Benefity standardem, u home office vláda vyhověla Hospodářské komoře

Stravování v kantýně, stravenkový paušál, dovozy obědů, elektronické nebo papírové stravenky a další stravovací benefity poskytuje zaměstnancům 93 % z nich. Roste hlavně poskytování stravenkového paušálu.

Nejčastějším důvodem pro poskytování zaměstnaneckých benefitů je udržení konkurenceschopnosti firmy a snaha o vytvoření pozitivní firemní kultury. Bezmála polovina respondentů vidí v zaměstnaneckých benefitech způsob zvýšení produktivity práce svých pracovníků. 43 % respondentů poskytuje zaměstnanecké benefity za účelem optimalizace mzdových nákladů a 30,5 % respondentů zdůvodnilo poskytování benefitů podporou zdravého životního stylu.

K poskytování benefitů dle výsledků šetření dochází především z tržních důvodů, kdy se firmy snaží obstát v konkurenci na trhu práce, který je v případě České republiky charakteristický dlouhodobě velmi nízkou mírou nezaměstnanosti a nedostatkem pracovních sil. Firmy z toho důvodu vidí poskytování benefitů jako něco, čím se mohou odlišit od konkurence.

Nejčastějším benefitem jsou stravovací benefity, které poskytuje 93,2 % firem. Druhým nejčastějším benefitem jsou služební telefon a notebook. Tento benefit poskytují zhruba tři čtvrtiny respondentů. Třetím a zaměstnavateli nejčastěji poskytovaným benefitem je příspěvek na penzijní nebo soukromé životní pojištění (poskytuje ho 65 % zúčastněných firem). 58 % firem poskytuje svým zaměstnancům také profesní vzdělávání a odborný rozvoj. 53,2 % firem, které se zúčastnily šetření, také umožňuje svým zaměstnancům čerpat dovolenou nad zákonem stanovený limit 4 týdnů ročně.

Navýšení zákonné dovolené je častým tématem nejen v politických debatách a v mediálním prostoru obecně. Plošné zavedení by mělo podle Komory negativní dopad na výkonnost některých firem a následně celé ekonomiky. Jako efektivnější řešení se nabízí ponechat toto rozhodnutí na jednotlivých firmách, aby delší dovolená byla v rámci konkurenčního boje postupně a na dobrovolné bázi zaváděna pouze tam, kde to bude efektivní.

Benefity nejčastěji poskytují střední a velké firmy

Různé druhy firemních benefitů nejčastěji poskytují velké a střední firmy. Některé benefity v případě velkých firem poskytuje více než 80 % z nich. U středních firem je míra poskytování stejných benefitů o něco nižší. Jedná se například o poskytování služebního telefonu, notebooku, příspěvek na penzijní a soukromé životní pojištění nebo dovolená nad rámec zákona.

Jedná se tedy o firmy, které jednak typicky poptávají více práce a jednak disponují prostředky na poskytování dodatečných benefitů v rámci konkurenčního boje o zaměstnance.

Home office? Ne všude je možný

Více než třetina respondentů (35,3 %) práci z domova nemůže poskytovat, jelikož to neumožňuje povaha vykonávané práce. 29,4 % firem umožňuje práci z domova spíše sporadicky, méně než jednou týdně, a zaměstnanci v desetině firem pracují z domova v průměru jednou týdně. Několikrát do týdne vykonávají práci z domova zaměstnanci u 14,8 % firem.

Nízké jednotky procent respondentů také volily odpověď, že buďto práci z domova neumož ňují (ačkoliv by to teoreticky bylo možné), nebo ji umožňují, ale zaměstnanci ji nevyužívají. Práci z domova na denní bázi umožňuje nejmenší část firem – pouze 2,3 %. Čtyři z deseti firem tak poskytují práci z domova jako doplňkový pracovní režim, který je používán spíše příležitostně, resp. nepokrývá více než 20 % celkového fondu pracovní doby.

Charakter práce neumožňuje vykonávat práci z domova nejčastěji v mikro firmách a v malých firmách. Právě ty častěji poskytují služby zahrnující manuální činnosti. I v případě velkých a středních firem, ve kterých je práce z domova obecně běžnějším jevem, zaměstnanci nejčastěji pracují z domova spíše příležitostně (méně než jednou týdně z domova pracují zaměstnanci 37,8 % středních firem a 41 % velkých firem).

Náhrady za home office mají být dobrovolné

Vláda vyhověla Hospodářské komoře v tom, že zaměstnavatelé nebudou mít povinnost proplácet náhrady pracovníkům za práci z domova. Případné náhrady by měly být předmětem dohody mezi firmou a konkrétním pracovníkem.

„Od počátku jsme prosazovali, aby si podmínky práce z domova mohli zaměstnanci se svým zaměstnavatelem svobodně dohodnout. A jsem rád, že nám vláda nakonec na své schůzi při schvalování vládního návrhu zákona vyhověla. Původní návrh, který chtěl stanovovat zákonem detaily práce z domova, jsme považovali za absurdní, administrativně i finančně náročný postup, protože pro mnoho zaměstnanců je práce z domova vítaným benefitem,“ říká viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. Komora měla obavy, že by zaměstnavatelé práci z domova začali omezovat jen kvůli nadbytečné nákladné administrativě.

Sedm z deseti zaměstnavatelů označuje home office za vhodné řešení v případech, kdy zaměstnanec musí pečovat o člena rodiny, například o nemocné dítě nebo handicapovaného seniora. Za vhodné řešení to zaměstnavatelé označují i při zdravotní indispozici zaměstnance, který z vlastního rozhodnutí nechce využít pracovní neschopnosti, pokud to charakter zdravotní indispozice umožňuje. Třetina zaměstnavatelů poskytuje home office proto, aby zaměstnanci ušetřili čas a peníze za dojíždění do práce.

Hospodářská komora k návrhu novely zákoníku práce, která mimo jiné mění pravidla pro pracovní dohody a práci z domova, sepsala své výhrady na 23 stranách. Původní návrh kritizovala, protože ministerstvo navrhlo rigidnější a pro zaměstnavatele administrativně náročnější koncepční změny pracovněprávních vztahů. Za neseriózní přitom Komora označila, že ačkoliv se ministerstvo zaštiťovalo tím, že do novely jen promítá evropské směrnice, mnohé ministerstvem práce navrhované parametry dohod či práce na dálku evropské směrnice neobsahují.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Roman Renda, HK ČR