Albánie rozvíjí těžbu ropy s pomocí zahraničních investic

Podnikání v této oblasti není v místních geologických podmínkách snadné, ale může se vyplatit. Svědčí o tom i nedávný objev nového naleziště firmou Shell.

Firma Shell Upstream Albania začala s průzkumem ropy v roce 2019 a brzy narazila na ropný pramen v oblasti Girokastra s možnostmi pro těžbu několika tisíc barelů ropy denně. Zájem o těžbu albánské ropy má i italská firma ENI, která podepsala počátkem roku 2020 kontrakt na prospekci a těžbu v oblasti Dumre o velikosti bloku 587 km².

Současná těžba ropy v Albánii není velká a zdaleka neodpovídá ropnému potenciálu země. V letech 2004 až 2008 se vytěžilo pouze 2,5 % z tehdejších zásob. Největším producentem ropy je čínská firma Bankers Petroleum Ltd., která v Albánii působí od roku 2004 a podílí se na celkové těžbě z 90 %. Druhým největším producentem je státní podnik Albpetrol s podílem 6 %. Zbylý podíl připadá nově na firmu Shell Upstream Albania.

Priorita při českém předsednictví v Radě EU? Východní partnerství

Průměrná denní těžba ropy činí 14 tis. barelů ropy denně, což Albánii řadí na 71. místo na světě vedle zemí, jako jsou Srbsko či Maďarsko. Ropné rezervy Albánie jsou nicméně v porovnání s těmito producenty více než dvojnásobné.

Albánie disponuje ložisky ropy o prokázaném objemu 220 mil. barelů a ložisky plynu o objemu 5,7 mld. m³. Ložiska ropy jsou situována na pevnině, blízko pobřeží. Z tohoto pohledu patří Albánie k evropským zemím s největšími „onshorovými“ zásobami. Ropná oblast Patos-Marinëz-Kolonjë je uznávána jako největší ropné pole v kontinentální Evropě. Zemní plyn se netěží vůbec a ani do budoucna se s jeho těžbou zatím neuvažuje.  

Veškerá vytěžená ropa se vyváží, což z ní činí produkt s nízkou přidanou hodnotou. Jediná albánská rafinérie je již řadu let mimo provoz a potýká se s opakovanými změnami jejích vlastníků. Benzín a ostatní ropné produkty se proto musí dovážet.

Vypsané tendry naleznete na webových stránkách Národní agentury pro přírodní zdroje.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tiraně (Albánie). Autor: Petr Vlk, ekonomický diplomat.