zaměstnanec podle kategorií rozpětí. Zaměstnavatelé platí daň z penzijních prémií/závazků ve výši cca 24 %. Sociální a zdravotní pojištění je povinné a mnoho podniků platí svým zaměstnancům i důchodové připojištění a klíčovým zaměstnancům též soukromé zdravotní připojištění.

Daň z nemovitostí

V rámci daňové reformy byla tato daň od začátku roku 2008 zrušena a nahrazena místním poplatkem ve výši cca 7 000 SEK za rodinný dům resp. 0,75 % z jeho daňové hodnoty, pokud je tato částka nižší. Z nových domů (do 5 let) se poplatek neodvádí, dalších 5 let jen v poloviční výši (3 500 SEK / 0,375 %). 

Daňová úleva pro zahraniční pracovní síly

Osoby, které jsou dočasně zaměstnány ve Švédsku, mohou požádat na zvláštním formuláři, který podává jejich zaměstnavatel, o určité úlevy a výjimky z placení daní a sociálních poplatků na dobu až 3 let. Úlevy se liší podle občanství (EU vs. ne-EU), podrobné informace k této složité problematice je třeba si vyžádat u švédských úřadů.

Daň z přidané hodnoty

Základní DPH činí 25 %. Švédsko má společně s Dánskem, Norskem a Maďarskem nejvyšší DPH v EU. Od roku 2002 platí snížená daň 12 % na potraviny a potravinové suroviny (přísady) a ve výši 6 % na noviny, tiskoviny a knihy, přepravu osob a vstupné na některá kulturní představení. Nulová sazba se týká léků a některých finančních služeb.

Spotřební daň

Vybírá se za některé druhy dováženého zboží, např. alkohol, pohonné hmoty, tabák a energie. Daň z benzínu je srovnatelná s ostatními zeměmi EU, vyšší je daň je u nafty na topení. Cena energií z fosilních zdrojů patří kvůli výši daní mezi nejvyšší v Evropě. Daně se podílejí až ze 71 % na prodejní ceně tabákových výrobků (DPH 25 % a spotřební daň cca 51 %).

Daňové zatížení alkoholických nápojů

Ve Švédsku je zdanění alkoholu obzvláště vysoké z důvodu ochrany veřejného zdraví a morálky. Výše spotřební daně se řídí obsahem alkoholu v nápoji. V případě „tvrdého" alkoholu je sazba 501,41 SEK z litru čistého etylalkoholu. Na vína s obsahem alkoholu 8,5–15 % se vztahuje daň 21,58 SEK/litr. Silnější pivo (3,5 % a více) podléhá dani ve výši 1,66 SEK/litr. Slabší pivo (v úvahu přichází pouze 2,8 % odpovídající přibližně našemu sedmistupňovému pivu) se spotřební daní nezdaňuje a prodává se volně mimo státní monopol.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: