Administrativní zátěž díky evropským předpisům klesla podle Bruselu o čtvrtinu

Evropská komise bilancuje své úsilí o jednodušší a méně nákladné předpisy EU. V rámci konference „Inteligentní regulace v EU – stavíme na pevném základě“ posuzují politici, zúčastněné strany a odborníci dosažené úspěchy a přetrvávající výzvy v rámci inteligentní regulace, snižování administrativní zátěže a lepšího provádění právních předpisů EU. Předseda nezávislé skupiny na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže Edmund Stoiber předá při této příležitosti předsedovi Komise Josému Manuelu Barrosovi závěrečnou zprávu této skupiny, která Komisi poskytuje poradenství již od roku 2007.

„Inteligentní regulaci jsem označil za klíčovou prioritu Komise již na počátku svého prvního funkčního období,“ uvedl předseda Barroso. „Soustředit činnost EU na témata, která se nejlépe řeší na úrovni EU, a zároveň zajistit, aby předpisy EU byly jednodušší a levnější, je pro důvěryhodnost Evropské unie zásadní. Inteligentní regulace je rovněž důležitá pro podporu růstu a zaměstnanosti v Evropě, a proto jsme v uplynulých deseti letech učinili, co bylo možné, abychom takovou regulaci zavedli,“ řekl.

„Myslím, že můžeme být hrdí na to, čeho jsme v tomto období dosáhli, protože se jednalo o skutečnou změnu ve způsobu, jakým Komise pracuje. Náš úspěch velmi závisí na stejně ambiciózním postoji Evropského parlamentu a členských států. Chtěl bych poděkovat Edmundu Stoiberovi a jeho skupině za to, že k tomuto úspěchu svými četnými stanovisky, zprávami a doporučeními velkým dílem přispěli. Příští Komise tak může stavět na velmi solidním základě a posunout inteligentní regulaci ještě dále,“ dodal.

„Moje bilance je po sedmi letech v této čestné funkci pozitivní,“ uvedl Stoiber. „Dosažené výsledky předčily má očekávání. Svůj cíl snížení nákladů jsme výrazně překročili, a to o více než 33 miliard eur. Nejdůležitějším úspěchem je však změna přístupu: José Manuel Barroso se odchýlil od postoje, který přetrvával po desetiletí, totiž že každý sebepodrobnější předpis EU je pro evropskou integraci automaticky prospěšný. Otevřeli jsme novou kapitolu a úkolem nové Komise bude v tomto zaměření pokračovat a dále jej prohlubovat. Rozhodně doporučuji, aby si nová Komise návrhy mé skupiny vzala za své a uskutečnila je. Jen tak se splní sliby z nedávných evropských voleb o tom, že Evropa bude občanům blíž a omezí svou byrokracii.“

Pět nejdůležitějších úspěchů Evropské komise v oblasti inteligentní regulace:

1.      Komise se ve své činnosti zaměřila na správné priority. V souladu s motem předsedy Barrosa, že EU má „zasahovat viditelněji u otázek většího rozsahu a v menších otázkách naopak ustoupit do pozadí“, předložila Komise návrhy k řešení klíčových politických problémů, které vyžadovaly reakci na úrovni EU: právní předpisy ohledně regulace finančních trhů a dohledu nad nimi, posílený Pakt o stabilitě a růstu, novou koordinaci hospodářských politik v rámci evropského semestru, strategii růstu Evropa 2020, ambiciózní návrhy v oblasti klimatu a energetiky, dokončení jednotného trhu a jeho lepší propojení, společný evropský azylový systém, moderní rozpočet EU na období 2014–2020 zaměřený na růst a zaměstnanost, obchodní a investiční dohody, podpora Ukrajině atd.

2.      Při přípravě svých návrhů Komise zajistila, aby byly zásady inteligentní regulace dodržovány. Za tímto účelem rovněž zlepšila své nástroje: systematicky jsou prováděny konzultace se zúčastněnými stranami, posouzení dopadů a hodnocení, které přispívají k tvorbě politik založené na faktech. Všechny návrhy s významnými dopady jsou doprovázeny posouzením dopadů, které zjišťuje různé možnosti politik a posuzuje jejich potenciální ekonomické, sociální a environmentální dopady. Od roku 2007 bylo provedeno více než 680 posouzení dopadů. Aby byly výsledky ještě snadněji dostupné, zveřejňuje se rovněž dvoustránkové shrnutí posouzení dopadů. Nezávislé posouzení kvality a kontrola je zaručena díky Výboru pro posuzování dopadů vytvořenému v rámci Komise, který v posledních dvou letech vrátil 40 % všech posouzení dopadů útvarům Komise k přepracování. Komise si v minulém roce si vyžádala názory ohledně pokynů pro hodnocení, posouzení dopadů a konzultace se zúčastněnými stranami. Tyto konzultace byly prodlouženy z 8 na 12 týdnů. Kromě toho Komise vyzývá občany a podniky, aby jí prostřednictvím průběžné internetové konzultace pomohli určit oblasti, v nichž lze regulatorní zátěž omezit a právní předpisy zjednodušit. Od roku 2010 Komise postupně prosazuje zásadu „nejprve hodnotit“, aby bylo zajištěno, že její návrhy jsou podloženy hodnocením politik ex post.

3.      Od roku 2012 se ústředním bodem všeho úsilí o inteligentní regulaci stal program REFIT vytvořený Komisí v zájmu účelnosti a účinnosti právních předpisů. Na základě pravidelného sledování právních předpisů EU tento průběžný program doposud označil zhruba 200 jednotlivých opatření. Patří k nim mimo jiné návrhy na zjednodušení a snížení zátěže, zrušení předpisů, které již nejsou potřeba, stažení návrhů, s nimiž Parlament či Rada nesouhlasily, a hodnocení oblastí politik k nalezení dalších možností zjednodušení a snížení zátěže, aniž by byla ohrožena ochrana veřejného zájmu. Od roku 2005 Komise více než 6 100 právních aktů zrušila a téměř 300 návrhů stáhla.

V rámci programu REFIT se Komise také zavázala, že nebude předkládat návrhy, u nichž není prokázána zřejmá přidaná hodnota EU. To se týká například návrhů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pro kadeřníky nebo v případě muskuloskeletárních onemocnění z povolání, u nichž v současné době probíhá celkové zhodnocení přidané hodnoty EU. Pokrok ve všech oblastech politik a u všech iniciativ REFIT se posuzuje v ročním srovnávacím přehledu pro program REFIT.

4.      Cíl 25% snížení administrativní zátěže ve třinácti prioritních oblastech politik určených v rámci akčního programu pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii byl překročen. S podporou skupiny v čele s Edmundem Stoiberem dosáhly iniciativy navržené Komisí a schválené spolutvůrci předpisů podle odhadů snížení o zhruba 27 %, což představuje více než 33,4 miliardy eur ročně na úsporách pro podniky. Spadá sem 18,8 miliardy eur ušetřených za fakturaci a 6,6 miliardy eur ušetřených na požadavcích na roční účetní závěrku.

5.      Komise uplatňuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ a bere v potaz, jaký dopad mají právní předpisy právě na ně. Je-li to možné a odůvodněné, platí pro tyto podniky výjimky a zjednodušené režimy legislativních požadavků. V rámci procesu „top ten“ byly malé a střední podniky vyzvány, aby sdělily, co jim v oblasti regulace působí největší problémy. Program REFIT na jejich odpovědi ve velkém rozsahu navázal a díky tomu bylo zavedeno snížení registračních poplatků pro malé a střední podniky vyžadovaných podle právních předpisů pro chemické látky (REACH) o 35–95 %, zjednodušené přiznání k DPH, méně formalit pro účast v řízeních o zadávání veřejných zakázek atd.