Veřejné zakázky budou ještě komplikovanější, obávají se podnikatelé kvůli nové radě

17. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Nově ustavený orgán má vydávat stanoviska k výjimkám, kdy nebude zakázka zadána prostřednictvím standardního výběrového řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj přitom tvrdí, že i poté bude mít odpovědnost za vypsání zakázky zadavatel.

Plány na vytvoření Rady vlády pro transparentní zakázky budí rozporuplné reakce.Vláda si od tohoto kroku slibuje další odstranění nešvarů spojených s veřejnými zakázkami. Jenže podnikatelé se naopak obávají, že zadávání státních či krajských tendrů bude ještě komplikovanější.

S vytvořením orgánu počítá návrh nového Zákona o veřejných zakázkách a podle Ministerstva pro místní rozvoj se na jeho vytvoření již pracuje. V průběhu ledna vláda rozhodla, že bude zřízena Pracovní skupina pro transparentní veřejné zakázky. Jednotlivé rezorty pak navrhly své zástupce, odborníky na oblast veřejného investování působící na pozicích ředitelů odborů.

Úkolem Pracovní skupiny je posuzování záměru veřejných institucí zadávat zakázky v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění, nebo výjimek, kdy má dojít k zadání zakázky bez výběrového řízení v případech, kdy to zákon vyžaduje.

Jednací řízení bez uveřejnění

Jednací řízení bez uveřejnění je typ zadávací řízení, ve kterém zadavatel zakázky přímo vyzve k jednání jednoho nebo více dodavatelů. Bývá často zneužíváno k nasměrování zakázky předem vybranému dodavateli, mnohdy v souvislosti s korupčním jednáním.


Především jednací řízení bez uveřejnění bývá často spojováno s rizikem korupce. Veřejné instituce je mohou využívat ve dvou případech. Prvním je situace, kdy již uskutečnil jiný, otevřený typ výběrového řízení, ale nepodařilo se jim vybrat dodavatele.

Druhým typem jsou případy, kdy je předmět zakázky tak specifický, že ho na základě patentových práv, autorských práv, výhradního vlastnictví klíčové technologie a podobně může realizovat jen jediná firma. Odborníci na korupci upozorňují, že podmínky některých zakázek bývají upraveny tak, že je jejich technická specifikace „ušitá na míru“ konkrétní firmě, a ta je pak oslovena v rámci jednacího řízení bez uveřejnění.

Podnikatelé se bojí rozmělnění zodpovědnosti

Právě proto by se k podobným případům měla v budoucnu vyslovovat Rada vlády pro transparentní zakázky.„Výstupem pak bude zpráva o projednání záměru zadavatele, kde pracovní skupina vyjádří svůj názor na použití výjimky nebo jednacího řízení bez uveřejnění v dané věci. Tato zpráva bude součástí materiálu předkládaného vládě,“ konstatuje Vilém Frček z odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj.

Pracovní skupina může také iniciovat další úpravy zadávacích procesů zejména při zadávání veřejných zakázek.

Odborníci na transparentní zakázky však nově vznikajícímu orgánu příliš nevěří. „Poté, kdy jsem měl možnost trochu sledovat význam Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, jsem spíše skeptický k tomu, jak a nakolik vážně je něco takového míněno,“ konstatuje Daniel Weinhold, předseda expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky.

„Mám na mysli například stanovisko Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí z loňského léta, které bylo při finálním rozhodování vlády o vládním návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek vládou víceméně ignorováno,“ dodává Daniel Weinhold.

Podle Hospodářské komory zkušenosti z minulých let ukazují, že vytváření rad v dalších oblastech obvykle výrazné změny nepřinese. Často vede pouze k tomu, že se zodpovědnost jednoho konkrétního ministerstva přenese i na ostatní, a individuální zodpovědnost se tak zcela rozmělní a zmizí v kolektivní nezodpovědnosti.

To však Ministerstvo pro místní rozvoj odmítá. „Pracovní skupina nebude mít rozhodující pravomoc. Jedná se o kolektivní poradní orgán, který může poukázat na případná rizika v postupu zadavatele, popřípadě MU poskytnout doporučení, jak tato rizika eliminovat. Zdůrazňujeme, že odpovědnost za správnost zadávacího řízení bude i nadále spočívat pouze na zadavateli,“ upozorňuje Vilém Frček.

Místa pro nové úředníky?

Efektivnější cestou by podle Hospodářské komory ČR bylo například minimalizovat výjimky a udělat další kroky směřující k tomu, aby na vše stačil jen jeden dobrý zákon o zadávání veřejných zakázek a prováděcí předpisy.

Podnikatelům se rovněž nelíbí, že součástí plánu je vytvoření dalších pěti nových úřednických míst pro pracovníky, kteří by vykonávali funkci sekretariátu nového orgánu. „Obávám se, že jsme svědky soutěže byrokratů o jejich vlastní větší význam. V duchu některých ekonomických teorií – síla úřadu či jeho představeného je tím větší, čím vyšší je počet úředníků, anebo v aktuálním jazyce tabulkových míst – nejlépe neobsazených, ale státním rozpočtem garantovaných,“ uzavírá ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek