Běžná dezinfekce chrání 15 minut, naše nátěry na bázi nanopolymerů až 120 dní, říká Michal Founě (video)

Rodinná společnost HF Servis působí v oblasti průmyslové chemie. V rozhovoru její technický ředitel Michal Founě představuje nejen výrobek Impaguard GCA, který dokáže totiž kromě jiného chránit před viry, bakteriemi či plísněmi až 120 dní.

Firma HF Servis dnes patří k největším výrobcům chytrých nátěrů založených na nanopolymerech v oblasti automobilového a lodního průmyslu, ve stavebnictví a průmyslu obecně. Pro firmu je důležitá rovněž udržitelnost či obnovitelnost, hledá například nové bezpečné chemické látky, vyrábí a vyvíjí nové nehořlavé, nezapáchající a snadno biologicky odbouratelné směsi.

Obsah videa

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

Zpět na začátek

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

Rodinná firma HF Servis působí v oblasti průmyslové chemie už téměř 30 let. Zprvu působila jako obchodní firma s lepidly, tmely a mazy, později začala sama výrobky průmyslové chemie vyrábět.

V roce 2012 se ve firmě začali zabývat novým odvětvím chemického průmyslu – nanotechnologiemi. O rok později vyrobili první nanopolymery. Do té doby na trhu nic podobného nebylo a za deset let se vývoj nanopolymerů velmi posunul. Podle Michala Founě je Česká republika špičkou v oboru nanotechnologií.

Ilustrační fotografie

Využití nanopolymerů

Nanopolymery vyvíjené firmou HF Servis jsou tenké, slabé, defacto neviditelné povlaky nebo vrstvy, které slouží ke zpevnění nebo zcelení minerálních a savých ploch. Vytvořený film zabraňuje průsaku vody, ale zároveň nebrání průniku páry.

Společnost HF Servis se specializuje například na nanopolymery pro lodní průmysl. Vyvíjí nátěry na ochranu trupu lodí pod čarou ponoru, kde se vytváří nežádoucí biofilm, ale i dalších částí lodí. Věnuje se také autokosmetice. Vyvíjí nanopolymery, které prodlužují životnost barev a laků a zvyšují oděruodolnost materiálů používaných k výrobě aut. Nanopolymery se uplatňují také ve stavebnictví, kde se HF Servis zaměřuje na ochranu stavebních materiálů, fasád a střech před vyblednutím, UV zářením, sinicemi a řasami.

Ilustrační fotografie

Chytré nátěry mohou působit také jako náhrady dříve používaných nebezpečných látek jako aceton, benzín nebo tolouen. HF Servis vyvinul pro lidské zdraví i přírodu naprosto bezpečnou náhražku acetonu. U odmašťovačů cílí také na snížení uhlíkové stopy, vyvinuli také nehořlavý líh.

Firma pružně reaguje na požadavky z praxe českých firem, což výrazně posouvá vývoj nových výrobků.

Top výrobek pro boj s koronavirem

Výrobek Impaguard GCA byl agenturou CzechTrade zařazen mezi top výrobky pro boj s koronavirovou pandemií. Používá se například v městské hromadné dopravě. Jeho vývoj začal ještě před pandemií koronaviru, pro potřeby lodního průmyslu.

Dezinfekce v MHD | HF Servis

Světová unikátnost produktu spočívá zejména v délce, kterou vydrží dezinfekce na povrchu. Standardní dezinfekce vydrží přibližně 15 minut, zatímco Impaguard GCA vydrží 120 dní. Má také potravinářský atest, tudíž potraviny, které přijdou do styku s povrchem vydezinfikovaným tímto přípravkem, jsou zcela nezávadné.

Velkým přínosem pro uživatele je snížení nákladů na dezinfekci, protože délka působení zaručuje dlouhodobou ochranu.

Působení v zahraničí

Firma HF Servis má dobré kontakty v Itálii a Chorvatsku především v lodním průmyslu, ale i v průmyslu a stavebnictví. Díky spolupracujícím firmám se dostali k ochraně a zpevnění veškerých betonových povrchů na Expu v Dubaji. Firma má zastoupení na Slovensku a přes spolupracující firmy také v Pobaltí.

Michal Founě je zakládajícím členem Exportní aliance Prvky pro Smart City, která začala v roce 2021 fungovat pod hlavičkou agentury CzechTrade. V roce 2022 by se firma HF Servis chtěla etablovat v Maďarsku, konkrétně se stavební divizí, která se zaměřuje na orchranu fasád, střech a památek.

Zpět na začátek

Poslechněte si rozhovor v podcastové verzi

Zpět na začátek

Přepis rozhovoru Martina Ziky s Michalem Founě, technickým ředitelem společnosti HF Servis

Rodinná firma HF Servis působí už téměř 30 let v oblasti průmyslové chemie. V posledních letech se zaměřuje na tzv. chytré nátěry na bázi nanotechnologií. Jedním z jejích nejnovějších produktů je Impaguard GCA, který dokáže likvidovat viry, včetně koronaviru, také bakterie, kvasinky či plísně a používá se třeba v hromadné dopravě. Produkt byl také agenturou CzechTrade zařazen mezi české top výrobky pro boj s koronavirovou pandemií. I proto jsme si do studia Exportního zrcadla pozvali pana Michala Founě, technického ředitele společnosti HF Servis. Dobrý den, vítám Vás tady.

Dobrý den. Děkuji.

Začněme tím zmíněným produktem Impaguard GCA. Pochopil jsem správně, že kromě toho, že dokáže odpuzovat a zároveň likvidovat viry nebo bakterie, tak jeho unikátnost spočívá v tom, že tu ochranu dokáže udržet poměrně dlouho. Je to tak?

Je to tak. Tento polymer nebo nanopolymer, antibakteriální a antivirový, má atest českého Státního zdravotního ústavu na trvanlivost 120 dní. Tzn. pokud vydezinfikujeme nebo naneseme tento produkt na tento stůl, tak 120 dní tento stůl je vydezinfikovaný, aniž bychom museli používat každý den, každou hodinu, každou minutu dezinfekci.

Co jsem četl, tak nejenom to, že ten produkt má potravinářský atest, což není úplně obvyklé, ale i ta délka je opravdu unikátní. Pokud správně chápu, tak z celosvětového hlediska. Je to tak?

Ano, je to tak. V současné době jsme nenašli žádnou konkurenční firmu, která by něco takového vyráběla. I ten potravinářský atest jsme si nechali udělat pro to, abychom zákazníkům ukázali, že ten povrch, na který je nanesen náš polymer, je absolutní bezpečný pro styk s potravinami.

Jak se vám podařilo tento produkt vyvinout? Bylo to v reakci na pandemii nebo to s tím nesouviselo?

Nesouviselo. Bylo to v reakci na lodní průmysl. My vyrábíme polymery i do lodního průmyslu, kde byl požadavek vyvinout ochranu vůči takovým tzv. full linku, tzn. tomu bio filmu z moře na spodku lodí. Vyvinuli jsme ho už v roce 2013, kdy jsme si jej nechali atestovat českým Státním zdravotním ústavem jako antibakteriální. V té době jsme nepotřebovali virovou účinnost. Samozřejmě s nástupem pandemie jsme si nechali udělat atest Zdravotního ústavu ČR v Ostravě na virovou účinnost, kde nám potvrdili kompletně na koronaviry jako je covid-19, ale i SARS, MERS, Ebolu nebo Magdeburg. Poté jsme udělali ten zmíněný atest na trvanlivost 120 dní a abychom dokázali bezpečnost i potravinářský atest.

Jaký je o produkt zájem? Jak se uplatňuje v praxi dnes?

Zájem je. Je to unikátní. Snižuje to náklady na dezinfekci nejen, co se týče aplikace, která je asi dneska největší, ale i v té jistotě, že se neopomene tzv. lidský faktor, který to za zapomene vydezinfikovat. Pokud používáte standardní dezinfekci, tak ta vám vydrží zhruba kolem 15 minut. Poté její účinnost rapidně klesá. Když to náš produkt funguje 24 hodin po dobu 120 dnů.

Četl jsem, že váš produkt byl použit mimo jiné v brněnské hromadné dopravě i v pražské hromadné dopravě. Kde se s ním v tuto chvíli můžeme setkat? I když si toho nikdo nevšimne.

Nevšimne, není vidět. Je to právě v té brněnské hromadné dopravě, kde se aplikuje. Brněnská hromadná městská doprava nám vyšla vstříc v tzv. ostrém testu tohoto polymeru v praxi. Tzn. ve velké průtočnosti lidí, abychom vyzkoušeli, jak to opravdu funguje nejenom v laboratořích. Naaplikovali jsme tam tramvaj, nechali jsme 120 dní fungovat v provozu bez dezinfekcí a následné testy hygienou nám ukázaly, že produkt funguje samozřejmě, jak na bakterie, tak viry.

Vraťme se teď úplně na začátek. Já jsem říkal, že působíte už zhruba 30 let v oblasti průmyslové chemie. Proč zrovna průmyslová chemie?

Úplně na začátku jsme se dostali k průmyslové chemii Loctite a tam to všechno vzniklo, když jsme začali mít průmyslovou chemii, lepidla tmely, maziva…

Vy jste na začátku byli tedy obchodní firma?

Ano, obchodní firma. Začali jsme zastupovat Loctite, a poté jsme se vyvíjeli dál a začali jsme si to vyrábět. V roce 2012 jsme se začali zabývat nanotechnologií. V roce 2013 jsme vyrobili první polymery. Od té doby už 9 let působíme v oblasti výroby nanopolymerů.

Zastavme se u té nanotechnologie. Jak došlo k tomu zaměření na polymery? Byl k tomu z oblasti průmyslové chemie jenom malý krůček, nebo jak jste se k tomu dostali?

Tehdy to bylo nové odvětví chemického průmyslu a nás to velice zaujalo. Líbilo se nám to. Česká republika si myslím, že je top v oblasti nanotechnologií, zejména Liberecká univerzita nebo Mendelova univerzita v Brně. Začali jsme zjišťovat co existuje ve světě a co ne. Pak jsme zjistili, že v České republice tomu rozumíme nejvíce, nebo máme tady největší možnosti. Začali jsme to postupně vyrábět a zdokonalovat se.

Jak to bylo obtížné? Nanotechnologie byly úplně nové.

Bylo to úplně něco nového. Do té doby v celém světě nic takového nebylo. Když si vzpomenu ty začátky a co máme dnes, tak je to velice úsměvné, protože dnes jsme opravdu někde jinde. Na začátku jsme řešili adhezi, kohezi, tzn. přilepení polymeru na povrch. Dnes už ten na polymer umíme navázat na samotný povrch tak, že se z toho stává monomer. Umíme dnes nanopolymery definovat dle jejich vlastností, co se týče tvrdosti, odolnosti vůči vodě, oleji, nebo zpevnění materiálů. Je spoustu možností, co s tím dnes můžeme dělat.

Prosím, nejsem si jistý, jestli všichni rozumí tomu slovu nanotechnologie. Můžete stručně vysvětlit, co je podstatou?

V oblasti nanotechnologie, jako té naší, se jedná o velice slabé, tenké, de facto neviditelné povlaky. Jsou filmotvorné nebo nefilmotvorné, a to je zpevnění nebo scelení vlastního materiálu. U minerálních, savých ploch dochází k vytvoření vnitřního filmu na povrchu nebo pod povrchem toho materiálu. Ten zabraňuje třeba průsaku vody, ale nezabraňuje průsaku páry. Zůstává tedy paropropustnost. Filmotvorné se potom využívají třeba jako anti graffiti, nebo jimi definujeme třeba odolnost vůči opotřebení abrazí.

Z hlediska vašeho oboru, těch způsobů použití nanopolymerů je celá řada.

Ano. V současné době nanopolymery vyrábíme pro lodní průmysl jako nanoShark, kde vlastně spolupracuje s výrobcem lodí Nautica Crosera v italském Porte Grandi. V automobilovém průmyslu to máme…

Promiňte, že Vám skáču do řeči. Tam jde o ochranu těch lodí před zničením?

Tam jde o ochranu lodí pod čarou ponoru proti biofilmu, i lodních šroubů. Pak samozřejmě chráníme i palubu. Teak, plasty, gel coat před znečištěním, opotřebením, působením slané vody tak, aby se prodlužovala životnost těch původních materiálů.

Kde dál je možné nanopolymery použít, kromě těch lodí? Těch oblastí je opravdu celá řada, jak jsem viděl z vašich materiálů.

Další poměrně známou oblastí je automobil průmysl. Tzn. autokosmetiku vyrábíme jako impact shield, kde nanopolymery musí splňovat oděruodolnost před odlétajícími kamínky a vůbec obrusem, abrazí. Tam do nich dáváme keramiku pro zpevnění a jako specialitu tam dáváme i zirkony, umělé diamanty. Právě pro dvojnásobné zpevnění mechanické oděruodolnosti polymerů na autech. To se týká karosérií, skla, plastů a dalších.

Kdybyste měl vysvětlit pro laiky, v čem jsou hlavní rozdíly z hlediska těch nátěrů na bázi nanopolymerů oproti, v uvozovkách, tradičním nebo klasickým. Jaké jsou největší výhody?

Záleží, o jaké oblasti se budeme bavit. Pokud o autech, tak je to samozřejmě prodloužení životnosti třeba barev a laků karosérií.

Dá se říct o kolik?

Hodně záleží na podkladovém materiálu, ale ta ochrana jako samotná chrání minimálně 2 roky, co se týče karosérií. Pokud se budeme bavit o materiálech stavebních, jako jsou fasády, střechy, tak tam už chráníme třeba tu fasádu i 15 let proti vyblednutí, UV záření, ale i mechům, sinicím nebo řasám.

Jak vypadá v Česku trh s těmito nanomateriály v oblasti průmyslové chemie? Jakou máte konkurenci?

Co se týče nanopolymerů, tak v podstatě konkurenci nemáme. Není tady jiný výrobce nanopolymerů, jaké vyrábíme my. Jsou tady dovozci nějakých povlaků jako takových, ale výrobce není.

Pokud vím, tak vy se hodně soustředíte na inovace. Četl jsem, že rozšiřujete užitné vlastnosti těch produktů o moderní funkce, jako je antifog, retrakce vody nebo filmutvorná ochrana. Mohl byste vysvětlit, co to znamená?

Ta nanotechnologie se nemusí týkat jen samotných povlaků, samotné ochrany. My se snažíme vylepšovat těmito vlastnostmi, které jste zmínil: antifog, retrakce vody, zvyšování či snižování povrchového napětí, i do oblastí, jako jsou třeba odmašťovače nebo čističe. Takže vyrábíme třeba odmašťovače, které výrazně zkracují dobu schnutí až o 80 %. Povrch je umytím okamžitě odvodněn. Řešíme potom i tu retrakci vody, zamlžování. Tzn. skleněné plochy, zrcadla, různá čidla, sondy tak, aby byl vždy ten průzor čistý. Dále potom ochranu odmašťovači. I zvyšování nebo nanesení nanovosků, které nám už rovnou chrání ten umytý povrch povlakem. Snižujeme tu práci, že by tam někdo ještě musel ty vosky nanášet samostatně.

Tam je ještě další hodně zajímavá věc. A sice to, že ty ochranné nebo chytré nátěry zároveň mohou fungovat jako, dá se říct, bezpečná náhrada těch tradičních, jako byl aceton, benzín nebo toluen, což jsou poměrně nebezpečná hořlavá rozpouštědla. Jestli jsem to správně pochopil, je to tak?

Pochopil jste ten proces naprosto přesně. Vyvinuli jsme náhradu acetonu absolutně bezpečnou pro lidské zdraví a pro přírodu. Takže ano, i standardní odmašťovadla, jako je aceton, toluen, xylen a další, která jsou dneska poměrně nebezpečná nebo karcinogenní, umíme nahradit a vyrobit bez té ekologické stopy. A snažíme se i bez uhlíkové stopy, kterou dnes také všichni zmiňují, viz elektromobily a další. Pro jednotlivé průmyslové subjekty, jako je Škoda Auto, jsme vyvinuli odstraňovače barev. Jejich nová lakovna vytváří pouze 39 % uhlíkové stopy. Tzn. jako kdybyste měli odmašťovač nebo odstraňovač, kde by bylo pouze 39 % rozpouštědel a zbytek by byla voda. Umíme nahradit acetony, různá ředidla i pro polyuretanové barvy. Vyrobili jsme technický benzín na bázi vody a další. Snažíme se vyvíjet nové produkty, aby byly nejlépe absolutně bezpečné. I to se nám už povedlo. Máme absolutně bezpečné odstraňovače barev. Dosud se to dělo karcinogenními a mutagenními, nebo reprotoxic produkty, a samozřejmě hořlavými. Snažíme zmírnit jejich fyzikální vlastnosti tak, aby byly nejlépe nehořlavé.

Jak se vám daří tyto produkty uplatňovat na trhu? Já mám laický pocit, že aceton, benzín atd. je jakási tradice. Jak na to reaguji firmy v průmyslu, vaši klienti?

Tady můžu a chci pochválit české firmy, že i přes tu nepěknou ekonomickou situaci, která na trhu je, tak nezanevřeli na tu ekologickou a uhlíkovou stopu a opravdu nahrazují tyto produkty. Už jenom z důvodu těch fyzikálních vlastností jako hořlavost, zápach, vysoký těkavý odpar těch produktů. Potom samozřejmě vlastní nebezpečnost na lidské zdraví, případně pro přírodu. Ano, opravdu s potěšením mohu říct, že se to rozšiřuje. Nejsou to jenom velké nadnárodní firmy, které přicházejí již s takovou politikou, ale i české firmy už na ni přistupují. A i menší a střední. My jsme teď vyvinuli i nezapáchající, nehořlavý a samozřejmě absolutně bezpečný líh, který má jenom 8 % uhlíkové stopy.

Vy jste říkal, že v České republice v podstatě nemáte konkurenci. Vím, že poměrně výraznou část své produkce vyvážíte do zahraničí. Jak se vám tam daří?

Máme velmi dobré kontakty s Itálií, viz spolupráce s Naticou Crosera v loděnicích. Do Itálie dodáváme i do průmyslu a stavebnictví. V letošním roce jsme začali, myslím si, velmi úspěšně spolupracovat s chorvatskou firmou, kde kromě lodního průmyslu jdeme i do stavebnictví a do průmyslu. Teď třeba usilujeme o zakázku na obnovu a repasi mořských orgulí tzn. mořských varhan v Zadaru, kde budeme odstraňovat biofilm, řasy, sinice a chránit povrch před výskytem a opětovným vytvořením toho biofilmu. Jinak přes spolupracující firmy jsme třeba zpevňovali a chránili veškeré betonové povrchy na Expu v Dubaji. Máme zastoupení na Slovensku, přes spolupracující firmy třeba v Pobaltí, Estonsku a další.

Pokud jde o světový trh, jak tam to vypadá z hlediska vývoje a vůbec používání těchto typů nátěrů na bázi nanotechnologií, nanopolymerů?

Samozřejmě v zahraničí jsou firmy, které se zabývají nanotechnologií. Co se týče nanopolymerů, tak těch je méně. Spolupracujeme třeba s českou firmou, která zase vyrábí materiály ve velikosti nano, které od nich využíváme. Se spoustou firem spolupracujeme a některé firmy jsou prostě konkurence.

Vím o Vás také, že jste zakládajícím členem exportní aliance, která se jmenuje Prvky pro Smart City a která před měsícem začala fungovat pod hlavičkou agentury CzechTrade. Můžete říct něco bližšího o té alianci? To vypadá jako zajímavý projekt.

Je to velice zajímavý projekt agentury CzechTrade, která v podstatě chce preferovat české výrobní firmy a pomoci jim v exportu a uplatnění v zahraničí. Chce propagovat nové myšlenky, které tady v Čechách vznikají, aby se prosadily v těžkém konkurenčním boji v zahraničí. Takže byla vytvořena exportní aliance. Zkraje příštího roku bychom se chtěli etablovat v Maďarsku, kde nám CzechTrade pomáhá s překlady, vyhledáváním partnerů a vůbec se vstupem na zahraniční trhy.

A když říkáte, že to je zaměřené na tzv. Smart City, jaké uplatnění tam můžete mít? Mluvíte o tom, že byste se chtěli etablovat v Maďarsku, tak v jaké oblasti? Co konkrétně tam můžete nabídnout?

Do Maďarska bychom chtěli jít se stavebním divizí Impaguard, ve které máme ochrany fasád, střech, památek. To jsme dělali v České republice, například jsme ošetřovali Gottovu vilu nebo památkovou vilu ve Štiříně. Na štiřínsém zámku jsme dělali střechy, dále jsme dělali památky, jako je brněnský orloj. Tzn. chtěli bychom tam chránit stavební povrchy, prodlužovat jejich životnost, chránit je před biofilmem a snižovat tak náklady na jejich údržbu.

Ještě bych se chtěl vrátit k těm inovacím. Jakým způsobem ty nové prvky vznikají? Je to něco, v rámci čeho se můžete inspirovat zahraničí? Nebo to jsou úplně nové věci, se kterými ještě nikdo nepřišel?

Částečná inspirace v zahraničí samozřejmě je, ale největší podíl na tom mají požadavky z domácího trhu. Od firem přichází dotazy, jestli bychom neuměli toto, nebo že by potřebovali tamto ochránit, tuto věc vyčistit. Takže vyrábíme produkty právě na požadavky trhu, kde se snažíme vyjít vstříc a vyrobit to bezpečněji a levněji, a dnes už bez uhlíkové stopy. Myslím, že z 80 % je to domácí trh a jeho potřeba.

Viděl jsem na vašem webu, že pokud lidé nenajdou ve vašem produktovém portfoliu to, co by potřebovali, tak se pokusíte jejich potřeby naplnit.

Přesně tak. Někdy je to docela problematické, protože to nejde vyrobit úplně přesně. Ale snažíme se. Jedná se třeba o selektivní čištění nebo odstraňování. Tzn. odstraňování jednoho druhu barvy, třeba polyuretanové barvy z podkladu, který je chemický slabší. Třeba z epoxidové barvy, což bylo teď nedávno v jednom strojírenském podniku, a myslím si, že se to povedlo. Zaměřili jsme se teď také na dřevěné stavby, na různé druhy kamenů, které v Čechách zatím nebyly, jako je terakota. Pro Chorvatsko jsme dostali požadavky vymyslet ochranu na jejich kámen benkovac. Jadranský kámen, který používají i v kuchyních. Tam jsme nedělali jenom hydrofobitu, ale i olejofobitu a vznik skvrn, aby na něm jejich červené víno, ocet a citron neudělaly skvrny.

Řada firem si stěžuje na to, že nemá dostatek kvalitních, myšleno technicky vzdělaných, lidí. Jak jste na tom vy?

Tak to si myslím, že pokrýváme. Myslím si, že ve firmě máme dost kvalitních a technicky zdatných lidí, se kterými ve spolupráci dokážeme vyvíjet a vyrábět produkty. Na toto si opravdu stěžovat nemůžu.

Zpět na začátek

• Teritorium: Česká republika