Bangkokská univerzita má největší střechu zachycující déšť v Asii. Umí zadržet 11 milionů litrů vody

Střecha o ploše 21 240 metrů čtverečních dokáže zadržet 11,4 milionu litrů vody. Je postavena v rámci univerzitního kampusu univerzity Thammasat v Bangkoku. Má ukázat budoucnost městské architektury, reagující na klimatickou změnu.

Na střešní zahradě je také prostor pro solární panely
Na střešní zahradě je také prostor pro solární panely | Landprocess

Nový systém zadržování dešťové vody by měl být jedním z opatření, jak v budoucnosti udržet pod kontrolou záplavy v hlavním městě Thajska. Osmimilionová metropole má problém se stoupající hladinou moře a častými záplavami, protože stojí na bažinaté půdě a propadá se.

Těžká betonová zástavba situaci ještě zhoršuje. Podobnými problémy trpí i hlavní město Indonésie Jakarta.

S řešením přichází krajinářská architektka Kotchakorn Voraakhomová, jež založila architektonické studio Landprocess. Její projekty mají přinést udržitelnost do měst.

Obrovská zelená střecha v kampusu univerzity Thammasat dokáže zadržet 11 400 metrů krychlových dešťové vody. Design připomíná tradiční rýžová terasovitá políčka. Ze střechy se zároveň stává městská farma, největší svého druhu v Asii.

Obrovská střešní zahrada má zchladit celou budovu | Landprocess

Voda je zadržována v umělých rybníčcích a je využívána v době sucha pro rýžová pole. Kromě rýže tu jsou pěstovány další rostliny, jež pocházejí z Thajska.

Část střechy je také pokryta solárními panely, které mají dodávat energii pro provoz budovy. Střecha bude také využívána jako posluchárna pod otevřeným nebem pro místní studenty.

Jak vypadá největší střešní zahrada v Asii

Koncept travnaté střechy rovněž pomáhá přirozeně ochlazovat prostory pod budovou a snižuje tvorbu „tepelných ostrovů“ ve městech. Střešní zahrada vrací do města pěstování rýže, které bylo v této oblasti běžné před sto lety, než bažinatou krajinu pohltilo rozrůstající se betonové město, napsali architekti z Landprocess.

Zelené plochy mohou lépe absorbovat dešťovou vodu během silných bouřek a ukázat, že je možné i ve městech pěstovat zemědělské plodiny. Rýže by měla ročně poskytnout 100 tisíc porcí jídel pro studenty. Zbytky jídla se použijí pro hnojení střešních záhonů. To má také ukázat na variantu ekologického zemědělství, protože Thajsko patří mezi země, kam se dováží nejvíce pesticidů na světě.

Střešní zahrada má sloužit studentům univerzity Thammasat v Bangkoku
Střešní zahrada má sloužit studentům univerzity Thammasat v Bangkoku
Landprocess

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák




• Teritorium: Thajsko