Posláním hvězdárny je podle něj i propagovat tento obor a vzbudit zejména u mladých lidí zájem o vesmír a kosmonautiku.

Pane Dušku, o Brně se hovoří jako o hlavním městě českého kosmického výzkumu a průmyslu. Je toto označení oprávněné?

Nepochybně ano. Brno je opravdu centrem českého kosmického průmyslu. I když neznám žádnou přesnou statistiku, působí tu tři desítky větších i menších firem, které dělají pro „aerospace“, jak se kosmický a letecký průmysl souhrnně označuje. A tyto firmy neustále rostou a nabírají nové zaměstnance.

Proč je takový boom kosmického průmyslu právě v Brně?

Těch faktorů je víc. Jedním z nich je, že tady byla už před více než deseti lety řada firem, které vyráběly pro letecký průmysl. A od toho už je jenom krok získat certifikaci i pro kosmický průmysl. Naštěstí se do jeho podpory zapojilo město Brno i Jihomoravský kraj. Díky tomu tu vznikla řada startupových firem a podařilo se zde založit i tzv. byznys inkubátor Evropské kosmické agentury.

Výhodou Brna je množství studentů

Jak taková podpora vypadala?

Byznys inkubátor vypisuje výzvy pro startupy, které se chtějí věnovat rozvoji kosmonautiky. Vítězné firmy pak dostanou finanční i nefinanční pobídky. Řada firem kvůli tomu zahájila své podnikání právě tady. A pak je tu ještě jeden důležitý faktor rozvoje aerospace v Brně.

A to je?

Dostatek vzdělaných lidí. Brno je univerzitní město. Má necelých 400 000 obyvatel, ale zároveň dalších asi 100 000 studentů. Masarykova univerzita, a především Vysoké učení technické nabízejí studijní obory využitelné v kosmickém průmyslu. Na VUT je dokonce přímo obor Space Applications.

Navíc obě vysoké školy podporují i různé studentské týmy, které staví buď jednotlivé komponenty, nebo rovnou celé umělé družice, a pomáhají jim se získáváním dotací a grantů. V poslední době se do podpory aerospace zapojuje i Mendelova univerzita. Díky tomu a díky zmíněné veřejné podpoře si tu řada vysokoškoláků najde práci v kosmickém průmyslu a už tu většinou zůstane. A vlastně i proto, že se jim Brno líbí, je to příjemné město s hezkým okolím.

Dnes už vidíme klasický efekt sněhové koule, kdy k nám přicházejí nové firmy, noví odborníci a aerospace se tak dále rozvíjí.

Jaké firmy v Brně a okolí působí?

Těch firem je tu opravdu hodně. Některé jsou tuzemské, často vzniklé z úspěšných startupů, jiné jsou pobočky nadnárodních společností. Z domácích je to třeba Frentech Aerospace, to je velká firma, která vyrábí komponenty do letadel i do umělých družic a kosmických raket.

Z nadnárodních tu působí Honeywell. A určitě musím zmínit velmi progresivní firmu Spacemanic CZ, což je původně slovenská firma, která přenesla sídlo do České republiky. Ale nejde jen o soukromé firmy, i Výzkumný a zkušební letecký ústav, známý nyní jako VZLU Aerospace, otevřel před pár lety svou kosmickou pobočku právě v Brně.

Dokážeme tu vyrobit celé družice

Co všechno se v Brně vyrábí?

Probíhá tu výzkum, vyvíjí se tu software i hardware, ale i komplexní zařízení pro kosmické rakety a družice. A dokonce i celé umělé družice. Ty jsou sice zatím relativně malé, nanejvýš jako krabice od bot, ale na druhou stranu je místní firmy dokážou udělat od prvních návrhů až po konečné sestavení. A nejen to, ty firmy dokážou družicím zajistit i vyslání do vesmíru a pak je spravovat na oběžné dráze. Takže abych to shrnul, v Brně už dokážeme vyrobit celé družice, stejně jako komponenty pro zahraniční kosmické projekty, třeba pro evropské rakety Ariane 6.

Vyrábí se tu tedy hlavně pro zahraniční klienty?

Pro ně, ale i pro tuzemské zákazníky. Protože české družice dnes nejsou nic výjimečného. Včetně vojenské družice Saturnin vypuštěné z kraje letošního roku. Náš největší odběratel je ale Evropská kosmická agentura (ESA), jejíž je Česká republika součástí. Třeba pro rakety Vega vyráběla brněnská firma S. A. B. Aerospace velmi složité zařízení, tzv. dispenser. To je zásobník malých družic ve špičce rakety, který na oběžné dráze satelity vypouští.

V kosmickém výzkumu jsme na špici

Jak byste zhodnotil současný stav českého kosmického programu?

Vždycky je důležité vědět, s čím se srovnáváme. Samozřejmě na západ od nás, v Německu nebo ve Francii, jsou mnohem silnější. Ale pokud bych to měl hodnotit v rámci někdejšího východního bloku kromě Ruska, tak náš kosmický průmysl je bezesporu na špici. Nevím o tom, že by jinde dokázali vyrobit celou družici, včetně veškerého servisu. Takže pro okolní státy jsme velkým vzorem. A proto k nám přicházejí další odborníci z Polska, Slovenska i Maďarska.

Jakou roli hraje vaše hvězdárna v tomhle kosmickém rozvoji?

My samozřejmě nestavíme družice, i když teď máme i takový projekt. Říkáme mu Brněnský studentský satelit, protože na něm pracují studenti brněnských vysokých škol. Pokud vše půjde podle plánu, měl by se podívat do vesmíru už příští rok. Ale hlavní úlohou naší hvězdárny a planetária je propagace astronomie a příbuzných přírodovědných oborů stejně jako kosmických technologií. Chtěli bychom, aby si veřejnost uvědomila, že je u nás takový zajímavý průmysl.

Pavlica: Kosmický průmysl je o kompetencích. Ty, kteří to umějí, na ulici nenajdete

Co všechno pro propagaci kosmonautiky u vás na hvězdárně děláte?

V propagaci hrajeme tady v Brně významnou roli, protože k nám chodí ročně 250 tisíc lidí. Naši nejúspěšnější akci Festival planet navštíví během dvou týdnů na 5 tisíc lidí denně. Dále pořádáme Festival vědy a techniky na brněnském výstavišti, kde prezentujeme firmy i vědecké instituce, které se věnují i aerospace průmyslu. A samozřejmě nabízíme přímo u nás na hvězdárně nejrůznější vzdělávací pořady pro školy i pro veřejnost. Ročně k nám zavítá asi 60 tisíc žáků. K tomu připočtěme, že na facebooku nás sleduje 100 tisíc lidí a newsletter odebírá další 40 tisíc lidí.

Kosmonauti z brněnské hvězdárny

A kromě té propagace?

V poslední době se hodně angažujeme v projektu cesty českého astronauta Aleše Svobody do vesmíru. Aleš Svoboda je Brňák, takže kdo jiný by ho měl podporovat než právě my? Navíc on sám vzpomíná na to, jak v dětství chodil do naší hvězdárny.

Tady je vidět, že se vaše práce na propagaci kosmonautiky zúročuje…

Ano, když jsem četl první rozhovor po jeho výběru mezi záložní astronauty Evropské kosmické agentury, říkal jsem si, že naše práce dává smysl. Ale ono je to ještě zajímavější: v 60. letech totiž chodil k nám na hvězdárnu i jistý mládenec jménem Vladimír Remek… Takže s nadsázkou říkám: Chcete letět do vesmíru? Navštěvujte v mládí brněnskou hvězdárnu!

Co je vaším největším lákadlem?

Určitě digitální planetárium. Návštěvníci si pohodlně sednou do sedadel a nad nimi, na kupoli o průměru 17 metrů, se promítají filmy. Díky speciální technologii máte pocit, že jste uprostřed obrazu. Máme pro každého něco, od pohádek až po odborné pořady pro dospělé, velký úspěch má představení The Dark Side of the Moon na hudbu Pink Floyd. To máme už druhým rokem vyprodané.

Nadchnout pro vědu

Kromě zájmu je ale potřeba zejména u mladých lidí rozvíjet technické dovednosti, tzv. S.T.E.M. dovednosti. Jakým způsobem se do toho zapojujete?

Vždycky říkám, že naším hlavním úkolem není poučovat, ale inspirovat. Tedy inspirovat k zájmu o vědu a techniku. Rád uvádím takový příklad: když do planetária přijde školní třída, tak my za hodinu a půl nemůžeme dětem nahradit několik desítek hodin výuky. Ale můžeme je nadchnout pro vědu, pro výzkum vesmíru. A to považujm za svůj hlavní úkol. A pak s těmi zájemci pracujeme dál. Máme pro ně internetový kurz astronomie a pro velké nadšence i živé kurzy. A pořádáme i klasická pozorování hvězdné oblohy pro veřejnost, kde se lidé dozví řadu zajímavostí.

A co váš projekt „Zvaž vědu“?

Projekt není náš, ale aktivně jej podporujeme. Dělají ho sami středoškolští studenti pro své spolužáky. Jednoduše jim vykládají o vědě. Cílem je přenést radost z poznávání a získat další zájemce o vědu a techniku. Projekt začal v Plzeňském kraji, pak přeskočil do Brna a už se šíří po republice.

Kosmáci aneb povídání o vesmíru

Vaše hvězdárna také pořádá přednáškové cykly…

Ano, jednou týdně máme přednášky pro veřejnost na různá zajímavá témata.

Růst vesmírného sektoru v Brně brzdí nedostatek odborníků. VUT zvyšuje vzdělávací kapacity

Tyto přednášky jsou dostupné na internetu. Tam je vaše hvězdárna hodně aktivní, na platformě YouTube jsou k vidění i další vaše pořady a cykly. Mohl byste je čtenářům přiblížit?

