Základní informace k WTO a DDA

21. 7. 2016 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

motiv článku - Základní informace k WTO a DDA V textu jsou uvedeny základní informace o Světové obchodní organizaci (World Trade Organization - WTO), především hlavní cíle, funkce a principy jednání WTO, dále pak Dohody a ujednání, pracovní orgány a zapojení ČR. Informace k mnohostranným jednání o tzv. Rozvojové agendě z Doha (Doha Development Agenda - DDA).

Podepsáním Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (World Trade Organization, WTO) v Marrákeši dne 15. dubna 1994 bylo završeno mnohaleté úsilí o doplnění a přeměnu Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) v mezinárodní organizaci. Zároveň byly přijaty výsledky tzv. Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání (19 dohod, 24 rozhodnutí, 8 ujednání a 3 deklarace), tvořící náplň činnosti WTO.

Svou činnost WTO oficiálně zahájila 1. ledna 1995. Česká republika se stala jedním z původních členů WTO. V současné době má WTO 164 členů a dalších 19 zemí je v různé fázi jednání o svém přístupu k ní (největší ekonomikou mimo WTO je nyní Írán). WTO je mezivládní organizace, členy nemusí být vždy státy, ale jednotná celní území (tedy celní unie nebo přímo celní území).

Struktura WTO

Struktura WTO je kromě zastřešující Dohody o ustavení WTO postavena na obsahu Dohod, tvořících tzv. tři pilíře WTO, a dále na dvou horizontálních aktivitách WTO. Jsou to: Dohoda GATT pokrývající oblast obchodu se zbožím, Dohoda GATS pokrývající oblast obchodu se službami a Dohoda TRIPS pokrývající otázky práv duševního vlastnictví.

K horizontálním aktivitám, doplňujícím základní rámec, na kterém fungují hlavní principy WTO, patří Ujednání o řešení sporů a Mechanismus přezkumu obchodních politik členů WTO. Bližší informace o shora uvedených dohodách a horizontálních aktivitách naleznete níže v této rubrice, informace o oblasti práv duševního vlastnictví jsou pak umístěny v samostatné sekci na webu MPO.

Struktura WTO
Zastřešující Dohoda Dohoda ustavující WTO
  Zboží Služby Duševní vlastnictví
Základní principy GATT GATS TRIPS
Dodatečné dohody Další dohody a přílohy týkající se zboží Příběhy týkající se služeb  
Závazky přístupu na trh Seznamy závazků jednotlivých členů Seznamy závazků jednotlivých členů (a MFN výjimky)  
Urovnávání sporů Ujednání o řešení sporů
Transparentnost Mechanismus prověrek obchodní politiky

Základní cíle a funkce WTO

Cíle a funkce WTO: zvýšení životní úrovně, dosažení plné zaměstnanosti a vyšší a stále rostoucí úroveň reálného důchodu a efektivní poptávky a na zvýšení výroby a obchodu se zbožím a se službami, což umožní optimální využití světových zdrojů v souladu s cílem trvalého rozvoje.

Prostředkem k dosažení je sjednání mnohostranně závazných pravidel mezinárodní obchodu, jeho liberalizace (odstraňování překážek), zajištění transparentnosti a stabilnosti obchodu mezi členy WTO. Organizace je místem pro obchodní vyjednávání mezi členy, řešení sporů vyplývajících z obchodu a konfliktních zájmů v rámci organizace.

Základní principy jednání ve WTO

Zásadou pro rozhodování všech pracovních orgánů je konsensus, tedy jednomyslné přijetí řešení všemi členy.

Při liberalizaci a vytváření pravidel obchodu jsou dodržovány základní principy, na kterých je vybudována organizace. Patří mezi ně zásady:

  • nediskriminace (princip doložky nejvyšších výhod – pro všechny členy WTO je poskytováno stejné zacházení),
  • národního zacházení (v přístupu na trh není činěn rozdíl mezi domácími a zahraničními dodavateli),
  • předvídatelnosti, stability a transparentnosti (obchodní partneři musí mít možnost spolehnout se na právní závaznost a dlouhodobou neměnnost obchodních pravidel).

Závažný je rovněž tzv. rozvojový princip, který v zásadě znamená podporu rozvoje a ekonomických reforem (v současné době využíván jako asymetrický ve prospěch rozvojových a nejméně rozvinutých zemí).

Dohody a ujednání WTO, závazky členů

Mnohostranné dohody (cca 60 dohod) jsou právními texty závaznými pro všechny členy WTO, které pokrývají spolupráci v oblasti obchodu s nezemědělskými výrobky (Dohoda GATT 1994), se zemědělskými produkty (Dohoda o zemědělství), se službami (Všeobecná dohoda o obchodu se službami), právy k duševnímu vlastnictví (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví).

Na IX. ministerské konferenci na Bali v prosinci 2013 byla schválena Dohoda o usnadňování obchodu, nyní probíhá její ratifikace, s tím, že vstoupit v platnost by mohla do konce roku 2016. Dalšími typy dohod jsou texty zabývající se možnostmi přijetí ochranných opatření, stanovením pravidel obchodu, prověrek obchodní politiky, řešení sporů a řady dalších oblastí.

Mnohostranné dohody jsou doplněny tzv. listinami koncesí, které obsahují závazné podmínky pro přístup na trh každého člena WTO. V oblasti zboží se jedná o stanovení celní ochrany a povolené míry exportních subvencí, v oblasti služeb jde o možnosti zahraničních dodavatelů obchodovat se službami.

Smluvními stranami vícestranných dohod WTO jsou na základě dobrovolnosti jen někteří členové WTO. Prakticky od počátku se ČR se připojila k sektorové Dohodě o informačních technologiích (ITA), která byla uzavřená na I. Ministerské konferenci WTO v Singapuru v prosinci 1996, a to 29 členy WTO s cílem liberalizovat obchod uvedenými výrobky a technologiemi. V souvislosti s dalším rychlým vývojem těchto technologií bylo na X. Ministerské konference v prosinci 2015 v Nairobi dohodnuto její další rozšíření (tzv. ITA II), které začalo být implementováno k 1. červenci 2016.

Smluvní stranou vícestranných dohod pro obchod s civilními letadly a o vládních zakázkách (GPA) se Česká republika stala teprve po svém vstupu do Evropské unie.

V současné době probíhá sjednávání dalších dvou vícestranných dohod: Dohoda o službách (TiSA) a Dohoda o environmentálním zboží (EGA). Jednání o EGA byla zahájena v červenci 2014 čtrnácti členy WTO včetně EU, kteří reprezentují cca 90 % světového obchodu s environmentálním zbožím. Cílem této dohody je přispět prostřednictvím snížení celních sazeb u vybraných produktů k boji proti klimatickým změnám a rozvoji moderních technologií v oblasti životního prostředí.

V další fázi by mohlo dojít k eliminaci překážek v oblasti služeb a netarifních překážek obchodu. Od roku 2013 probíhají jednání o Vícestranné dohodě o službách (TiSA), kterých se účastní 23 členů WTO včetně EU, kteří dohromady vytváří 70 % světového obchodu službami. Dohoda TiSA vychází z dohody GATS (General Agreement on Trade in Services), kterou dále rozšiřuje. TiSA pokrývá sektory jako finanční služby, telekomunikace, digitální obchod, námořní doprava nebo pohyb osob za účelem poskytování služeb.

Orgány WTO

Nejvyšším orgánem WTO je Konference ministrů, scházející se jednou za dva roky. Rozhoduje o jakýchkoli otázkách týkajících se mnohostranných obchodních dohod. V období mezi konferencemi řídí WTO Generální rada, která se skládá z představitelů jednotlivých členských zemí. Má v zásadě stejné pravomoci jako Konference ministrů.

Jednotlivými oblastmi obchodu se zabývají pracovní orgány, jako jsou např. Rada pro obchod se zbožím, Rada pro obchod se službami, Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví. Výkonnými orgány jsou jednotlivé výbory a pracovní skupiny, které se zabývají specializovanými součástmi obchodu (např. výbory pro zemědělství, pro přístup na trh, sanitární a fytosanitární opatření, technické překážky obchodu, subvence a vyrovnávací opatření, antidumping, celní hodnocení, pravidla původu zboží, licence, investiční opatření a ochranná opatření, pro obchod a rozvoj a další).

Sekretariát WTO poskytuje administrativní a technické zázemí uvedeným orgánům. V čele sekretariátu stojí generální ředitel WTO, volený členy na 4 roky. V současné době vykonává tuto funkci Roberto Azevêdo z Brazílie.

Sídlem WTO je Ženeva.

Postavení České republiky ve WTO

Československo bylo zakládajícím členem GATT a nikdy z organizace nevystoupilo, i když se do r. 1989 aktivně nezapojovalo do její činnosti. Po rozdělení na Českou republiku a Slovenskou republiku se oba státy staly členy GATT. Česká republika je zakládajícím členem WTO.

Dohody a ujednání WTO jsou základním smluvním rámcem, v němž realizujeme svou obchodní politiku, a to i po vstupu do Evropské unie dne 1. 5. 2005, kterým se změnilo postavení České republiky ve WTO. Nadále zůstává členským státem, v souladu se zásadami společné obchodní politiky EU však přestala samostatně jednat a vystupovat.

EU je z hlediska zásad WTO považována za celní unii, za EU vystupují ve WTO zástupci Evropské komise. Společné přístupy EU k jednání WTO jsou formulovány v Bruselu, příp. na koordinačních schůzkách v Ženevě.

Společná obchodní politika (a tudíž i problematika WTO) je součástí Vnější činnosti Unie, která je vytvářena Radou pro zahraniční věci (FAC). Na pracovní úrovni se otázky vyplývající z mnohostranné obchodní politiky včetně činností WTO řeší ve Výboru pro obchodní politiku.

Současná jednání WTO

Na základě rozhodnutí IV. Ministerské konference WTO v Doha byla v roce 2001 zahájena mnohostranná jednání o tzv. „Rozvojové agendě z Doha“ (Doha Development Agenda – DDA).

Mandát pro jednání přitom zahrnul prakticky všechny hlavní disciplíny WTO – zlepšení v přístupu na trh pro nezemědělské výrobky, zemědělské produkty včetně snížení domácích podpor a dalších otázek v oblasti zemědělství a v oblasti služeb úpravu mnohostranných pravidel obchodu včetně mechanismu urovnávání sporů, obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví a řadu dalších oblastí.

Jeho důležitou součástí byl tzv. princip jednotného závazku, který stanoví, že jednání budou zcela dokončena až po dokončení a vyvážení všech jejich částí. Základním rysem byl rozvojový aspekt, který se promítnul do všech jednání s cílem dosáhnout širšího zapojení rozvojových členů do mnohostranného obchodního systému.

V průběhu jednání se však ukázalo, že ambice byly nastaveny příliš vysoko a rozhodujícího průlomu přes výraznou snahu v jednáních nebylo dosaženo. Na vyjednáváních se začal postupně výrazně projevovat také vliv vývoje světové ekonomiky, především pak posílení postavení „emerging economies“ a s tím související změny rozložení sil ve světové ekonomice a obchodu, a v neposlední řadě i přetrvávající dopady ekonomické krize.

Klíčovým momentem pro další jednání se staly IX. (Bali, prosinec 2013) a zejména X. Ministerská konference (Nairobi, prosinec 2015). V Deklaraci ministrů z Nairobi členové poprvé oficiálně přiznávají zásadní názorové rozdíly, pokud jde o uzavření DDA jako celku. Někteří členové trvají na dokončení dle původního mandátu, jiní tento cíl považují za překonaný (nereálný) a požadují zaujmout k jednáním nový přístup.

Všichni členové se zavazují jednat dále ve zbývajících oblastech DDA, někteří však chtějí začít jednat i o dalších, tzv. nových tématech, na něž se mandát nevztahuje, nicméně která v závislosti na aktuálním vývoji světového obchodu nabývají stále větší důležitosti (elektronický obchod, investice, obecně problematika globálních hodnotových řetězců apod.). V souladu s Deklarací však rozhodnutí o zahájení jednání o nových otázkách musí být odsouhlaseno všemi členy.

Další doplňující informace lze získat v publikaci Understanding the WTO.

Plná verze Dohody o zřízení Světové obchodní organizace v českém jazyce je k dispozici v příloze.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek