Argentinské bariéry podle diplomatů EU

Na konci února se v budově delegace EU v Buenos Aires sešli ekonomičtí diplomaté členských zemí, aby diskutovali o aktuálních obchodních překážkách na argentinském trhu. Na základě této diskuze připravil zastupitelský úřad ČR přehled bariér, na které mohou české firmy narazit.

Cla

Prvním bodem, který je třeba vzít v úvahu, jsou tarifní překážky uplatňované společným celním sazebníkem zemí MERCOSUR. V současné době se cla pohybují v rozmezí od 0 % do 35 %, přičemž výrobky s nejvyšší přidanou hodnotou mají obecně vyšší clo. Za účelem stanovení sazeb jsou však brány v úvahu i další aspekty, jako je například schopnost vyrobit konkrétní zboží na domácím trhu. Každá země má navíc zvláštní režim pro automobily, telekomunikační technologie, textil, cukr a další zboží. Argentina tak má výjimku u 885 tarifních kódů.

Argentina uplatňuje exportní cla na některé zemědělské komodity a služby. Například aktuální vývozní cla na sójové boby dosahují 33 %, na maso, ryby, sušené mléko a regionální výrobky 12 % (k březnu 2020). Nedávné zvýšení těchto cel bude mít vliv na výrobce zejména z důvodu zvýšených nákladů. To může mít za následek změnu přístupu v jednání se zahraničními partnery. Je také možné, že výrobce bude vyvážet v menších objemech.

Patenty a duševní vlastnictví

Vzhledem k tomu, že soukromé investice do výzkumu a vývoje jsou na nízké úrovni, je obtížné dosáhnout patentové ochrany. Patentová ochrana je krátkodobá a zákonné požadavky komplikované. Zákon chrání pouze konkrétní a nová řešení technických problémů, která mají průmyslové využití. Je vyžadována registrace a platnost patentu je pouze 20 let.

Při vývozu produktů, které nejsou registrovány nebo již nejsou nové (což je formální požadavek pro registraci patentu), je možné, že budou na místním trhu zkopírovány. Ochrana autorských práv existuje v oblasti reklamy, grafického designu, softwaru, audiovizuálního průmyslu a dalších, doba ochrany je velmi dlouhá a nevyžaduje formální náležitosti.

Neautomatické licence

Neautomatické licence byly v minulosti používány jako způsob, jak více kontrolovat dovoz ze zahraničí. V lednu 2020 bylo ministerstvem rozvoje oznámeno rozšíření neautomatického dovozního licencování (Licencias No Automáticas – LNA) o dalších 300 tarifních kódů na 1500. Rovněž se sníží požadovaná doba pro dovozce k předložení potřebných dokladů ze 180 na 90 od odbavení nákladu.

Veřejné zakázky a domácí podíl

Jednou z charakteristik sdílených členskými zeměmi MERCOSUR je fakt, že na výrobě autodílů, automobilů a příbuzných oborů musejí mít určitý podíl místní firmy. V případě, že není možné požadované procento pokrýt místním průmyslem, může být použito produktů z jiných zemí MERCOSUR. Na jedné straně je to způsob, jak zajistit práci zaměstnancům místních továren, na druhé straně je to překážka pro zahraniční investory.

Co se týče veřejných zakázek, jsou často upřednostňovány místní firmy před zahraničními. Tato praktika je ustavena již v argentinské legislativě. Existují i sanitární a fytosanitární standardy, které každá země vyjednává s argentinskými institucemi, jako je SENASA nebo ANMAT.

Mnoho z výše zmíněných bodů bylo zohledněno během vyjednávání dohody EU – MERCOSUR (duševní vlastnictví, geografická označení, veřejné zakázky apod.). Dohoda čeká na ratifikaci a vstup v platnost.

Více informací lze nalézt v těchto databázích The Market Access Data BaseElan BizAgencia Argentina de Inversiones y Comercio Internacional. Další informace o obchodních překážkách a příležitostech pro české firmy poskytne ekonomická sekce Zastupitelského úřadu ČR v Buenos Aires: commerce_buenosaires@mzv.cz.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Buenos Aires (Argentina). Autor: Radek Hovorka, ekonomický diplomat.

• Teritorium: Argentina
• Témata: Zahraniční obchod

Doporučujeme