Východní Timor: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Jakartě (Indonésie)

Stručná charakteristika politckého systému

Východní Timor vyhlásil dne 28. 11. 1975 nezávislost na Portugalsku. O devět dní později došlo k invazi a okupaci indonéskými ozbrojenými silami. V červenci 1976 byl Východní Timor začleněn do Indonésie (jako provincie Východní Timor). Následujících 20 let probíhala neúspěšná indonéská kampaň k potlačení domácího odporu. V průběhu této kampaně bylo dle odhadů usmrceno 100 až 250 tis. osob.

Dne 30. 8. 1999 hlasovala v referendu monitorovaném OSN naprostá většina obyvatel (78 %) pro nezávislost na Indonésii. V době mezi referendem a příjezdem mnohonárodních mírových sil ve druhé polovině září 1999 vedly timorské milice, organizované a podporované indonéskou armádou, rozsáhlou odvetnou kampaň, při které zahynulo přibližně 1 300 osob a dalších cca 300 000 bylo přinuceno k útěku do Západního Timoru. Většina infrastruktury země byla zničena. Dne 20. 9. 1999 do země vstoupily mezinárodní mírové jednotky pod vedením Austrálie (INTERFET), které násilí ukončily. Východní Timor byl poté necelé 3 roky pod přechodnou správou OSN (UNTAET). Dne 20. 5. 2002 byl Východní Timor mezinárodně uznán jako nezávislý stát.

Pro podporu východotimorské vlády byla po skončení mandátu UNTAET (dnem vyhlášením nezávislosti země) vytvořena následná organizace – Mise OSN na podporu Timoru-Leste (UNMISET), jejíž mandát vypršel dne 20. 4. 2005. Od tohoto data do 25. 8. 2006 působila v zemi malá následná speciální politická mise – UN Office in East Timor (UNOTIL).

Dne 26. srpna 2006 byla UNOTIL nahrazena novou misí, a to na základě důsledku bezpečnostní krize a hromadných násilností, které proběhly v dubnu a květnu roku 2006. Nová mise nese název Integrovaná mise OSN v Timoru-Leste (United Nations Integrated Mission in Timor-Leste, UNMIT), ustavená rezolucí RB OSNč. 1704.  Hlavními úkoly nové mise jsou podpora vlády při obnově stability země, veřejného pořádku a institucí bezpečnostního sektoru, podpora procesu národního usmíření a pomoc při přípravě prezidentských a parlamentních voleb, které proběhly v roce 2007. Mise má rovněž pomoci dokončit vyšetřování zvláště závažných zločinů z roku 1999. V čele mise stojí zvláštní představitel GT OSN. UNMIT se skládá z civilní složky (1608 policistů) a složky vojenské (34 styčných důstojníků a důstojníků štábu).

Aktuální vývoj

Hlavním tématem současné východotimorské politiky se stal Strategický plán rozvoje pro období let 2011-2030, jehož návrh předložil premiér Xanana Gusmao v dubnu 2010 na donorské konferenci v Dili, a který předpokládá masivní využití prostředků z Petroleum Fund na rozvoj infrastruktury a veřejných služeb.

Po neuvěřitelných osmi letech projednávání v parlamentu byl v květnu 2010 schválen nový zákon proti domácímu násilí, který stanoví povinnost orgánů činných v trestním řízení vyšetřovat a stíhat i případy, které neohlásí samotná oběť. Poškozené osoby budou mít (alespoň teoreticky) nárok na bezplatnou zdravotní péči, psychosociální služby, právní pomoc a náhradní ubytování. Přijatý zákon je mezníkem v oblasti lidských práv ve Východním Timoru, kde domácí násilí představuje jeden nejzávažnějších sociálních problémů, a mezi většinovou populací je zatím široce akceptované, nezřídka i ženami samotnými. V zemi byla zároveň zvolena první stálá zastupitelka při Výboru pro odstranění diskriminace žen (CEDAW), kterou se stala známá obhájkyně práv žen a manželka ministra zahraničních věcí Milena Pires.

