Brexit připraví některé české firmy o zakázky, hlavně výrobce autodílů

Velká Británie sice na konci ledna vystoupila z Evropské unie, pro české firmy se ale zatím nic zásadního nezměnilo. „Pravé drama nastane koncem letošního roku, kdy se má naplnit velmi ambiciózní záměr uzavřít dohody o obchodních vztazích s EU. Pravděpodobně se tak dočkáme napínavých dnů, kdy bude stále hrozit tvrdý brexit a firmy budou opět v nejistotě. Stejně tak bude nervózní i veřejnost kvůli riziku celních kontrol zboží na hranicích Británie,“ říká Petr Kymlička z poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Klid před bouří může být jen zdánlivý. Již nyní brexit zasahuje do plánů českých podniků. „V praxi už se dopady projevily tím, že Británii řada firem vnímá jako nejistou záležitost a pak se například rozhodnou, že zdroje budou směrovat do jiného teritoria, například Beneluxu. Nicméně jedná se o menšinu firem, většina našich klientů zachovává chladnou hlavu. Nejdříve se v praxi změny projeví 1. ledna 2021,“ konstatuje Martin Macourek, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně.

Vyjednávací sprint

Jednání o úpravě vztahů mezi Velkou Británií a EU nebudou jednoduchá. „Rozhodně nepůjde o lehký úkol, vyjednávání tohoto rozsahu většinou trvají mnohonásobně déle,“ připomíná vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dohlížet na vyjednávání obchodní části budoucí evropsko-britské dohody. ČR má velký zájem na tom, aby obchodní vztah byl co nejužší. Českým firmám se na britském trhu velmi daří, což ukazují i čísla – Velká Británie je pátým největším exportním trhem a každý rok tam míří až 5 procent českého vývozu.

Jinak vyjádřeno to znamená, že české firmy do Velké Británie vyvážejí, přímo či nepřímo, například přes Německo, zboží a služby v objemu zhruba 7 procent českého HDP. Podle ekonomů by ale ani dramatické omezení dovozu na britské ostrovy nemělo tak dramatický dopad, jak by se na první pohled mohlo zdát.

„Je třeba se ptát nikoli na celkový objem vývozu z Česka do Británie, nýbrž na tu jeho část, která pochází skutečně z Česka: pokud do Británie doputují z Česka lahve s pivem, přičemž lahve Česko dováží z ciziny, a skutečně česká je jen ta tekutina v nich, pak českou přidanou hodnotou je pouze ta náplň. Brexit by tudíž měl české firmy a zaměstnance trápit pouze ohledně možného rušení výroby této české přidané hodnoty, tedy hodnoty samotné náplně, nikoliv celkového vykázaného českého vývozu, tedy piva i s lahví,“ dává příklad Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Boj o 2,5 procenta

Případná budoucí cla, kvóty a další překážky by se podle něj týkala především hotových výrobků a služeb pro domácnosti, nikoli polotovarů a služeb pro firmy. Překážky pro dovoz vstupů používaných britskými firmami by totiž těmto firmám zvyšovaly náklady, a tím poškozovaly jejich konkurenceschopnost. „Ohrožená poklesem poptávky v důsledku brexitu je proto především ta česká přidaná hodnota, která je po příchodu do Británie spotřebována bez dalšího využití ve vývozu z Británie,“ dodává Michal Skořepa.

Podle poslední dostupné statistiky OECD za rok 2015 bylo v Británii bez dalšího vývozního využití spotřebováno jen zhruba 2,5 procenta celkové české přidané hodnoty. „Jinak řečeno, horní odhad problémů plynoucích české ekonomice z brexitu, po skončení nynějšího přechodného období, tedy zní nikoli 7 procent, nýbrž pouze 2,5 procenta,“ dodává Michal Skořepa.

Možnosti budoucí úpravy vztahů EU a Británie jsou rozmanité. „Hovoří se o různých modelech, a to podle států, které už podobné vazby s EU mají – Norsko a další severské země, Švýcarsko, Kanada nebo Turecko. I při vytvoření zóny volného obchodu se ale může situace zkomplikovat, například zmíněnými nezbytnými kontrolami některého zboží,“ vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Czech Fund.

Čeští podnikatelé se dalšího vývoje obávají. „Jedenáct měsíců je podle všeho krátká doba na vyjednání komplexní dohody o volném obchodu. Apelujeme proto na obě strany, aby co nejrychleji představily své požadavky a očekávání. Je potřeba předejít nejistotě, kterou s sebou přináší scénář bez uzavřené nové obchodní dohody,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že pokud by do konce roku 2020 nebyla vyjednána dohoda o volném obchodu, bude se obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace. V praxi by to znamenalo návrat cel, neplatnost licencí a další regulatorní překážky komplikující obchod na obou stranách.

Kvůli brexitu končí automobilky

Obavy ale mají i britské firmy. A snaží se přesvědčit tamní vládu, aby neohrozila příliš tvrdým vyjednáváním ekonomické vazby britských firem s kontinentem. „Ten tlak tady skutečně je a nejvíce silný je v oblasti automotive, na kterém by se Brexit mohl podepsat nejvíce. Automobilky typicky vládě vyhrožují, že v případě zavedení tarifních překážek přesunou výrobu mimo Velkou Británii. Obecně však oborové asociace, které reprezentují odvětví s významným vývozem do EU, také tlačí na zachování regulatorního rámce,“ popisuje Martin Macourek.

Jeden dopad na české firmy už je ale jasný nyní, bez ohledu na to, jak se jednání o vztazích mezi Británií a Evropou vyvinou. Kvůli brexitu i obecně situaci v automobilovém průmyslu skončily v Anglii některé automobilky. „Honda či Ford skutečně výrobu ve Velké Británii ukončí, v případě Fordu jen částečně. Nicméně zatím se to ještě nestalo. Zejména po reálném uzavření továrny Hondy ve Swindonu v roce 2021 skutečně přijde několik českých firem o lukrativní, vysokoobjemové zakázky,“ uzavírá Martin Macourek šéf zastoupení CzechTrade v Londýně.

Dalibor Dostál