Paušální částka se bude každý rok aktualizovat jako v současnosti výše minimálního odvodu na sociální a zdravotní pojištění. Pro příští rok (2021) by měla být v celkové výši 5.740 Kč. V ní je zahrnuto zdravotní pojistné ve výši 2.514 Kč a daň z příjmů v symbolické výši 100 Kč, která má kompenzovat navýšení minimálního sociálního pojistného, a to o 15 %. To pro příští rok odpovídá výši 3.126 Kč.
Právě navýšené minimální sociální pojistné o 15 % má údajně zlepšit situaci živnostníků v důchodu. Většina OSVČ dnes totiž platí jen nezbytné minimum. Možnost dobrovolného přispívání ještě vyšší částky na pojistné na důchodové pojištění přitom zůstane zachována. Minimální sociální pojistné v roce 2021 by se o zmíněných 15 % nemělo navyšovat pro OSVČ, které novou paušální daň nevyužijí.
„Paušální daň je princip, o který naše Asociace dlouho usilovala, jakkoli se asi nebude týkat statisíců živnostníků. S přihlášením se k paušální dani totiž už nebude možné uplatňovat žádné další daňové slevy. Celá řada živnostníků přitom uplatňuje bonus na děti, slevu na manželku a podobně. Tito patrně paušál nevyužijí,“ upřesňuje místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková.
Ministerstvo financí odhaduje, že by se do systému – právě kvůli nemožnosti uplatnit další daňové úlevy – mohlo přihlásit cca 120 tisíc lidí, ale vzhledem k sníženému limitu pro uplatnění paušální daně to bude patrně o dost méně. Paušální daň tak podle AMSP ČR bude bohužel jen velmi minoritním doplňkem naší daňové soustavy.
Pavla Břečková upřesňuje: „Rozumím, že v limitu 800 tisíc šlo o kompromis, ale pak je evidentní, že zákonodárcům opravdu neleží na srdci zjednodušování české zaplevelené legislativy. Logické je netříštit různé limity, termíny a podobně. Limitem pro registraci k DPH je 1 milion Kč, a se stejným limitem jsme počítali i pro paušální daň,“ a dodává: „Nevím, zda si ČSSD umí představit, co znamená obrat 800 tisíc, ale pracujete-li s průměrnou čistou marží ve výši 40 %, pak máte hrubý výdělek sotva 26,5 tisíce měsíčně. Paušální daň tak shodila na úroveň jen těch nízkopříjmových profesí či příležitostných živností. To je škoda.“
Důrazně se AMSP ohrazuje také proti ohranému a nepříliš chytrému srovnávání zdanění OSVČ a zaměstnanců. Nemají spolu prakticky nic společného: u OSVČ je to zajišťování práce, nehrazená dovolená, nehrazená nemocenská, bez nároku na OČR, odvody bez ohledu na to, zda vydělává či nikoli, a zejména ručení celým svým majetkem. „Opravdu nerozumím, kde vidí paní ministryně Maláčová paralelu. Srovnávání těchto dvou skupin plátců daně připomíná bezmyšlenkovitý kafemlejnek,“ dodává místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková.