Během covidu klesla produktivita práce, stěžují si firmy

Třetina podniků vnímá produktivitu práce jako svou hlavní prioritu. Dopad covid‑19 na produktivitu zaměstnanců vnímají firmy neutrálně nebo negativně. V té souvislosti hodnotí zástupci firem negativně i práci z domova.

Nejnovější průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) z května 2021 mapuje dopady pandemie, produktivitu a nové přístupy k zákazníkům. Třetina podniků vnímá produktivitu zaměstnanců jako svou hlavní prioritu.

Dopad pandemie a s ní spojených restrikcí na produktivitu vnímají podniky většinou neutrálně nebo negativně. Toto hodnocení souvisí i s využitím home office – celkově je tedy pohled podniků spíše negativní. Více jak třetina firem upravila kvůli covidu své portfolio služeb či produktů, 40 procent pak využívá častěji online prodejní kanály. Z pohledu zákazníků pak hrají větší roli než dřív možnost placení kartou, digitální řešení, inovativní řešení nebo možnosti rozvozu.

Nezanedbatelná část firem a podnikatelů (82 %) se soustředí na produktivitu zaměstnanců. Ve výrobě a průmyslu je to podle očekávání dokonce 91 %, přičemž pro téměř polovinu z nich jde o prioritu číslo jedna. „Za stavu neudržitelně rostoucích mezd a dalších vstupů, jež ani zdaleka růst produktivity nekopírují, je to zvláště pro výrobní firmy otázkou přežití,“ uvádí místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.

Proč jsou menší firmy páteří ekonomiky

Zajímavostí je, že prioritu v posílení produktivity oproti průmyslu cítí jen 17 % firem obchodního charakteru. Obecně lze říci, že zaměstnavatelé v malých a středních podnicích (MSP) se snaží produktivitu zvyšovat pomocí pozitivní motivace a komunikace (58 %), což je pro tento segment typické – jsou poslední, kdo propouští, a preferují obvykle lidský přístup, což je dáno často i regionalitou a lokálním působením.

Rok nových podnikatelských příležitostí 2021 pohledem AMSP ČR

Ostatně je to jeden z klíčových faktorů, proč jsou MSP reálně páteří ekonomiky a stabilizujícím prvkem. Komunikace jako nástroj se nejčastěji logicky objevuje ve službách. Současně ve výrobě a v průmyslu téměř třetina firem jde směrem automatizace, popřípadě robotizace, což jsou bezkonkurenčně nejdůležitější prvky zvyšování produktivity. Velmi pozitivní je, že podnikatelé vidí potenciál zvýšení produktivity ve zjednodušování procesů a administrativy. Největším přínosem pro podnikatele by bylo, pokud by se touto cestou vydal i stát a instituce.

Útok na pracovní morálku a produktivitu

Situace kolem viru covid-19 zásadně nabourala zaběhlé systémy a mnohdy i pracovní morálku, jakkoliv nelze na základě těchto dat zevšeobecňovat. Signály však průzkum jasně poskytuje, a ty nevyznívají zcela pozitivně zejména v průmyslu, ale ani například ve službách, které hlásí pokles produktivity ve více než třetině případů. Nejméně produktivita poklesla u živnostníků.

Přibližně čtvrtina podniků zaznamenala pokles produktivity v souvislosti s home office. To je podle AMSP ČR poměrně dobrá zpráva s ohledem na to, že drtivá většina firem nebyla na tento způsob práce připravena a byla nucena na něj přejít ze dne na den. Víceméně za pochodu se hledala vhodná softwarová a aplikační řešení, připojení, ale též muselo velmi často dojít k revizi vnitřních firemních procesů, aby vůbec bylo možné na dálku fungovat. To vše produktivitu ovlivňuje.

Nezanedbatelný je podle asociace také lidský faktor – jasně se ukazuje, že home office rozhodně není pro každého. Průzkum ale potvrdil relevanci argumentu mnoha zaměstnanců, že doma pracují často reálně více než v kanceláři (jakkoliv může být efektivita nižší).

Jako každá krize přinesla i tato pozitivní výsledky ve zvýšení digitální gramotnosti firem i zaměstnanců a uspíšila využití elektronických řešení pro různé firemní agendy. Z průzkumu plyne, že více než čtvrtina respondentů zavedla elektronické nástroje k řízení personálních agend, jako například podepisování pracovních smluv, generování formulářů nebo aktualizace personálních údajů zaměstnanců bez fyzické návštěvy personalisty oproti situaci před covid-19.

Museli být flexibilní

„Jako výrobní firma klademe velký důraz na zajištění potřeb našich zaměstnanců a podpora jejich digitální gramotnosti je naší prioritou. Jak z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, tak i hodnocené společnosti vyhodnotily digitální gramotnost jako důležitý aspekt pro další rozšiřování interních elektronických procesů. Například v oblasti personální agendy je zaměstnancům k dispozici forma zaměstnanecké samoobsluhy pro digitalizované procesy a je možné přínosy vyšší digitální gramotnosti obyvatelstva využít pro další online služby,“ uvádí SB-Operativní HR péče, digitalizace, HR 4.0, Škoda Auto Jana Šturmová.

Průzkum prokázal poměrně slušnou flexibilitu podnikatelů v přístupu k zákazníkům, kdy více než třetina firem upravila kvůli Covid-19 své portfolio produktů a služeb. Z průzkumu plyne, že zdaleka nejvíce se pak novým podmínkám přizpůsobili portfoliem živnostníci, následoval obchod a služby. Nejméně změn v produktovém portfoliu pak učinily firmy na mezipodnikovém trhu a výrobní průmysl. Potvrzuje se fakt, že tam se kormidlem změny otáčí nejobtížněji, a to i kvůli hledání nových odbytišť pro nové produkty. Na druhou stranu má tento segment někdy výhodu setrvačnosti.

Celých 40 % podnikatelských subjektů využívá nyní častěji online prodejní kanály. Velký nárůst v oblasti on-line zaznamenal i výrobní průmysl (59 %), a to zejména z důvodu útlumu veletržních a jinak tradičních prezentačních aktivit. Obecně v době pandemie zaznamenaly největší boom sociální sítě (68 %), a až s překvapivě relativně velkým odstupem následovaly e-shopy (35 %) a on-line prodejní portály (28 %).

Průzkum také odhalil naléhavost vývoje nových produktů, markantní je to zvláště v oblasti výroby a průmyslu, kde si přibližně polovina dotazovaných uvědomuje, že pro dlouhodobé přežití je klíčem právě finální produkt. Samozřejmě to po letech budování subdodavatelské ekonomiky není otázkou pár měsíců. Pozitivní ale je, že se zvyšuje počet firem, jež tento trend intenzivně vnímají a pracují na tom.

Další informace k průzkumu a výsledky ankety na stránkách AMSP ČR




• Teritorium: Česká republika