V rámci evropské legislativy vláda musela schválit změny u dohod o provedení práce. V důsledku těchto změn DPP nakonec zrušilo jen 12 % podniků. Za velkou komplikaci a zátěž ale označilo celých 40 % dotázaných nárok na dovolenou. Hlášení rozvrhu tři dny předem jako problém nevidí 39 %. Co se týká paušálních náhrad u práce na home office tak 65 % zaměstnavatelů se dohodlo se zaměstnanci, že je platit nebudou.
Zdanění nepeněžních benefitů v rámci vládního konsolidačního balíčku se dotklo pouze 15 % dotázaných. Pouze minimum z nich však tyto benefity zrušilo. Průzkum byl proveden v březnu 2024 mezi 273 personalisty výrobních, velkoobchodních a logistických firem, které zaměstnávají dohromady přibližně 145 tisíc zaměstnanců.
Nové podmínky pro home office nejsou problém
Naprostá většina dotázaných nevidí v nových povinnostech týkajících se home office žádný problém. Práce navíc je snad jen zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem. Co se týká paušálních náhrad u práce na home office tak 65 % zaměstnavatelů se dohodlo se zaměstnanci, že je platit nebudou.
DPP nakonec zrušilo jen 12 % podniků
„V loňském průzkumu více než třetina podniků avizovala, že dohody kvůli změně zákona omezí. V té době však nebylo jasné, které změny se do zákona finálně dostanou. Náš průzkum ale ukázal, že dohody o provedení práce zrušilo kvůli země zákona pouze 12 % podniků. Většina dotázaných ale nadále na dohody zaměstnává. Zdá se tedy, že k významnějšímu rušení dohod zatím nedochází,“ říká Gabriela Hrbáčková, generální ředitelka personální agentury Hofmann Personal.
Dohodáři se dočkají dalších změn: Co přinesla a přinese novela zákoníku práce?
Za velkou komplikaci a zátěž označilo nárok „dohodářů“ na dovolenou celých 40 % dotázaných. „Pro více než čtvrtinu jsou sice komplikací proplácení náhrad mzdy při zrušení směny nebo hlášení rozvrhu tři dny předem, ale firmy si dokázaly poradit. 39 % totiž uvedlo, že hlášení rozvrhu práce tři dny předem pro ně není problém a rozvrh takto hlásí. 17 % dokonce využilo možnosti se se zaměstnanci dohodnout na zkrácení této lhůty,“ dodává Gabriela Hrbáčková.
Benefity zrušilo jen minimum firem
Před schválením vládního konsolidačního balíčku byla velká diskuze kolem zdanění nepeněžních benefitů. Nakonec se toto zdanění dotklo pouze 15 % dotázaných podniků, z nichž většina tyto nadlimitní benefity nezrušila, ale dodaňuje je nebo přesunuje jinam. Ostatní se buď dostali do limitu pro daňové osvobození anebo benefity tohoto druhu neposkytují.