Agenda Pracovní skupiny Rady EU pro vývozní úvěry

Ředitel odboru mezinárodních vztahů EGAP Josef Jirkal tak od července do prosince roku 2022 z pozice předsedajícího se svým týmem dohlížel na projednávání klíčových agend směřujících k modernizaci Konsenzu OECD. Významně se tak podílel na přípravě změn v dokumentu, který určuje hrací pole všem exportním pojišťovnám vyspělého světa sdružených v OECD.

Pracovní skupina Rady EU pro vývozní úvěry je jeden z mnoha přípravných orgánů Rady EU, což je těleso, které zastupuje členské státy EU. Takových skupin je cca 200 a „naše“ je dokonce jednou z nejdéle historicky působících. EGAP nejen na zasedáních EU, ale i OECD v Paříži reprezentuje, v koordinaci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, zájmy ČR.

Na úrovni pracovní skupiny v rámci EU často připravujeme materiály na jednání Participantů Konsensu OECD. Na těch EU přímo zastupuje Evropská komise a členské země EU mají pozici technických delegátů. Postoj zastávaný za EU je tak obvykle připraven již na zasedáních pracovní skupiny v Bruselu.

Takže u vašeho jednacího stolu pravidelně zasedají zástupci 27 zemí?

Teoreticky ano, ale nejezdí tam všechny členské státy. Někdo se neúčastní, protože třeba ani nemají ECA, nebo mají nulový byznys. Naše skupina v Bruselu zasedá přibližně 7–8krát za předsednictví, což vychází jednou za tři týdny.

Z čeho vycházejí cíle Pracovní skupiny, promítají se do její agendy priority předsednictví?

Program pracovní skupiny se z velké části dědí z jednoho předsednictví na druhé. My jsme především pokračovali s agendou modernizace Konsenzu OECD, protože pravidla původně postavená v 70. letech již ani po mnohých úpravách neodpovídají současným požadavkům. Jednou z řešených oblastí byla potřeba maximálních splatností pro vývozní projekty. Teď je na stole návrh splatnosti 15 let pro standardní projekty, jako je stavba nemocnice a až 22 let pro klimaticky příznivé projekty spadající pod klimatickou sektorovou dohodu v rámci Konsensu OECD.

To je příklad větrných elektráren, výstavby elektrifikovaných tratí apod. Řešili jsme také třeba úpravy pojistných sazeb v rámci modernizace. Prvotní snahou bylo dohodnout se již na zasedání Participantů v listopadu 2022. Tehdy ještě nebyly vyřešeny detaily umožňující dosažení kompromisního řešení. K principiální shodě se nám podařilo dospět až na zasedání Participantů OECD v březnu 2023. Jednání to nebyla jednoduchá, neboť každý participant – země má pochopitelně své zájmy, obchodní, exportní.

Na fotkách z předsednictví jste měl v ruce kladívko. Používáte ho jako jednací kladívko?

Jedná se o tradici naší pracovní skupiny, kdy se kladívko vždy ke konci předsednictví předává novému předsednictví. To znamená, že i já jsem ho na konci loňského roku předával švédské kolegyni. Ale je to čistě symbolické gesto a v průběhu jednání se kladívko nepoužívá. Když se třeba svoláváme po přestávkách, je u mikrofonu speciální tlačítko, které vydá zvuk jako znamení pro ostatní. Kladívko představuje vzpomínkou na prvního předsedu této pracovní skupiny, který byl původní profesí soudce.

Jak vypadá zasedání? Jak dlouho trvá jednání?

Pravidelný začátek je v 10 hodin a potom závisí na tom, kolik toho je. Obvykle končíme kolem 17. hodiny. Jde o jeden jednací den. Členské státy sedí kolem stolu. Naproti zástupcům sekretariátu Rady EU a předsednictví je jako partner Evropská komise. Za zmínku stojí role sekretariátu Rady EU, což je takový náš hlavní sparing partner, který nám pomáhá s různými záležitostmi v průběhu předsednictví. To znamená, že ve spolupráci s předsednictvím připravuje program zasedání, asistuje při nich, řeší procedurální záležitosti. Byla to naše pravá ruka a úzce jsme spolu spolupracovali.

Na druhé straně potom sedí Evropská komise a ta předkládá návrhy, které se budou projednávat. Já jako předseda jsem zasedání řídil. Na jednání se postupuje podle zařazených bodů programu. Předseda shrnuje výstupy z jednotlivých bodů, aby bylo jasné, na čem jsme se dohodli a jak se bude postupovat dál. Snahou předsedy je vést jednání tak, aby směřovalo k nějakému výsledku.

V případě, kdy členské státy mají rozdílné názory a nemohou se domluvit na některých parametrech, je úkolem předsedy moderovat diskuzi tak, aby se navzdory vstupním nejasnostem na závěr dařilo věci vyřešit.

Odráží se postoj Česka při domlouvání takových parametrů? Co třeba u témat jako Green Deal?

Záleží, jestli mluvíme o českém předsednictví nebo o standardní činnosti v rámci pracovní skupiny. V době předsednictví je primárním úkolem předsedy vést jednání skupiny. ČR v tomto období věcně prakticky nevystupuje. Jinak se zástupci ČR svými reakcemi a příspěvky aktivně podílí na formování dokumentů projednávaných na zasedáních. Klíčové je, aby se dařilo prosazovat zájmy ČR v těch oblastech, na které ČR klade důraz. Pokud jde o Green Deal, ten se přímo nedotýká oblasti exportních úvěrů, ale existuje zde nepřímá vazba prostřednictvím EU Taxonomie.

V Evropském parlamentu je zvykem, že politické strany, které jsou si blízko, vytvoří názorovou frakci a potom spolu udělají klub. Existuje něco i na vaší úrovni?

Fungování pracovní skupiny obecně je jiné než činnost Evropského parlamentu. Z logiky věci ale vyplývá, že v rámci jednotlivých diskutovaných témat mají k sobě některé členské státy svými postoji blíže. Nejde však o žádné trvalé koalice, ale jednoduše záleží na tom, co se aktuálně projednává a jaký názor v dané věci ta která konkrétní země zastává.

A s kým jsme v klubu my, Češi? Jaké je rozvržení?

Odpověď na tuto otázku se odvíjí od otázky předchozí. Každá země má při projednávání jednotlivých témat své vlastní zájmy a priority. Žádný členský stát není členem specifického klubu. Některé země jsou blízké svými postoji, které se oblasti vývozních úvěrů přenáší z vládní úrovně a přijaté národní politiky.

Jak se vám dařilo nalézt společnou řeč?

Když jsem jednání řídil, snažil jsem se být nad věcí a maximálně otevřený a nestranný. Osvědčilo se mi, že i vážná témata lze projednávat s nadhledem. Vypjatější atmosféru jsem se snažil příležitostně odlehčit žertovnou poznámkou. To byl i případ při projednávání některých parametrů v rámci návrhu revize sektorové dohody Konsensu OECD o dopadech klimatické změny.

Na stole bylo mnoho různých numerických návrhů a vyjádření některých delegací k nim nebyla vždy nejjasnější, takže někdy došlo k nezamýšlenému neporozumění, což působilo až lehce komicky. Úlohou moderátora je i takové nečekané diskrepance napravit. Společnou řeč se nám i v těchto případech podařilo nalézt a vedení pracovní skupiny bylo vnímáno dobře co do spokojenosti participantů i co do dosažených výsledků.

Převzato z Magazínu ze světa exportu (31/2023). Autor: Jan Černý, tiskový mluvčí EGAP