English version
„Ve spolupráci se spolkem Sociální podniky z Vysočiny se nám podařilo uspořádat opravdu kvalitní a na praxi orientovaný cyklus přednášek a workshopů, kterého se pravidelně účastnilo na 20 lidí z celkem jedenácti sociálních podniků z celé Vysočiny,“ uvedla náměstkyně pro regionální rozvoj Hana Hajnová.
Vzdělávací akademie byla zaměřená na rozvoj klíčových kompetencí pracovníků sociálních podniků, většinou z úrovně středního managementu, aby se v současné době dokázali vypořádat s problémy, které je tíží. Na vlastní kůži si to vyzkoušel i předseda spolku Sociální podniky z Vysočiny Miroslav Krajcigr.
„Jsme rádi, že jsme prostřednictvím akademie nastartovali spolupráci mezi sociálními podniky a krajem. Vnímám také velmi pozitivně to, že jsme se jako sociální podnikatelé mohli spolu setkávat a vzájemně si vyměňovat informace a přístupy k řešení svých problémů a to vše za dohledu odborníků z jednotlivých oblastí. Věřím, že tato spolupráce vydrží i do budoucna,“ shrnul Miroslav Krajcigr na závěrečném setkání v tomto týdnu.
Mezi účastníky byli zaměstnanci společností AKROBAB, Barevný svět Třebíčsko, Chaloupky, Ekovysočina, FOVY, Háta, Kavárna na cestě, Semitam, Stanice Pavlov, Vrátka nebo POTISK Palát.
Zaměření závěrečného setkání bylo na základy komunikace včetně některých prvků řeči těla, principy asertivního jednání a základy vyjednávání. Sociální podnikatele nejvíce zaujala část, kde se dozvěděli jak pracovat se zaměstnanci, kteří neplní správně svoje povinnosti, jak s nimi vyjednávat a případně jak se s takovým člověkem rozloučit.
Odpolední část byla zaměřená na angažovanost lidí (autonomní týmy), individuální přístup, objevování talentu, budování lidské firmy, ale také neúspěchy a poučení z nich. Školením provázel účastníky pan Leoš Jiřele – předseda výrobního družstva SOLEA CZ, které pro lidi s hendikepem vytváří prostředí, ve kterém mohou získat pocit užitečnosti a pan Jaroslav Salva, konzultant sociálního podnikání, který více jak 20 let pomáhá firmám na trhu růst.
„Jedním z důvodů, proč začít sociální podniky podporovat v jejich činnosti bylo uvědomění si situace, kdy pro širokou veřejnost jsou tyto společnosti vnímány spíše optikou sociální služby, která má svou existenci a financování zajištěné od státu. Ale sociální podnik je podnikatelský subjekt jako každý jiný, musí obstát v konkurenci dalších firem, aby se uživil. Ten rozdíl je ve filozofii sociálního podnikání, které mj. dává novou šanci lidem, kteří z důvodu svého hendikepu nemají stejnou šanci v uplatnění se na trhu práce,“ vysvětlila Hana Hajnová.
„I já si z Akademie sociálního podnikání odnáším spoustu podnětů, kam a jak se v této oblasti posouvat dál. Jednou z konkrétních aktivit bude určitě provázání speciálního školství s těmito podniky a společně začít hledat způsoby, jak zlepšit uplatnitelnost na trhu práce pro jejich absolventy,“ doplnila Hajnová.
Absolventům Akademie sociálního podnikání v Kraji Vysočina nabídla možnosti dalšího vzdělání i přítomná zástupkyně MPSV paní Jarmila Menšíková, která představila možnosti zapojení do projektu RESP (Rozvoj ekosystému sociálního podnikání), v rámci kterého začínají v krajích vznikat regionální poradenská centra pro sociální podnikatele a realizuje se řada workshopů a seminářů. Pro vysočinské sociální podniky by to mohlo být téma personálního managementu v první polovině prosince v Havlíčkově Brodě.
Redakčně upravená tisková zpráva Kraje Vysočina
