Sledování zdravotního stavu plodin, přehled distribuce vody v porostu a půdě, detekce možných problémů, a také tvorba map s vegetačními indexy a generování reportů. To vše umožňuje česká technologie.

Trend digitalizace potvrzuje i zvýšený zájem o českou technologii, kterou v rámci takzvaného malého lokálního projektu v Srbsku zavedla právě WFS, jež integrovala své služby DynaCrop pro dálkový monitoring plodin do stávající platformy agroNET srbské společnosti DunavNET. Platforma nyní umožňuje sledování zdravotního stavu plodin, přehled distribuce vody v porostu a půdě, a také detekci potenciálních problémů na pozemku, vše za pomoci satelitních dat.

ExportMag.cz: Výrobci alternativních potravin spolupracují v organizaci ProVeg

Výsledkem integrace bylo zavedení klíčových funkcionalit pro uživatele platformy agroNET, mezi něž patří mapa plodin s vegetačními indexy, porovnání a zónování polí, grafické zobrazení indexů, tvorba map pro odběr půdních vzorků i generování reportů o stavu plodin. Během projektu bylo testování nových funkcionalit zaměřeno především na kukuřici, sóju, pšenici a zeleninu.

Lokální projekt s velkým dopadem

WFS i DunavNet zdůrazňují, že díky projektu se jim podařilo zlepšit nabídku svých služeb a celou inovativní službu výrazně zatraktivnit. Malý lokální projekt byl realizován loni: v počáteční fázi bylo zapojeno 1 140,67 hektarů orné půdy ze čtyř zemědělských podniků. Do ukončení projektu se plocha rozšířila až na asi 2 000 ha. Ve spolupráci s dalšími partnery a distribučními kanály, v rámci různých vědecko-inovačních projektů nebo státních programů se otevírají možnosti pro nasazení technologie WFS i na podstatně větší výměry, které by do konce roku podle predikcí mohly dosáhnout až 40 tisíc hektarů.

Nové služby v rámci projektu zvýšily efektivitu rozhodování u více než 30 % uživatelů, zejména v oblastech hnojení a zavlažování. Zároveň všechny zapojené podniky potvrdily zájem službu využívat i nadále a podílet se tak na jejím zefektivnění. Do procesu se zapojilo i několik místních bank, které analyzují potenciál investic do digitálních zemědělských produktů.

Pro brněnský startup spolupráce s DunavNET znamenala zásadní strategický krok na cestě k dobývání trhů jihozápadní Evropy. WFS se chce soustředit na rozšíření podnikání do oblasti lesnictví, monitoringu životního prostředí i rozvoj aktivit v oblasti chytrých měst. To vše za spolupráce se soukromým sektorem a vědeckými institucemi na různých lokálních, regionálních a evropských projektech.

Podle dostupných údajů dosáhl evropský trh precizního zemědělství v roce 2024 hodnoty přes 4,28 miliardy amerických dolarů, přičemž se očekává, že do roku 2033 vzroste na více než 13,5 miliardy USD, s průměrnou roční mírou růstu (CAGR) kolem 13,7 %.

Ačkoli konkrétní odhady pro západní Balkán chybějí, politiky a iniciativy EU (například Horizon Europe, IPARD), spolu se silným zemědělským sektorem Srbska (který tvoří cca 15 % HDP a agro-potravinářský vývoz pak 4,8 miliardy eur v roce 2022) otevírají prostor pro exponenciální růst digitálních řešení v celém regionu.

Jako konzervativní odhad pro Srbsko lze očekávat, že trh precizního zemědělství by mohl dosáhnout hodnoty 8–10 milionů eur do let 2026–2027, s ročním růstem 12–15 %, poháněným evropskými fondy, digitální transformací a rostoucím zájmem o digitalizaci.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bělehradě (Srbsko). Autor: Pavel Daněk, ekonomický diplomat.