Bezpečnost

Jednání o vymezení hranic mezi Indonésií a Východním Timorem váznou a z celkem 5.000 lokalit bylo zatím odsouhlaseno pouze 907 a demarkace provedena u 103 z nich. Na jaře 2010 navíc došlo v Okusi (výhodotimorská enkláva uvnitř indonéského západního Timoru) k dvěma incidentům, kdy indonéští vojáci vstoupili na východotimorské území, vyhnali obyvatele vesnice, zničili několik budov a vyvěsili indonéskou vlajku. Ačkoliv se jednalo spíše o soukromou aktivitu jednoho z místních velitelů související s organizovaným zločinem, podobné akce hrozí přerůst v závažnou mezinárodní krizi.

V květnu 2010 převzala východotimorská armáda od Číny dvě hlídkové lodě určené pro ochranu východotimorských pobřežních vod před nelegální migrací a stále rostoucím nezákonným průmyslovým rybolovem. Obchod ve výši 28 mil. USD uzavřený v r. 2008 se stejně jako mnoho kontraktů mezi ČLR a Východním Timorem (např. elektrárna na těžký topný olej za 22. mil. USD) odehrál bez výběrového řízení, tentokrát však kromě podezření z korupce vyvolal i kritiku Austrálie, která východotimorské ozbrojené síly z větší části financuje.

Na přelomu června a července 2010 přinesla média zprávu, že prezident Ramos-Horta a nová australská premiérka Julia Gillard konzultovali návrh Austrálie na zřízení imigračního centra na území Východního Timoru, kam by Austrálie umísťovala uprchlíky ze Srí Lanky a Afghánistánu, kteří připlouvají do australských pobřežních vod na improvizovaných plavidlech. V současné době dosahuje jejich počet tisíců ročně, vyřizování jejich žádostí o azyl je komplikovaný proces trvající roky a australská veřejnost vyvíjí tlak na vládu, aby problém řešila.

Návrh vyvolal velkou nelibost u indonéské vlády, která se obává pronikání uprchlíků přes špatně střeženou pozemní hranici zpět do Indonésie, odkud většina vyjíždí na cestu do Austrálie. S návrhem nesouhlasí ani vláda premiéra Gusmaa, který iniciativu prezidenta kritizoval jako uspěchanou a mimo finanční i organizační možnosti země. Vlády Austrálie, Východního Timoru a Indonésie se zavázaly o záležitosti nadále jednat.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Demokratická republika Východní Timor
  • Democratic Republic of Timor-Leste

http://timor-leste.gov.tl/?p=13&lang=en

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • rozloha: 14 874 km2
  • pozemní hranice 228 km
  • námořní hranice 706 km
  • počet obyvatel: 1 178 252 (2013)
  • hustota zalidnění: 79 obyvatel/ km²
  • průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,92 %
  • nejpočetnější etnika:
    • Austronésané (malajští Polynésané)
    • Papuánci
    • menší skupina Číňanů
  • náboženské složení:
    • katolíci (98 %)
    • muslimové (1 %)
    • protestanti (1 %)
  • hlavní město: Dili
  • celkem 13 správních celků: Aileu, Ainaro, Baucau, Bobonaro, Cova-Lima, Dili, Ermera, Lautem, Liquica, Manatuto, Manufahi, Oecussi, Viqueque

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2010

2011

2012

2013

2014

HDP (v běžných cenách, USD bil.)

3.199

4.539

4.214

4.280

6,100

Přírůstek HDP  (%)

9

12

1

n.a.

6,6

HDP na obyvatele (USD)

2 998,645

4,154.023

3,766.386

3,737.374

4,928,000

Roční inflace (%, prům., ve spotř. cenách)

 

 

 

11,8

2,5

Zdroj: World Bank, IMF

Východní Timor je jednou z nejchudších zemí asijsko-pacifického regionu a jeho ekonomika je odkázána na ropném průmyslu nejvíce ze všech zemí světa.

Státní rozpočet pro rok 2013 počítal s 50 % státních výdajů a s 50 % kapitálových výdajů. V ekonomice však chybí rovnováha mezi hodnotou vývozů a domácími investicemi. Většina vládních výdajů jde na výplatu mezd, takže ačkoliv ekonomika roste, ekonomický základ zůstává stále velmi malý. Výběr daní je značně neefektivní a daně tvoří pouze 8 % příjmu rozpočtu.

Ropa a zemní plyn tvořil 95 % státního příjmu a 81 % HDP v roce 2013.  

Relativně vysoký ekonomický růst v reálném životě nepředstavuje zlepšení životní úrovně většiny obyvatelstva. Domácí produkce není v rovnováze s objemem dovozů, což představuje velké inflační riziko. V roce 2012 vzrostlo HDP o 10,6 %, ale inflace ve stejném období dosáhla 11,7 %.

 

 

Domácí neropné příjmy státu jsou natolik nízké, že v roce 2013 rozpočet vykazoval 91% schodek, což dokazuje výši závislosti ekonomiky země na příjmech z ropného fondu. Řada státních institucí sice přijímá prostředky ze státního rozpočtu, avšak nevyvíjí aktivity směrem, který by eventuálně zajišťoval jejich návratnost. Například k dnešnímu dni ministerstvo průmyslu a obchodu nezavedlo žádné vývozní daně, ačkoliv v zemi existuje řada produktů, které by takovou daní mohly být zatíženy. Na druhou stranou dovozní daně se každoročně zvyšují, čímž dochází k neefektivnímu odlivu peněz.

Ve snaze o kontrolu inflace a dosažení fiskální udržitelnosti vláda sice snížila v meziročním srovnání celkové výdaje o 0,5 % a výdaje na infrastrukturu na 10,8 %, ale celkový rozpočet vzrostl o 17 %, a to zejména díky vysokému růstu v kategorii běžných výdajů. Vláda potřebuje zavést odpovídající fiskální politiku, která by vedla k efektivnějšímu využití státního rozpočtu.

 

Vláda se rovněž potýká s problémem efektivity čerpání alokovaných prostředků, které se sice v průměru pohybuje mezi 70 – 90 %, ale v případě velmi důležitého infrastrukturálního fondu bylo z alokovaných 875 mil. USD využito pouhých 42 %. Vzhledem k tomu, že většina prostředků fondu je určena na rozvoj venkova, neefektivnost jeho čerpání má přímý dopad na životní úroveň obyvatelstva. Vláda tedy musí urychleně posílit své kapacity v této oblasti.

 

Východní Timor je relativně bohatá země, avšak vláda v posledních 5 letech nebyla schopna využít toto bohatství k výraznějšímu zlepšení životních podmínek obyvatelstva a ani odstranit podstatu zásadních problémů.

V současné době většina obyvatel země pracuje v zemědělství a v souvisejících oborech, nicméně dlouhodobým cílem vlády je tento trend za využití prostředků plynoucích z ropného fondu změnit. Vláda proto připravila Strategický plán rozvoje na období 2011 – 2030, který počítá s využitím příjmu z ropy v pěti základních oblastech, které by se do budoucna měly stát pilíři ekonomiky země. Jedná se o rozvoj venkova, zemědělství, ropný průmysl, cestovní ruch a investice soukromého sektoru.

Ekonomika Východního Timoru ale pokračuje v růstu, za rok 2013 vyrostla o 8 %. Rozpočet na rok 2014 je 1,5 mld. USD, což ale značí pokles ve srovnání s rokem předešlým, kdy rozpočet byl 1,65 mld. USD.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2009

2010

2011

2012

2013

Příjmy

1.910

2.407

3.597

3.098

2.951

Výdaje

0.627

0.794

1.206

1.416

1.539

Saldo

283

1613

2391

1682

1412

Zdroj: IMF

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Jako oficiální měna byl v roce 2000 ustaven americký dolar. K tomu byly pro menší transakce zavedeny timorské mince denominované pro menší obnosy 1, 5, 10, 25 a 50 centavos. Zavedení mincí má částečně přispět k postupné monetarizaci ekonomiky.

V současné době existují na Východním Timoru 6 bank:

Banco Nacional De Timor

Centra Bank Of  East Timor

ANZ

Banco General

Bank Mandiri

Relaction De Bancos En Timor Oriental 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběr daní v podstatě neexistuje.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: