Velké zemětřesení. Roboti vezmou práci 40 procentům lidí, vzniknou ale nová místa

2. 1. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Tuzemské podniky se připravují na nástup digitalizace a automatizace. V současné době rychlejší postup brzdí nedostatek technicky vzdělaných pracovníků. Dlouhodobě by ale právě stroje měly nahradit chybějící lidi ve výrobě.

Pracovat jako trenér robotů? Podobná profese by dnes vyvolala spíše údiv. V roce 2030 by však mělo jít o jednu z nově vytvořených povolání, která vzniknou díky nástupu takzvaného Průmyslu 4.0, založeného na masivní digitalizaci a robotizaci. Mezi další mají patřit technik 3D tisku nebo operátor virtuální reality.

Tyto profese by se do konce příštího desetiletí měly stát běžnou součástí průmyslové výroby v Česku. Nová místa však nevzniknou „zadarmo“. Budou vykoupena ztrátou až 40 procent současných míst v průmyslové výrobě, která nahradí stroje. Postupné zapojování robotů by mělo především snížit objem fyzické práce, kterou vykonává člověk. Neznamená to však, že by byla lidská síla z výrobních procesů nekompromisně vytlačena.

„Zatímco v současnosti jsou pro průmysl typické automatické individuální stroje, znakem čtvrté průmyslové revoluce je vzájemné propojení strojů pomocí internetu. Ty tak spolu komunikují, optimalizují proces výroby a provádějí jednoduchá rozhodnutí, která by pro člověka představovala rutinu či formalitu,“ přiblížil jeden z hlavních principů Průmyslu 4.0 mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

Pracovníci tak podle něj získají větší prostor pro kontrolu výrobního procesu. Postupné nahrazování některých současných profesí stroji by se v úhrnu nemělo projevit na zvýšení nezaměstnanosti. Podle odborníků je velmi pravděpodobné, že trend bude díky modernizaci přesně opačný.

Digitální profese

„Dosavadní praxe v Německu i u nás ukazuje, že probíhající změny v průmyslu nesnižují zaměstnanost, dlouhodobě ji spíše zvyšují. Ostatně tento jev byl typický pro každou z minulých průmyslových revolucí,“ uvedl ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického Vladimír Mařík.

Velký podíl by na tom měly mít nové druhy profesí, které budou díky postupné modernizaci vznikat. Zároveň zůstane mnoho odvětví, jimž se automatizace a digitalizace vyhne. Půjde o kreativní činnosti, multidisciplinární pozice nebo profese s rozhodovacími pravomocemi.

Vznik nových povolání přitom není hudbou budoucnosti. Již v současnosti hledají firmy pracovníky například na pozice, jejichž popisem práce je návrh komunikačního stromu chatbotů, tedy komunikačních robotů, trénink robotického softwaru či propojování technologií a lidí. „Již nyní firmy z našeho oboru v souvislosti se zaváděním robotické automatizace potřebují odborníky nového typu,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL (Association of Business Service Leaders in the Czech Republic), která zastupuje firmy z oboru sdílených podnikových služeb.

Celý systém bude podle odborníků vyžadovat trénink a testování. „Například v zákaznických službách, kde již během pár let převezmou většinu rutinní komunikace automatizovaní hlasoví asistenti, neboli chatboty, jsou potřeba designéři, testeři a trenéři těchto systémů, stejně jako datoví specialisté, jejichž úkolem je udržovat data pro aplikace umělé inteligence a naopak zkoumat možné využití dat, které tyto systémy generují,“ dodává Jonathan Appleton.

Plně robotizovaných firem bude málo

Ačkoliv se o postupnou robotizaci a modernizaci v současnosti snaží velká část tuzemských firem bez ohledu na velikost, plně automatizovaná výroba bez zásahu lidské ruky bude nejspíše záležitostí ještě vzdálenější budoucnosti. „Takových provozů bude v roce 2030 velice málo, možná jenom několik, a to ještě díky zahraničním investorům. Na druhou stranu drtivá většina českých výrobních firem by touto dobou již měla být přizpůsobena konceptům, či dokonce standardům Průmyslu 4.0,“ doplňuje Vladimír Mařík.

Některé firmy však již tyto postupy testují. „Zavádíme plně automatické procesy na úrovni obchodu, vývoje a přípravy výroby. Poté bude následovat samotná výroba. Dokážu si představit, že logistika bude v roce 2030 plně automatická. Tedy že ve výrobní hale budou jezdit automatické zakladače a převážet nedokončenou výrobu k jednotlivým zakladačům, kde již výrobek převezme robotická ruka,“ řekl výkonný ředitel společnosti ZKL Jiří Prášil mladší.

Připraveny jsou i firmy, které produkují pro firmy výrobní zařízení. „Implementace prvků Průmyslu 4.0 do portfolia našich produktů je již nedílnou součástí naší nabídky. Vzájemné propojování řídicích systémů a zařízení, sdílení dat, on-line diagnostika využití zařízení, využívání post-procesorů pro 3D modelování atd. umožňují vytvářet nové pracovní postupy a zvyšovat produktivitu práce,“ komentuje Jan Rýdl mladší, generální ředitel TOS Varnsdorf.

Rozhodovat budou lidé

Odborníci v současné době hledají rovnováhu mezi tím, co ještě svěřit strojům a co zůstane v rukou člověka. „Továrnu budoucnosti vidím jako výrobní kapacitu, ve které budeme schopni maximálně využít potenciál výrobních zařízení, tedy hardwarových i softwarových produktů, které máme k dispozici. Budeme schopni propojit jednotlivá existující řešení a vytvořit z nich fungující celek. Často bez ohledu na to, na kterém místě na zeměkouli se která část systému fyzicky nachází,“ říká Josef Sláma, generální ředitel společnosti Renishaw, která je světovým lídrem v oblasti průmyslové metrologie.

Ohledně nasazení umělé inteligence do rozhodovacích procesů jsou však experti skeptičtí. „Důležité je uvědomit si, že člověk v tomto prostředí stále plní rozhodující úlohu. Stanovuje cíle, určuje priority, definuje návaznosti, rozhoduje a na rozdíl od strojů také myslí. Inovativně přemýšlí o nových možnostech a řešeních,“ doplňuje Josef Sláma.

Široká digitalizace a robotizace má svoje limity také podle lidí z praxe. „Přenastavení automatické linky je časově mnohem náročnější. Trvá v řádech dnů namísto hodin,“ podotýká Jiří Prášil mladší. ZKL přitom většinu svého zboží vyváží za české hranice, nejvíce pak do Německa.

Právě tato země má na modernizaci české průmyslové výroby dlouhodobě velmi významný vliv, především díky propojení s českými firmami a geografické blízkosti. „Německý průmysl bychom se měli pokoušet neustále dohánět. Čím blíže tomu v roce 2030 budeme, tím lépe. Dalšími zeměmi, se kterými můžeme úspěšně spolupracovat na modernizaci našich průmyslových odvětví, jsou například USA, Japonsko či Korea. Již nyní s nimi úspěšně rozvíjíme vztahy například v oblasti výzkumu a vývoje s aplikacemi v průmyslu,“ řekla mluvčí agentury CzechInvest Petra Menclová.

Podle ní však existují v tuzemsku i určité nedostatky, které rychlejšímu rozvoji brání. Lze je najít především v legislativě či cenové dostupnosti vysokorychlostního internetu. „Naopak vysoké úrovni se těšíme v oblasti aplikovaného výzkumu v robotice a kybernetice a úrovni informovanosti a angažovanosti průmyslové sféry v modernizačních snahách,“ doplnila Petra Menclová.

Zaměstnance střídají nomádi

Kromě samotného zapojení robotů bude trh práce měnit i další zažité zvyklosti. Ve větší míře budou firmy například najímat pracovníky na volné noze, takzvané freelancery, namísto kmenových zaměstnanců. Například podle průzkumu ABSL činí freelanceři již nyní 10 procent všech pracovníků segmentu podnikových služeb, přičemž meziročně jde o trojnásobný růst. „Mladé generace, zejména generace X, ale do značné míry i Y, mají tuto formu pracovního vztahu v oblibě. Umožňuje jim to svobodu, fungovat například jako takzvaní digitální nomádi,“ vysvětluje Jonathan Appleton. Pro digitální ekonomiku pak bude klíčová schopnost celoživotní schopnosti zaměstnanců se neustále vzdělávat.

Průmysl 4.0 považuje za příležitost pro svůj rozvoj 76 procent českých podniků. Zvýšení produktivity od něj očekává 51 procent firem, zvýšení efektivity práce pak 47 procent firem. „České firmy pozorně sledují technologický vývoj a často zavádějí již pilotní aplikace. Problémem však je často chybějící komplexní nebo strategický přístup, který by umožnil využít veškerý potenciál digitalizace a automatizace. Firmy navíc málo uvažují o tom, jak nová řešení ovlivní organizaci a podnikovou kulturu,“ vysvětluje Petr Knap, vedoucí partner podnikového poradenství společnosti EY v ČR a ve střední a jihovýchodní Evropě. Právě tato společnost letos provedla druhý ročník průzkumu zaměřeného na Průmysl 4.0 mezi českými firmami.

Nejsou lidi

Největší překážkou pro implementaci prvků Průmyslu 4.0 představuje pro 57 procent firem nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, kteří by dokázali s novými technologiemi odborně pracovat a využít jejich potenciál. Nástup technologie, která by měla nahradit lidi ve výrobě, tak paradoxně brzdí zase nedostatek pracovníků.

Přesto je dlouhodobě právě robotizace řešení, které může výrazně omezit největší současný nedostatek tuzemské ekonomiky – chybějící zaměstnance. „Technologie Průmyslu 4.0 představují v současné situaci rychlého růstu české ekonomiky a nedostatku kvalifikované pracovní síly účinný nástroj umožňující zvýšení produktivity výroby a efektivity práce,“ uzavírá Filip Havránek, senior konzultant oddělení podnikového poradenství společnosti EY.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek