Pan Laketić zajistí suroviny – slámu z kukuřice, pšenice a dalších rostlin a nizozemský partner dodá technologii na výrobu pelet. Zároveň společníci jednají se srbským výrobcem kotlů na spalování agropelet o jeho vstupu na trh Bosny a Hercegoviny.
V oblasti Semberija (příhraniční oblast na severovýchodě Bosny a Hercegoviny) je surovin dost a z jednoho hektaru pšenice je možné získat čtyři až pět tun slámy. U kukuřice je výtěžnost z jednoho hektaru dokonce sedm až osm tun slámy. Nejvyšší výhřevnost má ale sláma z průmyslového konopí, jehož pěstování je v Bosně a Hercegovině zatím v počátcích.
To, že i v tomto regionu „objevují“ přínos rostlinných pelet, otevírá cestu i českým společnostem, které vyrábějí kotle na spalování pelet nebo linky na pelety z různých biologických odpadů. Výhodou českých výrobců agropelet je to, že nabízejí širší využití pelet, než jen pro samotné spalování.
V dnešní energetické krizi a také v rámci cílené politiky na využití zelené energie je pravděpodobné, že produkce rostlinných pelet bude mít zelenou nejen v Bosně a Hercegovině, ale i v dalších zemích regionu Balkánu.