Transformace byla z velké části prováděna právě podle českého či československého vzoru. A důkazem jsou i dnes rozvíjené vzájemné vztahy nejen na poli obchodu.

Ačkoliv se na konci devadesátých let nastoupená cesta ukázala jako velmi trnitá, s odstupem doby je možné konstatovat, že i díky tomu je dnes Bulharsko stabilní tržní ekonomikou s vyššími středními příjmy, pevně zakotvenou v evropských strukturách představovaných NATO (od roku 2004) a EU (od roku 2007). Svědčí o tom i poměrně příznivě vyznívající prognózy renomovaných světových agentur ohledně krátkodobého a střednědobého vývoje bulharského hospodářství.

České firmy jsou v Bulharsku žádanými partnery

Tempo růstu HDP se v roce 2024 meziročně zrychlilo na 2,24 %, což představovalo sedmý nejlepší výsledek v rámci EU27. Přírůstek HDP by se měl zvyšovat i v dalších letech, přičemž ke konci sledovaného období by se měl přiblížit 3 %.

Nízký zůstává i veřejný dluh, který loni činil 24,1 % HDP. Pro letošní rok se počítá s jeho nárůstem na úroveň okolo 28,4 % a jeho rostoucí trajektorie zůstane pravděpodobně zachována i do budoucna, což je dáno spuštěním ambiciózního programu modernizace ozbrojených sil a realizací některých infrastrukturních projektů v oblasti dopravy.

Vyrovnání se s horší startovní pozicí

Při pohledu na pozitivní očekávání v ekonomické oblasti je však nutné mít na paměti, že se Bulharsko v porovnání s ostatními členskými státy EU nachází v komparativně horší startovní pozici. Disponuje nejnižším HDP v přepočtu na obyvatele ze všech členských států EU a donedávna čelilo vleklé politické krizi, která se nemohla neodrazit na hospodářských výsledcích. V období od května 2021 do října 2024 měli bulharští občané celkem sedmkrát možnost hlasovat v předčasných parlamentních volbách a po většinu období zemi řídila plejáda úřednických vlád, což se velmi negativně odrazilo na realizaci zejména dlouhodobých strategických projektů.

Týká se to zejména čerpání finančních prostředků z Fondu národní obnovy, kde má Bulharsko alokováno 6,27 mld. eur, což představuje téměř 13 % ročního státního rozpočtu. Doposud není jisté, zda se tyto prostředky podaří plně vyčerpat v nastavené lhůtě do konce roku 2026.

Na druhou stranu využití prostředků z Fondu obnovy patří mezi jednu z hlavních priorit menšinové koaliční vlády, která vznikla po složitých jednáních letos v lednu. Alespoň pro tuto chvíli se zdá, že vláda disponuje dostatečnou podporou v parlamentu, což jí zajišťuje pro Bulharsko v poslední době tolik potřebnou stabilitu. Dlužno podotknout, že trhy již na tuto skutečnost stihly pozitivně zareagovat. Vyššímu růstu HDP brání strukturální faktory, jako je stárnutí a rapidní úbytek bulharské populace a s tím související deficit pracovní síly nebo problémy v oblasti transparentnosti veřejných zakázek a nedostatečná vymahatelnost práva.

Vzájemný obchod a investice mají zelenou

Obrat vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Bulharskem se od roku 2015 stabilně drží nad pomyslnou hranicí jedné miliardy eur a má postupně vzrůstající tendenci. Vývoj vzájemného obchodu v roce 2024 opět zaznamenal nový rekord, ovšem oproti minulým letům to bylo zejména díky významnému nárůstu bulharského exportu do ČR (meziročně o téměř 25 %).

Firma BTL dokončila největší českou investici do bulharského průmyslu

Z pohledu investorů Bulharsko i nadále představuje atraktivní nízkonákladovou investiční destinaci. Země nabízí jednu z nejlevnějších pracovních sil v EU i nízké a rovné daně z příjmu a podnikání (obojí ve výši 10 %). Celkový příliv přímých zahraničních investic podle údajů Bulharské národní banky v roce 2023 činil 3 619,1 mil. eur, což znamená 37,6% nárůst oproti předchozímu roku.

Pro mnohé zahraniční investory však může představovat problém nepříliš vysoká produktivita práce (nejnižší v EU), složitá pracovněprávní legislativa chránící převážně práva zaměstnanců a dlouhé lhůty potřebné k různým právním úkonům. Například založení firmy trvá v bulharských podmínkách dva až čtyři měsíce, přičemž mezi procedurálně nejnáročnější kroky patří založení bankovního účtu u místní banky.

Výběr zahraničními investory používaných právních entit je poměrně standardní, jedná se o společnost s ručením omezeným (OOD/EOOD) nebo akciovou společnost (AD/EAD). Zatímco výhodou prvně jmenované je zejména jednoduchá struktura a nízký základní kapitál – minimální požadavek je dva leva (jedno euro), je třeba mít na paměti, že platná právní úprava u tohoto typu společnosti za jistých okolností umožňuje minoritnímu společníkovi obejít majoritáře a převzít nad firmou plnou kontrolu.

U akciové společnosti podobný mechanismus neexistuje, proto je zahraničními investory často preferována. Ovšem požadavek na minimální výši základního kapitálu je zde citelně vyšší a tvoří 50 tisíc leva (25 tisíc eur).

Vlivem celé řady faktorů se Bulharsko stalo významnou destinací pro investice z České republiky. Jejich souhrnný kumulativní objem v roce 2023 dosáhl 453,3 mil. eur, což ČR dlouhodobě řadí mezi první dvacítku nejdůležitějších zahraničních investorů v zemi. Pro srovnání: celkový objem všech přímých zahraničních investic v Bulharsku činil ve stejném období 53,8 mld. eur, z nichž podíl ČR představuje 1,1 %.

Odvětvová struktura působení českého kapitálu je velmi různorodá a zahrnuje telekomunikace, média, energetiku, strojírenství, výrobu lékařských přístrojů, cestovní ruch, softwarové inženýrství, pojišťovnictví a některé další oblasti. Země je rovněž oblíbenou destinací pro drobné individuální investory z ČR, kteří zde působí primárně v oblasti realit.

Bohaté portfolio úspěchů českých firem

Z českých subjektů je v Bulharsku dlouhodobě nejaktivnější skupina PPF. Ta zde od roku 2020 vlastní mediální skupinu bTV, do jejíhož portfolia patří stejnojmenný televizní kanál, který je podle nezávislých průzkumů nejsledovanější v zemi. Dále PPF vlastní společně s emirátským Etisalat druhého největšího bulharského mobilního operátora Yettel a také provozovatele telekomunikační infrastruktury Cetin.

Obchodní výměna mezi ČR a Bulharskem se za poslední čtyři roky téměř zdvojnásobila

V Bulharsku je velmi úspěšný i další subjekt z portfolia skupiny PPF – Škoda Group. Tato společnost v minulosti dodala do několika bulharských měst 130 trolejbusů. Kromě toho v současné době finišuje dodávku osmi souprav vozů pro sofijské metro a loni vyhrála tendr na dodávku pětadvaceti čtyřvozových elektrických vlakových jednotek pro bulharské dráhy v hodnotě 640 mil. leva (8,1 mld. korun).

Dalším důležitým českým představitelem na bulharském trhu je společnost Energo-Pro, která zde působí již od roku 2000. Jedná se o jednoho ze tří distributorů elektrické energie na území Bulharska, který svou distribuční sítí pokrývá oblast 30 tisíc km² s centrem ve Varně. Služeb společnosti Energo-Pro využívá přibližně 1,2 milionu domácností a okolo 30 tisíc zákazníků z řad firem a institucí.

Pokud by Bulharsko bylo možné označit za evropskou velmoc v jednom určitém odvětví, bylo by jím jednoznačně IT. Softwarové inženýrství a videoherní průmysl v posledních letech rostou závratným tempem 10 až 12 % meziročně. Velmi dobře tento trend ilustruje i příklad společnosti Avenga (dříve Musala Soft), která v Bulharsku působí od roku 2000 jako součást skupiny KKCG.

Výše uvedený výčet je samozřejmě jen ilustrační, mezi další české firmy úspěšně fungující na bulharském trhu lze zařadit: výrobce železniční a silniční telematiky AŽD Praha, producenta topných těles Korado, výrobce autodílů Hronovský, pojišťovací makléř Renomia, online samoobsluhu Rohlik.cz, likérku Rudolf Jelínek a mnohé další.

Případným novým zájemcům o rozšíření obchodních aktivit do Bulharska či příležitost hledajícím investorům doporučujeme záměry předem konzultovat s obchodně ekonomickým oddělením Velvyslanectví ČR v Sofii a zahraniční kanceláří agentury CzechTrade. Relevantní informace naleznete mj. v Mapě globálních oborových příležitostí či na stránkách Bulharsko-české obchodní komory.

Role Čechů v historii bulharského státu je významná, Česko zůstává i dnes inspirací

Exkurz do dějin česko-bulharských vztahů ovšem není zdaleka samoúčelný. Jejich historický kontext má praktické dopady i do současnosti. Velká část Bulharů si totiž význam Čechů v novodobých dějinách svého státu velice dobře uvědomuje a chová k nám sympatie. Informace, že přicházíte z Česka, tedy často může otevírat dveře či pozitivně ovlivnit chování k vám během obchodního setkání.

Výrazná česká stopa napříč obory

Jen namátkou, prvním bulharským ministrem školství byl český historik Konstantin Jireček. Řada historických staveb z přelomu 19. a 20. století v Sofii, Plovdivu a dalších městech nese rukopis českých architektů, jako byli Antonín Kolář, Josef Schnitter, Libor Bayer a mnozí další. Čeští odborníci stáli rovněž u zrodu řady průmyslových odvětví (notoricky známá je zde výroba piva, ale jednalo se také o stavebnictví, strojírenství, potravinářský průmysl apod.). Se zřejmou českou stopou se dále můžeme setkat v bulharském výtvarném umění i hudbě.

Významné kontakty přetrvávaly i v meziválečném období, kdy například československá společnost Aero otevřela v roce 1926 ve městě Kazanlak továrnu na výrobu letadel a leteckou školu, čímž položila základy tohoto průmyslového odvětví v Bulharsku.

Krátce po skončení druhé světové války se obě země dostaly do právě se formujícího východního bloku, což přispělo k rozvoji vzájemných ekonomických vztahů v rámci RVHP, z nichž část (energetika, hornictví) přetrvala i po rozpadu tohoto uskupení v roce 1991. Podobně jako v tehdejším Československu byl i v socialistickém Bulharsku upřednostňován rozvoj těžkého strojírenství, s důrazem na zbrojní výrobu. Určitý rozdíl však představovala místní specializace na výrobu elektroniky, zejména pak osobních počítačů. V dobách své největší slávy toto odvětví zaměstnávalo na 300 tisíc lidí a Bulharsko vyrábělo okolo 40 % veškeré počítačové techniky v rámci východního bloku.

Převzato z Internetového portálu TRADE NEWS. Autor: Jan Jindřich