Bez účasti v inkubátoru by pro nás bylo mnohem těžší v Indii uspět, říká Michal Bareš (video a podcast)

Společnost Pragotherm je zajímavá tím, že ve spolupráci s akademickým sektorem vyvinula unikátní samočistící nátěry na bázi nanotechnologií, s nimiž má úspěch i v zahraničí. Ale nejen tím.

Zároveň v tomto roce působila v exportním inkubátoru agentury CzechTrade v indickém Bengalúru, což jí mělo pomoct uspět na tamním trhu. Co tato zkušenost Pragothermu přinesla a jak představitelé firmy hodnotí její přínos?

Obsah videa

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

Zpět na začátek

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

„Troufnu si říct, že jsme v tomto oboru pionýři. Unikátní samočistící nátěry na bázi nanotechnologií jsme začali vyvíjet před časem ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci, a něco podobného dnes dělá jen několik málo dalších firem,” říká v rozhovoru pro BusinessInfo.cz Michal Bareš, technický ředitel společnosti Pragotherm, která existuje už 30 let a dnes provádí sanace a zateplení bytových fasád. Používá při tom právě zmíněné samočistící nátěry.

Samočistící nátěr | Pragotherm

Firmě se daří i na zahraničních trzích, především v Chorvatsku, Dánsku a také v Indii. Uspět na posledním jmenovaném trhu jí přitom pomohlo i působení v podnikatelském inkubátoru agentury CzechTrade. To Michal Bareš považuje za velmi přínosné, bez této možnosti by podle něj bylo pro Pragotherm mnohem těžší v Indii uspět.

Dnes už má jeho společnost za sebou mj. sanaci památkově chráněného objektu, konkrétně sochu 23. maharádži v bengalúrské botanické zahradě Lalbagh, a na základě toho dostala poptávky na sanaci dalších památek. 

Martin Zika

Zpět na začátek

Přepis rozhovoru Martina Ziky s Michalem Barešem

Hostem ve studiu Exportního zrcadla portálu BusinessInfo.cz je Michal Bareš, technický ředitel společnosti Pragotherm. Ta je zajímavá mimo jiné tím, že vyvíjí unikátní samočistící nátěry na bázi nanotechnologií, které chrání fasády domů před působením mikroorganismů. A také třeba tím, že v minulých měsících působila v podnikatelském inkubátoru agentury CzechTrade v indickém Bengalúru, kdy se jí podařilo uspět a získat na tamním trhu zakázky.

Pane Bareši, vítám Vás tady, dobrý den.

Dobrý den.

Představte nám, prosím, na úvod, čím přesně se společnost Pragotherm zabývá.

Hlavní gró společnosti Pragotherm na českém trhu jsou sanace a rekonstrukce zateplených fasád, zejména pak panelových a bytových domů. Při těchto aplikacích používáme nano nátěry, které sami vyvíjíme a ty mají především za úkol chránit fasády před působením mikroorganismů, zejména tedy řas a plísní. Jedná se, laicky řečeno, o samočistící fasády.

Proč je vlastně působení mikroorganismů nežádoucí? Proč bychom se toho měli vyvarovat?

Jednak je to estetický problém, což už většina majitelů objektů řeší, ale pokud se na tom objektu vyskytnou i plísně, tak se jedná také o zdravotní riziko, které už by se mělo řešit určitě a také ho většina majitelů řeší. Tento problém se týká zejména zateplených fasád, protože tím, že se fasáda zateplila, změnily se podmínky na jejím povrchu a je to živná půda pro mikroorganismy, zejména tedy viditelné řasy a plísně.

A je to třeba i tak, že pak ta fasáda nefunguje tak, jak by měla? Z hlediska izolačních vlastností atd.

Pokud se to nechá dojít až do nějakých úplných extrémů, tak ano. Může to potom narušovat i vlastnosti té fasády samotné.

Vy jste zmiňoval estetické důvody. To je to, že tam vzniká v důsledku působení mikroorganismů ten biofilm. Je to tak?

Přesně tak.

Vysvětlete, prosím, princip, na kterém pracují vaše nanonátěry. Jestli to správně chápu, tak ve chvíli, kdy na fasádu svítí slunce, nátěry mikroorganismy nejenom zahubí, ale i kompletně rozloží a potom tam díky tomu nemůže vznikat ten biofilm. Je to tak? A co se tedy děje uvnitř? K čemu tam dochází?

Přesně tak. Nátěry pracují na bázi fotokatalýzy, což je proces, kdy pokud dopadá sluneční záření na povrch toho nátěru, kde je přítomen fotokatalyzátor, který spouští tzv. samočistící efekt, fotokatalýzu. Ta likviduje veškerou organiku na neškodné látky jako je oxid uhličitý a voda. To znamená, že se jedná i o ekologický proces šetrný k životnímu prostředí a je to dlouhodobý proces, protože ten fotokatalyzátor se nijak nespotřebovává.

Předpokládám, že proces, který jste teď popsal, asi bude obecně známý. Nicméně to, co vy jste přidali, je právě vytvoření toho nano nátěru, který dokáže tuhle vlastnost využít právě při působení na fasádách. Je to tak?

Přesně tak. Fotokatalýza je známá už delší dobu a je využívaná. Náš nátěr je unikátní v tom, že kombinuje jednak fotokatalýzu a jednak antibakteriální vlastnosti. Je plně transparentní. To znamená, že zachovává vzhled fasády a je tedy vhodný i na materiály, jako jsou třeba přírodní kameny atd. Tím pádem je vhodný i na památky. Unikátnost spočívá především v použití nanotechnologií a v kombinaci s látami, které my používáme.

Když se bavíme o nano nátěrech, je to něco, s čím jste přišli originálně? Nebo už to představil někdo před vámi a vy jste začali vyrábět podobné věci. Jak to je?

Troufnu si říct, že jsme pionýři v tomto oboru, protože jsme s tím začali my, společně s Technickou univerzitou v Liberci, a ještě několika firmami. Momentálně nejsme na trhu sami s podobným řešením, je nás tu více, ale dalo by se to spočítat na prstech jedné ruky. Ale každé to řešení je něčím unikátní a individuální. To znamená, nedá se mluvit o úplně přímé konkurenci.

Vy působíte nejenom v České republice. Jak to vypadá z hlediska vašeho působení v zahraničí?

Jelikož jsme si byli vědomi té unikátnosti, tak jsme si to nechtěli nechat jenom tady pro sebe v České republice, ale pokoušíme se uspět i na dalších trzích. Zejména se nám momentálně daří v Chorvatsku, v Dánsku a v Indii, takže tam si myslím, že začínáme být úspěšní a ten byznys se začíná velice slibně rozvíjet.

Vy jste před chvílí říkal, že v České republice jste byli pionýry, že tady není příliš firem, které toto dělají. Jak to vypadá v rámci celosvětové konkurence?

Také se nedá říct, že by to bylo nějaké velké množství firem, které se tím zabývají. S fotokatalýzou pracuje hodně firem, ale toto řešení a za tímto účelem nabízí opravdu minimální množství firem.

Vy jste zmiňoval Indii a jak jsem říkal v úvodu, na firmě Pragotherm je zajímavé, že v uplynulém půlroce působila v podnikatelském inkubátoru agentury CzechTrade v indickém Bengalúru. Jaké to bylo?

Bylo to velice zajímavé. Indie jako taková je velice specifický trh, a to, že jsme mohli působit v exportním inkubátoru, tak nám velice pomohlo na tom trhu se zorientovat. Dalo nám to tam určité zázemí, jak fyzické, tak psychické a musím říct, že nebýt této příležitosti, tak by to bylo o něco těžší. Možná o mnoho těžší.

Můžete popsat, jak to působení v inkubátoru vypadá? Co se tam děje, jak to probíhá, co všechno tam děláte atd. Aby si to další firmy dokázaly představit.

Jsem si vědom toho, že slovo inkubátor může vyvolávat různé představy. V praxi se jedná o určité zázemí ve formě například kanceláří, služeb místní kanceláře CzechTradu atd. Takže je to vlastně taková pomoc při začátcích firmy na trhu. Zejména tedy kancelářské prostory a služby místních pracovníků.

Předpokládám, že tam docházelo k úzké spolupráci s agenturou CzechTrade. S čím vám hlavně pomáhala? Zřejmě to bylo s kontakty na místní nebo vhodné potenciální obchodní partnery.

Ano, bylo to zejména mapování trhu, získání kontaktů na obchodní partnery, ale třeba také v tom, že nám pomohli získat zájemce o práci v naší firmě. Také se s námi třeba účastnili schůzek na univerzitách nebo u obchodních potenciálních partnerů, takže ta podpora byla opravdu veliká.

Čili díky působení v inkubátoru je situace pro firmu výrazně jednodušší v tom novém teritoriu, jestli to správně chápu.

Řekl bych, že určitě, a dává to smysl mít inkubátory na takto specifických trzích. Myslím si, že například v rámci Evropské unie by to asi moc smysl nemělo, tam se zorientuje víceméně každý, ale tady ta kultura je velice odlišná, i ta byznysová kultura je jiná, takže v tomto to velice pomáhá.

Provozování exportních inkubátorů je dlouhodobý projekt agentury CzechTrade, která se takto snaží českým podnikům zjednodušit situaci v teritoriích, kde se podmínky nejen pro podnikání od těch evropských výrazněji liší a jsou z našeho pohledu složitější. Inkubátory jsou umisťovány do byznysově atraktivních lokalit a jsou vybraným firmám k dispozici po dobu tří až šesti měsíců, během nichž mohou za cenu 50 000 Kč čerpat výhody, jako je 70 hodin odborných asistenčních prací zahraniční kanceláře, zajištění prostoru pro kanceláře, včetně techniky a další. Inkubátor je vhodný pro obchodní a výrobní firmy bez omezení velikosti, které se již rozhodly v teritoriu působit a potřebují využít kancelářské prostory pro zakládání vlastní firmy či pobočky.

Firma, která o exportním inkubátoru uvažuje, by určitě měla mít jasnou strategii a materiální zajištění pro vstup na daný trh. Nezbytnou podmínkou účasti pak je registrace firmy v České republice. Žadatel registrovaný v zahraničí musí prokázat, že se jedná o pobočku českého subjektu. V současnosti již fungují inkubátory agentury CzechTrade v Indii a ve Spojených státech a další se připravují.

Pojďme se věnovat tomu, že tamní prostředí je velmi specifické. Samozřejmě i to byznysové. Co vás tam nejvíce překvapilo?

Když vezmu, co nás nepříjemně překvapilo, tak to bylo zejména tempo práce. Je výrazně pomalejší. Také to, že když se tam něco slíbí, tak se to vždycky nemusí dodržet. Takže toto nám trošku komplikovalo práci. Například i při zakládání místní firmy nebo při zakládání bankovního účtu atd. A co bych teda asi zejména vypíchnul, tak je obrovská byrokracie. Okolo všeho tuny papírů a formulářů atd., takže to si myslím, že by mohlo leckoho odradit od začátku na místním indickém trhu.

Kdybyste měl poradit případným zájemcům o vstup na indický trh, tak by to z toho, co jste říkal, především bylo obrnit se trpělivostí a určitá opatrnost, že to, co se na jednání domluví, tak třeba nemusí být vždycky tak úplně ve výsledku skutečnost.

Přesně tak, jak jste to řekl. A určitě bych poradil, aby tam nezačínali úplně na vlastní pěst a nechali si pomoct, například od agentury CzechTrade. Není to žádná ostuda. Naopak, jako je to opravdu veliká pomoc.

Čili to znamená, že když vám zástupci agentury pomůžou třeba s kontaktem na potenciálního partnera, je tam vyšší šance, že ten partner bude spolehlivý?

Jednak je to vyšší šance, že partner bude spolehlivý a jednak už to prvotní kontaktování vládní agenturou o něčem svědčí a ten potenciální partner vás hned neodmítne. Indové jsou takoví, že si hodně potrpí na autority a pořád, byť tvrdí, že ne, tak tam funguje kastovní systém. To znamená, že když se někdo ozve pod hlavičkou vlády a domluví tu schůzku, tak je téměř stoprocentní, že to klapne, protože oni si nedovolí toto odmítnout.

A můžete říct, čeho se vám podařilo v Indii dosáhnout?

Co se týká byznysu, tak jsme tam úplně na začátku. Nedá se mluvit ještě úplně o nějakém rozjetém byznysu, ale podařilo se nám tam uspět jednak v testovacích aplikacích naší technologie, toho našeho nátěru. Teď čerstvě máme za sebou už první sanaci památkově chráněného objektu. Jedná se o sochu dvacátého třetího mahárádži Chamarajendra Wadiyara v indické nebo bengalúrské botanické zahradě Lálbágh, kde jsme vlastně provedli kompletní čištění, sanaci a následné ošetření toho pomníku naším nátěrem.

Takže toto je pro nás veliký úspěch, protože se jedná i o zakázku od vlády. To je tam to nejtěžší, získat důvěru vlády a ceníme si toho, že jsme získali důvěru památkářů, důvěru vlády a už teď máme další poptávky na další památkové objekty, takže jsme za to velice rádi.

Pokud jde o to samotné čištění, tak to dělají vaši lidé, nebo máte v Indii místní pracovníky?

Půl napůl, protože musíme mít nad tím určitý dohled. To čištění není v zásadě nějak složité. Je to věc, kterou zvládne každý, ale jak jsem o tom mluvil, to tempo práce tam je trošičku odlišné než u nás. To znamená, musíme to hlídat, musíme je do té práce tlačit. Takže například sochu toho mahárádži jsme teď čistili zejména vlastními silami nebo s vlastními lidmi, ale měli jsme tam samozřejmě některé dělníky místní.

Ta spolupráce s nimi je bezproblémová? Až tedy na to, co jste říkal, že to tempo je tam někdy trošku pomalejší.

Je tam jazyková bariéra, protože dělnická třída neumí většinou anglicky. To znamená, museli jsme tam mít ještě k ruce stavebníka nebo indický stavební dozor, který nám s tímto pomáhal, ale dá se říct, že ta spolupráce byla bezproblémová. Zejména co se týká organizace práce, tak to se dalo zvládnout.

Vy jste říkal, že vaše působení v inkubátoru skončilo v červnu a že máte další poptávky. To znamená, že vy jste se z inkubátoru přesunuli do nějakých nových prostor, kde máte teď sídlo?

Toto zatím aktuálně řešíme, protože to není zase tak dlouho to ukončení inkubátoru. Nemáme tam momentálně člověka, který by tam seděl každý den. To znamená, že nepotřebujeme nutně ty prostory teď využívat, takže toto řešíme a už se nám tam něco rýsuje.

Vy tam ale podle mých informací taky spolupracujete s akademickým sektorem. Můžete to přiblížit?

Přesně tak, spolupracujeme. Já to uvedu nejdřív z těch českých poměrů. V České republice již dlouhodobě spolupracujeme s Technickou univerzitou v Liberci, která nám s vývojem toho nátěru pomáhala. Také spolupracujeme ještě s dalšími výzkumnými ústavy, například Ústav Jaroslava Heyrovského v Praze nebo Vysoká škola chemicko-technologická atd. Z toho vyplynulo i to, že jsme chtěli navázat nějakou spolupráci s akademickým sektorem i v Indii. Zejména proto, že bychom chtěli ten náš nátěr ještě modifikovat přímo pro indické podmínky, pro indické podnebí. Takže jsme k tomu chtěli využít místní profesory a místní vědce. To znamená, že jsme již absolvovali řadu jednání na indických univerzitách a ve výzkumných ústavech a jednali jsme o spolupráci zejména teda ve výzkumu a vývoji.

Jak to probíhalo? Byla tam nějaká odlišnost ve srovnání s českým akademickým sektorem?

Já si myslím, že ne, protože řada těch indických vědců studovala v zahraničí. To znamená, že už byli naladěni na tu jinou vlnu, nebo na tu evropskou vlnu. Takže tam si myslím, že se to nelišilo. Dokonce jsme zprostředkovali i jednání mezi Technickou univerzitou v Liberci a místními univerzitami, co se týká nějakých společných projektů, výměny studentů atd. Takže i toto nám pomohlo a musím říct, že jsme tam vzbudili celkem velký zájem o naši technologii. Již se tam testují naše vzorky a také se jedná o tom, že by naši technologii využili pro svoje projekty zase z úplně jiného soudku, než jsou fasády a památky.

Nicméně předpokládám, že na nějaké konkrétní výsledky ještě asi příliš brzo.

Ano, jsme úplně na začátku.

Přijde mi zajímavý i příběh vaší firmy, protože vy jste se nevěnovali od začátku tomu, co děláte dnes. V úvodu jste se zabývali především rekonstrukcí objektů. Proč tam došlo k tomu přerodu? Bylo to tak, že jste objevili nějaké nové příležitosti na trhu právě v tomto oboru nebo jak to proběhlo?

Ono to tak vyplynulo, protože firma Pragotherm je na trhu už 30 let a úplně na začátku se zabývala stavebními pracemi, zejména zateplováním fasád bytových panelových domů. Těch zateplených fasád nebo těch zateplených domů neustále přibývalo a žádaly si další opravy, další údržby atd. To znamená, že ta činnost se začala potom přetavovat zase právě do sanací, rekonstrukcí atd.

Tím, jak se začaly objevovat řasy a plísně na fasádách, tak i my jsme začali hledat řešení na tento problém. A právě ve spojení s Technickou univerzitou v Liberci a dalšími vědci došlo k tomu, že jsme začali aplikovat tuto unikátní technologii, tyto nátěry, a teď je to, řekl bych, tak 20 ku 80 zateplování ku sanacím fasád, rekonstrukcím a další údržbě.

Čili ten proces byl v podstatě docela přirozený.

Dá se říct, že ano.

Kdybyste měl zmínit důležité milníky v historii firmy tak, abyste se dostali až tam, kde dneska jste, co byste vypíchl?

Vypíchl bych určitě ten počátek spolupráce s Technickou univerzitou, protože to nás posunulo úplně o level výš. Získali jsme velkou konkurenční výhodu, protože v té době, když jsme s tím začínali, tak tady nebyl opravdu nikdo s tímto řešením. Samozřejmě objevily se i nějaké problémy, nějaké překážky, které jsme překonali a díky tomu jsme tam teďka, kde jsme. Jsme v Indii, celkem úspěšní jsme v Chorvatsku. Takže si myslím, že zejména ten počátek spolupráce s akademickým sektorem byl pro nás celkem důležitý, ale snažíme se na to úplně nespoléhat. Rozvíjíme i další projekty, takže snažíme se být co nejvíce soběstační.

O té spolupráci akademického sektoru s byznysem se v Česku hodně mluví. Často o tom, že to není úplně takové, jak by to mohlo a mělo být. Jak to hodnotíte vy? Protože vaše zkušenosti asi budou spíš dobré, jestli tomu tak správně rozumím.

Rozumíte tomu dobře a asi vím, na co narážíte. Jedná se asi o velké čerpání financí z různých projektů, které se dělají mezi univerzitami a firmami. Ne vždy z toho vyjde něco konkrétního, něco úspěšného. Hodně se také stává, že projekt skončí a už se v tom nepokračuje. To znamená, že ty peníze, lidově řečeno, zahučí. Takže možná, že toto je ten největší problém, ale já si myslím, že ta situace se pořád zlepšuje. I my, když podáváme například žádosti o projekt nebo se účastníme nějakých projektů, tak vidíme, že ty projekty začínají dávat stále větší smysl a mají velký potenciál.

Tohle určitě je jeden z problémů. Já jsem měl na mysli i to, že podle některých hlasů není ochota ke spolupráci třeba ve srovnání se západní Evropou nebo vůbec se Západem taková, jaká by mohla být, aby bylo možné Českou republiku posunout trošku dál, vzhledem k větší inovativnosti atd. Jak tohle vnímáte?

Možná, že se toho některé firmy bojí do těch projektů jít společně s tím akademickým sektorem nebo v tom nevidí nějaký velký smysl. Je to asi o myšlení managementu těch firem, o tom, jestli se chtějí někam posouvat dál a o té inovativnosti. Jestli chtějí být inovativní, jestli chtějí mít něco nového, anebo jestli jim stačí to, co mají. Těžko říct, ale možná, že to taky nemá tak dlouhou tradici, ta spolupráce. Ale myslím si, že se to určitě zlepší a má to určitě význam, protože pokud firma chce být v něčem lepší a chce být inovativní, tak bez tohoto to asi úplně nepůjde.

Děkuji Vám za rozhovor.

Také děkuji.

Zpět na začátek

• Témata: Uspěli v podnikání
• Teritorium: Česká republika