English version
Lze tedy předpokládat, že v jedné porci byly zastoupeny všechny potřebné živiny. Revoluční byla i technologie přípravy. Stačilo smíchat 2 přísady z tubičky a nutričně hodnotné želé bylo na světě. Celý seriál byl fiktivní, takže podobné potraviny nebo technologie byly a stále jsou jen dalekou hudbou budoucnosti. Nebo tomu tak není?
Amarouny v prášku
V naší realitě se amarounům přibližují nejrůznější náhražky plnohodnotné stravy v sypké nebo tekuté podobě. Výrobci většinou uvádí, že se jedná o nutričně kompletní jídlo obohacené o vitamíny a minerály, které zažene hlad i chuť. Odborníci na výživu už tak optimističtí nejsou. Inženýrka chemie potravin a výživy Karolína Fourová rozebrala složení jednoho z nejznámějších suplementů a pro úplnou náhradu stravy ho nedoporučuje.
Výrobek jistě funguje jako „záchrana“ před hladem nebo doplněk, ale aby mohl vykompenzovat plnohodnotné jídlo, musel by změnit složení. Podle Fourové obsahuje jen polovinu sacharidů, které by výživná strava měla mít, a má nadbytek tuků a bílkovin. Chybí také dostatečné množství vlákniny, které je nezbytné pro dobré fungování střev. Nicméně na našem trhu obdobná instantní „superpotravina“ zatím neexistuje. I když není vhodné žít jen na této alternativě, určitě tělu neublížíte, když si ji při nedostatku času na plnohodnotné jídlo občas dáte.
Růst populace vyžaduje inovativn nápady
Jednou z největších otázek budoucnosti pravděpodobně bude, jak nasytit populaci na zemi. Počet lidí na světě bude stále růst, s čímž úzce souvisí i zvyšování produkce potravin. Organizace spojených národů (OSN) předpovídá, že do roku 2050 budeme muset navýšit produkci potravin o 70 %, aby byl jejich dostatek pro celý svět.
Řešení této problematiky nebude jednoduché, ale začínají se objevovat inovativní nápady, které by mohly zásadně změnit způsob jakým jíme. S populační otázkou souvisí i rostoucí emise skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Obrovský vliv má kromě spalování fosilních paliv a těžby dřeva v deštných pralesech i intenzivnější chov dobytku.
Globální spotřeba masa je na vzestupu. Do roku 2050 se očekává nárůst spotřeby masa na celém světě o 76 %. Nicméně metan, který vzniká při chovu krav, je 25× větší hrozbou pro globální oteplování než CO2. Jak tuto situaci změnit? Jelikož je tento článek o stravě, tak se zaměříme na otázku masa.
Maso vyrobené v laboratoři
Nejedná se o scénář nového sci-fi filmu, ale o realitu. Výzkumníci už léta zkouší vyvinout maso, které by bylo vytvořené synteticky bez usmrcení zvířat. V roce 2013 se to povedlo profesoru Marku Postovi. Ten před zraky veřejnosti snědl burger, který vypěstoval ve své laboratoři na Maastrichtské univerzitě.
Metoda laboratorní produkce masa velmi zjednodušeně spočívá v odebrání malé části kmenové tkáně velkému množství zvířat a následovné kultivaci růstu buněk mimo jejich těla. Nizozemský profesor Mark Post sám uvádí, že každý umělý steak je tvořen ze 20 tisíc vrstev svalových buněk. Možná to zní morbidně, ale z hlediska zvířete se v zásadě jedná o pokročilejší odběr krve.
Cena prototypu laboratorního burgeru se vyšplhala na 250 000 eur. Od té doby však došlo k mnohým změnám a cena za porci se snížila zhruba na 9 dolarů. Možná se tedy v blízké budoucnosti můžeme těšit na toto řešení. Existují ale i názory, že laboratorní produkce masa má stejný, ne-li horší vliv na změnu klimatu jako chov dobytka. Celá tato oblast se tedy musí podrobit detailnějšímu výzkumu, aby došlo k finálnímu stanovisku.
Cvrčci
Další možností je konzumace hmyzu, konkrétně cvrčků. Ostatně ani to už není exotický způsob stravování. Nabídka se v posledních letech rozšířila o tyčinky a jiné sladkosti vyrobené z tohoto hmyzu nebo těstoviny z cvrččí mouky. Pro tyto pochoutky nemusíte chodit nikam do specializovaných obchodů, standardně je zakoupíte v drogeriích, na čerpacích stanicích a v supermarketech. Hmyz již dnes tvoří součást tradičního jídelníčku 2 miliard lidí a 1 900 jeho druhů je využíváno ve stravování.
Co se týče globálního dopadu, hmyz způsobuje nižší emise skleníkových plynů a vyžaduje podstatně méně půdy a vody než skot. Cvrčci jako takoví potřebují pouze 2 kilogramy krmiva na každý 1 kilogram přírůstku tělesné hmotnosti. V roce 2013 provedla organizace pro výživu a zemědělství (FAO) rozsáhlou studii jedlého hmyzu a jeho potenciálu coby alternativního zdroje potravin. Je hodnocen výborně téměř v každém ohledu, který si vybereme – je vysoce výživným zdrojem potravy těch správných typů tuku.
Maso vytištěné na 3D tiskárně
Tuto gastro novinku má na svědomí barcelonská společnost Nova Meat. Pokud čekáte, že vám 3D tiskárna vyrobí pořádný řízek nebo panenku, jste na omylu. „Steak” je vyroben z hrachu, rýže, mořských řas a dalších rostlinných ingrediencí, které na talíři vypadají jako maso. To je způsobeno právě tiskárnou, jež je schopná vytvořit vlákna tak, aby byla iluze téměř dokonalá. „Tato strategie nám umožňuje vytvořit strukturu tak, aby napodobovala vlastnosti masa co nejvíce. To znamená nejen chuť a vzhled, ale také třeba odolnost při žvýkání,” říká Giuseppe Scionti, zakladatel společnosti.
Na to, jestli tato rostlinná novinka chutná stejně jako již známý Beyond Meat, si budeme muset ještě počkat. Celý projekt je zatím v testovací fázi. Zakladatel společnosti ale kypí optimismem. Podle něj by si už příští rok mohly vybrané restaurace tisknout „steaky“ přímo v provozovně. Ať už bude budoucnost bezmasá nebo ne, důležité je myslet na vyvážený jídelníček, protože naše strava utváří to, kým jsme po celý život.
Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR, autor: Veronika Dostálová.
