Za stres v zaměstnání hrozí pokuty. Prokazovat se bude obtížně

23. 8. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Hranice, mezi tlakem na efektivitu práce a nepřiměřeným stresem je podle odborníků velmi tenká. Na druhou stranu výzkumy okazují, že významná část pracovníků se s nepříjemnými důsledky stresu na pracovišti potýká.

Problematika pracovního stresu se stává stále frekventovanějším tématem. Není přitom jen námětem akademických diskusí, ale bude jedním z témat připravované novely zákoníku práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí v ní počítá s tím, že firmy budou muset stresu v zaměstnání předcházet.

Zaměstnavatel je přitom už nyní povinen vytvořit zaměstnancům zdravé a bezpečné prostředí. Stejně tak je každý zaměstnanec spoluzodpovědný za svoji práci. Podle odborníků na personální oblast a bezpečnost práce proto bude novinka v mnoha ohledech problematická.

„Novele, kterou připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, rozumíme. Posílit ochranu a postavení zaměstnanců je určitě dobrý směr. Firmy i zaměstnanci si ale musí uvědomit, že mezi pracovním stresem a stresem vyvolaným v osobním životě může být jen tenká hranice,“ říká Pavel Kolínský, specialista bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve společnosti MgC.

„Prokazovat, že se skutečně jednalo o stres související s pracovním působením, je velmi těžké. Většina zaměstnavatelů se právě proto navrhované změny legislativy obává. Stres ze zaměstnání by podle nich mohla být výmluva pro ty, kteří nechtějí pracovat,“ dodává Pavel Kolínský.

Rozlišit, co je nepřiměřený stres, a co tlak na efektivitu práce bude pro firmy i kontrolní orgány složité. „Těžké to bezesporu bude. Určitému stresu se vyhnout nelze, jistá dávka stresu je dokonce v pořádku. Ovšem každý vnímá jako stresor něco jiného a při rozdílné intenzitě. Hranice se budou vymezovat velmi obtížně a pro každou pozici a obor činnosti to může být jinak,“ upozorňuje Markéta Kouklíková, HR manažerka personální agentury ManpowerGroup.

Firmy, které se proti chystané novince proviní, čekají sankce. „Hrozí jim pokuty od Státního úřadu inspekce práce, resp. oblastních inspektorátů práce. V jakém rozsahu a četnosti se pokuty budou udělovat zatím nelze říci,“ dodává Markéta Kouklíková.

Stres je podle odborníků záležitost velice individuální. Stejné příčiny zvenčí mohou vést u každého k rozdílným hladinám stresu. „Zaměstnanci jsou zmateni a neví přesně, jak se k jednotlivým předpisům a návrhům postavit. Zpravidla každá firma už nyní má vnitřní pravidla, kterými se řídí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Pravidla jsou všem jasná. Další zásahy ze strany státu proto obě strany kritizují,“ uvádí Pavel Kolínský.

Kdo je ve stresu, málo spí

Na druhou stranu to, že stres na pracovišti ovlivňuje zdraví lidí, ukazují výsledky průzkumů. Pracovní stres má vliv například na kvalitu spánku. Vystresovaní lidé spí kratší dobu. Z průzkumu mezinárodního portálu Paylab.com, který v Česku zastupuje portál Platy.cz, s názvem Stress in the Workplace vyplývá, že zaměstnanci, kteří jsou zvyklí během pracovního týdne spát pravidelně méně než 6 hodin denně, si v mnohem větší míře stěžují na stres v práci.

Jen 8 procent zaměstnanců, kteří spí během pracovního týdne méně než 6 hodin denně říká, že v práci nepociťují stres. S delší uvedenou dobou spánku stoupá i podíl lidí, kteří jsou více v pohodě a tvrdí, že je stres v práci netrápí. Pokud porovnáme zaměstnance s nižšími a vyššími příjmy, ti s nižšími příjmy jsou na tom o něco hůře. Z průzkumu vyplynulo, že mezi zaměstnanci s vyššími příjmy je výrazně vyšší podíl lidí, kteří deklarují, že nemají stres v práci.

Lidé, kteří spí kratší dobu, se trápí kvůli práci mnohem intenzivněji. Méně kvalifikované a zaměstnance s nízkými příjmy více sužují finance, špatné pracovní podmínky a prostředí, ve větší míře je zatěžují zdravotní problémy pramenící z vykonávání práce, dojíždění za prací a špatné vztahy s kolegy. Na druhé straně manažeři a lidé, kteří mají vyšší příjmy, si mnohem více stěžují na velkou pracovní zátěž, častěji zmiňují pocit vyhoření, stresy vyplývající z organizačních změn a také častěji řeší problémy se sladěním pracovního a soukromého života.

Asi 18 procent pracujících v ČR spí v průběhu pracovního týdne méně než 6 hodin denně. Nejvýznamnější oblastí, která zaměstnancům v Čechách způsobuje stres, jsou podle průzkumu finanční problémy pramenící z nízkých výdělků, které nestačí pokrýt životní náklady. Tento aspekt označilo za klíčový stresový faktor 32 procent respondentů, přičemž o něco častěji šlo o lidi na nižších pracovních pozicích.

Nároky zaměstnavatelů a tlak na výkon jsou druhou významnou oblastí, která zaměstnancům způsobuje stres. Zhruba pětina respondentů uvedla, že je trápí příliš velký tlak povinností a zodpovědnost, která z řešení úkolů vyplývá. Z lidí na řídících pozicích tuto formu stresu jmenovali tři z deseti manažerů. S náporem práce do velké míry souvisí i přesčasy, které v průzkumu označilo za vážný problém 16 procent respondentů.

Novela změní také pravidla práce z domova

Kromě předcházení stresu má novela zákoníku regulovat také práci z domova. Také v tomto případě však firmy varují, že přílišné spoutání současné praxe předpisy může vést k tomu, že firmy tento benefit pro zaměstnance omezí.

Společnost MgC proto před zavedením plánovaného opatření varuje. Na chystané novele však vidí i některé dílčí přínosy. „Pozitivum, které tato diskuze přináší, je větší informovanost firem o problematice bezpečnosti práce. Stále existuje řada firem, kde tématu bezpečnosti práce nevěnují dostatečnou pozornost. Obvykle vedení jednorázově zajistí do firmy školitele, který zaměstnancům odříká legislativu a tím to končí,“ podotýká Pavel Kolínský.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek