Švédsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

3. 5. 2017

© Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu (Švédsko)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Česky: Švédsko
  • Anglicky: Sweden
  • Švédsky: Sverige

Vnitropolitická charekteristika a složení vlády

Švédsko je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Hlavou státu je od r. 1973 král Karel XVI. Gustav z dynastie Bernadotte. Předsedou vlády je od října 2014 předseda sociální demokracie Stefan Löfven. Jednokomorový parlament (Riksdag) má 349 poslanců.

Poslední parlamentní volby se konaly v září 2014 (volební účast 83,4 %). Vítězem se stala Sociální demokracie se ziskem 31,2 %. Po osmi letech menšinové vlády konzervativní pravice se ujala menšinové vlády koalice Sociální demokracie a Zelených s tichou podporou Levicové strany.

Dne 14. 9. 2014 proběhly rovněž volby do 21 krajů a 290 municipalit. Ve většině slavila vítězství rovněž Sociální demokracie a středo-levé koalice. Jako velmi silná strana se však na lokální úrovni projevili ultrapravicoví Švédští demokraté se ziskem některých okrscích zejm. v jižním Švédsku přes 20 %.

Dne 2. října 2014 byl při hlasování v parlamentu předseda sociálních demokratů Stefan Löfven potvrzen do funkce premiéra. 3. října premiér představil novou menšinovou vládu. V oblasti domácí politiky se vláda zaměřuje na reformy „pro modernizaci Švédska“ a posílení jeho konkurenceschopnosti, tj. v oblastech pracovního trhu a vytváření pracovních míst, rovnoprávnosti mužů a žen, školství a vzdělávacího systému, v oblasti sociálních politik, zejm. zdravotnictví a péče o seniory. Vláda dále navýší investice do infrastruktury a zavádění nových technologií a do oblasti klimatu a životního prostředí.

Pozice menšinové vlády vůči opozici rozdělené na konzervativní Alianci (Moderáti, Křesťanští demokraté, Strana středu a Liberálové) a nacionalistické Švédské demokraty je velmi křehká. V září 2014 neobhájila vláda v parlamentu svůj mandát pro Evropskou radu k problematice cílů klimatické a energetické politiky a musela své vyšší ambice odložit a jednat na základě mandátu předchozí konzervativní vlády. K zásadnímu konfliktu mezi vládou a opozicí však došlo při schvalování návrhů rozpočtu na r. 2015. Při hlasování o návrzích došlo k neschválení vládního návrhu rozpočtu. Aliance odůvodnila své jednání zásadními rozpory v daňové otázce a odlišným přístupem k ekonomické správě země. Švédští demokraté nepodpoří ani do budoucna žádný návrh rozpočtu, který je vstřícný k imigraci.

Hlavní podstatou rozporů nad rozpočtem se stala problematika migrace a integrace a dále role nacionalistických Švédských demokratů ve švédské politice. Otázka celkového sociálního začlenění imigrantů do švédské společnosti a administrativních a společenských struktur působí značné problémy vč. nedostatku ve financování.

Premiér Löfven reagoval na vzniklou situaci po hlasování o rozpočtu počátkem prosince 2014 vypsáním mimořádných voleb v termínu 22. března 2015. O tři týdny později bylo šesticí lídrů politických stran vlády a opoziční Aliance oznámeno, že strany došly k tzv. „Prosincové dohodě“ o podmínkách pro udržení tradice menšinového vládnutí a negativního parlamentarismu ve Švédsku, která měla platit od jara 2015 do voleb v roce 2022. Mimořádné volby se tudíž nekonaly.

Východiskem „Prosincové dohody“ byla teze, že Švédsko musí být i nadále schopno vládnout formou menšinových vlád, a tato forma vládnutí bude v zemi zachována i v nejbližších letech. Dohoda zahrnovala následující procedurální ustanovení: 1) kandidátovi na premiéra, který získá podporu z uskupení stran, které je větší než všechna ostatní možná vládní uskupení, bude umožněno zformovat vládu; 2) menšinové vládě bude umožněno schválení rozpočtu v parlamentu; 3) nebude možné během parlamentního projednávání oddělovat jednotlivé politiky od rozpočtu. Dohoda vymezovala tři oblasti spolupráce: obrannou a bezpečnostní oblast, penzijní systém a energetický sektor.

Konzervativní opozice vnímala naplňování Prosincové dohody a nemožnost opozičních poslanců předkládat protinávrhy a připomínky k vládnímu návrhu rozpočtu za odporující demokratickému právu poslance konat v souladu se sliby voličům a v souladu se svým svědomím. Nebylo tedy velkým překvapením, že Prosincová dohoda v říjnu 2015 padla. Po 10 měsících zanikl politický nástroj, který měl umožnit vládnutí, zabránit konání mimořádných voleb a oslabit narůstající vliv extrémistické strany Švédských demokratů.

Menšinová vláda Sociální demokracie a Zelených, vládnoucí s podporou Levicové strany, tak ztratila důležitý nástroj stabilizace vnitropolitické situace, v době projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2016 a v době rostoucí masivní imigrace do Švédska.

Nejdůležitějšími tématy politické diskuse zůstávají otázka snižování nezaměstnanosti a vytváření pracovních příležitostí, oblast školství, rozsáhlá imigrace do SE a s tím spojené integrační otázky a dále otázky energetické (budoucnost jaderné energetiky, rozvoj udržitelné energetiky), životního prostředí a udržitelného rozvoje. Od svého vzniku prošla vláda několika rekonstrukcemi, aktuální složení švédské vlády je následující:

  • Stefan Löfven (soc.-dem.), předseda vlády
  • Isabella Lövin (zelení), místopředsedkyně vlády a ministryně pro rozvojovou spolupráci a klima
  • Magdalena Anderson (soc.-dem.), ministryně financí
  • Margot Wallström (soc.-dem.), ministryně zahraničních věcí
  • Peter Hultqvist (soc.-dem.), ministr obrany
  • Ann Linde (soc.-dem.), ministryně pro záležitosti EU a obchod
  • Mikael Damberg (soc.-dem.), ministr hospodářství a inovací
  • Andres Ygeman (soc.-dem.), ministr vnitra
  • Morgan Johansson (soc.-dem.), ministr spravedlnosti
  • Karolina Skog (zelení), ministryně životního prostředí
  • Gustav Fridolin (zelení), ministr školství
  • Helene Hellmark Knutsson (soc.-dem.), ministryně pro vyšší vzdělávání a výzkum
  • Anna Ekström (soc.-dem.), ministryně pro gymnázia a pozvednutí znalostí
  • Peter Eriksson (zelení), ministr pro bydlení a digitalizaci
  • Anna Johansson (soc.-dem.), ministryně pro infrastrukturu
  • Sven-Erik Bucht (sec.-dem.), ministr zemědělství a rozvoje venkova
  • Alice Bah Kuhnke (zelení), ministryně kultury a demokracie
  • Ylva Johansson (soc.-dem.), ministryně pro pracovní trh a integraci
  • Ibrahim Baylan (soc.-dem.), ministr pro energetiku a politickou koordinaci
  • Ardalan Shekarabi (soc.-dem.), ministr pro občanské záležitosti a veřejnou správu
  • Åsa Regnér (soc.-dem.), ministryně pro otázky dětí, seniorů a rovné postavení
  • Gabriel Wikström (soc.-dem.), ministr národního zdraví, zdravotnictví a sportu
  • Annika Strandhäll (soc.-dem.), ministryně pro sociální pojištění
  • Per Bolund (zelení), ministr pro finanční trhy a spotřebitelské otázky

Podrobné rozdělení kompetencí a agend jednotlivých ministerstev lze najít na stránkách vlády.

Vytváření budoucích koalic je s blížícími se volbami (podzim 2018) v SE žhavým tématem. Politická mapa Švédska je totiž relativně konzistentní a dává modrému (středo-pravé strany – Moderáti, Strana středu, Liberálové a Křesťanští demokraté) a červenému bloku (středo-levé strany – Sociální demokracie, Strana zelených, Levicová strana) dlouhodobě řádově stejné preference.

Do značné míry patovou situaci se pokusili opoziční Moderáti překlenout velmi riskantním tahem. Moderáti v únoru 2017 vyzvali k sestavení jednotného opozičního rozpočtu a vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Strana je za tímto účelem navíc otevřena spolupráci s dosud izolovanými Švédskými demokraty. Snaha vyslovit nedůvěru vládě (a vyvolat tak např. předčasné volby či rekonstrukci vlády) je ve švédské politické kultuře krajně neobvyklým jevem a ochota Moderátů spolupracovat se Švédskými demokraty představoval zcela zásadní a průlomový názorový obrat, který byl ještě nedávno nemyslitelný. Nicméně bez podpory Švédských demokratů nebude možné sestavit většinovou vládu a na tuto kartu Moderáti zjevně vsadili, což v sobě nese potenciál dalekosáhlých změn na politické mapě Švédska a překreslení současných politických aliancí.

Opoziční blok středo-pravicových stran však není zdaleka jednotný v ochotě spolupracovat se Švédskými demokraty. Zatímco pro Moderáty a Křesťanské demokraty je to za určitých okolností představitelné, pro Stranu středu a Liberály v podstatě vyloučené.

Preference politických stran v důsledku výše popsaných dramatických obratů doznaly několika zásadních změn. Ve sledovaném období byl patrný především propad Moderátů a nárůst Strany středu a Švédských demokratů. Oba bloky, tj. vládní (soc.-dem, Zelení a Levicová strana) a opoziční (Moderáti, Strana středu, Liberálové a Křesťanští demokraté) mají téměř identickou sílu těsně pod hranicí 40%. Z toho je zřejmé, že sestavit příští vládu tak, aby byla většinová, bez zapojení Švédských demokratů bude velmi obtížné. Nárůst Švédských demokratů je druhým zásadním momentem, který se odehrál ve sledovaném období, když za pouhé tři měsíce se strana etablovala jako druhá nejsilnější v zemi a v jednom z průzkumů získala psychologicky velmi důležité vítězství. Jedinou alternativou většinové vlády bez Švédských demokratů by byla velká koalice Sociálních demokratů a Moderátů. Tuto myšlenku sice čas od času lze v politickém éteru registrovat, ale mnoho šancí se jí nedává, stejně jako zapojení Švédských demokratů. Švédsko si tak patrně bude muset zvyknout na systém vládnutí křehkých menšinových vlád Jednoznačně nejdiskutovanějším tématem vnitřní politiky tak zůstává budoucí role Švédských demokratů (SD) ve švédské politice. Jak se dlouhodobě promítne teroristický útok ve Stockholmu (7.4.2017) do nálad švédské veřejnosti se teprve ukáže.

Preference švédských politických stran

 

VOLBY 2014

I/2017

po návrhu

Moderátů

II/2017

III/2017

Sociální demokraté

31,2

28,7

27,1

27,5

26,8

Strana zelených

6,8

4,3

4,7

4,9

4,3

Levicová strana

5,7

7,5

8,2

6,9

7,6

Feministická iniciativa

3,1

2,1

2,1

1,9

2,0

Moderáti

23,2

23,4

19,1

20,4

17,3

Strana středu

6,1

9,1

11,4

11,8

12,6

Liberálové

5,4

5,3

5,7

5,6

5,0

Křesťanští demokraté

4,6

2,6

3,8

3,6

3,4

Švédští demokraté

12,9

16,2

17,0

16,8

19,6

Zdroj: průnik průzkumů agentur TNS Sifo, Demoskop, Ipsos, SCB a You.gov

Úsilí opozice o představení vlastní verze rozpočtu, jakkoliv se prozatím nejeví jako úspěšné (viz výše), nemůže brát sociálně demokratický premiér Löfven na lehkou váhu, a to hned z několika důvodů. Opozice je totiž jednotná ve snaze zabránit přijetí vládního návrhu. Můžeme nechat stranou, zda-li je to státotvorné, nemají-li vlastní alternativu, každopádně neschválení rozpočtu je de facto vyslovením nedůvěry vládě. Vládní rozpočet však není torpédován jen zprava, nýbrž i z vlastních řad, neboť středo-pravá opozice ve své snaze totiž získala nečekaného spojence pro „smetení“ vládního rozpočtu (nikoliv však již pro prosazení svého vlastního). Vládě totiž hrozí, že ztratí podporu Levicové strany, bez jejíchž hlasů by nebyla schopna svůj rozpočet prosadit, čímž by se otevřela cesta středo-pravé opozici (pokud se shodne a akceptuje podporu Švédských demokratů). Scénářů možného vývoje je celá řada, nicméně začíná být zřejmé, že premiéra Löfvena čeká nelehké období a že Švédsko může snadno upadnout do vládní krize.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel

  • počet obyvatel 10 014 873 (k 28. 2. 2017), roční přírůstek SE obyvatelstva: 1,5 %
  • hustota obyvatelstva 24,4 obyvatel/km2
  • podíl ekonomicky činného obyvatelstva (18-64 let) cca 59,4 %

Průměrný roční přírůstek a jeho demografické složení

Dle údajů švédského statistického úřadu za rok 2016:

  • počet obyvatel 9 995 153
  • imigrace – 163 005
  • emigrace – 45 878
  • narození – 117 425
  • zemřelí - 90 982
  • 4 981 806 051 žen, 5 013 347 mužů

Koncem roku 2016 žilo v zemi 509 753 lidí starších než 80 let, do věkové skupiny 15–64 let patřilo 63,1 % občanů. Švédsko patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem, průměrný věk dožití u žen je 84,1 let a u mužů 80,6 let.

Složení obyvatelstva v roce 2016 podle místa narození

Region původu

Počet občanů

Švédsko

8 210 656

Ostatní země severní Evropy

242 720

EU mimo severské země

345 571

Ostatní evropské země

243 844

Afrika

194 758

Severní Amerika

36 858

Jižní Amerika

69 645

Asie

638 570

Oceánie

5 575

Celkem cizinci

1 784 497

Zdroj: www.scb.se, Celkem tvoří cizinci 1 784 497 z 9 953 153 obyvatel.
 

V roce 2016 byl počet občanů pocházejících z České republiky/Československa odhadován na 7 139 osob. Nejpočetnějšími minoritními skupinami z hlediska země původu byli v roce 2016 přistěhovalci z Finska, Sýrie, Iráku, Polska, Iránu, Jugoslávie, Somálska, Bosny a Hercegoviny, Německa, Turecka, Norska, Dánska a Thajska.

V roce 2016 žádalo o azyl ve Švédsku 28 939, což je oproti roku 2015 (162 877) výrazný pokles. Během prvních třech měsíců tohoto roku požádalo o azyl 6 173 osob. Nejvyšší počet žadatelů pochází ze Sýrie (157), z Afghánistánu (111) a z Iráku (95).

Náboženské složení

Dle informace švédského Statistického úřadu není tento údaj s ohledem na ochranu osobních údajů sledován. Složení obyvatelstva dle vyznání podle jiných publikovaných dat:

  • luteránské 75 %
  • islám 14 %
  • římskokatolické 11 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Níže uvedená tabulka zahrnuje údaje o dosažených ekonomických ukazatelích za roky 2013 - 2016 a predikce jejich vývoje v letech 2016 - 2020

 

2013 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

vývoj HDP (v %)

 1,2

2,6

4,1

3,3

2,6

2,1

2,0

2,5

HDP na obyv (tis. SEK)

 392,7

406,0

426,7

441,3

452,0

459,3

467,6

481,9

neza městnanost (v %)

 8,4

7,9

7,4

6,9

6,6

6,4

6,3

6,2

inflace (roční průměr v %)

 0,1

-0,3

0,1

1,0

1,5

1,6

2,2

2,7

zákl. úroková sazba (v %)

 1,1

0,5

-0,3

-0,5

-0.5

-0,3

0,2

0,9

Zdroj: Ministerstvo financí Švédska a Statistics Sweden

Švédská ekonomika v roce 2016 a očekávaný vývoj v teritoriu 

Švédské ekonomice se velmi daří. V roce 2014 vrostl švédský HDP o velmi slušných 2,6 %, v roce 2015 dokonce o 4,1 % a v roce 2016 si švédská ekonomika připsala další 3,3%. Ve čtvrtém čtvrtletí došlo v porovnání se III. kvartálem k růstu HDP o 1,0 % a jednalo se tak již o patnáctý po sobě jdoucí kvartál, v němž švédský HDP vzrostl. K nárůstu v porovnání se třetím kvartálem pomohl zejména export a spotřeba švédských domácností. Navzdory těmto velmi povzbudivým číslům švédská ekonomika nicméně poněkud zpomaluje a vysoké tempo růstu neudrží. Tomu odpovídá i výhled Ministerstva financí a centrální banky, které předpovídají růst v roce 2017 řádově okolo 2,6 % a v roce 2018 již jen o 2,1 %. Na zpomalení růstu švédské ekonomiky má především vliv jisté omezení vládních investic.

Míra nezaměstnanosti se daří vládě pozvolna snižovat. Jestliže v roce 2015 činila 7,4%, tak v roce 2016 již pouze 6,9%. Sezónně upravená data za leden a únor 2017 setrvávají na hodnotě 6,9%. Vláda odhaduje, že se v nadcházejících letech podaří snížit nezaměstnanost až na 6,5 %. V této souvislosti je nutné dodat, že i nadále přetrvávají velké rozdíly mezi různými skupinami, k největšímu snižování nezaměstnanosti dochází u osob narozených ve Švédsku a u mladých. Nezaměstnanost mezi osobami narozenými mimo Švédsko a zejména mimo Evropu i nadále stoupá. Ambice vlády dosáhnout nejnižší nezaměstnanosti v EU (která u rodilých Švédů s nezaměstnaností pod úrovní 4% nejnižší opravdu je) tak narazila na fakt, že se do statistik začínají promítat úspěšní žadatelé o azyl.

V lednu 2017 dosáhla meziroční inflace 1,4 %, v únoru 2017 dokonce již 1,8 %, nicméně v březnu 2017 klesla na 1,5 %, což je sice stále pod dvouprocentním cílem Švédské centrální banky (Riksbank), nicméně kromobyčejně agresivní politikou centrální banky se nakonec podařilo inflaci rozhýbat a doby téměř nulové inflace jsou patrně již minulostí (2013: +0,1%, 2014: -0,3%, 2015: +0,1%, 2016: +1,0%) a nynější hodnoty se zdají být udržitelné. Navíc jádrová inflace, která je z pohledu Centrální banky důležitější dosáhla již zmíněných 2%. Zvýšená inflace, konjunktura švédské ekonomiky a neúnosné přehřívání realitního trhu (způsobené mimo jiné nulovými úrokovými sazbami) vedou k závěru, že by centrální banka mohla začít postupně začít zvyšovat úrokovou sazbu. Ta se v současné době nachází na -0,5 %. Snaha dostat do ekonomiky co nejvíce prostředků a rozhýbat ji tak zjevně dosáhla svého cíle, nicméně druhou stranou téže mince je excesivní růst zadlužení domácností a značné přehřátí realitního trhu díky velmi nízkým úrokovým mírám hypoték.

Příliš nízké úrokové míry hypoték s sebou nesou vysokou míru zadlužování domácností a především značné přehřívání realitního trhu ve Švédsku a Stockholmu zvlášť, který navíc umocňuje nedostatečné tempo výstavby nových bytů. Růst cen nemovitostí se začíná stávat velkým politickým tématem. Od roku 2004 se ceny bytů ver Stockholmu zdvojnásobily, přičemž tempo růstu v posledních letech silně akceleruje, když v roce 2015 i 2016 ceny vzrostly shodně o 15%. Celošvédský růst cen nemovitostí dosáhl v roce 2016 hodnoty 9%. Stockholm byl švýcarskou bankou UBS vyhodnocen jako 3. nejvíce nahdodnocený trh s nemovitostmi. Zadlužování domácností dosáhlo v únoru 2017 nového vrcholu, když jejich celková výše zadlužení dosáhla 3563 mld. SEK (tedy téměř 3x více než stát) a každý měsíc se zvyšuje o cca 14 mld. a ročně o 236 mld.  Prudké zvýšení úrokových měr a s tím i zdražení hypoték by vedlo ke splasknutí rychle bobtnající realitní bubliny, což by mělo za následek nemalé turbulence, jelikož mnoho nemovitostí je pořizováno čistě spekulativně.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Jestliže v roce 2014 hospodařilo Švédsko se ztrátou ve výši 72,2 mld. SEK (-1,8 % HDP) a v roce 2015 se již jednalo pouze o schodek ve výši 32,7 mld. SEK (-0,8 % HDP), tak v roce 2016 Švédsko zaznamenalo rekordní přebytek, a to ve výši 85,3 mld. SEK (+2,1% HDP). Výrazný přebytek státního rozpočtu byl primárně způsoben silným růstem švédské ekonomiky, zvýšením daní a snížením přílivu migrantů a žadatelů o azyl a s tím spojeným poklesem výdajů na tuto oblast alokovaných. Rozpočet na rok 2017 je navržen po letech jako přebytkový, a to ve výši 7,5 mld. SEK. Průběžné výsledky čerpání v prvním čtvrtletí 2017 naznačují, že by mohl skončit v přebytku cca 12 mld. SEK, a to především díky vysokému výběru daní a prosperující ekonomice. 

Státní rozpočet SE (v milionech SEK)

 

2017 (Návrh rozpočtu)

2016

2015

2014

2013

2012

2011

Příjmy

979 734

1 002 612

859 529

790 210

790 535

787 573

872 417

Výdaje

972 376

917 311

892 179

862 404

921 408

812 480

804 616

Bilance

7 358

+85 301

-32 650

-72 194

-130 873

-24 907

67 801

poměr k HDP (v %)

(+0,2)

+1,9

-0,8

-1,8

-3,5

-0,7

+1,8

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance v letech 2012–2016 (mld. SEK)

  

2012

2013

2014

2015

2016 

běžný účet

 206,0

198,3

182,4

196,4

203,9 

kapitálový účet

 -6,1

-9,4

-5,7

-8,3

-3,6 

finanční účet

60,9

127,7

131,3

87,3

-108,9 

Zdroj: Statistický úřad SE

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí. Úřad pro národní dluh (Riksgälden) je výkonnou institucí, která na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu. Úřad má devítičlennou radu, jejímiž 4 členy jsou poslanci parlamentu. 

Dle Úřadu pro správu státního dluhu je v současné době výše zadlužení Švédska na úrovni 30% HDP, tedy jedno z nejnižších v EU. Podle Maastrichtských kritérií, tedy včetně dluhu lokálních autorit je dluh vyšší, a to ve výši 41,4% HDP.

Vývoj státního dluhu v letech 2012–2016 (v mld. SEK)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Státní dluh

1 152,7

1 277,1

1 394,3

1 403,4

1 347,3

poměr k DPH (v %)

31,3

33,9

35,4

33,6

30,8

Zdroj: Úřad pro národní dluh

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Švédsko má rozvinutý a po dobře zvládnuté krizi v 90. letech stabilizovaný bankovní sektor. V  současnosti působí na švédském trhu 117 bank, které lze rozdělit do 4 kategorií: švédské bankovní akciové společnosti, zahraniční banky, spořitelny a družstevní banky.

  • Národní švédská banka, Riksbanken (www.riksbank.se). Plní úlohu centrální banky a její funkce jsou totožné s funkcemi národních bank v zemích mimo eurozónu. První viceguvernérkou byla v letech 2003 - 2007 Eva Srejber, původem z Československa. Současným guvernérem je Stefan Ingves.

Mezi největší banky patří následují čtyři bankovní ústavy:

  • Skandinaviska Enskilda Banken (www.seb.se) je nejstarší činnou bankou, založila ji rodina Wallenbergů v roce 1856. Ze 77,4 % je vlastněna švédskými akcionáři, 10,7 % patří americkým vlastníkům a ostatní akcie vlastní mezinárodní kapitál. Operuje hlavně ve Švédsku (56,4 % úvěrového portfolia), severských zemích,  Německu (24,3 %) a baltských zemích.
  • Swedbank (www.swedbank.se) je komerční bankou, která byla jako první švédská spořitelna založena již v r. 1820. Má rozsáhlé mezinárodní aktivity, především v baltských zemích (226 poboček) a na Ukrajině (164 poboček). Byla proto nejvíce ohrožena důsledky globální finanční krize.
  • Nordea (www.nordea.com) je komerční bankou, která podobně jako SEB operuje kromě Švédska (24,9 % úvěrového portfolia) v ostatních severských (62,7 %) a baltských zemích, celkem Nordea působí v 16 zemích po celém světě. Základní jmění je cca 176 mld. €, obsluhuje 10 miliónů individuálních klientů a asi 930 000 právnických osob. S akciemi a.s. Nordea se obchoduje na burzách ve Stockholmu, Helsinkách a Kodani.
  • Handelsbanken (www.handelsbanken.se) byla založena v r. 1871, vlastní 350 poboček v celé Skandinávii, Finsku a Velké Británii. Je to universální instituce poskytující služby v celém spektru od tradičních podnikových transakcí přes investiční bankovnictví až po životní pojištění

Zahraniční banky a největší spořitelny:

  • Scandia (www.scandia.com) je největší švédskou spořitelnou s pobočkami ve 20 zemích. Byla založena v roce 1863.
  • Ålandsbanken Sverige (www.alandsbanken.se), byla založena jako pobočka islandské banky Kaupthing Bank. V souvislosti s kolapsem islandské ekonomiky a problémy mateřské banky byla švédská pobočka, jež krizí postižena nebyla, v únoru 2009 odprodána finské bance Alandsbanken. Poskytuje především finanční služby v oblasti cenných papírů, investičního bankovnictví a správy rezerv.
  • Danske Bank (www.danskebank.se) je největší dánskou bankou, která působí i v ostatních severských zemích. Po Nordee je největším finančním koncernem v regionu.
  • SBAB (www.sbab.se) byla původně hypoteční institucí, která od roku 2010 poskytuje i další bankovní služby.
  • Länsförsäkringars bank (www.lansforsakringar.se) je vlastněna 23 místními pojišťovnami.

Významnou složkou finančního sektoru jsou hypoteční instituce, které spravují aktiva v objemu celkem 2 284 mld. SEK. Na švédském trhu jich působí šest, z toho tři největší jsou součástí velké bankovní skupiny (spravují celkem 81 % aktiv hypotečního sektoru). Z celkového objemu úvěrů poskytovaných úvěrovým segmentem finančního trhu je 42 % poskytováno právě hypotečními institucemi.

Ve Švédsku působí 468 pojišťoven a 35 poboček zahraničních pojišťovacích institucí. Většina pojišťoven je malých a specializovaných na neživotní pojištění. Struktura trhu je zřejmá z faktu, že 84 % investičních aktiv  pojišťovacích institucí (celkem 2 724 mld. SEK) je spravováno 10 největšími z nich. Zvláštním oborem je penzijní pojištění, jímž  se zabývá 78 pojišťovacích sdružení (aktiva 108 mld. SEK) a 2 200 penzijních nadací (166 mld. SEK). Dotace pojišťoven do HDP je okolo 1,2 %. Nejběžnější druh pojištění je Pojištění domácnosti, které má sjednáno až 95 % švédských domácností.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém

Švédsko je zemí s dlouhodobou a hluboce zakořeněnou tradicí sociálního státu s vysokou mírou zdanění, která je jednou z nejvyšších na světě. Středopravá vláda po svém nástupu v r. 2006 učinila řadu reformních kroků směřujících ke snížení daňového zatížení (např. zrušení nejvíce kritizovaných majetkových daní - z nemovitostí, z majetku, darovací a dědická). Od roku 2014 u moci vládní koalice Sociální demokracie a Strany zelených přijala řadu změn ohledně úrovně placení státníd aně z příjmu, zvýšila daně např. u z pohonných hmot, výkonostní daň u jaderné energie, snížila strop pro daňové odpočty u prací v domácnsotech, domácího doučování a dalších služeb. Přesné daňové rozpětí dle jednotlivých položek je k dispozici na http://www.skatteverket.se. Daňové odvody jsou velmi přísně trestány.

Švédský daňový systém je relativně složitý a je předmětem kritiky OECD jak co do struktury, tak celkové výše daňové kvóty. Vyčerpávající popis by přesáhl formát STI. Odkazujeme proto na internetové stránky švédské daňové agentury Skatteverket.

Podniková daň

Od 1. 1. 2013 platí sazba 22 %.  

Fyzické osoby

Daně z příjmu fyzických osob jsou hlavním příjmem komun. Komunální daň z příjmu se pohybuje podle trvalého bydliště a pro rok 2017 se pohybuje mezi 29,19 % a 35,15 %, pro Stockholm 29,98 %, o přesné míře rozhoduje komuna. Státní daň z příjmu odvádí pouze fyzické osoby s vyšším ročním příjmem, v roce 2017 nad 438.900 SEK za rok ve výši 20 % a při příjmu nad 638.500 SEK se daň zvyšuje o dalších 5 %. Od započetí výdělečné činnosti má každý občan svůj vlastní daňový účet. Daně lze přiznat na formuláři, elektronicky nebo telefonicky. Daně se odvádějí zálohově, což platí i pro zdanění příjmů zaměstnanců a DPH.

Pojištění a penze

Odvody na sociální pojištění, které platí zaměstnavatel, jsou odváděny ve výši 31,42 %. Dalších 7 % (polovinu částky lze odečíst) platí samotný zaměstnanec podle kategorií rozpětí. Zaměstnavatelé platí daň z penzijních prémií/závazků ve výši cca 24 %. Sociální a zdravotní pojištění je povinné a mnoho podniků platí svým zaměstnancům i důchodové připojištění a klíčovým zaměstnancům též soukromé zdravotní připojištění.

Daň z nemovitostí

V rámci daňové reformy byla tato daň od začátku roku 2008 zrušena a nahrazena místním poplatkem ve výši 7 412 SEK za rodinný dům resp. 0,75 % z jeho daňové hodnoty, pokud je tato částka nižší. Malé domky, bytové domy a byty postavené v roce 2012 a později, mají plné osvobození od obecní daně z nemovitosti po dobu 15 let. 

Daňová úleva pro zahraniční pracovní síly

Osoby, které jsou dočasně zaměstnány ve Švédsku, mohou požádat na zvláštním formuláři, který podává jejich zaměstnavatel, o určité úlevy a výjimky z placení daní a sociálních poplatků na dobu až 3 let. Úlevy se liší podle občanství (EU vs. ne-EU), podrobné informace k této složité problematice je třeba si vyžádat u švédských úřadů.

Daň z přidané hodnoty

Základní DPH činí 25 %. Švédsko má společně s Dánskem (25%) a Maďarskem (27%) nejvyšší DPH v EU. Od roku 2002 platí snížená daň 12 % na potraviny a potravinové suroviny (s výjimkou alkoholových nápojů nad 2,25%, tabáku, krmiva pro zvířata a dalších) a ve výši 6 % na noviny, tiskoviny a knihy, přepravu osob a vstupné na některá kulturní představení. Nulová sazba se týká zdravotní péče, sociálních služeb, vzdělání, léků na předpis, nákupu a pronájmu nemovitostí, loterie a dalších.

Spotřební daň

Vybírá se za některé druhy dováženého zboží, např. alkohol, pohonné hmoty, tabák a energie. Daň z benzínu je srovnatelná s ostatními zeměmi EU, vyšší daň je u nafty na topení. Cena energií z fosilních zdrojů patří kvůli výši daní mezi nejvyšší v Evropě. Daně se podílejí až ze 75 % na prodejní ceně tabákových výrobků (DPH 25 % a spotřební daň cca 51 %).

Daňové zatížení alkoholických nápojů

Ve Švédsku je zdanění alkoholu obzvláště vysoké z důvodu ochrany veřejného zdraví a morálky. Výše spotřební daně se řídí obsahem alkoholu v nápoji. V případě „tvrdého" alkoholu je sazba 516,59 SEK z litru čistého etylalkoholu. Na vína s obsahem alkoholu 8,5–15 % se vztahuje daň 26,18 SEK/litr. Silnější pivo (3,5 % a více) podléhá dani ve výši 2,02 SEK/litr. Slabší pivo (v úvahu přichází pouze 2,8 % odpovídající přibližně našemu sedmistupňovému pivu) se spotřební daní nezdaňuje a prodává se volně mimo státní monopol.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: