Turkmenistán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

Turkmenistán je převážně pouštní země s intenzivním zemědělstvím v zavlažovaných oázách a se značným nerostným bohatstvím v podobě zemního plynu a ropy. Mezi hlavní zemědělské plodiny patří bavlna (převažně na vývoz) a pšenice (pro vnitřní spotřebu). Ačkoli zemědělství tvoří přibližně 7% HDP, i nadále zaměstnává téměř polovinu práceschopného obyvatelstva. Přístup autoritářského režimu současného prezidenta Gurbanguli Berdymuhamedova k ekonomické reformě je zatím velmi opatrný a do jisté míry spoléhající na to, že příjmy z vývozu zemního plynu a bavlny pomohou k udržení neefektivní a značně zkorumpované ekonomiky. V roce 2012 vláda představila plán privatizace části státních podniků, nicméně zavádění této iniciativy probíhá velmi pomalu a cíle privatizace zůstávají omezené. V letech 1998-2005 země pociťovala nedostatek vhodných exportních tras pro vývoz zemního plynu, přičemž se potýkala s rozsáhlými zahraničními finančními závazky. Postupně však začalo docházet k růstu vývozu zemního plynu, přičemž za období let 2003-2008 hodnota jeho vývozu vzrostla o zhruba 15%, a to i v důsledku růstu cen této suroviny na mezinárodních trzích. V roce 2010 byl zprovozněn plynovod do Číny a rovněž byla zvýšena kapacita plynovodu do Iránu.

Celkové vyhlídky na zlepšení ekonomické svobody v zemi nejsou zatím příliš povzbuzující, a to zejména kvůli přetrvávající korupci, omezenému vzdělávacímu systému, vládnímu zneužívání příjmů  z těžby zemního plynu a ropy a v neposlední míře kvůli neochotě Ašchabádu přijmout tržně orientované reformy. Značná část ekonomických statistik Turkmenistánu není dostupná. Současná vláda zavedla státní agentury pro statistiku, nicméně údaje o HDP a další zveřejňované údaje jsou značně zkreslené. Prezidentu Berdimuhamedovovi se od svého zvolení podařilo sjednotit dvojí směnný kurs domácí měny a snížit státní dotaci na benzín. Zároveň podpořil rozvoj cestovního ruchu vytvořením turistické zóny na pobřeží Kaspického moře. Přestože jsou zahraniční investice podporovány a k jistému zlepšení makroekonomické politiky přeci jenom došlo, i tak brání řada byrokratických překážek povzbuzení zahraničních obchodních aktivit v zemi.

Turkmenistán je země s rozlohou 488,1 tisíc km2, z toho poušť 390 tisíc km2 (80 %); zavlažovaná půda 1,3 mil. ha. Podnebí je mírně kontinentální, průměrná teplota v lednu mínus 4°C, v červenci teplota dosahuje v průměru +28°C s lokálním maximem až do + 40-50°C, roční srážky dosahují od 80 mm na severovýchodě do 300 mm v horách.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Turkmenistán /Туркменистан/

Hlavou státu je prezident  Gurbanguly Berdymuhammedov, který je zároveň předsedou vlády (Kabinetu ministrů) a vrchním velitelem ozbrojených sil. Prezidentské volby se konaly 12. února 2017. Prezidentských voleb se zúčastnili kandidáti ze tří politických stran. G. Berdymuhammedov získal  ve volbách 97,69 % hlasů. Prezident vydává výnosy a nařízení mající platnost na celém území země, podepisuje popř. zamítá zákony, přijaté parlamentem, jmenuje a odvolává představitele státní správy, řídí realizaci zahraniční politiky atd.

Vláda: Kabinet ministrů Turkmenistánu Türkmenistanyň ministrler kabineti

Prezident a Předseda Kabinetu ministrů - Gurbanguly BERDYMUCHAMMEDOV

Místopředsedové Kabinetu ministrů:

Muchammedmurad AJDOGDYEV

Dadebaj AMANGELDYEV

Maksat BABAJEV

Rašid MEREDOV

Bajram ANNAMEREDOV

Sapardurdy TOJLYJEW

Bašimmurad CHODŽAMAMEDOV

Orazmurad KURBANNAZAROV

Annageldy GARADŽAEV

Esenmurad ORAZGELDYEV

Ministři:

Nursachat SAPARDURDYJEV - Ministr zemědělství a vodního hospodářství

Bayramgeldi OVEZOV - Ministr spojů

Čary ATAJEV - Ministr stavitelství a architektury

Gulšat ORAZMUCHAMMEDOVA - Ministr kultury

Jajlym BERDIJEV - Ministr obrany

Batyr BAZAROV - Ministr ekonomiky a rozvoje

Purli AGAMURADOW - Ministr vzdělání

Čarymurad PURČEKOV - Ministr energetiky

Muhammetguly MUCHAMMEDOV - Ministr finance

Rašid MEREDOV - Ministr zahraničních věcí

Nurmuchammet AMANNEPESOV - Ministr zdravotnictví a zdravotnického průmyslu

Amanberdy TUJLIJEV - Ministr průmyslu

Isgender MULIKOV - Ministr vnitra

Begmurad MUCHAMMEDOV - Ministr spravedlnosti

Sejidmammad ACHMAMMADOV - Ministr práce a sociální ochrany

Dovrangeldi BAJRAMOV - Ministr národní bezpečnosti

Muradnijaz ABILOV - Ministr komunálního hospodářství

Derjakuli BJAŠIMOV - Ministr železniční dopravy

Maksat AJDOGDYJEV - Ministr silniční dopravy

Nepes GAJLIJEV - Ministr textilního průmyslu

Dovran ORAZMURADOV - Ministr obchodu a vnějších ekonomických vztahů

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Ke konci roku 2016 byl počet obyvatel odhadován na přibl. 5,5 milionu. Roční přírůstek obyvatelstva měl v roce 2016 dosahnout 1,27 %. Podíl městského obyvatelstva v r. 2016 dosáhl 50 %. 

V Turkmenistánu žije více než 100 národností, z toho 79 % Turkmenů, 9,4 % Uzbeků, 3,2 % Rusů, 2,7 % Kazachů, po 0,8 % Arménů, Ázerbájdžánců a Tatarů, 0,2 % Ukrajinců. Turkmeni se dělí na 7 velkých a 24 malých kmenů:

  • Tekke - střední Turkmenistán
  • Ersary -  jihovýchodní Turkmenistán
  • Yomud -  západní Turkmenistán
  • Göklen - jihozápadní Turkmenistán
  • Salor - východní Turkmenistán
  • Saryk - jižní Turkmenistán
  • Čoudor - severní Turkmenistán

Náboženské složení:

  • Islám - převážně sunité hanifitského ritu - 89 %
  • pravoslavní 9 %
  • ostatní 2 %

V souladu s ústavou je státním jazykem turkmenština, která patří k turkotatarské skupině indoevropských jazyků. Dalším nejpoužívanějším jazykem je ruština (jazyk etnického styku - používaný 38 % obyvatelstva). Cílem státního programu „Jazyk“ je dosáhnout ovládání turkmenštiny, ruštiny a angličtiny.

Turkmenistán se dělí na 5 administrativně-ekonomických oblastí (velájátů): 

  • Achalský (administrativní centrum Eněv)
  • Balkánský (Turkmenbaši)
  • Dašoguzský (Dašoguz)
  • Lebapský (Turkmenabad)
  • Maryjský (Mary).

Velajáty se dále dělí na etrapy (okresy, resp. rajóny). V zemi je 20 měst a 46 menších sídelních útvarů.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2012 2013 2014 2015 2016
HDP v tržních cenách (mld. TMT) 68,9 81,2 98,2 118,5 134,8
HDP (mld. USD) 24,2 28,5 34,5 33,8 38,5
Reálný růst HDP (%) 7,0 8,0 9,0 4,0 2,5
HDP na obyvatele (USD v paritě kupní síly) 11 686 12 881 14 216 15 334 17 300
Ceny a finanční ukazatele
Inflace (CPI, konec období, %) 8,5 9,0  11,0 16,0 16,0
Oficiální směnný kurs TMT/USD 2,85 2,85 2,85 3,5 3,5
Oficiální směnný kurs TMT/EUR 3,7 3,8 3,8 3,9 3,7
Míra nezaměstnanosti 10,8 10,6 11 11 11

Podle turkmenských oficiálních údajů dosahoval reálný růst HDP v roce 2016 úrovně 6,2 %. Předmětný údaj je však značně nadhodnocen, mž nezávislé odhady mezinárodních finančních institucí hovoří zhruba o 2,5 %. Průměrná inflace v roce 2016 je odhadována na 16 %, čemuž předcházela postupná depreciace turkmenského manatu vůči USD od počátku roku 2015 a následné zvyšování cen dovozového zboží.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

Indikátory veřejného sektoru Turkmenistánu - státní rozpočet (% HDP)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy

21,0

17,4

16,3

13,8

15,0

Výdaje

14,7

16,1

15,5

14,8

15,8

Saldo

6,3

1,3

0,8

-1

-0,8

Čistý veřejný dluh

18,1

21,07

16,8

18,7

23,3

 

 

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj běžného účtu platební bilance za období 2012–2016 (v mld. USD)

2016

-6,8

2015

-4,5

2014

-3,1

2013

-3,0

2012

0,02

IMF World Economic Outlook.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka Turkmenistánu plní klasickou roli centrální banky v systému. Komerční banky jsou rozděleny do do dvou základních skupin:

 

Státní banky:

  • Státní banka pro zahraniční ekonomické záležitosti Turkmenistánu 
  • Státní rozvojová banka Turkmenistánu "Daikhanbank"
  • Státní komerční banka "Turkmenbashi"
  • Státní komerční banka "Turkmenistan"
  • Státní komerční banka "Halkbank"
  • Státní komerční banka "Prezidentbank"

Akciové komeční banky:

  • Akciová komerční banka "Senagat"
  • Akciová komerční banka "Garagum"
  • Turkmeno-turecká akciová komerční banka
  • Komerční banka Rysgal

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém v Turkmenistánu rozeznává následující druhy daní:

  • daň z příjmu právnických osob - 8 % pro rezidenty a 20 % pro státnáí a zahraniční společnosti  
  • daň z příjmu fyzických osob (pobývajících v Turkmenistánu 183 dnů a více - 10 %
  • odvody penzijního pojištění
  • srážkové daně za platby do zahraničí
  • nepřímé daně
  • další daně (daň z nemovitosti, daň z těžby nerostného bohatství, spotřební daň, daň z reklamy, daň z parkovného, daň z prodeje automobilu, příspěvek do Státního fondu rozvoje zemědělství) 
  • příspěverk do Fondu rozvoje Ašchabádu, daň z převodu).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: