Takzvaný Akt o čipech vytvoří podmínky pro rozvoj evropské průmyslové základny, která by měla do roku 2030 zdvojnásobit podíl Evropské unie na světovém trhu s polovodiči z 10 nejméně na 20 procent.
Na dohodě má zásluhu i české předsednictví, kterému se na konci minulého roku podařilo schválit obecný přístup Rady, což je první krok k této dohodě. „Důsledky nedostatku čipů pociťuje evropský průmysl dodnes. Pro Českou republiku jsou stěžejní například v automobilovém průmyslu.
Čipy budou navíc hrát velkou roli v zásadních změnách, které průmysl čekají. Proto se musíme řádně připravit,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „S nedostatkem čipů a se snížením evropské závislosti nám pomůže právě Akt o čipech, který Rada schválila v rámci českého předsednictví. Jsem rád, že české předsednictví k této dohodě výrazně přispělo a Rada a Evropský parlament se předběžně dohodly na jeho podobě.“
Výroba čipů přinese nové pracovní příležitosti
Akt o čipech vedle posílení Evropy a jejího průmyslu přinese také investice do jejich produkce, vytvoří příležitosti pro české firmy, přiláká nové talenty a podpoří vznik kvalifikované pracovní síly. Cílem je snížit zranitelnost a závislost EU na zahraničních subjektech, posílit průmyslovou základnu pro čipy a využít budoucí obchodní příležitosti. „Čipy jsou základem digitální a zelené ekonomiky nezbytné pro fungování obrovské šíře výrobků – od chytrých telefonů, přes vozidla, aplikace a produkty pro zdravotní péči, energetiku, obranu, bezpečnost či pro automatizaci výroby,“ říká zástupce vrchního ředitele sekce hospodářství Eduard Muřický.
Akt o čipech obsahuje tři pilíře:
1. Iniciativa „Čipy pro Evropu“ na podporu budování rozsáhlých technologických kapacit.
2. Rámec pro zajištění bezpečnosti dodávek a odolnosti prostřednictvím přilákání investic.
3. Systém monitorování a reakce na krize, jehož cílem je předvídat nedostatek dodávek a zajistit reakci v případě krize.
Na vytvoření nové produkce čipů má jít až 43 miliard eur
Očekává se, že iniciativa „Čipy pro Evropu“ zmobilizuje veřejné a soukromé investice ve výši 43 miliard eur, přičemž 3,3 miliardy eur půjde z evropského rozpočtu. Opatření budou prováděna především prostřednictvím takzvaného společného podniku pro čipy, partnerství veřejného a soukromého sektoru, na němž se podílí Unie, členské státy a soukromý sektor. Prozatímní dohodu, které Rada a Evropský parlament dosáhly, je třeba ještě schválit oběma institucemi.
Přínosy aktu o čipech pro ČR
- Příliv prostředků do výzkumu a vývoje v rámci budoucího Společného podniku pro čipy, o které se budou moci ucházet i české subjekty.
- Vznik centra kompetence, které by mělo řešit, mimo jiné, i vzdělávání pracovníků v této oblasti a přilákání talentů.
- ČR má větší možnost přilákat možné investice do výstavby továren.
- Investice jinde v Evropě můžou zároveň vytvářet i další příležitosti pro subjekty v ČR, možnosti spolupráce, navázání hodnotových řetězců, spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a designu čipů.
- V souvislosti s projednáváním aktu za českého předsednictví začalo docházet ke zvýšení spolupráce a využití synergií, které vyústily v založení Českého národního čipového klastru, který spolupracuje s významnými hráči na tomto poli a výzkumnými pracovištěmi.