English version
Infrastruktura v Arménii již řadu let vyžaduje komplexní obnovu a masivní investice. I přes řadu průběžných snah o její zlepšení je stav arménské dopravní sítě velmi špatný, někdy skutečně žalostný. S vědomím naprosto nevyhovujícího stavu infrastruktury pro 21. století se arménská vláda rozhodla výrazně zvýšit financování tohoto sektoru.
Jerevan proto letos v září schválil návrh rozpočtu na rok 2022, jenž jako jednu z priorit určuje právě obnovu a zlepšení dopravního spojení. Na investice do infrastruktury je alokována částka 279 mld. arménských dramů (503 mil. eur), což je téměř o třetinu více oproti roku 2021.
Dopravní infrastruktura je jednou z priorit Arménie v rámci unijního plánu obnovy. EU plánuje prostřednictvím svého ekonomického a investičního plánu pro Arménii podpořit dopravní spojení, a tím sociálně ekonomický rozvoj země. Část prostředků dostupná pro Arménii představuje částku 2,6 mld. eur. Z toho 1,6 mld. eur má být věnováno na tzv. stěžejní iniciativy (flagship initiatives), a to ve formě grantů, půjček a garancí půjček na konkrétní projekty, ale rovněž v partnerství se soukromým sektorem.
Koridor Sever-Jih
Prominentní místo v plánu zaujímá výstavba silničního koridoru Sever-Jih (North-South Road Corridor). Celková délka koridoru Meghri-Jerevan-Bavra je asi 550 km. Realizovat by se měla jak výstavba nových silnic, tunelů a dalších komunikací, tak oprava těch stávajících. Výstavba a zprovoznění tohoto strategického koridoru by zjednodušily a zkrátily spojení uvnitř země i s jejími sousedy – konkrétně na hranice s Gruzií na severu (Bavra) a s Íránem na jihu (Meghri). Namísto stávajících 9-10 hodin by měla cesta trvat jen 4,5 hodiny a být bezpečnější a komfortnější.
Toto spojení je klíčové pro obchodní dopravu a transport zboží, ale také pro osobní dopravu. Dříve používané silnice na jihu Arménie jsou navíc momentálně pod kontrolou sousedního Ázerbájdžánu. Podpora rozvoje infrastruktury bude mít nepochybně pozitivní dopad na rozvoj obchodu. Modernizací by byla v neposlední řadě zajištěna rovněž větší bezpečnost na komunikacích v celé zemi.
Práce na některých úsecích silničního koridoru Sever-Jih už probíhají, momentálně je v plánu vyhlášení tendru pro silniční úsek Sisian-Kajaran v jižní provincii Sjunik. V úseku o délce cca 60 km má být postaveno 27 nových mostů (celková délka 4,7 km) a devět nových tunelů (celková délka 12,5 km). Nejdelší z nich bude Bargushat s plánovanou délkou 8,6 km. Další plánované úseky koridoru jsou Agarak-Kajaran (včetně stavby tunelu Kajaran), Gjumri-Bavra (na hranici s Gruzií) a obchvat města Gjumri.
Zájem mají Íránci
Obnova a výstavba dopravních komunikací představuje příležitost pro české investory a stavební společnosti. Platí to také o výstavbě mostů nebo horských tunelů. Součástí projektu budou i tendry na inženýrské práce. Hlavní posuzovaná kvalifikační kritéria v tendrech budou zkušenosti a referenční stavby, finanční situace a zdroje, technické schopnosti a know-how, kvalifikovaný personál, úroveň zpracování projektů a dokumentace.
Zájem o výstavbu arménských dopravních komunikací už vyjádřil například Írán, pro který je pozemní spojení s Arménii velice významné (rovněž tranzitní dopravu v regionu často zajišťují íránští nákladní dopravci). Íránské společnosti ostatně mají již zkušenosti se spoluprací na řadě projektů a jsou celkem často úspěšné i v tendrech na infrastrukturní projekty hrazené velkými zahraničními donory.
Trh veřejných zakázek v Arménii se řídí zákonem o veřejných zakázkách, v souladu s ním jsou veškeré informace o mezinárodních tendrech včetně příslušných podmínek (pravidla pro přihlášení, financování, dokumentace) zveřejňovány na webu. Další informace jsou na stránkách Ministerstva územní správy a infrastruktury Arménie a jeho silničního úřadu SNCO, pod nějž projekt spadá.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Jerevanu (Arménie). Autorky: Sabina Nováková, ekonomická diplomatka, Marie Strnadová, stážistka.
