English version
Analýza vychází z dat získaných během 247 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu. Průzkum probíhal v říjnu a listopadu roku 2021.
Velká část firem očekává růst tržeb
Tržby průmyslových firem se v příštím roce zvýší v průměru o 4,4 %. Predikce jednotlivých ředitelů se však výrazně liší. Nejvíce firem (18 %) očekává růst svých tržeb ve výši 8–10 %. Naopak 5 % ředitelů průmyslových podniků se obává poklesu svých tržeb ve výrazné výši 18–20 %. Desetina ředitelů (12 %) se pro příští rok smiřuje se stagnací své společnosti, pokud jde o faktor výše tržeb za prodané produkty.
Optimističtí jsou zejména ředitelé velkých firem, kteří očekávají tržby o dva procentní body vyšší než ředitelé malých a středních podniků (5,7 vs. 3,7 %). Pozitivní trend růstu by měl pokračovat i v roce 2023, kdy ředitelé očekávají zvýšení tržeb svých firem v průměru o 5,4 %. Výraznější zvýšení prodejů očekávají tentokrát ředitelé malých a středních podniků, kdy se těší na růst svých tržeb ve výši 6 %, oproti firmám velkým, které očekávají růst o dva procentní body nižší (4,3 %).
„Dle tvrzení firem absolutně největší barierou pro české podniky je nedostatek pracovních sil. Krátko- a střednědobě by určitou úlevu pro podniky mohla přinést liberálnější politika importu zahraničních pracovníků. Dlouhodobě bude ve stárnoucí zemí jediným řešením zásadní investice do automatizace a robotizace v průmyslu jakož i některých službách,“ říká Jiří Rusnok, guvernér České národní banky.
„Firmám teď nejvíce brání ve větším ekonomickém rozvoji růst cen vstupních materiálů a polotovarů a růst cen energie. Firmy v tomto nečekají zlepšení ani v příštím roce. Části z nich pomohly fixace cen energií, jiné se pustily do úspor. Středně a dlouhodobě bude ale jediným řešením důraz na přidanou hodnotu, digitalizace a inovace,“ uvádí Petr Jonák, Head of Corporate Affairs & Sustainability, T-Mobile Czech Republic a.s.
Digitalizace firem je klíčová
Vladimír Mařík, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ĆVUT, shrnuje výhody Průmyslu 4.0 pro turbulentní dobu, jako je ta současná: „Průmysl 4.0 umožňuje dynamicky měnit výrobu podle momentální dostupnosti polotovarů a surovin, pomáhá optimálně kompenzovat logistické výpadky, nahrazuje zaměstnance v oblasti fyzické práce.“
„Digitalizace zásadně zvyšuje celkovou odolnost firmy. Jednak z pohledu ryzí bezpečnosti, kdy jsou firmy lépe chráněné proti kybernetickým hrozbám a následným citelným ztrátám. Ale také z pohledu ekonomické odolnosti – automatizace procesů, umělá inteligence a využití big data, to vše firmám umožňuje lépe predikovat blížící se hrozby (například hrozící růst cen materiálů nebo nedostatek dílů) a optimalizovat současné zdroje – zaměstnance a jejich produktivitu, ale i materiály,“ vysvětluje Luboš Lukasík, Chief Commercial Officer Enterprise, T-Mobile Czech Republic a.s.
Spolu s růstem tržeb porostou průmyslovým firmám v příštím roce i tržby z prodejů do zahraničí, a to v průměru o 4,8 %. Tržby z exportu by přitom měly být výraznější u velkých firem, které očekávají zvýšení tohoto parametru o více než dvojnásobek oproti malým a středním podnikům (průměrný růst tržeb z exportu o 7,6 % pro velké firmy vs. 3,3 % pro firmy malé a střední).
Růst tržeb z exportu bude pokračovat i v roce 2023 (očekávané průměrné zvýšení je 4,5 %) a rozdíly mezi predikcemi ředitelů velkých a malých firem jsou pro přespříští rok výrazně nižší – pouze jeden procentní bod.
Ceny vstupních materiálů rostou
„Zakázkově je firma naplněna podle plánu. Výpadky ze strany dodavatelů se projevují především v nutnosti neustálých korekcí výrobního plánu, abychom vyráběli ty výrobky, které jsou pokryty kompletními vstupy. Přesto z pohledu tržeb plán letošního roku plníme. Ziskovost negativně ovlivňují rostoucí ceny energií, vstupních materiálů i dílů. Růst cen na vstupu se snažíme promítnout do našich prodejních cen, nicméně mezi oběma vlivy je časový posun,“ popisuje situaci ve své firmě Kamil Košťál,nředitel marketingu, TATRA TRUCKS, a. s.
Překotný růst cen skoro všech vstupů průmyslové výroby (od materiálů a komodit, subdodávek, energií přes cenu lidské práce až po růst cen peněz) se nutně projevil v očekávané ziskovosti, které jsou schopny průmyslové firmy v příštím roce dosáhnout. Výrobní firmy se nachází často v situaci, kdy jim sice tržby rostou, ale jejich ziskovost klesá.
„Pokud jde o tržby a počet zakázek – nejlepší situace od roku 2009. Bohužel ceny materiálu a dopravy snižují ziskovost. Za každou cenu uspokojit zákazníka znamená snížit si marže. Aktuální problémy: nedostatek zaměstnanců (nejen těch kvalifikovaných), dlouhé dodací termíny, rostoucí ceny materiálu, služeb, energií, dopravy, kurz české koruny,“ vyjmenovává klíčové parametry Martin Čadan, product manager FMC, Proxy, AGRO – HYTOS, s. r. o.
Růstem ziskovosti se v příštím roce bude moct pochlubit 41 % průmyslových firem. Stejný poměr (39 %) se bohužel obává opaku. U velkých korporací, které mají často uzavřeny dlouhodobější kontrakty než firmy malé a střední, je tento poměr ještě více alarmující. Snížení své ziskovosti očekává polovina (55 %) z nich.
„Na ziskovost budou mít jednoznačně největší vliv ceny vstupních materiálů a ochota zákazníků akceptovat nutné zdražování výrobků, resp. riziko vstupu konkurence z regionů s nižšími náklady,“ předpovídá Jiří Havránek, předseda představenstva, KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s.
Vzhledem k aktuálnosti tématu se s řediteli firem diskutovalo o nejvýraznějších faktorech, které mají na výši ziskovosti jejich společnosti vliv. Na snížení zisku se jednoznačně nejvíce podílí cenový vývoj materiálů a komodit, zejména velkým společnostem působí nemalé potíže. Firmy dále trápí růst cen energií a výpadky v dodavatelsko‑odběratelských a logistických řetězcích. Situace bude samozřejmě záviset na vývoji ceny práce, dostatku kvalifikovaných pracovníků.
„Vysoké ceny energií mohou v následujících letech prakticky vymazat ziskovost některých provozů včetně rozvojových investic. Prioritou tedy budou kroky vedoucí k lokálnímu zajištění energie, jako jsou fotovoltaiky, kogenerační zdroje a další energetická řešení. Chytrá výroba a minimalizace energetických vstupů ve výrobních procesech podpořená digitálními nástroji může být vhodnou alternativou. Dostáváme se do bodu, kdy energetické řízení bude důležitou součástí výrobního procesu. Vzhledem ke komplexitě vazeb energetiky a výroby bude digitalizace pronikat i do těchto oblastí,“ vysvětluje Miroslav Lopour, manažer strategických projektů pro energetiku, Deloitte.
K zvýšení ziskovosti naopak nejvýraznější přispívají – samozřejmě kromě zvýšení cen, které se firmám podaří prosadit – realizované investice. Opět se potvrzuje, že jedině firma, která dokáže vhodně zainvestovat a upravit svou výrobu k vyšší efektivitě, flexibilita řiditelnosti a/nebo inovace produktu může v nové fázi průmyslové transformace uspět.
Do inovací se vyplatí investovat
„Největší roli bude hrát inovace a schopnost vyrábět výrobky, které konkurence nedokáže vyrobit,“ myslí inovativně Jindřich Kvarda, jednatel, Swoboda – Stamping, s. r. o.
„Digitalizace a Průmysl 4.0 může samozřejmě velice pomoci ke zlepšení plánování, k zvýšení efektivity výroby a částečně i k nahrazení lidí v některých profesích,“ uvádí Jiří Bavor Head of Manufacturing SEE, Atos IT Solutions and Services, s. r. o.
Logickým dopadem nedostatku a zpoždění vstupů pro výrobu je nárůst cen. Inflační tlaky jsou znatelné celým dodavatelsko‑odběratelským řetězcem. Jde pouze o to, co nasmlouvané kontrakty dovolí. V kterých oblastech je prostor, tam se firmy snaží zvýšit cenu své výroby. Není překvapením, že tento trend potvrdila naprostá většina ředitelů (84 %).
Dále je logické, že ceny se daří zvýšit spíše firmám malým a středním, které mají ve většině nasmlouvány kontrakty na kratší časové období než firmy velké. V průměru ceny průmyslové produkce porostou o 9 %, přičemž velké firmy budou moci zvýšit ceny méně než firmy malé a střední (zvýšení o 8 % vs. 10 %).
Turbulentní doba způsobila, že míra, v níž budou výrobní firmy v příštím roce investovat do inovací, se velmi liší. Polovina ředitelů (47 %) potvrzuje důležitost faktu, že bez investic se český průmysl nikam nepohne.
Investovat více se chystají zejména malé a střední podniky (58 %) oproti jedné třetině (35 %) velkých firem. Dvě pětiny firem (42 %) investovat více v příštím roce nebudou. Stagnaci potvrzují zejména velké korporace (52 %). Desetina firem (11 %) přiznala dokonce snížení své investiční aktivity.
Výrazně roustou také ceny energií
Většina ředitelů průmyslových firem (74 %) vnímá růst cen energií jako stimul pro zvýšení investic do environmentálně úspornějších technologií a tři pětiny (62 %) nevnímá zvyšování nákladů v této oblasti jako překážku investic do energeticky náročnější digitalizace a automatizace. Podniky si uvědomují převažující přínosy zavádění Průmyslu 4.0.
„Rostoucí ceny energií budou zrychlovat návratnost těchto investic, jakož i jejich profitabilitu,“ předpovídá Jiří Rusnok, guvernér České národní banky.
„Vzhledem k růstu cen energie a k faktu, že digitalizace a robotizace povede k její spotřebě, bude dobré začít s vlastní výrobou elektrické energie v podnicích, zejména z obnovitelných zdrojů, a pokud budou zavedeny dynamické tarify, bylo by možné část výroby přesunout do nočních hodin,“ hledá řešení Vladimír Mařík, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.
„Rostoucí ceny energií by mohly mít paradoxně příznivý vliv na pokračující digitalizaci průmyslu, a to především právě v oblasti řízení spotřeby energií. Současné extrémní ceny plynu i elektřiny podle predikcí po zimě poleví, firmy si však už nyní jistě uvědomují, že musí přemýšlet nad svou energetickou náročností a najít řešení, jak ji snižovat. A nové technologie výroby energií či chytrého řízení jejich spotřeby se už bez digitálních prvků neobejdou. Na samotnou pokračující digitalizaci výroby by však zvýšené ceny energií vliv mít příliš neměly“, vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
„Jsem přesvědčen, že stávající nepříznivý vývoj v cenách energie může být stimulem vedoucím k maximálnímu využití řešení, která nabízí digitalizace a širší zavádění Průmyslu 4.0. Nicméně zároveň je potřeba si uvědomit, že pokud firmy budou řešit problémy s financováním a budou zatíženy vysokými úrokovými sazbami na úvěrech, řada z nich na nějakou dobu pozastaví investice do digitalizace a Průmyslu 4.0 a prioritně se budou soustředit na udržení svých zákazníků, produkce a zaměstnanců. Jsme tedy skeptičtí, že by bez podpory státu v této oblasti mohlo dojít k výraznému posunu při vysokých cenách energií,“ doplňuje Jakub Lichnovský, partner, PRK Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
Průmysl očekává vyjednání přízivních podmínek v oblasti Green Deal
Podpora firem od státu a očekávání spojená s nástupem nové vlády je v současné situaci stále aktuálnější téma. Od vlády průmysl nejvíce čeká větší podporu technických oborů, vyjednání příznivých a reálných podmínek pro ČR v oblasti Green Deal, kvalitní energetickou koncepci, efektivní využití prostředků z Fondu národní obnovy a větší otevřenost vůči zahraničním pracovníkům.
„Vláda by měla zdigitalizovat a zmodernizovat státní správu. Měla by nastavit chytrou imigrační politiku pro vysátý trh práce a lákat do země talenty. Měla by modernizovat základní a střední školství, zvýšit konkurenceschopnost škol vysokých a podporovat upskilling a reskilling. Nutné bude posílení kapitálového trhu, posílení podpory exportu. O Green Dealu jako příležitosti jsem již hovořil. A v neposlední řadě by se měla pevně opřít o naše členství v EU a NATO,“ vypočítává svá očekávání od vlády Petr Jonák, Head of Corporate Affairs & Sustainability, T-Mobile Czech Republic a.s.
Rostoucí ceny energií jsou jen viditelnou bolístkou chybějící energetické koncepce, která již měla být dávno na stole. Proto faktory kvalitní energetické koncepce a vyjednání reálných podmínek pro Českou republiku u Evropské komise v oblasti Green Dealu získaly druhé nejvyšší hodnocení nejžádanějších oblastí k vyřešení novou vládou (6,8 a 6,9 bodu).
„Vláda by se měla zaměřit především na oblasti, jako stabilita veřejných financí, energetická strategie, vyjednání realistických podmínek pro český průmysl v rámci Green Dealu, vymahatelnost práva, maximální podpora odborného školství a výraznější otevření hranic pro zahraniční pracovníky – to jsou úkoly vlády, nikoli vymýšlení nejrůznějších přímých podpor nebo úlev pro vybraná odvětví. Vláda by měla zásadně odbourat administrativní náročnost podnikání v ČR,“ říká Antonín Růžička, generální ředitel, WIKOV Industry, a. s.
Nedostatek kvalitních pracovníků přetrvává
Vzhledem k stálému a desetiletí přetrvávajícímu nedostatku kvalitních pracovníků žádají ředitelé po nové vládě větší propagaci a podporu pro praxi užitečných technických oborů. Na hodnotící škále 0 pro opatření, které nemá pro průmysl žádný význam, až po 10 pro faktor, který je zcela zásadní pro úspěšný vývoj českého průmyslu, ohodnotili ředitelé opatření větší propagace a podporu v praxi využitelného technického vzdělání 7,3 body.
„Myslím si, že nejvíce nám chybí kvalifikovaná pracovní síla. Stávající situace je doslova katastrofická. Myslím si, že je třeba udělat změny ve školství a v prezentaci průmyslu ve veřejnoprávních médiích“, potvrzuje Pavel Sobotka, Frentech Aerospace, s. r. o.
„Se znepokojením jsem sledoval, jak se stát choval během proběhlých vln pandemie, kdy nebyl během ‚klidových‘ měsíců schopen připravit strategii, akční plán, informování občanů a podnikatelů o plánovaných krocích, aby všichni byli připraveni na možné scénáře a mohli tomu přizpůsobit například svá očekávání v podnikání. Tak by to při aplikaci principů Průmyslu 4.0 a digitalizaci opravdu nešlo. Kdyby se podnikatelé stavěli k transformaci svých firem takovýmto způsobem, za chvíli bychom tu žádné podnikatele neměli. Máme ale štěstí, že digitalizace v průmyslu a dalších odvětvích nabírá na síle a že majitelé firem se k tomuto tématu staví stále zodpovědněji a koncepčněji,“ hodnotí přístup státu a podnikatelů Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0.
Další informace a kompletní analýzu naleznete v Analýze českého průmyslu 4/2021, kterou Národní centrum Průmyslu 4.0 představilo 10. prosince v diskusním pořadu Barometr českého průmyslu 4/2021.
Redakčně upravená tisková zpráva ČVUT v Praze
