Trojský kůň pro podvody zůstal v evropských dotacích zachován, stěžují si firmy

16. 6. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Trojský kůň pro podvody zůstal v evropských dotacích zachován, stěžují si firmy Příliš mnoho formulářů, vysoké náklady na administrativu a velmi nejistý výsledek. Tak by se daly shrnout zkušenosti malých a středních firem z minulého programovacího období evropských fondů. Některé chyby se podařilo ministerstvu odstranit, jiné zatím zůstávají.

Na jednu stranu příležitost získat finanční prostředky na další rozvoj firmy. Na druhou stranu velké riziko investice času a peněz do podávání neúspěšné žádosti o dotaci nebo pokut v případě schválení dotace. To představují evropské dotace pro malé a střední firmy.

Ty se v minulém plánovacím období pro roky 2007 až 2013 setkaly s řadou nedostatků. Nyní zjišťují, zda se je státu podařilo odstranit. Podniky si stěžovaly například na značnou administrativu spojenou s žádostmi i samotnou realizací projektů.

„Na jedné straně je potřeba si uvědomit, že rozdělujeme velké množství peněz na různé účely a do různých oblastí. To musí mít nějaký řád a pokud možno řád, který pokrývá široké spektrum případů, jež přináší praktický život,“ říká Jiří Kučera z poradenské společnosti JVM-RPIC.

„To nelze udělat nějakým jednoduchým řešením. S tím musí počítat i podnikatelé a nemohou složitost posuzovat pouze podle svého konkrétního případu,“ dodává Jiří Kučera.

Složité věci nevadí, když mají smysl

Na druhé straně by mělo podle něj dojít ze strany ministerstva k odstranění formalismů. „Je potřeba více bojovat za to, abychom dělali věci smysluplné, ne formální. Složité věci nevadí, pokud mají smysl. Zde vidím hlavní dluh našich ministerstev, která dotační programy připravují,“ dodává Jiří Kučera.

Podle něj je přitom řada absurdit, které se v tuzemsku staly symbolem Evropské unie, českým vynálezem. „Je snadnější říct ‚to Brusel‘, jenže Brusel má parametry, ve kterých se můžeme pohybovat, a to je úkol ministerstev,“ zdůrazňuje Jiří Kučera.

I když má podávání žádostí začít již za několik týdnů, panuje kolem nich i v této oblasti řada nejasností. „Ministerstvo pro místní rozvoj si jako národní koordinátor klade za cíl procesy zjednodušit a jeho snahou je sjednotit metodické pokyny. Například pravidla pro výběr dodavatelů,“ konstatuje Ondřej Štefek, partner společnosti Naviga4.

„Bohužel ale zatím není zřejmé, jak to reálně bude vypadat a jak bude administrativní proces u jednotlivých poskytovatelů dotací nastaven,“ pokračuje Ondřej Štefek.

Podle poradenských společností byla část administrativy zbytečná. „Dosud byl využíván například systém Benefit7, kde jste například prováděli zpracování monitorovací zprávy,“ upozorňuje Petr Jun, finanční manažer společnosti Aisis.

„Ale reálně jste stejně vše museli ještě vytisknout a posílat podepsané papírově včetně příloh. Tyto požadavky poté vedly k tomu, že proces byl složitější a mnohdy pomalejší, než kdyby se vše realizovalo jen pomocí formuláře ve Wordu či Excelu,“ dodává Petr Jun. Zjednodušením by podle něj mohlo být pokračování v plné aplikaci takzvaných nepřímých či jednotkových nákladů, kdy je část dotace určena paušálně.

Nový program: Nepříjemný a složitý

Skepticky se na sliby státu o zjednodušení administrativy dívají i další poradenské společnosti. „Nový systém, s názvem ISKP nebo též MS2014+, je pouze ‚převlečením‘ starého systému Benefit,“ konstatuje Richard Lev, člen představenstva Erste Grantika Advisory.

„V současném provedení je uživatelsky nepříjemný a systémově pomalý. Podle našich zkušeností navíc zatím neobsahuje veškeré nutné funkcionality,“ dodává Richard Lev.  

Právě komplikovaný a složitý systém je přitom jedním z důvodů, proč si malé a střední firmy najímají pro administraci žádostí o evropské dotace poradenské firmy. Často si přitom stěžují na to, že za situace, kdy poptávka výrazně převažuje nad nabídkou, vede k nepříjemným důsledkům: vysokým cenám a nekvalitní práci.

Některé malé a střední firmy zaplatily za administraci evropské dotace i deset procent celkové ceny projektu, výjimkou nejsou ani případy, kdy odměna pro agentury spolkla třináct procent ceny.

Zavedené poradenské agentury přitom považují takové požadavky za přemrštěné. „Ceny na trhu jsou různé, je na žadatelích, aby si udělali průzkum nabízených služeb a hlavně toho, co služby obsahují. Vámi uváděná procenta jsou, co se naší agentury týče, z oblasti sci-fi,“ říká Jiří Kučera.

Podobný postup doporučují také další poradci. „Je dobré si udělat průzkum trhu, ale především dbát na reference a zkušenosti. Nemělo být to být jen o ceně, protože profesionální služby prostě něco stojí,“ popisuje Ondřej Štefek.

„Podnikatelé si musí uvědomit, že například špatně provedené výběrové řízení může mít při pozdější kontrole fatální dopady na realizaci projektu a případné vysoké penále,“ připojuje Ondřej Štefek.

Vysoké ceny nejsou jediným rizikem. Tím dalším je ručení za chyby, kterých se poradenské firmy mohou dopouštět. „Určitě by si firmy také měly zjistit, zda je poradce pojištěn v dostatečné výši za profesní chyby, které by mohl udělat,“ upozorňuje Richard Lev.

Často dochází k absurdním situacím, kdy jsou náklady na administraci neúměrně vysoké v porovnání s provedenou činností. „Každý měsíc musíme platit jednomu z dodavatelů projektu patnáct tisíc korun. Nicméně za vygenerování žádosti o platbu musíme dotační agentuře platit měsíčně pět tisíc. Takže administrace nás stojí třetinu reálného provozu projektu,“ říká majitel jedné menší firmy, která realizuje evropský projekt.

Současná úprava nutí firmy k podvodům

Jeden z největších nedostatků minulého plánovacího období souvisel s výdaji na administraci projektů. Do uznatelných nákladů na dotaci si totiž firmy mohly zahrnout jenom výdaje související s podáním žádosti. Další administrativní náklady, jako monitorovací zprávy nebo vygenerování žádostí o platbu, pak už do uznatelných nákladů zahrnout nešlo.

Alespoň ne oficiálně. Řada dotačních agentur však nabízela firmám možnosti, jak tyto náklady uplatnit skrytě, formou různých fiktivních výdajů. I firmy, které nikdy nepodváděly, se tak kvůli špatně nastaveným podmínkám dostaly do dotačního soukolí, v němž se k penězům dostaly jen za cenu falšování podkladů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se chce této oblasti věnovat. „Na tohle se ještě zaměříme. Z logiky věci vyplývá, že výdaje na poradenské firmy na přípravu projektové dokumentace i na administraci výběrových řízení by měly být uznatelnými výdaji. To je myslím naprosto racionální,“ říká Tomáš Novotný, který na MPO řídí sekci fondů EU.

Schovávání nákladů na projekt kvůli tomu, že nepatří mezi způsobilé výdaje, není jen výsadou evropských fondů. Ze stejného důvodu se hromadně podvádělo i v první vlně dotací Zelená úsporám. Tam projekční firmy předražovaly ceny projektů a z rozdílu mezi reálnými a fakturovanými náklady platily přípravu projektu, kterou by si jinak žadatel o dotaci musel hradit sám.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek