Umělou inteligenci dokáží využít k neuvěřitelným projektům, bez ní však mají potíže i s jednoduchými algoritmy. Studium a uplatnění v IT se rychle mění. Umělá inteligence rozděluje programátory na žádoucí a nepotřebné. Odhaluje, kdo rozumí kódování do hloubky a kdo pouze povrchně.

„Když se nástroje umělé inteligence začaly rozvíjet, očekávalo se, že programátoři budou mezi prvními profesemi, které budou narušeny. Dnes už ale vidíme, že kvalifikované vývojáře umělá inteligence nenahradí. Pokud jste dobrý programátor, dokážete nástroje AI využít k rychlejšímu a efektivnějšímu výkonu, je to váš sluha i nápomocný kolega,“ říká ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) Martin Vodička.

Musíte ovšem mít klíčové základní znalosti. Pak vás může umělá inteligence kvalitativně výrazně posunout. „Naopak podprůměrnému programátorovi, který nemá principy kódování zažité, a nedokáže tak využít AI k podpoře při tvorbě kódu a k inovacím, nepomůže ani umělá inteligence,“ dodává Martin Vodička.

Softwarové vývojáře AI posouvá

Podle Světového ekonomického fóra si v roce 2025 díky umělé inteligenci rozšířili své kariérní možnosti čtyři z deseti softwarových vývojářů. Až 70 procent programátorů vnímá, že jejich role se přesouvá od rutinního kódování k hledání řešení problému s využitím umělé inteligence.

České firmy investují do AI. Ministrerstvo eviduje přes 300 žádostí v programu TWIST

„Ze seniorních programátorů se stávají spíše analytici než čistí kodéři. Zatímco dřív využívali k psaní kódu své juniorní kolegy, nyní mají k ruce umělou inteligenci. I tu ale musí zkušený vývojář řídit, směrovat k vytyčenému cíli a kontrolovat,“ podotýká ředitel SSŠVT.

Schopnost pochopit byznys kontext, navrhnout architekturu, pracovat s komplexními systémy nebo nést odpovědnost za výsledek, to jsou oblasti, kde je lidská zkušenost stále nenahraditelná.

Po zkušených programátorech bude poptávka vždy

Zkušení vývojáři budou na pracovním trhu vždy žádaným zbožím. Hůře jsou na tom programátoři bez analytických dovedností, kteří byli dosud součástí podpůrných týmů seniorním kolegům.

„U juniorních pozic vidíme jasný pokles poptávky, ale důvodem není pouze zastupitelnost nástroji AI. Firmy jsou opatrnější, projekty se více finančně hlídají a umělá inteligence zároveň pokrývá část práce, kterou dříve zastávali junioři: jednoduché skripty, testovací scénáře nebo dokumentace,“ popisuje ředitelka společnosti smitio Denisa Janatová.

Jan Kleindienst: AI není řešením pro vše, ale nabízí obrovský potenciál

Dříve byl velký zájem například o „entry-level backend developery“, manuální QA nebo jednoduché frontendové role. „Tyto pozice dnes buď mizí, nebo se výrazně mění. Firmy očekávají, že i junior bude mít širší přesah – bude rozumět architektuře, testování, cloudu nebo alespoň základům DevOps,“ dodává Janatová.

Nástup AI přináší nekonečné možnosti

Nástup umělé inteligence do vzdělávání mladých ajťáků sice přinesl ohromné možnosti, zároveň ale také jeden problematický jev – přes široké spektrum znalostí, kterým mladí programátoři oplývají, ztrácejí schopnost základního kódování.

„Téměř na vše existují šablony, které tato generace studentů dokáže s AI výborně rozpracovat. Je však třeba, aby dokázali napsat programovací kód od nuly, a to ne všichni zvládnou. Není to proto, že by toho měli v hlavě málo, jen dílem umělé inteligence nemají potřebu základní kódování využívat. A co nemusejí opakovat, často zapomínají. A to je úloha současného vzdělávání v IT,“ míní Martin Vodička.

Školní výuka podle něj nikdy nemůže pokrýt všechny možnosti, které mladým lidem rychle rostoucí trh se softwarem nabízí. Odborný učitel by ale měl mít o dané problematice přehled a vědět, co je důležitý základ, který je nutné studenty precizně naučit.

IT firmy se otvírají středoškolákům. Přibývá i studujících podnikatelů

Stejný trend potvrzují také personalisté, kteří při náborech narážejí na uchazeče, jež sice znají mnoho pojmů, nástrojů, ale chybí jim hlubší pochopení principů kódovacího jazyka.

„Z pohledu IT recruitmentu to dnes patří mezi největší změny, které na trhu vidíme. U juniorních kandidátů se čím dál častěji setkáváme s tím, že dokážou s pomocí AI navrhnout komplexní řešení, popsat architekturu nebo ‚odprezentovat‘ projekt na vysoké úrovni. Problém nastane, jakmile mají sami vymyslet jednoduchou funkci, algoritmus nebo práci s daty. Ukazuje se, že přes rychlý přístup k hotovým řešením nikdy neprošli bolestivou, ale zásadní fází učení základů,“ upozorňuje Denisa Janatová.

Klasický kód bude v praxi vždy potřeba a je náročným úkolem škol na to studenty připravit. „Umělá inteligence je nástroj, ne náhražka technického myšlení. Může vás učit nové věci, ale aby vám AI dobře sloužila, musíte vědět, na co se ptát. V tom je klíčová role učitele. Dnešní studenti čelí přemíře informací, mají dovednosti, které sahají do hlubších sfér IT, k čemuž práce s AI svádí, ale zapomínají jednoduché věci. Když mají ve výuce vymyslet projekt bez umělé inteligence a internetu, bývá to pro mladé vývojáře cenná zkušenost. Přesně to je ale cesta, jak pochopit logiku objektově orientovaného programování nebo relačních databází. K dalšímu profesnímu rozvoji je vždy nutné mít pevné základy,“ uzavírá ředitel IT školy Martin Vodička.

Redakčně upravená tisková zpráva SSŠVT