Automobilový průmysl v Myanmaru

Myanmarský trh s automobily se otevřel v roce 2011 a od té doby rapidně roste: počet registrovaných osobních aut se za uplynulých devět let více než zdvojnásobil. Do země se navíc automobily pouze nedováží, ale také se zde vyrábějí, resp. kompletují z převážně dovezených dílů, přičemž automobily vyrobené v zemi nyní představují přibližně polovinu všech nově registrovaných vozů. 

SUKIYASHI / Shutterstock.com

Vzhledem ke stále rostoucímu trhu představuje Myanmar příležitost nejen pro výrobce a distributory hotových automobilů, ale také pro výrobu či prodej dílů a doplňků či pro poskytování služeb pro výrobce a motoristy. Trh se však také potýká s určitými úskalími, která vyplývají částečně z ekonomické situace v zemi a částečně ze značně specifického regulatorního rámce.

V minulosti bylo možné do země dovážet ojeté vozy, a to včetně těch s řízením na pravé straně (typicky z Japonska). Od května 2019 je s vydáním nové vyhlášky upravující registraci dovezených automobilů možné dovážet výhradně automobily s řízením na pravé straně. Nová pravidla navíc výrazně omezují přípustné stáří importovaných vozů, což má zabránit masovému dovážení zastaralých strojů s vysokou spotřebou a emisemi, jak bylo běžnou praxí v minulosti.

Pro většinu tříd motorových vozidel platí, že je možné dovážet automobily vyrobené po roce 2015, případně 2017. Výjimku představují specializovaná vozidla, jako jsou sanitky, hasičské vozy či stavební a zemědělské stroje, kde je možné dovézt kusy vyrobené ne dříve než v roce 2010. Předpokládá se, že vyhláška se bude průběžně novelizovat, aby i v příštích letech bylo zajištěno, že dovážená auta budou podobně stará.

Vzhledem k míře zdanění dovážených strojů, kdy u některých kategorií motorových vozidel součet daní a cel dosahuje 150 % ceny automobilu před zdaněním, je evidentní, že výše uvedený krok má vedle příznivého dopadu na emise také za cíl učinit konkurenceschopnějšími vozy nově vyrobené přímo v Myanmaru. 

Určitou výjimku z uvedeného trendu zvyšování bariér pro import vozidel představuje rozhodnutí vlády z 2. ledna 2020 osvobodit vysoké státní úředníky od dovozní daně při individuálním importu automobilu pro vlastní potřebu. Tato výhoda se má týkat všech osob sloužících na úrovni zástupce ředitele a výše ve všech orgánech státní správy, a dále zaměstnanců těchto orgánů, kteří slouží ve veřejném sektoru po více než 25 let a současně obdrželi ocenění za příkladnou práci. 

SUKIYASHI / Shutterstock.com

Jednotlivé hierarchické kategorie ústavních činitelů (výjimku budou mít také ministři, prezident a viceprezidenti, státní poradkyně apod.) budou mít stanovený horní limit pro cenu osvobozeného vozu a osvobození bude poskytnuto na vůz vyrobený v roce 2018 a později. Vládní záměr poměrně kritizují výrobci i distributoři automobilů v zemi, kteří se obávají, že tato politika značně pokřiví místní trh.

Pokud jde o vlastní dovozní procedury a zdanění, jedná se o zdlouhavý proces zahrnující povolení od celkem čtyř úřadů: dovozní licenci udílí Ministerstvo obchodu, proclení a zdanění dovezeného stroje zajišťují dva různé odbory Ministerstva pro plánování, finance a průmysl, zatímco následnou registraci vozidla poskytuje Odbor silniční dopravy Ministerstva dopravy a spojů.

Zdanění dovezeného vozu je enormní a pohybuje se od 65 % ceny u osobních automobilů s objemem motoru do 1500 cm3 po 150 % u automobilů s motorem větším než 4000 cm3. Zdanění zahrnuje clo, komerční daň, daň na zvláštní výrobky (odpovídá zhruba spotřební dani, uplatňuje se zejména na nadstandardní zboží) a daň za registraci vozidla, která se určuje podle ceny vozidla, a navíc pro různé objemy motorů jsou stanoveny různé daňové sazby (proto hovoříme o dani a nikoliv o poplatku za registraci, jak je tomu např. v ČR).

Jednotlivé daně a výši jejich sazby popisuje následující tabulka:

Typ daně/poplatkuDaňová sazba
Cla30-40 %
Obchodní daň5 %
Daň na zvláštní výrobky20–50 %(pro vozy s objemem motoru nad 1500cm3)
Daň za registraci vozidla30 – 100 %

Trh s automobily v Myanmaru

Trh s automobily je v Myanmaru poměrně malý, ročně se zde nově zaregistruje necelých 30 tisíc vozů včetně dovezených ojetých automobilů (pro srovnání v Thajsku je to přibližně 750 tisíc).

V zemi je aktuálně registrováno přibližně 630 tisíc automobilů, což znamená necelých 12 osobních vozů na 1000 obyvatel (celkový počet obyvatel Myanmaru k lednu 2020 činil  54,45 milionů). Tento počet však konstantně roste: od roku 2011, kdy došlo k (dílčí) liberalizaci trhu s automobily, se počet registrovaných vozidel zvýšil 2,3krát. Lze očekávat, že počet automobilů v zemi bude nadále stoupat spolu s průběžně se zvyšující kupní silou obyvatelstva. K růstu kupní síly objektivně dochází: v roce 2016 činil medián mezd v zemi 449 000 kyatů (v přepočtu asi 7 900 Kč), zatímco v roce 2019 to bylo již 538 000 kyatů (8 700 Kč).

Na druhou stranu existují také faktory, které rostoucí trend v počtu automobilů spíše omezují, jimiž jsou především nově zavedená omezení na stáří dovezených ojetých vozů. Většímu rozvoji automobilismu v zemi brání také velmi řídká silniční síť. V zemi je celkem 157 000 km cest (tj. 0,23 km na km2), což je méně než polovina oproti průměru v zemích ASEAN (jihovýchodní Asie). Přibližně polovina těchto cest má asfaltový povrch. Odhaduje se, že až 20 milionů obyvatel země nemá přístup k cestám vhodným pro automobily.

Celkový počet registrovaných vozů v Myanmaru je znázorněn v níže uvedeném grafu. Sloupce značí počet registrovaných osobních automobilů, křivka označuje meziroční změnu:

Počet registrovaných osobních aut

Zhruba 65 % všech vozů v zemi jsou automobily společnosti Toyota (včetně vedlejších firemních značek jako Scion či Lexus), rovněž z řad ostatních výrobců převládají japonské značky: Nissan, Honda, Mazda a Suzuki. Z nejaponských výrobců jsou v zemi přítomni Kia, Hyundai, Ford, BMW, Daimler, Chevrolet, Tata a Volkswagen.

Většina uvedených firem je v zemi zastoupena showroomem a servisním centrem, zpravidla vlastněným lokální distribuční společností. Pět společností aktuálně přímo v zemi automobily vyrábí (viz níže). V Rangúnu se nachází více než sto provozoven prodávajících nové i ojeté automobily, 90 % z nich je vlastněno místními firmami. Nicméně stávající zákon o investicích umožňuje v případě automobilového průmyslu i 100% zahraniční investici.

Vedle prodeje automobilů ve stálých provozovnách je od roku 2019 nově možné nabízet automobily k prodeji také na Yangon International Motor Show. Třídenní autosalon, jehož druhý ročník proběhl v únoru 2020, láká mnoho zákazníků na možnost porovnávat přímo na místě nabídky jednotlivých prodejců a využít různé výhodné slevy a leasingové programy.

Prodej osobních aut podle výrobců

Na druhém ročníku autosalonu vystavovalo celkem 15 značek (BMW, Brilliance, DFSK, Ford, Fuso, GAC, Jaguar, Land Rover, Mazda, Mercedes- Benz, Nissan, Scania, Suzuki, Toyota a Volvo) a přímo v průběhu akce bylo prodáno na 270 automobilů. Akce je primárně zaměřena na zákazníky z řad vyšší a vyšší střední třídy, čemuž odpovídal také výběr vystavovaných vozů.

Většina zákazníků v Myanmaru si dosud nemůže dovolit koupit nový automobil za hotovost. Část proto volí různé formy nákupu na leasing či na splátky, část upřednostní nákup ojetého vozu. Je evidentní, že poměrně slabý finanční sektor v zemi, který se v případě trhu s automobily projevuje jen omezenou nabídkou úvěrových či leasingových produktů pro spotřebitele, je vedle vysokého zdanění dalším faktorem, který brání trhu s automobily v zemi naplnit svůj potenciál.

Graf znázorňuje prodeje nových osobních aut a podíl jednotlivých výrobců na prodaných nových vozech v zemi:

Celkový počet nových osobních aut prodaných v Myanmaru

Vedle dovozů jsou automobily v zemi také vyráběny. K únoru 2020 v Myanmaru působí celkem pět zahraničních výrobců automobilů, kteří zde provozují vlastní výrobní či montážní linky. Dle sdělení samotných výrobců je souhrnná kapacita těchto linek přibližně 15 tisíc kusů automobilů ročně.

Tyto firmy obvykle v zemi vyrábějí či montují vždy po jednom modelu automobilu, přičemž výrobky jsou v současné době určeny pro místní trh. Vzhledem k nízkým nákladům na pracovní sílu i pořizování nemovitostí zde může do budoucna být potenciál také pro vývoz hotových automobilů do sousedních zemí. V současné době tomu brání především nedostatečná infrastruktura a nepřítomnost výrobců většiny dílů v zemi. Díly se tudíž musí dovážet a především i skladovat (není možné vyrábět metodou just-in-time, kdy výrobce průběžně odebírá díly od dodavatele v blízkém okolí, a tudíž nemusí budovat rozsáhlé skladové kapacity).

Stávajícími výrobci s vlastní výrobou v zemi jsou Suzuki, která (znovu-)otevřela svůj podnik jako první již v roce 2013 a má zdaleka největší výrobní kapacitu. Dalšími firmami jsou Kia, Ford, Nissan a Hyundai. Všechny stávající výrobní závody se nacházejí v Rangúnu a okolí, přičemž Nissan nyní připravuje výstavbu druhého závodu, který se bude nacházet ve městě Bago (vzdáleném od Rangúnu cca 90 km).

V současné době se připravuje vstup šestého výrobce na trh, a sice Toyoty. Její továrna na pick-up Hilux má být otevřena v roce 2021 ve speciální ekonomické zóně Thilawa (kde působí také Suzuki). Po dokončení by továrna měla vyrobit až 2500 nových automobilů ročně.

Tabulka níže zobrazuje firmy vyrábějící automobily v Myanmaru včetně lokace a výrobní kapacity:

Příležitosti a výzvy

Rostoucí myanmarský trh nabízí řadu příležitostí, avšak představuje také četné výzvy a rizika, dané ekonomickou situací i právním prostředím.

Obchodní příležitostí, která se nabízí jako první, je samozřejmě výroba automobilů přímo v zemi. Vzhledem k nízkým nákladům na vybudování výrobního závodu, jakož i s přihlédnutím k pobídkám (zejména pro investory ve zvláštních ekonomických zónách) může být tato varianta poměrně atraktivní.

Další výhodou je pak nízká cena práce. Strategické umístění Myanmaru poblíž několika perspektivních trhů, zejména zemí ASEAN, pak nabízí možnost výroby nikoliv pouze pro domácí trh, ale i na vývoz. Faktory, které naopak hovoří proti této variantě, již byly zmíněny výše, je to nedostatečná infrastruktura pro samotný vývoz a nepřítomnost dodavatelské sítě v zemi.

Uvedená absence výrobců dílů do automobilů je samozřejmě další obchodní příležitostí sui generis. Je možné vedle linky na automobily také postavit výrobnu dílů, přičemž odbyt pro ně nemusí nutně zajišťovat pouze výrobní závody, ale také servisy, které potřebují náhradní díly do již provozovaných automobilů.

Další příležitost představují doplňky a materiály nutné pro provoz automobilů, jako jsou pneumatiky, oleje a další kapaliny či autokosmetika. S rostoucí kupní silou samozřejmě vzrůstá také schopnost zákazníků o zakoupené vozy pečovat a pořizovat pro ně kvalitní materiály a doplňky.

S tím, jak se automobily stávají složitějšími, je zapotřebí stále více nových dovedností pro pracovníky servisu. Další možnou příležitostí tak může být oblast údržby vozidel, a to ať už formou zřízení vlastních servisů, či např. nabídkou odborné přípravy pro automechaniky, kdy je v zemi stále nedostatek center pro technické a odborné vzdělávání.

Poslední specifickou příležitostí může být segment nákladních vozů, a to jak v oblasti dovozu do země, tak případně i výroby. Vzhledem k značnému množství chystaných a schválených infrastrukturních projektů lze očekávat, že poptávka po tomto typu motorových vozidel bude vzrůstat.

Největší výzvy, kterým čelí trh s automobily v Myanmaru, a bude se s nimi potýkat i případný nový investor, jsou v nízké kupní síle a slabém finančním sektoru. O omezené nabídce úvěrových a leasingových produktů již bylo pojednáno výše. Pokud jde o slabou kupní sílu, ta má přirozeně dopad na obrat prodejců automobilů. V případě zřízení showroomu/ prodejního centra se odhaduje, že toto zařízení bude ziskové až po pěti letech provozu. V případě výroby se nejspíše musí očekávat ještě delší návratnost investice.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Rangúnu (Myanmar).

• Teritorium: Myanmar
• Témata: Zahraniční obchod
• Oblasti podnikání: Automobilový průmysl

Doporučujeme