Zájem o zakládání firem roste, ukazuje na dobrou kondici ekonomiky

16. 12. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Akciových společností a společností s ručením omezeným vzniká nejvíce od roku 2007. Naopak počty živnostníků stagnují. To podle podnikatelských organizací ukazuje na špatné podmínky pro podnikání, analytici to ovšem dávají do souvislosti spíše s větší atraktivitou „eseróček za korunu“.

Češi věří v další růst tuzemské ekonomiky. A chtějí se na něm podílet. Svědčí o tom nebývalý nárůst nově založených firem. Za první pololetí letošního roku jich bylo registrováno 13 486, což je o 7,4 procenta více než ve stejném období loňského roku.

„Pokud tento trend vydrží i v druhé polovině roku, tak letos vznikne nejvíce firem za posledních osm let a jejich počet přesáhne rekordní předkrizový rok 2007,“ vysvětluje analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová. Do základního kapitálu letos podnikatelé investovali 7,3 miliard korun.

Celkový počet společností v České republice dosáhl v polovině roku 421 568 firem. Z toho bylo 25 433 (6 procent) akciových společností a 396 135 (94 procent) společností s ručením omezeným. „Podíl akciových společností na podnikatelské základně od konce roku 2014 opět klesl. Tento trend nastartoval zákaz anonymních akcií a postupné zpřísňování podnikání pro akciové společnosti,“ vysvětlila Petra Štěpánová.

Polovina firem vznikla v Praze

Téměř polovina firem, které byly zaregistrovány za prvních šest měsíců letošního roku, vznikla v Praze, kde bylo založeno 6170 podniků, tedy 45,75 procenta. Silnou pozici má také Jihomoravský kraj s 1524 firmami a podílem 11,3 procenta a kraj Moravskoslezský s 1108 firmami a podílem 8,22 procenta. Nejméně firem bylo založeno v Karlovarském (188), Libereckém kraji (244) a na Vysočině (273).

„Jedná se o trendy, které sledujeme dlouhodobě. Nejvíce firem vzniká v okolí nejvýznamnějších metropolí jako je Praha, Brno a Ostrava, kde existuje největší prostor pro nové podnikatelské příležitosti, naopak nejméně nových podnikatelských subjektů je dlouhodobě registrováno v Karlovarském kraji,“ konstatuje Petra Štěpánová.

Kromě nově vznikajících firem mírně oživl i zájem o podnikání na živnostenský list. V prvním pololetí jich bylo registrováno 35 454, což je o 4,8 procenta více než ve srovnatelném období loňského roku. Celkový počet podnikatelů – živnostníků však dlouhodobě stagnuje. Loni bylo vydáno nejméně nových živnostenských listů za posledních devět let a celkový počet podnikatelů dosáhl 2,05 milionů osob.

Podnikání jako zdroj živobytí, ne bohatství

Představitelé podnikatelských organizací v klesajícím zájmu o podnikání vidí horší podmínky, které živnostníci mají. „Podnikat jako OSVČ je čím dál náročnější. Je to nesrovnatelné například s devadesátými léty, kdy byl živnostník dobře vydělávající osobou, dnes se ‚živí‘,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků České republiky.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý považuje za hlavní problém nestabilitu podnikatelského prostředí, kdy je pro samostatně podnikající živnostníky mnohem těžší přizpůsobovat se neustálým změnám zákonům než pro firmy, které mohou zaměstnávat právníky a další specialisty.

Za další překážku pro podnikání považuje Vladimír Dlouhý příliš velkou administrativní zátěž. Potvrdil to i nedávný průzkum mezi podnikateli, kteří dostali možnost oznámkovat současnou vládu Bohuslava Sobotky. Právě snižování byrokracie je podle českých podnikatelů oblast, ve které si současná česká vláda vede nejhůře. Ministři dostali od představitelů soukromého sektoru známku 4-.

„Stále zůstává v patrnosti, že vstup do podnikání je v České republice překážkovým během na dlouhou trať, po dosažení cílové pásky čeká na podnikatele doslova džungle neustále se měnících zákonů, nařízení, vyhlášek, byrokracie, nejednotný výklad právních norem, nekoncepční kontrola a někdy i bezradnost úředníků. Zákony se novelizují i pár týdnů po jejich vstupu v platnost,“ konstatuje Vladimír Dlouhý.

Hospodářská komora proto požaduje vznik informačního systému, který bude přehledně a na jednom místě integrovat všechny povinnosti, jejichž plnění stát požaduje po podnikatelích.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se kromě celkové podpory podnikání chce zaměřit především na jeho udržení na venkově. Jak ukazují statistiky, nejvíce firem i živností vzniká ve velkých městech, zatímco venkov není pro podnikatele atraktivní.

Asociace se proto snaží vyjednat s několika ministerstvy nové podmínky podpory pro podnikatele ve vesnicích do 500 obyvatel a v obcích v problematických regionech. Podle asociace by se vlajkovými loděmi podnikání ve fungující obci měly vedle tradičních zemědělských živností stát malý koloniál, hospoda a řemeslné služby. 

Daně by měly být téměř nulové, žádají podnikatelé

„Udržitelnost aktivního života na venkově se musí stát prioritou každého, kdo má v tuzemsku jakýkoliv vliv. Hrozba přesunu obyvatel do měst a vylidňování vesnic by se negativně nedotkla pouze malého podnikání, ale prakticky všech. Příklady Španělska, Portugalska, Řecka ale i části Francie, kde se z mnoha vesnic stávají skanzeny, jsou velkým varováním jak nepostupovat, “ konstatuje Karel Havlíček.

Drobné živnosti, jejichž zdanění by se mělo pohybovat na technické nule, jsou nejen zdrojem nezbytných služeb v obcích, ale udržují tam i sociální smír a snižují míru nezaměstnanosti. Aby to ale mělo efekt, do hry musíme dostat všechny zainteresované strany. Příkladem může být poslední aktivita VZP a resortu zdravotnictví, která podpořila lékaře v odlehlých oblastech zlepšením ekonomických podmínek spolupráce,“ dodává Karel Havlíček.

Také podle Vladimíra Dlouhého by vláda měla snížit celkové daňové zatížení práce. Podle něj je k tomu nyní nejvhodnější doba, protože právě v časech hospodářského růstu se reformy dělají nejlépe.

Podle analytiků však nemusí být stagnující počet živnostníků jen známkou zhoršujícího se prostředí. „Současný stav se živnostenskými listy lze označit za stabilní, neboť většina subjektů, které o živnostenském listu uvažovalo, si jej pořídila v předchozím období. Češi podnikají raději prostřednictvím společností s ručením omezeným, k jejímuž založení potřebují jen minimální základní kapitál,“ říká analytik Bisnode Michal Řičař.

Od roku 2014, kdy počet žádostí o nový živnostenský list výrazně klesl, totiž začala platit možnost založení společnosti s ručením omezeným „za korunu“.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek