Borohrádek provoněla Frolíkova káva



O správném pražení a míchání kávových směsí ví své sedmatřicetiletý Jan Frolík, majitel Frolíkovy pražírny kávy sídlící ve východočeském Borohrádku. V pražírně pomáhal od svých 15 let otci Petrovi. A i když po studiích střední podnikatelské školy nepočítal příliš s tím, že by v pražírně zůstal, dnes je se svým údělem spokojený. 

„Ta práce byla tak zajímavá a voňavá, až mě to nakonec zlákalo. Řekl jsem si, že budu pokračovat v rodinné tradici,“ vypráví o svém rozhodnutí. 

Neméně důležité však bylo rozhodnutí jeho tatínka, který pražírnu otevřel roku 1992 v Hradci Králové. Aniž by tehdy věděl, do čeho jde!

Pokus – omyl

„Otec kdysi dělal hospodského a těsně před pádem komunismu se dostal do specializovaného obchodu, kde prodávali kávu, k čemuž přičichl. Po roce 1989, když se naskytla možnost založit si vlastní firmu, tak přemýšlel, v čem by mohl podnikat, a jelikož kávu vždycky miloval, rozhodl se právě pro ni,“ vypráví o tatínkových počátcích. 

„Ale znal ji už upraženou. A nikdo u nás ho nemohl naučit, jak se káva správně praží. Proto odjel do Itálie. Po otevření hranic totiž panoval názor, že káva je nejlepší ´od Italů´. Otec se chtěl dozvědět o postupech pražení od místních pražičů, ale ti mu řekli, že je to jejich know-how. Když se zeptal, proč to malému člověku z České republiky nemůžou říct, dostalo se mu odpovědi, že by za 20 let mohl být jejich konkurentem,“ pokračuje.

Káva se ve Frolíkově pražírně praží každý den do tří hodin odpoledne

Petru Frolíkovi tehdy nezbylo nic jiného než koupit pražicí stroj a pustit se do podnikání stylem pokus omyl. Zelená kávová zrna bylo možné zakoupit v pražských velkoskladech, s tím problém nebyl. Postupně začali přibývat obchodníci nabízející kávu z celého světa. To však Petru Frolíkovi nestačilo. Rozhodl se poznat kávu v zemi jejího původu. 

Návštěva plantáží

Káva se pěstuje kolem rovníku a Petr Frolík věděl, že když pojede do Hondurasu nebo Kostariky, na nějakou plantáž narazí. Předem nic domluveného neměl. „Tatínek cestoval vždy sám, ne přes cestovní agenturu. Kontaktoval místní lidi. Šlo mu o poznávání druhu kávy v dané zemi. Ale ta káva se nakupuje v Evropě, kde mají firmy skupující celé plantáže své velkosklady,“ vysvětluje Frolík k výběru zrn. 

A dodává: „Objednávka přímo z farmy se nevyplatí. Musel by se totiž objednat alespoň kontejner, což je nějakých 20 tun jednoho druhu kávy. Ovšem když do jedné směsi používáme třeba čtyři druhy, to už bychom byli na 80 tunách,“ vysvětluje Jan Frolík. 

Jeho pražírna v Borohrádku ročně zpracuje kolem 46 tun kávových zrn. Oproti velkým řetězcům zanedbatelné množství, avšak na malou pražírnu je to velmi slušné. Za kávou dnes cestuje i on. 

„Víme, kde se zhruba káva pěstuje. Dojedu tam a představím se, že jsem z České republiky. Pak je požádám, jestli bych se mohl podívat, jak se jejich káva pěstuje a jak vypadají plantáže. Většinou souhlasí. Už se mi ale i stalo, že jsem na Kostarice narazil na jednu obrovskou plantáž, ta zpracovávala kávu výhradně pro Starbucks, všechno měli oplocené. Tam jsem se nedostal, ale pak jsem našel jiného zpracovatele,“ popisuje útrapy i radosti z cest. 

Umění chuti

Podle místa, kde se káva pěstuje, získává svou typickou chuť. Příchuť jasmínu nebo ovocité aroma závisí na půdě, kde byl kávovník pěstován. Takže není divné, že plody toho samého keře mohou mít jinou chuť v Nikaragui a jinou v Kolumbii. Frolíkova káva je pečlivě vybraná z plantáží ve Střední a Jižní Americe, v Africe a částech Asie. 

„Jedná se o rodinnou recepturu, jejíž umění spočívá v přesném namíchání více druhů kávy z různých plantáží, čímž se vytvoří specifická chuť,“ popisuje výjimečnost Frolíkovy kávy Jan, „například naše káva Diplomat má chuť jemně hořké čokolády a my chceme, aby ta chuť byla pořád stejná. Ale kvalita kávy je každý rok jiná, takže musíme degustovat a popřípadě směsi upravovat, aby byla chuť konzistentní.“ 

Čerstvá až domů

Káva se ve Frolíkově pražírně praží každý den do tří hodin odpoledne podle množství objednávek. Ve středu zavedla pražírna novou službu dovozu čerstvě namleté kávy až do domu v Hradci Králové a okolí. „Mít doma do 24 hodin čerstvě namletou kávu je ideální stav,“ říká.  

Dnes už má pražírna klientelu po celé republice a dodává výrobky do 23 českých měst. Ovšem během prvních 14 let fungování podniku, kdy ještě nebyl k dispozici internet, měli Frolíkovi mnohdy hluboko do kapsy. „Nastoupily velké firmy a my jsme zpočátku nikoho nezajímali. Kdybych do toho měl jít znovu, tak bych asi nešel,“ přiznává.

Rodinnými recepturami a čerstvostí upražené kávy dnes může pražírna směle konkurovat dříve dominujícím velkým nadnárodním firmám. Karta se totiž postupně obrací. Zatímco s otevřením hranic toužili Češi po všem ze zahraničí, v dnešní době se navracejí zpět k domácím podnikům a jejich nabídce. 

„Lidé už zjistili, že káva ze zahraničí je stejná, jakou pražíme u nás, ale u nás ji máme navíc čerstvou a s unikátní chutí,“ doplňuje Jan Frolík. A přemýšlí o tom, že štafetu předá i svému synovi. To ale ještě chvíli potrvá. Jsou mu teprve čtyři roky. 

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Ilona Podivínská. Foto: Martin Pinkas.