Ambiciózní plán obnovy kanadské ekonomiky byl schválen

Kanadská menšinová vláda představila svůj první návrh státního rozpočtu od začátku pandemie. Ten nakonec podpořila i opozice.

  • Zatímco kanadská ekonomika i přes zvýšené úsilí spojené s proočkováním obyvatelstva trpí v důsledku další vlny pandemie, kanadská menšinová vláda představila svůj první návrh státního rozpočtu od začátku pandemie.
  • Ambiciózní plán, který má prostřednictvím výdajů ve výši 101,4 miliard kanadských dolarů pomoci v boji s ekonomickými ztrátami a ztrátami pracovních míst způsobenými pandemií, byl nakonec opozicí podpořen.

Po několika průběžných zprávách k fiskálnímu výhledu a ekonomickému vývoji země vydanými v průběhu loňského roku zveřejnila menšinová vláda Liberální strany po více než dvou letech svůj první úplný rozpočet, a to jak za již skončený fiskální rok 2020-2021, tak na nové období 2021-2022.

Rozpočet představil výdaje ve výši 101,4 miliard kanadských dolarů na následující tři roky a další miliardy na roky následující, které by měly oživit kanadské hospodářství a podpořit jeho růst. V uplynulém fiskálním období hospodařila kanadská vláda s rekordním schodkem 354,2 mld. CAD (tj. 16 % HDP). V tom současném se počítá se sníženým schodkem 154,7 mld. CAD s tím, že do roku 2026 by měl postupně klesnout na úroveň 30 mld. CAD. Deficitní výdaje by měly zvýšit federální dluh na 51,2 % HDP s očekávaným poklesem na 49,2 % HDP do roku 2026.

V rámci rozpočtu se v první řadě počítá s prodloužením současných vládních programů na pomoc postižené ekonomice, především ve formě dotací na pokrytí mezd zaměstnanců a části nákladů spojených s nájmy podniků. Vláda dále oznámila svůj záměr zvýšit minimální hodinovou mzdu na 15 CAD, zvýšit nabídku dostupného bydlení a v rámci podpory ekonomického růstu a zvýšení zaměstnanosti žen pokračovat v plánech na vytvoření  celonárodního systému předškolního vzdělávání a péče o děti.

Ten slíbenými 30 mld. CAD na příštích pět let představuje největší samostatnou položku rozpočtu. Od příštího roku se počítá také se zavedením 3 % daně z digitálních služeb u firem s příjmy nad 750 mil. EUR, přepychové daně z automobilů vyšší třídy, lodí a osobních letadel mezi 10–20 %, či zdaněním neobsazených domů v cizím vlastnictví jednoprocentní daní. 

Rozpočet má za cíl pomoci kanadským podnikům překlenout období krize a podpořit jejich opětovný růst. Investice by měly směřovat do zvýšení zaměstnanosti, a to formou podpory školení, zvyšování kvalifikací či rekvalifikací. Počítá se s oživením cestovního ruchu prostřednictvím podpory festivalů a kulturních akcí. Urychlit by se měly rovněž investice do digitální transformace malých a středních podniků. 

Významnou položkou rozpočtu ve výši 17,6 mld. CAD jsou přislíbené výdaje a daňové úlevy za účelem snižování emisí skleníkových plynů a podpory vývoje čistých technologií. Nová opatření mají snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 36 %, oproti původnímu vládnímu plánu 30 %. Největší podíl 5 mld. CAD by měl během následujících sedmi let jít na podporu projektů zaměřených na snížení uhlíkové stopy velkých producentů emisí, jakým je ocelářský a cementářský průmysl, nebo podporu čistých technologií v rámci leteckého nebo automobilového průmyslu.

Společnosti vyrábějící solární panely nebo elektrická vozidla budou mít nárok na 50 % snížení daní z příjmu právnických osob na příštích 10 let. Velký důraz je kladen právě na výrobu elektromobilů a baterií, jelikož právě doprava v Kanadě produkuje až čtvrtinu všech emisí (výroba elektrické energie pro srovnání jen 8 %). Pomoci by těmto snahám měly investice i na výzkum a vývoj v oblasti zpracování kritických nerostných surovin.  Částkou 4,4 mld. CAD bude formou bezúročných půjček podpořena energetická úspornost budov a v neposlední řadě rozpočet plánuje, aby všechny federální budovy využívaly stoprocentně obnovitelnou energii. 

Přes nezbytnou potřebu překlenout období pandemie a nastartovat ekonomiku země se vůči rozpočtu objevovaly nespokojené hlasy, jak ze strany opozičních stran, tak z řad ekonomických expertů. Vedle zásadních výtek k pozdnímu předložení rozpočtu se poukazuje především na skutečnost, že rozpočet je postaven na masivním zadlužení bez významné kompenzace na jeho příjmové straně.

Mnozí ekonomové postrádají zvýšení daně z přidané hodnoty, která se naposledy zvýšila v roce 2008, jako jistého zdroje příjmů. Zmiňují se také další opatření, která se intenzivně diskutovala a s ohledem na obrovské vládní výdaje spojené s pandemií považovala za nezbytná, ale do rozpočtu se nakonec nedostala. Patří mezi ně daň z bohatství či zvýšení zdanění kapitálového majetku, včetně zavedení daně ze zisku z prodeje rezidenční nemovitosti.

Kanada totiž stále patří k několika málo zemím, kde se příjem z prodeje nemovitosti využívané k vlastnímu bydlení nedaní. Přes zmíněné výhrady byl rozpočet kvůli snaze zabránit předčasným volbám uprostřed třetí vlny pandemie nakonec podpořen opoziční stranou NDP.

Rok 2020 byl pro kanadskou ekonomiku historicky nejhorším. Ekonomika se začíná sice zvedat, nejbližší budoucnost bude nicméně záležet na dalším vývoji pandemie, vládních restrikcí a tempu proočkování obyvatelstva. Zásadní však bude vývoj dlouhodobý. A ten bude záviset i na realizaci opatření navržených v tomto rozpočtu. Ambiciózní plán obnovy představuje příležitost pro vybudování zelenější, inovativnější a konkurenceschopnější kanadské ekonomiky, ale také pro potenciální zahraniční partnery, kteří by plánovaných investic mohli také využít.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ottawě (Kanada). Autor: Jan Kubačka, ekonomický diplomat.




• Teritorium: Amerika | Kanada | Zahraničí