Podle brazilského federálního Ministerstva pro těžbu a energetiku v zemi existuje potenciál výroby zeleného vodíku ve výši 1,8 gigatun ročně a v současné době se rozvíjí přibližně 40 výrobních projektů s celkovými investicemi okolo 30 miliard USD. Řada z nich bude podle všeho směřovat do severních a severovýchodních států Brazílie, nejchudších častí země sužovaných pravidelnými obdobími sucha.

Geografické umístění činí tuto oblasti již nyní největším producentem solární a větrné energie v zemi, kterou bude možné využít právě na produkci vodíku. Strategická poloha a přístup k moři současně vytvářejí příznivé předpoklady pro jeho export do dalších zemí. Hybnou silou pro rozvoj domácí výroby zeleného vodíku je kromě příjmů exportu i nezbytnost dekarbonizovat vlastní domácí průmyslovou produkci.

ExportMag.cz: Dohoda mezi EU a andskými státy je příležitostí pro české exportéry

Konkurenční výhodou Brazílie je i cena – její zelený vodík by mohl být nejlevnější na světě. Podle dostupných analýz společnosti McKinsey by Brazílie mohla do roku 2030 vyvážet zelený vodík v hodnotě mezi 1–2 miliardami USD, do roku 2040 až 4–6 miliard USD. Předpokládá se, že většina produkce bude směřovat do Evropské unie nebo USA. Pro financování tak náročných investičních projektů Brazílie pochopitelně hledá zahraniční partnery, zájem již projevilo více než 15 zemí: vedle USA a Číny pochází řada investorů či zájemců z evropských zemí, především z Německa.

Honba za zeleným vodíkem

Za kolébku obnovitelné energie v Brazílii je všeobecně označován stát Ceará. Solární energie v Ceará má kapacitní potenciál 643 GW, větrná onshore 94 GW, offshore 117 GW a hybridní energie 137 GW. Stát Ceará v současné době představuje více než 30 % celkové kapacity větrné energie v Brazílii, což ho staví na druhé místo mezi jednotlivými státy brazilské federace.

První světový patent na průmyslovou produkci biodieselu z roku 1980 pochází právě z Ceará, v municipiu Tauá byla v roce 2011 spuštěna první solární elektrárna v Jižní Americe a v roce 2022 byla ve výrobním komplexu přístavu Pecém vyrobena první molekula zeleného vodíku. Ačkoliv téma rezonuje napříč státy federace, sázku na rozvoj výroby zeleného vodíku stvrdilo rozhodnutí vlády státu Ceará v roce 2021, kdy byly položeny základy Hubu zeleného vodíku.

Zahraniční investoři cítí šanci

Součástí hubu je i průmyslový a přístavní komplex Pecém, který obsahuje také exportní zónu, dva offshore přístavní terminály, jeden multifukční terminál a onshore skladovací plochy. V roce 2018 do projektu investičně vstoupil rotterdamský přístav s podílem 30 %, vláda státu Ceará si drží 70 %. Investiční účast na projektu se postupně rozšiřuje, kromě domácích firem jsou oznámeny investice z Austrálie, Francie, USA, Nizozemska a Portugalska.

S dalšími společnostmi z Německa, Číny, Španělska, Švýcarska, Itálie nebo Spojeného království bylo podepsáno celkem 32 memorand o spolupráci, potvrzujících investiční záměr. Pro projekt však bylo zásadním krokem vytvoření tzv. „námořního koridoru zeleného vodíku“ mezi přístavem Pecém a nizozemským Rotterdamem v květnu 2023, který propojí výrobu a dopravu produktu z Brazílie do Nizozemska.

Největší projekt ve státě Piauí

Dosud největší brazilský projekt na výrobu zeleného vodíku (a také amoniaku) a zároveň i jeden z největších projektů na světě – Green Energy Park Piauí – byl odstartován v polovině prosince roku 2023 v Piauí, dalším severním státu Brazílie. Ten dnes mezi 27 státy brazilské federace zaujímá z ekonomického hlediska až 21. místo a podílí se na celkovém HDP pouze 0,7 %. Stát má však výborné předpoklady právě pro výrobu zeleného vodíku, produkci čistých energií, dostatek vody a vybudování exportní zóny s fiskálními výhodami.

Ve městě Parnaíba bude ve spolupráci se soukromými firmami investováno v rámci Hub H2 Piauí do roku 2035 celkem 200 miliard brazilských realů (necelý 1 bilion Kč) a vznikne 20 tisíc pracovních příležitostí. Celková produkce by měla činit až 10 GW. Zkušební výroba započala v roce 2024, s plným výrobním výkonem se počítá ke konci roku 2025. To vše v rámci komplexu, jehož součástí bude přístav Porto Piauí i zmíněná exportní zóna (ZPE) Parnaíba.

Směr Evropa

Zelený vodík z Piauí, a to v podobě zkapalněného amoniaku, bude určen především na vývoz do Evropy, konkrétně do chorvatského přístavu Krk, odkud bude zásobovat zejména jižní Německo a severní Itálii. Piauí předpokládá rovněž vývozy na Blízký východ a do Asie. Na konci listopadu 2023 předsedkyně Evropské komise Ursula von de Leyenová během European Hydrogen Week přislíbila podporu této ambiciózní iniciativě ze strany Evropské unie ve výši 2 miliard eur.

Projekt se tak stává jednou z klíčových částí evropské iniciativy Global Gateway v Brazílii. Za zmínku stojí i skutečnost, že stát Piauí je již dnes postaven výhradně na obnovitelných zdrojích, 100 % energetického mixu tvoří vodní, větrná a solární energie.

Jak je z výše uvedeného zřejmé, Brazílie vsadila na budoucnost spojenou se zeleným vodíkem a její investiční plány jsou značně ambiciózní – v současné takřka není výzkumná instituce, která by se v nějakém ohledu o toto téma nezajímala. K realizaci pochopitelně potřebuje zahraniční partnery: na brazilském trhu operuje již dlouhodobě řada silných hráčů, prostor je ale i pro další soukromé firmy, včetně těch českých. A to i pozici dodavatelů či subdodavatelů zařízení pro vznikající výrobu, dopravní infrastrukturu či návazné služby.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Brasílii (Brazílie). Autor: Filip Vavřínek, ekonomický diplomat.