Téměř devadesát procent českých firem plýtvá vodou, stát úspory podporuje málo

23. 10. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu ani ministerstvo životního prostředí se nehlásí k programům zaměřeným na omezení spotřeby vody v podnicích. Zlepšení v této oblasti tak závisí jen na odpovědném přístupu několika málo firem.

V posledních letech se vždy v létě pravidelně objevují informace, že kvůli suchu hrozí výpadky dodávek vody či dokonce její akutní nedostatek. Podle průzkumu společnosti Aquarex Waterprofit, která se specializuje na řešení pro úpravu a management vody, celých 85 procent českých firem vodou plýtvá. Průměrně velký průmyslový podnik často vyplýtvá za rok vodu za statisíce někdy dokonce i za miliony korun.

„Většina firem už standardně řeší, jak optimalizovat náklady na energie, vozový park i telekomunikační operátory, ale často jim uniká vstup, kde jim mizí nemalé prostředky - dodávky a spotřeba vody,“ říká Miroslav Maňásek, manažer pro nákup a investice společnosti Aquarex Waterprofit. „Tento problém se netýká jenom letních měsíců, kdy se dostávají do médií témata spojená s vysokou spotřebou vody a suchem. Jedná se o celoroční problém, který je často zapříčiněn neznalostí managementu či jeho neochotou tento problém řešit strategicky,“ dodává Miroslav Maňásek.

Nejvíce situaci podceňují firmy v chemickém, energetickém, potravinářském a zpracovatelském průmyslu, ale také v zemědělství. Navíc zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl na sebe navazují, takže zejména v této oblasti vidí Aquarex Waterprofit velký prostor pro úspory. Naopak některé firmy z kovoobráběcího průmyslu či oblasti výroby plastů se podle Miroslava Maňáska již tímto problémem zabývají.

Za den se proplýtvá pitná voda na rok a půl

Plýtvání vodou v České republice potvrdil také letošní Týden vody Českého rozhlasu. Podle jeho informací Českou republikou za jeden den zbytečně proteklo tolik pitné vody, že by na pití vystačila všem obyvatelům země na celý rok a půl.

V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi je na tom Česko relativně dobře. Zatímco v USA dosahuje průměrná spotřeba na osobu a den 300 litrů, v západoevropských zemích je to 150 až 200 litrů na osobu a den. V Česku je to zhruba 120 litrů. S tím, jak se kvůli změnám klimatu stává voda stále vzácnější, je však nutné hledat i další úspory.

Většina povrchové vody z řek nebo vodních nádrží se spotřebovává v průmyslu. Je to kolem 70 procent. Největším odběratelem vody je přitom energetika. Velkou spotřebu vody mají také zpracovatelský průmysl a zemědělství. Například na jeden litr piva se spotřebuje při jeho výrobě 25 litrů vody, na kilogram vlny je potřeba 150 litrů vody a na kilogram papíru dokonce 300 litrů.

Dobré hospodaření s vodou je pro Českou republiku klíčové i kvůli její zeměpisné poloze. Země leží na rozvodnici tří moří a všechny její významnější toky odvádějí vodu do sousedních zemí. Vodní zdroje v Česku zcela závisejí na atmosférických srážkách a na schopnosti krajiny i člověka vodu zadržovat.

Úspory vody ve firmách stát neřeší

Odborná platforma Byznys pro společnost již před časem upozornila na to, že podpora státu v oblasti úspor vody v podnikové oblasti je slabá a roztříštěná a dosud je spíše záležitostí odpovědných firem než výsledkem cíleného vládního programu.

Zmatek potvrdily i odpovědi na dotazy serveru BusinessInfo.cz. „Vodohospodářství a případné dotační programy na úspory vody spadají do gesce Ministerstva životního prostředí,“ uvedl Kryštof Čeřovský z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu na dotaz, zda jsou projekty na úsporu vody podporovány některým z dotačních programů MPO.

Ani na ministerstvu životního prostředí se však k této oblasti nehlásí. „Není nám jasné, proč Vás MPO odkázalo na MŽP. Pokud bychom se měli bavit o úsporách vody ve firmách, tak ty jsou motivovány ekonomicky. Plýtvání vodou znamená vyšší náklady na jejich provoz, k úsporným opatřením v oblasti dešťové vody jsou pak motivovány prostřednictvím poplatků za její odvádění do kanalizace,“ uvedla Jarmila Krebsová z tiskového odboru MŽP.

„Zemědělské podniky dostávají od ministerstva zemědělství dotace na hospodaření vodou zejména v krajině, MPO by pak mělo přispívat firmám na nové technologie a inovace v provozech z OP PIK. Takto jsou rozděleny evropské strukturální fondy,“ dodala Jarmila Krebsová. Ministerstvo životního prostředí poskytuje dotace pouze neziskovému sektoru, obcím, školám, nemocnicím nebo úřadům, které mohou do konce prázdnin žádat o dotaci na využití dešťové vody v programu Dešťovka.

Firmy tak zůstávají odkázány hlavně na vlastní iniciativu. Program na úspory vody dlouhodobě plní například pivovar Heineken. „Jednou z hlavních priorit pro nás je voda a ochrana vodních zdrojů, neboť pivo je z 95 procent voda. Měrná spotřeba vody za rok 2016 v porovnání s předchozím rokem ve společnosti Heineken ČR klesla ze 3,3 hektolitrů na 3,0 hektolitry. Ve srovnání s rokem 2008 se jedná o pokles 22,6 procenta,“ říká Jana Austová Pikardová, manažerka pro vztahy s veřejností a společenskou odpovědnost českého Heinekenu.

Úspor vody se dá dosahovat také ve stavebnictví. „V oblasti výstavby vždy upřednostňujeme povrchovou a dešťovou vodu, až v případě, že nejsou k dispozici, doplňujeme potřebu pitnou vodou z řadu,“ říká Ondřej Svatoň, mluvčího Skanska. Více možností úspor podle něj nabízejí developerské projekty.

„Koncem roku 2015 jsme jako první developer v ČR dali do prodeje byty v bytovém domě Botanica K v Praze, který využívá systém pro hospodaření se šedou vodou. Voda z umyvadel, van a sprch je po přečištění využívána pro splachování toalet. Díky tomuto řešení mohou obyvatelé uspořit až 6 tisíc litrů pitné vody denně. Roční úsporu na vodném a stočném jsme spočítali zhruba na 170 tisíc korun,“ doplňuje Ondřej Svatoň.

Teprve pokud šedé vody z uvedených zdrojů nebudou stačit, je systém doplněn zachycenou dešťovou či pitnou vodou. „U domu je akumulační nádrž pro zachycování dešťových vod, jenž mohou být využity i pro zalévání zeleně v okolí domu. Toto řešení bychom chtěli uplatňovat v našich projektech i nadále, závisí to na možnostech konkrétního projektu a na ochotě zákazníků nadstandardní řešení zaplatit,“ dodává Ondřej Svatoň.

Energetici uspořili stovky metrů krychlových vody

Úspory v hospodaření s vodou se snaží hledat také elektrárenská společnost ČEZ. Spotřeba povrchové, technologické vody v klasických elektrárnách klesla od roku 2001 do loňského roku o 28,8 procenta. A to z 99,4 milionu metrů krychlových na 70,8 milionu metrů krychlových. Spotřeba podzemní vody v klasických elektrárnách se za 15 let snížila o 73,1 procenta z 390,1 milionu metrů krychlových na loňských 105 milionu metrů krychlových.

„Hospodaření s vodou se nejen v České republice stává v posledních letech velkým tématem, během posledních 20 let klesla denní spotřeba vody na osobu v ČR o více než třetinu. Jako energetici samozřejmě řadíme vodu ke klíčovým vstupním surovinám pro výrobu. Optimalizace její spotřeby a neustálé hledání úspor jsou proto i pro nás stále aktuální,“ říká k vývoji Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize Správa ČEZ.

Podle odborníků ale do budoucna nelze spoléhat jen na dobrovolné závazky firem a stát by měl úspory v této klíčové oblasti u podniků podporovat stejně, jako například úspory energií. Je todůležité i proto, že ani nastupující Průmysl 4.0 se bez vody neobejde. „Ani nově vyvinuté stroje či výrobní postupy se neobejdou bez chlazení, vytápění, zvlhčování, bez využívání páry, a tedy bez vody,“ říká Miroslav Maňásek.

Odpovědnější přístup českých firem proto předpokládá vládou schválený dokument Iniciativa Průmysl 4.0, který odkazuje na čtvrtou průmyslovou revoluci. Ten považuje dostupnost vody za jeden z největších problémů blízké budoucnosti, a zároveň předpokládá, že nakládání s touto tekutinou, její zadržování v krajině, čištění a recyklace odpadních vod budou součástí všech nových průmyslových řešení. „Pokud odpadní průmyslové vodě věnujeme dostatečnou péči, což zahrnuje hlavně její filtraci a úpravu, může být znovu využita pro celou řadu účelů,“ upozorňuje Miroslav Maňásek.

Plýtvají také kanceláře

Důležité jsou přitom nejen úspory v průmyslových podnicích, ale také v kancelářských budovách. V nich je velkým zdrojem plýtvání především splachování toalet. I tady se situace pomalu mění. „Loňský prodej úsporných nádržek pro závěsné WC se navýšil o cca 25 procent, a i statistiky za letošní první pololetí hovoří o neustálé rostoucí tendenci,“ říká Veronika Menšíková, produktová a marketingová ředitelka společnosti Geberit.

V řadě kanceláří se však stále splachuje starými 9 litrovými WC nádržkami. Jeden člověk pak za den spláchne až 45 litrů vody, tedy skoro polovinu celkové průměrné denní spotřeby vody na osobu. Takzvané předstěnové systémy se splachováním pro dvě množství, tedy 3 až 6 litrů, nebo systémem splachování start/stop umožní tento objem snížit o 30 až 50 procent. Každý člověk tak může ušetřit až neuvěřitelných 40 000 litrů pitné vody za rok.

Další úspory přinese tlak na nové, úspornější standardy budov. „Většina nových projektů kancelářských budov, škol či úřadů úsporu vody přímo požaduje. Existuje americký standard LEED pro úsporné budovy, kde jsou dány, kromě jiného, i maximální spotřeby vody pro jednotlivé výrobky. Mnozí investoři dodržování tohoto standardu vyžadují,“ říká Radomír Ambrož, spolumajitel společnosti Sanela s  tím, že běžná spotřeba pro úspornou umyvadlovou baterii je 5 až 6 litrů zaminutu, přičemž standartní baterie má spotřebu 10 až 12 litrů za minutu. Pro LEED je však ještě nižší, typicky 1,8 litru za minutu.

K úsporám v kancelářích může pomoci i instituce European Water Label, která vydává podobné štítky, jako jsou na elektrospotřebičích. „Není to povinné a v současné době to používá několik velkých hráčů, spíše jako marketingový argument,“ uzavírá Radomír Ambrož.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek