Zimbabwe: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

9. 5. 2016

Zimbabwe je suchozemským státem bez přímého přístupu k moři. Rozloha je 390 580 km2. Nejdelší hranici má Zimbabwe se svým východním sousedem Mosambikem  (1231 km), dále sousedí se Zambií (797 km), Botswanou (813 km) a JAR (225 km).

Státní zřízení:

Zimbabwe je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran. Ve skutečnosti je moc soustředěna v rukou úzké skupiny kolem prezidenta. Prezident je hlavou státu a zároveň předsedá vládě, která je odpovědná Sněmovně (House of Assembly). Pravomoci prezidenta jsou rozsáhlé, byť nová ústava z roku 2013 přináší několik omezení.

Zákonodárná moc je ústavou svěřena dvoukomorovému parlamentu, který se skládá ze Senátu a Sněmovny (House of Assembly). Senát má celkem 80 křesel (60 volených, 16 nominovaných regionálními radami, 2 vyhrazená tradičním vládcům, 2 postiženým), Sněmovna (House of Assembly) má celkem 270 poslanců, z toho 210 poslanců je voleno v jednomandátových volebních obvodech na základě většinového systému a 60 žen voleno na základě poměrného systému (6 žen za každou provincii).

Členství v regionálních a mezinárodních uskupeních:

ACP, AfDB, AU, COMESA, FAO, G-15, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC (NGOs), MIGA, NAM, OPCW, PCA, SADC, UN, UNAMID, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNMIL, UNMISS, UNOCI, UNWTO, UPU, WCO, WFTU (NGOs), WHO, WIPO, WMO, WTO (Světová obchodní organizace). 

Zimbabwe je členem OSN, Africké unie (AU), Hnutí nezúčastněných, skupiny G-15, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Africké rozvojové banky, Jihoafrického rozvojového společenství (Southern Africa Development Community, SADC), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (Common Market for Eastern and Southern Africa, COMESA), ACP.

Zimbabwe, kdysi jeden z nejbohatších států Afriky, dnes de facto patří do skupiny nejméně rozvinutých a nejchudších zemí světa (vláda ale toto zařazení odmítá). Ekonomika země je malá a závisí z podstatné části na zemědělství a těžbě nerostných surovin.

K postupnému zhoršování sociálních podmínek a ekonomiky země došlo v průběhu let 1990 – 2008, a to bez ohledu na mnohdy kontraproduktivní pokusy vlády tento stav zvrátit. Tzv. zrychlená pozemková reforma započatá v roce 2000 měla za následek vyvlastnění půdy několika tisíc komerčních farmářů, což způsobilo citelný propad výkonu ekonomiky. Kolaps dále umocnila monetární politika, která měla za následek historicky rekordní hyperinflaci vedoucí k zrušení národní měny. V řadě ekonomických a sociálních ukazatelů se pak Zimbabwe ocitlo na posledních místech ve světě.

Inkluzívní vláda vzniklá v únoru 2009 se snažila zavést opatření k oživení hospodářství. Byl vyhlášen Short Term Economic Recovery Program (STERP), v zemi působily expertních týmy Světové banky a Africké rozvojové banky. Zásadně pozitivní význam mělo opuštění zimbabwské měny; zboží a služby opět dostaly reálnou hodnotu. Hospodářství se stabilizovalo a byl nastartován růst, na kterém se do značné míry podílela těžba nerostného bohatství, především diamantů. Zimbabwská ekonomika se však nedostala zpět na úroveň z 90. let.

Výraznějšímu oživení zatím brání politika tzv. indigenizace. Jedná se o proces převádění většinových (51%) podílů v soukromých společnostech na původní/domorodé Zimbabwany (Indigenous Zimbabweans) předepsaný tzv. Indigenizačním a emancipačním zákonem (Indigenization and Empowerment Act) z roku 2007. Ve smyslu tohoto zákona se původními/domorodými Zimbabwany rozumí zimbabwští občané, kteří byli před rokem 1980 „znevýhodněni nespravedlivou diskriminací na základě své rasy“, či jejich potomci. V praxi jsou výsledky této politiky pochybné. Existují obavy, že jejím hlavním záměrem je další sebeobohacení omezeného okruhu osob. Zejména však tato politika odrazuje potenciální zimbabwské i zahraniční investory od většího zapojení do obnovy místní ekonomiky.

Zimbabwe se potýká s mnoha problémy – vysokou závislostí na klimatických podmínkách, nedostatkem financí (včetně hotovosti), zanedbanou infrastrukturou, nepříznivým investičním a podnikatelským klimatem, korupcí, špatným řízením podniků a nevýkonnou státní správou, které její ekonomický rozvoj brzdí. Dle posledního hodnocení provedeného organizací „Heritage Foundation“ patří do skupiny „repressed“ zemí - ze 178 hodnocených zemí se umístilo na 175. místě. Obchodní klima země je rovněž považováno za jedno z nejhorších na světě  - Zimbabwe je klasifikováno z tohoto hlediska na 155. místě z celkového počtu 189 hodnocených zemí

Průmysl:

Na tvorbě HDP se podílí 27,1%. Zimbabwe patří k malému počtu afrických zemí, které měly (a do jisté míry stále mají) poměrně rozvinuté mnohosektorové hospodářství, přestože špatná hospodářská politika vlády a ekonomická krize po roce 2000 hospodářskou základnou hluboce otřásla. Řada průmyslových odvětví zanikla (výroba automobilů) nebo prodělává hlubokou krizi (ocelářství)  a průmyslová výroba díky levným dovozům, drahým vstupům, zastaralému strojnímu vybavení a nedostatku financí stále klesá (v roce 2015 o 1,8%, využívána je pouze cca 1/3 výrobních zařízení). Nejdůležitějším odvětvím je těžební průmysl. Nosnými průmyslovými obory jsou zejména:

  • těžební průmysl (těžba diamantů, uhlí, kaolínu, různých metalických a nekovových rud jako zlato, platina, měď, nikl, olovo)
  • těžba dřeva a dřevozpracující výroba
  • výroba cementu
  • výroba chemikálií a umělých hnojiv
  • výroba konfekce a obuvi
  • výroba potravin a nápojů.     

Hlavními těžebními společnostmi jsou Zimplats (platina), Anglo-American Corporation (nikl, chrom), Rio Tinto Zimbabwe (nikl, zlato), Turner Newall (azbest), Lonrho (zlato, měď) a Ashanti Goldfields (zlato). Intervence státu a nedostatek elektrického proudu způsobují, že většina dolů se nachází na pokraji ekonomické rentability.

Bouřlivým rozvojem prošla v posledních letech těžba diamantů, především ve východozimbabwské oblasti Marange. Podle zákona o indigenizaci by vlastnictví měla v nejbližší době převzít Zimbabwská společnost pro rozvoj těžby (ZMDC), prozatím je však tato činnost kontrolována neprůhlednou sítí firem: Anjin (čínsko-zimbabwské konsorcium, jediná z firem v Marange, kde zimbabwský podíl není v rukou státní ZMDC, ale firmy Matt Bronze), DMC (konsorcium ZMDC a dubajské společnosti Pure Diam), Marange Resources (100 % v rukou státu - ZMDC), Mbada Diamonds (konsorcium ZMDC a jihoafrických společností). Další diamantový důl Murowa je ve vlastníctví Rio Tinto. Dvě nové koncese o výměře v řádu desítek tisíc ha. v oblasti Chimanimani a povodí řeky Sabi/Save bylo přiznáno rusko-zimbabwskému konsorciu DTZ OZGEO.

Donedávna hlavním výrobním podnikem byly ocelárny ZISCO.  V roce 2013 se však podnik dostal do insolvence, přestal vyrábět a jeho osud (vstup zahraničního kapitálu a obnovení výroby) je nejistý. Dalšími velkými podniky jsou Zimbabwe Alloys Chrome a Zimbabwe Mining and Smelting  (ferrochrom), Apollo Tyres Zimbabwe (pneumatiky), papírny, výroba plastických hmot. Společnost Delta Corporation dominuje výrobě piva a nealkoholických nápojů. Ve městě Gweru dodnes funguje továrna na obuv firmy Baťa.

V blízkosti města Mutare na východě Zimbabwe se nacházela jediná místní rafinerie – Feruka – která je ropovodem propojena s mosambickým přístavem Beira. Hovoří se o plánech výstavby dalšího ropovodu. Rafinace byla v roce 2015 zastavena a Feruka nyní funguje pouze jako sklad a mísírna PHM.

Stavebnictví:

Na tvorbě HDP se podílí cca 3,5%. V 90. letech prošel segment stavebnictví velmi dynamickým rozvojem, v Harare vyrostla řada moderních administrativních budov a rozvíjela se i bytová výstavba. Od té doby se nachází sektor stavebnictví v permanentním útlumu. Vláda nemůže díky obrovským mandatorním výdajům investovat do rozvoje infrastruktury a dokonce ani do její údržby. Díky nedostatku financí byly zastaveny velké státní, ale i soukromé projekty,  stavební průmysl využívá méně než 30% kapacit.

Zemědělství:

Zimbabwe má zhruba 39 mil. ha zemědělské půdy, z toho je 33 mil. ha využíváno. Země bývala soběstačná ve výrobě potravin a část produkce masa či kukuřice i vyvážela. Agrární sektor je od roku 2000 paralyzován intervencemi státu v souvislosti s necitlivě prováděnou pozemkovou reformou, v důsledku čehož se ze Zimbabwe stalo (počínaje rokem 2001) dovozcem potravin a příjemcem potravinové pomoci.

Úpadek zemědělství  a nedostatek potravin jsou podle oficiálního stanoviska zapříčiněny dlouhodobými suchy způsobenými klimatickými změnami a rovněž sankcemi západních zemí. Mugabeho vláda se na tomto stavu díky chaotické „reformě“ vlastnických práv a fatálnímu zanedbání údržby v minulosti dobře fungující zavlažovací infrastruktury zásadním způsobem podílí. Stále více lidí zejména na venkově je závislých na subsistenčním zemědělství a sezónních srážkách. WFP uvádí, že 72% obyvatel žije pod hranicí chudoby (méně než 1,25 USD/den), 30% venkovských obyvatel je ohroženo nedostatkem potravin (nejsou schopni si ji vypěstovat v dostatečném množství), pouze 11% dětí má dostatečnou výživu.

Zemědělská výroba se v r. 2015 podílela na tvorbě zimbabwského HDP 27,1 %, V zemědělství je zaměstnáno 66 % pracovních sil a na exportu se podílí cca 40 % (především vývozem tabáku, který reprezentuje 30 % celkových ročních příjmů).

Hlavními pěstovanými plodinami jsou kukuřice a tabák, dále se pěstuje pšenice, bavlna, káva, cukrová třtina, podzemnice olejná, soja, zelenina.

Živočišná výroba se zaměřuje na chov hovězího skotu (zejména ve vyšších polohách, kde se nevyskytuje moucha tse-tse), prasat, v nižších polohách se pěstují osli, ovce a kozy.

Služby:

Služby se jako celek v r. 2014 podílely na tvorbě HDP 53,6 % a zaměstnává odhadem 24 % z celkového počtu pracovních sil. Turistický průmysl, doprava a komunikace zaznamenaly v roce 2015 nejvyšší, téměř 5%) růst. Velmi rozvinutý je zimbabwský maloobchod a turistika, infrastruktura zůstává i přes problémy funkční.

V maloobchodě působí domácí i zahraniční obchodní řetězce, které jsou zásobovány místní výrobou nebo zpravidla dovozem z JAR.

Zimbabwe má řadu turistických destinací světové úrovně  -  Viktoriiny vodopády, národní parky. Politická a ekonomická nestabilita země však poškodila dříve silný cestovní ruch. I v této oblasti ale dochází k pozvolnému oživení (v roce 2015 očekáván růst ve výši 4,7%), vláda přijala program podpory turistiky, počet návštěvníků roste (cca 2,1 mil).

Infrastruktura, energetika, telekomunikace:

Zimbabwe je vnitrozemská země, která je závislá na letecké, železniční a silniční dopravě. Zimbabwe disponuje 3427km železnic, z nichž 313 km je elektrifikováno (trakce však byla na mnoha místech narušena krádežemi a traťová infrastruktura zanedbána do té míry, že není schopna provozu). Pro nákladní dopravu je funkční trať Harare – Beira (Mosambik), osobní doprava je silně nespolehlivá a funkční pouze na lince Bulawayo – Victoria Falls.

Silniční síť je na uspokojivé úrovni, zhruba 18 000 km silnic (z celkových 97 000km) má asfaltový povrch, jehož kvalita je však proměnlivá. V roce 2013 byl nicméně zahájen program rekonstrukce hlavních silničních tahů. Na těchto úsecích se vybírá mýtné.

Zimbabwe má 196 letišť, z toho 17 z pevnou dráhou.  Pravidelné spojení se zahraničím mají mezinárodní letiště v Harare a Victoria Falls. Přímé spojení do Evropy z Harare neexistuje, cestovat lze společností Emirates přes Dubaj či přes některé z afrických letišť (Johannesburg, Addis Ababu, Nairobi).

