English version
Tuzemské firmy již ztrácejí trpělivost s podmínkami, za kterých se v Česku čerpají evropské dotace. Stěžují si zejména na software, jehož prostřednictvím se administrují žádosti o miliardy z Evropské unie.
„Pokud porovnáme dnešní stav s obdobím 2007 až 2013 nebo 2004 až 2006, tak je to to nejhorší, co tu kdy bylo,“ upozorňuje Richard Lev, člen představenstva Erste Grantika Advisory, agentury specializované na evropské dotace. Výhrady k administračnímu systému potvrzují i další odborníci.
„Systém se dotahuje za pochodu a jednotlivé nedostatky se průběžně odstraňují. Vytváří to negativní atmosféru na straně žadatelů i příjemců o dotace. My se často pohybujeme mezi dvěma mlýnskými kameny a snažíme se věci vysvětlovat nebo na konkrétní nedostatky upozorňovat a je to mnohdy dost vyčerpávající proces,“ říká Miloš Blaškovan ze společnosti Naviga4.
„Systém často nefunguje a obchází se pomocí mailů či depeší s word či excel přílohami, pokud tedy administrátoři dovolí. Stav je takový, že se vždy řeší s dodavatelem, ale než se něco opraví, jsou to lhůty, které komplikují chod projektů a jejich administraci,“ připojuje Petr Jun ze společnosti Aisis.
Firmy, které jsou nuceny s poruchovým softwarem pracovat, se podivují nad tím, že ministerstvo pro místní rozvoj produkt v podobném stavu mohlo převzít, případně firmě vyplatit plnou cenu bez jakýchkoliv sankcí za závady.
Na program si stěžovalo i ministerstvo průmyslu
„Vlastní pořízení monitorovacího systému MS2014+ vyšlo na 59 776 904 Kč s DPH,“ vypočítává Vilém Frček z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Ministerstvo se přitom tváří, jako by k žádným závadám nedocházelo.
„Aplikace byla dodána a převzata v souladu s požadavky zadávací dokumentace. Nelze zaměňovat nové rozvojové či nadstavbové požadavky na další funkce ze strany resortů za závady. To jsou věci, které v systému nebyly požadovány, nebyly součástí zadávací dokumentace a řeší se dle standardních postupů uvedených ve smluvních dokumentech,“ dodává Vilém Frček.
Brání se také firma Tesco SW, která systém dodala. „Aplikace funguje od svého spuštění před dvěma lety v trvalém provozu 7×20 a nikdy nedošlo k výpadku. Před instalací každé nové verze aplikace MS2014+ probíhá masívní testování po řadu týdnů, na kterém se podílí jak IT profesionálové, tak klíčoví uživatelé řídících orgánů. V průměru jde o více než 100 osob,“ konstatuje mluvčí společnosti Tomáš Jelínek.
Přitom problémy se softwarem se v této souvislosti neobjevují poprvé. Již před dvěma lety si na jeho fungování stěžovali státní úředníci z některých resortů. „V současnosti vnímáme proces administrace dotačních žádostí jako výrazně méně efektivní než v systému, který resort MPO používal dosud. V kombinaci se zpožděním ve schvalování operačních programů se může jednat o rozhodující faktory, ohrožující budoucí čerpání alokace pro období 2014 až 2020,“ píše se ve sdělení ministerstva průmyslu a obchodu, které v roce 2015 zveřejnila Česká televize.
Nefungují ani základní funkce
I po několikaletých stížnostech však ministerstvo pro místní rozvoj odmítá, že by systém měla převzít a uvést do lepšího stavu jiná společnost. Podobně, jako se to před několika lety stalo s problematickým registrem vozidel. „Systém je funkční, probíhá v něm celý programový cyklus od vyhlášení výzev až po proplácení,“ trvá na svém ministerstvo pro místní rozvoj.
Administrační firmy přitom upozorňují, že v systému nefungují ani tak základní funkce. Navíc některé chyby mají podle odborníků přímý vliv na to, zda firmy se žádostmi o dotace uspějí nebo se u úspěšných projektů dostanou k přiděleným penězům.
„Žadatelé například ve výzvě 060 OPZ nemohli podat svoji žádost kvůli chybě na straně Tesco SW, jelikož alokace výzvy byla překročena zhruba po hodině a půl od otevření příjmu žádostí. Tato chyba systému měla jednoznačně vliv na pořadí podaných žádostí a tím pádem i na to, které žádosti podporu dostaly a které ne. V systému dokonce nefungují (OPPIK) nebo fungují velmi špatně (OPŽP) i tak základní funkce, jako je modul Žádosti o platbu,“ konstatuje Richard Lev.
„Pokud by systém nefungoval, nepracovalo by v něm nyní více než 42 000 uživatelů, nebylo by v něm zaregistrováno více než 27 817 žádostí o podporu v celkové hodnotě převyšující 333 miliard korun,“ reaguje Vilém Frček. Ke konkrétním výpadkům a znevýhodnění firem však žádný argument nemá. Podle odborníků, kteří jsou se systémem nuceni pracovat, však tato čísla neodrážejí skutečnost, za jakých podmínek administrace probíhá a jak závady a výpadky komplikují žadatelům i administrátorům život, zabírají čas a tím celý proces prodražují, případně odrazují žadatele s kvalitními projekty od další snahy čerpat evropské dotace.
Podobně reaguje i společnost Tesco SW. „K problému u výzvy 060 OPZ došlo, ale žádné společnosti nebyly poškozeny,“ brání program Tomáš Jelínek. „MS2014+ má funkční propojení na řadu dalších informačních systémů. Jednotlivé řídící orgány také samostatně zadávají obsah, strukturu i algoritmy formulářů včetně např. povinnosti přikládání jednotlivých příloh. Nastavení komunikace a workflow, to znamená pracovní postupy, je v kompetenci řídících orgánů jednotlivých ministerstev. Jeho nastavení odpovídá jeho vůli a potřebám,“ dodává Tomáš Jelínek.
Nejednotná rozhodování úředníků pokračují
Nasazení poruchového softwaru však není jediným problémem, který firmám stěžuje čerpání peněz z EU. Stěžují si i na naprostou nepředvídatelnost v rozhodování úředníků, případně protichůdná rozhodnutí zástupců různých institucí. Tak pak dostávají žadatele do zcela neřešitelných situací.
„Ano, to je letitý problém. Vedle toho se také u některých operačních programů během aktuálních výzev mění pravidla a jejich výklad a to mimochodem může být velké riziko při pozdějších kontrolách správnosti čerpání dotací,“ popisuje Miloš Blaškovan.
„Je nesoulad ve výkladu pravidel u regionálních poboček jednoho úřadu a není možné získat jednotný výklad. Subjektivní hodnocení rozpočtu v absurdních řádech, například tisícikoruny v milionových projektech, na základě kterého může poskytovatel dotace projekt vyřadit. Objevuje se i nízká kvalita interních hodnotitelů, kteří často nemají adekvátní vzdělání a zkušenosti o hodnocených tématech a oblastech,“ dodává Miloš Blaškovan.
Ani v této oblasti se ministerstvu pro místní rozvoj nepodařilo zjednat požadovanou nápravu. I když tvrdí, že se o to pokouší. „MMR v roli Národního orgánu pro koordinaci evropských fondů nastavilo jednotné metodické prostředí pro klíčová pravidla a postupy v rámci administrace evropských fondů. Příručky pro příjemce a žadatele jsou však již plně v kompetenci jednotlivých řídích orgánů, tedy ostatních ministerstev,“ reaguje Vilém Frček.
„Přesto je MMR připomínkuje a snaží se eliminovat přílišnou administrativní zátěž. Že se jedná o obtížnou roli, podtrhuje i skutečnost, že v současném programovém období máme zhruba dvakrát více evropské legislativy vztahující se k problematice dotací, než tomu bylo v předchozím programovém období. Kvalitu úředníků pracujících s dotacemi se snažíme podpořit realizací školení, nicméně zásadní je v tomto případě role a odpovědnost jednotlivých řídících orgánů,“ dodává Vilém Frček.
Trvající problémy s čerpáním evropských dotací přitom ohrožují konkurenceschopnost České republiky do budoucna. Úředníci z některých resortů upozorňují, že kvůli tomu v posledních letech ubývá kvalitních projektů, které skutečně pomáhají k inovacím a zlepšení. A v žádostech se objevují často účelové projekty, jejichž hlavním cílem je získat zakázku pro předem vybraného dodavatele.
Dalibor Dostál
