Analýza ekonomických programů hlavních nizozemských politických stran

Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky zveřejnil před nadcházejícími všeobecnými parlamentními volbami v zemi analýzu volebních programů deseti hlavních politických stran. Z porovnání vyplynulo, že na rozdíl od minulosti lze tentokrát mezi jednotlivými stranami najít zásadní rozdíly.

V uplynulém desetiletí byly nejdůležitějšími tématy volebních programů státní dluh a zaměstnanost. Nyní se strany zaměřují zejména na zdravotní péči, vzdělávání, bydlení a rovnost příjmů. Spolu s otázkou hospodářského oživení je kladen důraz na opatření v oblasti klimatu.

Téměř všechny strany navrhují zvýšení minimální mzdy. Výpočty ukazují, že průměrná kupní síla se nejvíce zvýší v rámci programů Socialistické strany SP (2 %) a Strany práce PvdA (1,8 %) a naopak nejméně v případě Lidové strany pro svobodu a demokracii VVD a Křesťansko demokratické výzvy CDA (0,4 %). Nezaměstnanost do roku 2025 podle plánů PvdA a Demokratů 66 D66 vzroste na 3,5 % a v rámci programů VVD a CDA na 4,1 %. Na druhou stranu se v rámci plánů VVD a PvdA zvýší počet pracovních míst o 1,2 % a v rámci programu SP o necelých 0,8 %.

Všechny strany zvyšují vládní výdaje, ale míra zvýšení se výrazně liší. Nárůst je nejmenší v případě Reformované politické strany SGP a největší v případě SP; rozdíl mezi oběma stranami je vysokých 35 mld. EUR. Výdaje mají být částečně financovány zvýšením daní jak pro domácnosti, tak pro podniky.

Téměř všechny strany, s výjimkou VVD a CDA, by intenzivně investovaly do dalších opatření k dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030. Opatření navržená všemi stranami by tak znamenala další navýšení státního dluhu; vzniklé zadlužení by ovšem u žádné strany nepřekročilo hranici 62 %, která je stále považována za odpovědnou (vládní dluh by nejvíce vzrostl u VVD na 61,7 % HDP a nejméně u PvdA na 55,7 %).

U nejúspornějších stran by výdaje vzrostly v případě VVD o více než 14 mld. EUR a 10 mld. EUR v případě SGP; naopak u nejvíce marnotratných SP a PvdA o 49 mld. EUR, resp. 45 mld. EUR. Více výdaje směřují zejména do zdravotní péče, vzdělávání a sociálního zabezpečení. Naproti tomu obrana, veřejná správa a bezpečnost zůstávají u většiny stran upozaděny.

Většina stran uplatní v roce 2025 vyšší fiskální zátěž než v roce 2021; všechny strany pak zvýší fiskální zátěž pro podniky. Úroveň zvýšení se mezi stranami významně liší: VVD a SGP by zvýšily fiskální zátěž pro podniky přibližně o 3,5 mld. EUR, zatímco PvdA o téměř 42 mld. EUR. V případě daňového zatížení domácností je přístup jednotlivých stran mnohem rozličnější. Nejvyšší snížení o cca 20 mld. EUR prosazuje D66; následuje PvdA se snížením daní o více než 10 mld. EUR a VVD se snížením o více než 5 mld. EUR. Návrhy Zelené levice GroenLinks by zvýšily daně pro domácnosti o 4,5 mld. EUR. Ke zlepšení celkové kupní síla obyvatelstva by tak došlo v rámci programů většiny stran; u PvdA a SP by tento nárůst představoval okolo 2 %, u D66 1 % a u VVD a CDA cca 0,5 %.

Téměř všechny strany zvyšují výdaje na klima a životní prostředí, nejvíce GroenLinks a SP. PvdA, Křesťanská unie CU, D66, GroenLinks, CDA a SP zvyšují podporu přechodu na udržitelnou energii; PvdA, D66, SP a GroenLinks prosazují odkup farem pro chov hospodářských zvířat a zemědělské půdy a jejich přeměnu na přírodní oblasti. SP, PvdA a D66 prosazují dodatečné finanční zdroje na uzavření uhelných elektráren.

Všechny strany zvyšují výdaje spojené s infrastrukturou a dostupností. GroenLinks, PvdA, SP a CU zvyšují výdaje na veřejnou dopravu; v rámci programů CDA, D66, GroenLinks, PvdA a CU bude vyčleněn určitý rozpočet na zavedení režimu pro zpoplatňování používání komunikací. VVD, CDA a D66 zvyšují výdaje ve fondech infrastruktury a mobility.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Haagu (Nizozemsko).




• Témata: Ekonomika ve světě
• Teritorium: Evropa | Nizozemsko | Zahraničí