Domácím leteckým přepravcem byla dříve polostátní společnost Air Zimbabwe, která ovšem v důsledku finančních potíží v roce 2012 ukončila provoz. Dochází však k pokusům o obnovení vnitrostátních i mezinárodních leteckých spojů provozovaných touto leteckou společností, nelze se ale prozatím na ně spolehnout. V zemi a regionu dále působí několik malých soukromých či nízkonákladových společností (Fastjet).

Pošty a pozemní telekomunikace ovládá státní podnik Posts and Telecommunication Corporation (PTC). Síť pevných linek má zhruba 330 000 účastníků. (t.j. 2/100 obyv.). Naopak rychle roste počet mobilních telefonů, kterých je kolem 12 milionů. (86% obyv.). V Zimbabwe existují 3 provozovatelé sítě mobilních telefonů.  Internet užívá cca 3 mil. obyv.

Všechny zimbabwské elektrárny provozuje a distribuci elektrické energie zajišťuje státní podnik Zimbabwe Electricity Supply Authority (ZESA). Energetika je nejslabším článkem ekonomiky,  Zimbabwe by potřebovalo cca 2200 MW, v současné době je instalovaná kapacita necelých 1300 MW a ani ta není využívána. Vedle tří malých (v zásadě generátorových) stanic na fosilní paliva (Harare, Munyati, Bulawao) v zemi existují dva významné zdroje – uhelná elektrárna v Hwange (kapacita 700 MW) a vodní elektrárna Kariba (750 MW). Žádná z nich nevyrábí na plný výkon, elektrárna v Hwange (výkon v květnu 2016 je 538 MW) kvůli zanedbané údržbě a zastaralému  zařízení, vodní elektrárna Kariba kvůli nedostatku srážek a nízké hladině vody (v květnu 2016 pouhých 177 MW). Zimbabwe je nuceno elekřinu dovážet (Kongo - SNEL, JAR - Eskom, Mosambik – HCB) i zde však dochází díky nedostaku financí k problémům. Výpadky proudu jsou velmi časté a těžce postihují ostatní odvětví průmyslu, Budoucnost má výstavba solárních, větrných atd. elektráren, např. firma Green Rhino Energy staví a 50MW fotovoltaickou stanici u města Marondera.

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc:

Vzhledem k politické situaci byla rozvojová pomoc Zimbabwe ze strany států EU a USA výrazně utlumena či zcela pozastavena.  Zimbabwe přesto zůstává příjemcem zahraniční rozvojové pomoci formou konkrétních projektů (beneficientem jsou většinou mezinárodní agentury či místní nevládní organizace), která v roce 2014 dosáhla 757,8 mil. USD. Klíčovými donory jsou USA, Velká Británie, EU, Švédsko, Německo, Dánsko, Norsko a Švýcarsko a agentury OSN.

Zimbabwe rovněž příjemcem humanitární (zejména potravinové) pomoci, humanitární pomoc v roce 2014 dosáhla výše 33 mil. USD. Zemi postihuje nedostatek srážek, sucho a neúroda, hlad v roce 2016 hrozí více než čtvrtině obyvatel (t.j. cca 2,5 mil.). Prezident Robert Mugabe vyhlásil v pátek 5. 2. 2016 v několika provinciích země stav nouze a požádal o humanitární pomoc ve výši 1,5 mld. USD.

Díky velmi vysokému (a nesplácenému) zahraničnímu zadlužení IMF a WB zastavily finanční pomoc Zimbabwe. Vláda se v roce 2015 snažila vztahy s mezinárodními finančními institucemi i věřiteli zlepšit. Zimbabwe v roce 2015 dvakrát navštívila mise Mezinárodního měnového fondu (IMF), která v rámci monitorovacího programu (Staff-Monitored Program – SMP) hodnotila reformní kroky zimbabwské vlády. V květnu 2016 proběhne třetí hodnotící mise, Zimbabwe by v blízké budoucnosti mohlo znovu získat přístup k finančním nástrojům IMF.

Zimbabwe neposkytuje rozvojovou pomoc dalším zemím.

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Zimbabwská republika (Republic of Zimbabwe)

Hlava státu a vlády: Robert Gabriel Mugabe, prezident republiky, který zároveň jmenuje a předsedá vládě (od

31. 12. 1987). Poslední prezidentské volby se konaly v roce 2013, příští by se měly konat v roce 2018. 

Viceprezidenty jsou Emmerson Mnangagwa a Phelekezela Mphoko.

Prezident Mugabe velmi často mění ministry, v roce 2015 celkem 3x.  Jmenováním nových ministrů a náměstků ministrů se v roce 2015 zvýšil počet členů vlády na 72.

Složení vlády (ministři, stav k 3. 5. 2016):

Cestovní ruch a pohostinství - Walter Mzembi

Doprava a rozvoj infrastruktury – Joram Gumbo

Energetika – Samel Undenge

Finance - Patrick Chinamasa

Záležitosti žen, genderové záležitosti a komunitní rozvoj – NyashaChikwinya

Hornictví a rozvoj těžby - Walter Chidhakwa

Malé a střední podnikání a rozvoj družstev - Sithembiso Nyoni

Média, informace a vysílání  - Christopher Mushohwe

Rozvoj venkova, veřejné práce a výstavba bytů – Saviour Kasukwere

Makroekonomické plánování a podpora investic – Obert Moses Mpofu

Mládež, indigenizace a hospodářská emancipace – Patrick Zhuwao

Obrana - Sydney Sekeramayi

Průmysl a obchod - Mike Bimha

Půda a přesidlování venkova – Douglas Mombeshora

Životní prostedí – Opah Muchinguri

Spravedlnost, právní a parlamentní záležitosti - Emmerson Mnangagwa

Informační techologie, telekomunikace a poštovní služby – Supa Mandiwanzira

Veřejná správa, práce a sociální věci – PriscahMupfumira

Vnitro – Ignatius Chombo

Vyšší školství, věda a technika – Jonathan Moyo

Zahraniční věci - Simbarashe Mumbengegwi

Sport a kultura – Andrew Langa

Ministr bez portfolia -  Makhosini Hlongwane

Rozvoj venkova a zachování národního kulturního dědictví – Abednigo Ncube

Koordinace politik u kanceláře prezidenta – Simon Khaya Moyo

Zdravotnictví a péče o dítě - David Parirenyatwa

Zemědělství, mechanizace a závlahy - Joseph Made

Národní usmíření, mír - Phelekezela Mphoko

Národní bezpečnost – Kembo Mohadi

Váleční veteráni, političtí vězni – Tshinga Dube

Členy vlády ve funkci státního ministra jsou rovněž 4 státní ministři při kanceláři prezidenta a 10 státních ministrů pro jednotlivé provincie.

Guverér Zambijské rezevní banky - John Mankudya

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 14,9 mil. (odhad 2015)

Průměrná hustota obyvatel na 1 km2 : 37,4

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 5,6 mil, 38,3 % obyvatelstva

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,21 % (odhad 2015)

Věkové složení obyv:

0 – 14 let:                           37,9 %

15 – 64 let:                         58,6 %

65 let a výše:                       3,5 %

Zimbabwské obyvatelstvo je tvořeno z  98 % původními africkými kmenovými skupinami (z toho Šona činí 82%, Ndebele 12 %, ostatní etnika 2 %) a z 1 % míšenci a z méně než 1% bělochy.

50 %  obyvatel vyznává synkretické (směsice křesťanského a domorodého) náboženství, 35 %  křesťanské (anglikánské, římsko-katolické, protestantské), 14 %  tradiční domorodá náboženství a 1 %  ostatní (islám, hinduismus, judaismus).

Úředním jazykem Zimbabwe byla doposud angličtina, nová ústava schválená v roce 2013 však uznává 16 oficiálních jazyků (kromě převládající šonštiny, ndebelštiny a angličtiny i veškeré minoritní jazyky a znakovou řeč). Šonštinu (Shona) aktivně využívá cca 70 % obyvatelstva a ndebelštinu (Sindebele) 30 %. Angličtinu ovládá většina obyvatel i mimo velká sídla.

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Rok

2012

2013

2014

2015*

2016*

HDP   na obyvatele (v USD)

905

951

972

932

928

HDP (v mld. USD) nominální

12,4

13,5

14,2

13,9

14,2

Růst   HDP

10,6

4,5

3,8

0,2

-1,1

Roční   míra inflace (v %)

2,9

0,3

-0,8

-2,5

-3,0

Nezaměstnanost**   (%)

90

95

N/A

N/A

N/A

Počet   obyvatel (mil)

13,7

14,2

14,6

14,9

15,3

Zdroj: EIU, * odhad, ** oficiálně uváděná nezaměstnanost je 11,5%

Nová vláda obrysy své hospodářské politiky načrtla v ambiciózním plánu hospodářské obnovy Zim Asset. Kombinace rychlých opatření, dlouhodobých strategických investic a makroekonomických kroků měla již vést ke zdvojnásobení hospodářského růstu již v roce 2014. Míra její implementace ale zústává nízká.

Přestože to vláda v rámci jednání s IMF slibuje, není pravděpodobné, že by v nejbližší době došlo k zásadní reformně současných rigidních hospodářských politik vč. nedostatečně pružného pracovního práva, indigenizace zahraničních podílů ve firmách. Přetrvávat bohužel bude zřejmě i ekonomické prostředí charakterizované mj. vysokou mírou korupce. Exekutiva je v současnosti plně pod kontrolou strany ZANU-PF. To sice přispívá k předvídatelnosti počínání vlády i krátkodobého vývoje v zemi, v rámci vládnoucí strany ale panují zásadní rozepře týkající se jak budoucího obsazení nejvyšších postů ve státní správě, tak i politiky otevírání se zahraničí.

Návrat absolutního mocenského monopolu ZANU‑PF, zastaralá hospodářská politika, nepříznivé investiční prostředí dlouhodobě odrazující mezinárodní investory, společně s poklesem cen tabáku a nerostných surovin (zlato, platina, nikl) na světových trzích a katastrofálním suchem, vedoucím k poklesu zemědělské i průmyslové produkce i nedostatku elektřiny měl v roce 2015 citelné dopady na ekonomickou situaci země. Neschopnost státní kasy dostát i některým mandatorním závazkům v minulém roce (se zpožděním byly vypláceny i platy příslušníků ozbrojených sil) vyvolal na počátku roku 2015 spekulace o blížícím se státním bankrotu.

HDP Zimbabwe rostlo v roce 2015 pouze 1,5% tempem, nejvyšší růst zaznamenal turistický průmysl, doprava a komunikace, nejvyšší pokles zaznamenala energetika (10%), dále zemědělství (3,6%) a těžební průmysl (2,5%) – tedy klíčové sektory zimbabwské ekonomiky. Inflace zůstávala v záporných číslech (v Zimbabwe tedy dochází k deflaci). Obchodní deficit dosáhl 1,7 mld. USD, hlavními vývozními komoditami zůstal tabák, nikl, diamanty, platina, zlato a chrom, dováží sestroje a dopravní zařízení, ropné produkty, hnojiva, potraviny a elektřina. Pozitivním momentem roku 2015 bezesporu zůstává schválený plán na oddlužení Zimbabwe, který by v delší perspektivě měl umožnit získat další finance od mezinárodních finančních institucí.

Vyhlídky Zimbabwe v roce 2016 nejsou nijak růžové - hrozí katastrofální neúroda způsobená nejhorším suchem posledních desítek let, krachy firem, neschopnost vyplácet mzdy zaměstnancům, stávky a nepokoje. Podle pesimistických odhadů se může jednat o jeden z nejhorších roků za dlouhá desetiletí.Bude nutné ve zvýšené míře dovážet jak pšenici, tak i kukuřici. Nedostatkem dešťů bude postižena energetika, výpadky elektrického proudu a nedostatek vody budou delší a častější.To dále postihne důlní průmysl i výrobu, které jsou na energetice závislé.Přes snahy ekonomických realistů v zimbabwské vládě se tedy hospodářské situace země rychle nezlepší. V privátním sektoru lze zřejmě čekat ještě horší situaci, neboť vzhledem k dalšímu snížení koupěschopnosti obyvatel dojde k další vlně krachů firem spojených s nárůstem již rekordně vysoké nezaměstnanosti. 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 %   HDP

2012

2013

2014

2015*

2016*

příjmy

28,0

27,7

26,6

26,0

25,8

výdaje

29,3

30,2

28,4

29,4

29,4

Saldo

-1,3

-2,5

-1,8

-3,4

-3,6

Zdroj: EIU, * odhad

Na přelomu let 2008 a 2009 prošla země faktickým státním bankrotem. Zimbabwská vláda nyní vede všechny své finanční operace v USD.

Zimbabwský státní rozpočet na rok 2015 počítal s výdaji ve výši 4,1 mld. USD. Na prorůstové kapitálové výdaje bylo věnováno pouze 8 %. Stále větší část rozpočtu je rozpouštěna v platech státních zaměstnanců, v roce 2015 překonaly tyto výdaje 80% hranici. Prioritním sektorem zůstalo školství (26% rozpočtu).Státního rozpočet počítal s příjmy ve výši 3,8 mld. USD, deficit ve výši 300 mil. USD vláda vykrývá pomocí pokladničních poukázek vnucovaných místním komerčním bankám.

Rozpočet pro rok 2016 počítá s růstem HDP ve výši 2,7%, deflací 3%. Obchodní deficit v roce 2015 má dosáhnout 2,9 mld. USD, v roce 2016 by se měl snížit na 2,5 mld. USD. Výdaje státu mají dosáhnout 4 mld. USD, příjmy by měly dosáhnout 3,85 mld. USD – rozpočet počítá s deficitem ve výši 150 mil. HSD (1,1% rozpočtu). Financován by měl jako v minulých letech být domácími půjčkami a pokladničními poukázkami. Z návrhu rozpočtu plyne, že 3,7 mld. USD (92,1%) je určeno na mandatorní výdaje, pouhých 300 mil. USD by mělo jít na kapitálové výdaje (investice státu). Obrovské náklady na chod státu neumožňují prorůstové kapitálové výdaje, rozpočet je proto spíše udržovací (zachování základních funkcí státu). Vláda nemůže díky obrovským mandatorním výdajům investovat do rozvoje infrastruktury a dokonce ani do její údržby.Prioritními sektory jsou školství 810,4 mil. USD (23,5%), obrana a policie 753 mil. USD a zdravotnictví 331 mil USD.

Zimbabwe v současnosti není schopno ve větší míře vydávat středně- a dlouhodobé státní dluhopisy, a poměrně nízké deficity veřejných financí tak vláda vykrývá pomocí pokladničních poukázek. Příležitostně se jí daří získávat menší finanční injekce od dlouhodobých zahraničních partnerů (zejména ČLR a Rusko).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2012

2013

2014

2015*

2016*

běžný   účet

-2324

-2998

-2259

-2540

-2605

kapitálový   účet

1772

2900

2585

2748

N/A

finanční   účet

N/A

N/A

N/A

N/A

N/A

zahraniční   dluh (mld. USD)

8,655

8,196

10,570

10,537

10,880

finanční rezervy (mil. USD)

576

475

364

297

252

Zdroj: EIU, IMF, * odhad

Zimbabwská vláda se snaží zlepšit vztahy s mezinárodními donory a finančními institucemi. V roce 2015 dvakrát zemi navštívila mise Mezinárodního měnového fondu (IMF), která v rámci monitorovacího programu (Staff-Monitored Program – SMP) hodnotila reformy zimbabwské vlády značně optimisticky.V květnu 2016proběhne třetí hodnotící mise, pokud i ta dopadne dobře,mohlo by Zimbabwe v blízké budoucnosti získat přístup k finančním nástrojům IMF.

Ministr financí Chinamasa představil v srpnu 2015 plán oddlužení Zimbabwe, který byl přijat na výročním zasedání IMF a WB v Limě (9. – 11. 10. 2015). Jeho strategie spočívá v první fázi v uhrazení dlužných splátek, úroků a pokut IMF, WB a AfDB (1,5 mld. USD) pomocí vnitřních rozpočtových zdrojů, darů a nízko úročených půjček mezinárodních a regionálních donorů a státních obligací, v druhé fázi pak chce jednat s Pařížským klubem o restrukturalizaci dluhu. Tato jednání by měla být podpořena silným reformním programem (zahrnujícím revitalizaci zemědělství, rozvoj malého a středního podnikání, posílení finančního sektoru, zlepšení trhu práce, boj proti korupci).

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Vzhledem k faktu, že Zimbabwe přijalo jako oficiální měnu USD, je vliv centrální banky na měnovou politiku minimální a zaměřuje se zejména na dohled nad bankovním sektorem. Ten je relativně funkční, v zemi působí 13 komerčních bank, spořitelen a hypotéčních domů. Bankovní sektor je považován za relativně zdravý zejména od té doby, kdy Rezervní banka ukončila v letech 2014-2015 činnost tří komerčních bank (Allied Bank Limited’s, Interfin Bank Limited a AfrAsia Bank Limited), dvěma ukončení činosti hrozí. Důvodem je vysoký podíl nesplácených půjček a nedostatek kapitálu.

Vláda rovněž založila (a rozpočtem podpořila) Zimbabwe Asset Management Corporation (ZAMCO), jehož hlavní rolí je odkup nesplácených půjček a finanční podpora projektů. Dalším reformním krokem je založení Krediditního referenčního úřadu.

Většina bankovních domů poskytuje moderní služby jako telebanking nebo internetové bankovnictví. Ekonomiku však brzdí jejich přílišná opatrnost poskytovat půjčky a financovat projekty (úroky ve výši 15 - 22%) a zejména nedostatek hotovosti.

Zimbabwský dolar (mezinárodní kód ZWD, místní používaná zkratka Z$), byl v letech 2002 – 2009 stižen astronomickou inflací (až biliony procent). Od února 2009 se zimbabwský dolar přestal používat. Ani v roce 2016 není návrat k místní měně na pořadu dne. V současné době se jako hlavní platidlo používá americký dolar (USD). V USD účtují všechny veřejné instituce. Paralelně obíhá jihoafrický rand (ZAR). V blízkosti hranic s Botswanou obíhá též botswanská pula. Vláda několikrát prohlásila, že začne jako rezervní měnu používat rovněž čínský juan a indickou rupii, dosud se tak ale nestalo.

Přestože vláda občany a firmy nutí k bezhotovostním transakcím (v bankách není dostatek hotovosti), peněžní transakce probíhají většinou v hotovosti, k placení částel nižších než 1 USD jsou využívány ZAR a nově vydané zimbabwské mince (ekvivalentní hodnota k UScentům). Jiné než výše uvedené měny (včetně eur) je obtížné směnit. Mezinárodní platební karty mají velmi omezenou použitelnost. Z důvodu nedostatku hotovosti přistoupila centrální banka k netradičnímu kroku - vydávání platebních poukázek.

Centrální banka:

Reserve Bank of Zimbabwe

P. O. Box 1283, Harare

Tel.: +263 4 703000, 703111

Fax: +263 4 707800

http://www.rbz.co.zw/

Nejvýznamnější komerční banky:

Barclays Bank of Zimbabwe, Ltd

P. O. Box 1279, Harare

Tel.: 758280/99, 730622, fax: 753455

 

Commercial Bank of Zimbabwe, Ltd. The Jewel Bank

P. O. Box 3313, Harare

Tel.: +263 4 798915/27,74850/79

Fax: +263 4 758077

 

Stanbic Bank Zimbabwe, Ltd

P. O. Box 300, Harare

Tel.: +263 4 759471/83, 250258/9,250266/8

Fax: +263 4 749991

 

Standard Chartered Bank Zimbabwe, Ltd

P. O. Box 373, Harare

Tel.: +263 4 7528648,752852-9

Fax: +263 4 758076,725667

V zemi dále působí Agribank, BancABC Limited, FBC Bank Limited, MBCA Bank Limited, Metbank Limited, NMB Bank Limited, Steward Bank Limited, ZB Bank a několik desítek pojišťoven, mezi něž patří: Old Mutual, First Mutual, Zimnat, Fidelity, Intermarket, IGI, NicozDiamond, Zimnat Lion, Altfin, RMI, Eagle, Tristar, Heritage, AIG a SFG.

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Sazba daně ze zisku firem je v současné době 25 %, nicméně pro řadu odvětví je coby investiční pobídka uplatňována sazba nižší. Například firmy vyvážející více než 50 % svojí produkce do zahraničí jsou zatíženy pouze 20% daní. Na tuto daň se běžně vztahuje další 3% tzv. AIDS přirážka.

Dividenda firem obchodovaných na zimbabwské burze cenných papírů jsou zatížena 10% daní, dividenda ostatních firem pak sazbou 15 %. Daň z úroku je stanovena na 15 %, v případě termínovaných vkladů je však tato sazba s platností od 1. 1. 2013 snížena na 5 %.

Honoráře nerezidentním subjektům, manažerské či poradenské poplatky atp. jsou zdaněny sazbou 15 %.

Mimo 15 % DPH (VAT) jsou na dovoz uvalovány tři druhy daní: celní, dovozní daň a zvláštní daň. Preferenční celní tarify platí pro země SADC a COMESA.

Progresivní zdanění příjmů fyzických osob je odstupňováno od 0 do 45 % podle výše ročního příjmu. Roční příjmy do výše 3000 USD a dále odměny do výše 1000 USD jsou od daně osvobozeny. I na tuto daň se běžně vztahuje 3% AIDS přirážka.

Výběrem daní a cel pověřen Zimbabwský finanční úřad (Zimbabwe Revenue Authority - ZIMRA). Podrobné informace viz: http://www.zimra.co.zw/.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: