Aplikace E-start pomůže s kurzovým rizikem hlavně menším firmám a startupům, říká její autorka

Pomoc vývozcům, podnikatelům či obchodníkům při odhadu případné kurzové ztráty u pohledávky nebo závazku v cizí měně. K tomu slouží unikátní aplikace E-start, kterou mohou podnikatelé využít přímo na portálu BusinessInfo.cz. „Aplikace je určena pro obchodníky z malých a středních podniků, často i startupů, kteří potřebují vědět, o kolik peněz mohou přibližně přijít tím, že uzavřou obchod v cizí měně,“ shrnuje spoluautorka aplikace Martina Krásnická z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Můžete nám stručně říct, k čemu E-start slouží?

Aplikace uživateli pomůže kvantifikovat kurzové riziko, a to pomocí dvou ukazatelů. Jednak vám řekne, co se vaší pohledávce a závazku, které právě s partnerem v cizí měně uzavíráte, historicky nejhoršího stalo a dále částku, kterou ztráta historicky překročila ve 30, 10, 5 a 1 procentu případů. Aplikace dále predikuje možnou ztrátu, respektive její rozdělení do budoucna, pokud v době zaplacení budete převádět částku zpět například do českých korun.

Aplikace ale pracuje s 32 různými měnami, které můžete libovolně kombinovat. Setkala jsem se s případem, kdy silný obchodní partner „vnutil“ českému výrobci strojů brazilský real a ten marně přemýšlel, co ho při obdržení peněz v této exotické měně za šest měsíců může potkat, protože v Brazílii se je utratit nechystal. Na základě výsledků z aplikace se tedy můžete kvalifikovaněji rozhodnout, zda dané riziko zajistíte, ponesete sami, nebo například zvýšíte svoji marži u daného obchodu, aby vám případně zvýšené kurzové riziko pokryl.

Pro koho je aplikace určena?

Na úvod bych chtěla říci, pro koho určená není. To jsou ti, kteří na vývoj kurzu spekulují. Na tom pochopitelně není nic špatného a děje se to jistě i v podnicích nefinančního charakteru. Z naší aplikace ovšem dotyční informace v pro ně potřebném detailu a přesnosti výpočtu nezískají. Aplikace je tedy určena pro obchodníky z malých a středních podniků, často i startupů, kteří potřebují vědět, o kolik peněz mohou přibližně přijít tím, že uzavřou obchod v cizí měně. Jsme otevřená ekonomika zaměřená na export, tak se domnívám, že cílová skupina je poměrně velká.

Tedy široká odborná veřejnost? Je to tedy projekt pro praxi? Je to hodně jiná práce, než typický výzkum pro vědecké účely?

Osobně se nepovažuji za vědce, spíše za někoho, kdo měl chuť řešit nějaký problém praxe a pronikl hlouběji do oblasti měření a řízení kurzových rizik. Vědec je ale například kolega Mrkvička. Ten přišel s řadou metod, jak odhad ztráty vypočíst. Bylo třeba je naprogramovat a testovat, zjistit, zda fungují, případně tyto metody vylepšit, aby fungovaly lépe. Najednou byl slovník našich setkání plný odborných termínů, začali jsme se s kolegy zabývat tím, čím je která metoda zajímavá a jaký dodatečný přínos může mít pro odhad kurzových ztrát. Strávili jsme řadu hodin zpětným testováním výsledků a servery i několik týdnů počítaly naplno.

Díky lidem z byznysu jsme pochopili, že obchodník nebo podnikatel potřebuje v oblasti kurzových rizik něco jako „předpověď počasí“, nemá tedy prostor zkoumat drobné rozdíly a čas strávený jejich pochopením by mu dodatečný efekt nepřinesl. Dnes vím, že bych v aplikaci nejraději měla obrázky sluníčka, pokud je vývoj kurzu pro vaši pohledávku příznivý a pořádný mrak, pokud vašemu obchodu hrozí nestandardně vysoká ztráta. Mimochodem, u závazku by to v tu chvíli bylo přesně naopak.

Museli jste tedy aplikovat jiný přístup?

Ano, vynechali jsme většinu odborných termínů a snažili se celou aplikaci maximálně zjednodušit, aby nad jejím pochopením uživatel nestrávil příliš času. Přidali jsme grafy. Za tento impuls patří velký dík kolegům z CzechTradu a portálu BusinessInfo.cz a zejména pak kolegyni Gabriele Hláskové, která novou podobu aplikace navrhla tak, aby byla pro okolní svět pochopitelná a uživatelsky příjemná.

Myslím, že bez ní by aplikace upadla do propadliště dějin, což by byla škoda, protože obdobný produkt jsme vlastně zatím neobjevili ani v ČR ani v zahraničí. Vzdát se vůči odborné veřejnosti sdílení zkratek jako „CoolVaR“, což bylo označení pro metodu, která se chovala jako takový malý génius a vysoce citlivě reagovala na sebemenší změny kurzu, pro mne osobně byla jedna z nejnáročnějších částí. Ale dnes jsem moc ráda, že jsme to udělali.

A v jaké fázi je projekt nyní?

Aplikace odhadující kurzovou ztrátu je dokončena. Riziko umíme měřit či odhadnout a nastal čas se zabývat jeho řízením. Nejprve po stránce vědecké a pak vše opět zjednodušit pro snadné a intuitivní použití.

Bude mít tedy pokračování?

Ano, víme, jak i dále zpřesnit výsledky odhadu rizika. Dále bychom rádi aplikaci rozšířili o schopnost pracovat s nástroji externího a interního zajištění. A tak budu částečně zpět u svého oblíbeného práva.

Jste autorkou a hlavní řešitelkou celého projektu, jak vás vůbec napadlo zaměřit se na toto téma?

Před pár lety jsem se setkala ve své poradenské praxi s několika případy kurzových ztrát, které měly významný dopad do cash flow daných společností. Zároveň jsem v té době byla student doktorského studia ekonomie a rozhodovala jsem se o směřování disertační práce. Téma mi přišlo zajímavé, protože se poměrně brzy ukázalo, že malé a střední podniky mají v porovnání se západní Evropou a třeba skandinávskými zeměmi o měření a řízení kurzových rizik poměrně malé povědomí. S kolegy z katedry obchodu jsme na toto téma provedli několik šetření mezi podniky.

Jedná se tedy o téma, které na úrovni fakulty s větší či menší intenzitou řešíme už takřka 10 let. Samotný projekt, který vyústil v praktickou aplikaci, řeší poměrně malou, ale významnou část této problematiky, a to odhad kurzové ztráty pohledávky nebo závazku. Pokud umíte riziko měřit nebo chcete-li odhadnout, bude se vám i lépe řídit.

Takové téma ale nezapadá do vaší specializace. Učíte na katedře práva, že?

Ano, jsem ekonom s právním vzděláním, které uplatňuji zejména v oblasti výuky práva. Nedávno jsem nicméně dokončila profesní vzdělávací program závěrečnou prací s názvem „Právní aspekty zajištění kurzových rizik“, kde jsem k cizoměnové problematice přistoupila z hlediska nového občanského zákoníku a mezinárodně právních obchodních aspektů. Řada společností, které se rozhodnou řídit kurzové riziko, jde do banky a proti tomuto riziku se zajistí.

Kalkulačka kurzových rizik na BusinessInfo.cz

S jakými novými tématy jste přišla při řešení do styku? Respektive s jakými novými kolegy nebo znalostmi?

Existuje ale i řada jiných nástrojů, jak s kurzovým rizikem pracovat, a řada z nich z práva vychází. Každého napadne asi měnová doložka, kdy se s obchodním partnerem domluvíte, že se při změně kurzu změní i hodnota vašeho obchodu v měně kontraktu. Existují ale i další nástroje, které mohou pomoci, byť nejsou určeny přímo pro kurzové riziko. Mluvím například o započtení, postoupení pohledávky a jejích zvláštních typech v podobě faktoringu a forfaitingu atd.

Na rozdíl od disertace, kde jsem si s odhadem ztráty jen okrajově „hrála“, jsme s kolegou Mrkvičkou, který je jedním z nejcitovanějších statistiků v Evropě, v projektu velmi důkladně prozkoumali takzvané Value-at-Risk metody. Netušila jsem, jakým obrovským množstvím způsobů lze VaR (Value-at-Risk) počítat a vnímám to tak, že jsem poprvé nahlédla do oblasti „opravdové“ vědy.

Další veliká oblast, kterou jsme se museli zabývat, bylo programování aplikace jednotlivých metod a jejich zpětné testování. Zde nemohu říci, že bych do toho nějak pronikla, spíše měl moji plnou důvěru doktor Friebel, který má celou tuto oblast na starosti a zřejmě z nás všech strávil na projektu nejvíce člověkohodin.

Jsem ráda, že všechny kvalitní IT specialisty nevysála praxe a v akademické sféře nám nějací zbyli. Byť jsem ekonom, obohatila mne pochopitelně i spolupráce s kolegy z katedry ekonomiky, tedy paní profesorkou Kislingerovou nebo doktorem Volkem. Ten byl aktivní při kvalitativním testování výsledků, které jsme aplikovali v různých historických situacích, například v době měnového závazku ČNB nebo v roce 2015, kdy ruský rubl zvládl posílit ze zhruba 70 za euro na 55, aby na počátku 2016 oslabil na 90 rublů za euro. Do projektu později přistoupil i docent Rolínek z katedry řízení, který se na celou oblast zaměřuje z hlediska manažerského a v projektu měl na starosti přípravu výukového manuálu pro ty, kteří do problematiky chtějí více proniknout.

Kdo na projektu dále spolupracoval?

Na úvod musím zmínit kolegyni Haman Karbulkovou, která se ujala role finančního manažera a administrátora a bez níž si celý projekt vůbec nedokážu představit. Pokud bych na ni nemohla odklonit tyto záležitosti, zřejmě bych se neobohatila vůbec v ničem, kromě prodírání se v administrativní džungli tvořenou děkanátem, rektorátem, Ministerstvem průmyslu a obchodu a TAČRem. Velký dík tedy patří i všem pracovníkům, kteří se v této džungli ladně pohybují a kteří se nám vždy snažili vyjít vstříc. Realizaci celého projektu si též nedokážu představit bez podpory minulého i současného vedení fakulty a děkuji za ni.

Zmínila jste ministerstvo průmyslu a obchodu. To byl též váš podporovatel? Kdo dál s vámi externě spolupracoval?

Ministerstvo průmyslu a obchodu se za přispění tehdejšího poradce náměstka Adriána ujalo role takzvaného aplikačního garanta, kterého financující agentura TAČR u podobných projektů vyžaduje. Pan Adrián, který s námi připravoval i původní žádost, vymyslel i název celého projektu, tedy Systém kurzové prevence. Již sice odešel do důchodu, ale spolupráce s MPO nadále funguje parádně. Pan doktor Šperl zajistil posouzení aplikace EGAPem a Českou exportní bankou, jejichž odborníci nám poskytli velmi kvalitní zpětnou vazbu a rádi bychom s nimi spolupracovali i nadále.

Klíčová pro nás pak je podpora agentury CzechTrade, která aplikaci přebírá do svého systému podpory exportu. Společně jsme v loňském roce uspořádali i workshop pro exportéry a nyní uzavřeli Memorandum, které bude naši další spolupráci rozvíjet. Z toho mám velkou radost. Na začátku projektu jsme získali pro záměr podporu i Jihočeské hospodářské komory a věříme, že nyní, když už jí máme takzvaně „co ukázat“, bude dále pokračovat.

Projekt je spolufinancován z prostředků TAČR. Jak vlastně vypadá proces získání tak významné podpory?

Porovnám-li to s jinými českými a evropskými dotačními tituly, je technické zpracování žádosti u TAČRu spíše z těch jednodušších. V případě programu ÉTA je politika TAČRu dle mého dobře nastavena v tom, že není nutné „naslibovat“ hodně výsledků, ale stačí jeden, který ale skutečně převede část výzkumu do aplikační praxe. To je náš případ.

Domnívám se, že to je i zásadnější než například publikační činnost řešitelů, byť i ta byla v našem projektu díky kolegovi Mrkvičkovi nadstandardní. Obecně je mi přístup Technologické agentury České republiky velmi blízký, připadá mi, že je to takový „závan civilizace“ v českých stojatých vodách vědy a výzkumu. Nevynechám takřka žádnou z jejich konferencí a zatím to pro mne nikdy nebyla ztráta času. Všem, kteří by si přáli získat podporu z TAČRu, doporučuji se jich účastnit, pochopit „filozofii“ jejich přístupu, protože pak je mnohem snadnější projekt kvalitně sepsat.

Jakým způsobem se aplikace dostane k těm, kteří ji reálně mohou využít?

Aplikace Kalkulačka kurzových rizik je dostupná přímo na portálu BusinessInfo.cz, kde mimo jiné probíhalo i pilotní testování aplikace formou již zmíněného workshopu s exportéry. Byla tím zahájena významná spolupráce Ekonomické fakulty s CzechTradem, a to nejen vzhledem k aplikaci E-start a jejímu dalšímu rozšíření, ale i vzdělávání českých exportérů v oblasti kurzových rizik.

Pravidelné novinky e-mailem