Je to na prvním místě seriál Kosmické Brno, který provází diváky po místech, kde se v našem městě připravují cesty do vesmíru. Vždy navštívíme nějakou brněnskou firmu, kde se právě děje něco zajímavého. Třeba se finalizuje důležitý komponent pro kosmickou raketu nebo družici, nebo dokonce celá družice. Chceme, aby Brňáci byli hrdí na to, co vzniká doslova pár kroků od nich.

Máte ale i další seriály…

S Dušanem Majerem ze serveru kosmonautix.cz natáčíme pořad Kosmáci, kde komentujeme aktuální dění v kosmonautice a astronomii. A další seriál je odlehčenější, jmenuje se příznačně Astrogastro a snažíme se v něm propojovat astronomii s jídlem.

Obor stále populárnější

Na jakých projektech podpory S.T.E.M. dovedností pracujete v poslední době?

Jak už jsem říkal, je to především Brněnský studentský satelit. Ten musí vysokoškoláci sami navrhnout, fyzicky jej vyrobit a vyslat jej na oběžnou dráhu, a to včetně zajištění financování. Hodně tento projekt propagujeme u veřejnosti. A udělali jsme i takovou budku, v níž mohou studenti namluvit video vzkaz, který pak poletí do vesmíru.

Spolupracujete i s Vysokým učením technickým? Mám na mysli především studijní obor Space Applications.

Ano, ale nejen s VUT. Úzce spolupracujeme i s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity, kterou jsem vystudoval a kde mám dobré kontakty. Právě tam pracuje špičkový tým astrofyziků, který se zabývá velmi hmotnými hvězdami a vznikem černých děr a patří v tom k nejlepším na světě.

Jak konkrétně vaše spolupráce s univerzitami vypadá?

Společně pořádáme každoročně začátkem března Brno Space Days, kde jsme měli třeba workshop pro stavitele umělých družic. Součástí akce jsou pro zájemce i dny otevřených dveří v brněnských kosmických firmách.

Je mezi mladými lidmi o kosmickou problematiku, zájem?

Je, a opravdu veliký. Tento obor se velmi dynamicky rozvíjí, a když tomu člověk věnuje patřičnou energii, tak má před sebou velké uplatnění. Vždyť jeho výtvory se mohou dostat až do vesmíru! A snažíme se popularizovat i další vědecké obory. Podílíme se i na projektu Dny elektronové mikroskopie. Celá 1/3 elektronových mikroskopů na světě se totiž vyrábí právě v Brně. Ale spolupracujeme i s dalšími technickými firmami, konec konců naše hvězdárna je členem krajské pobočky Hospodářské komory.

Záhady z Webbova teleskopu

Podílí se vaše hvězdárna nebo vy osobně i na Národním kosmickém plánu?

Ano, úzce spolupracuji s Ministerstvem dopravy, pod které NKP spadá. Byl jsem u přípravy právě končícího kosmického plánu a mohu připomínkovat i připravovanou verzi. Navíc jsem i senátorem a v Senátu jsem členem Výboru pro záležitosti EU, kde mám na starosti evropské kosmické aktivity.

Kde vidíte budoucnost dobývání vesmíru v blízké budoucnosti?

Myslím, že nás čeká zvláštní doba. Trochu podobná té, kdy evropští osadníci dopluli k břehům Ameriky a začali ji osidlovat. A každý si chtěl vykolíkovat svůj prostor. K něčemu podobnému začíná docházet i ve vesmíru. Je to takový další nový kontinent a právě začíná boj o to, kdo nad ním získá nadvládu.

Projekt Einsteinova teleskopu nabízí příležitosti i pro český vesmírný výzkum

Přiznám se, že jsem myslel, že skončíte optimisticky tím, co nás čeká za obrovské objevy a možnosti…

Dobře, abychom skočili veseleji: myslím, že naše generace se dočká určitě dalšího přistání člověka na Měsíci. To bych odhadoval tak do deseti let. Přistání na Marsu už se nejspíš nedožiju. Ale velmi zajímavé věci nás čekají při průzkumu vzdáleného vesmíru pomocí Webbova dalekohledu. Už teď díky němu vidíme doslova neuvěřitelné věci. A zjišťujeme, že vesmír vypadá úplně jinak, než jsme mysleli. Dokonce až tak, že vědci doufají, že se jedná o chybu pozorování…

To zní nesmírně zajímavě, můžete k tomu říci něco bližšího?

Jsem rád, že jsem vzbudil zájem váš a doufám i čtenářů. Pokud se o těchto věcech i o dalších tajemstvích vesmíru chcete dozvědět víc, podívejte se na naše přednášky nebo seriály na internetu, nebo ještě lépe navštivte přímo naši hvězdárnu na Kraví hoře. Třeba se i pro vás stane vesmír celoživotní vášní.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Jakub Jukl