Budoucnost krajiny: Česko je na suchu

Potýkáme se s největším nedostatkem vody za posledních 500 let. Hlavní příčinou sucha je klimatická změna, zejména zvyšující se teplota, která zapříčinila rychlejší odpařování vody. Lidé klimatické změny začínají pociťovat, proto v průzkumu tři čtvrtiny Čechů uvádí jako „problém dneška” právě sucho a ekologické změny. Na vině je částečně člověk aproto bychom měli najít způsob, jak s vodou hospodařit lépe.

Sucho je často označováno jako „plíživý jev” a není jednoduché ho jasně definovat, protože sucho znamená něco jiného v deštném pralese a v poušti. Naše země, podobně jako okolní státy, v posledních letech čelí extrémnímu suchu. Za posledních šest let na našem území chybí průměrně 400 litrů vody na metr čtvereční a jsou oblasti, kde chybí až 1000 litrů. Některými českými řekami na jaře letošního roku protékalo pouze 5 % vody dlouhodobých průtokových průměrů, některé toky úplně vyschly. Celkově na jaře protékalo Českem jen asi 25 % vody oproti obvyklému množství.

Proč mají v poušti dostatek vody

Izrael jde proti přírodním zákonům, jeho historie je dlouhodobě spjata s nedostatkem vody. Už starý biblický příběh vypráví o tom, jak Mojžíš během čtyřicetidenního putování pouští z Egypta do Izraele vyvedl vodu ze skály. Většinu území Izraele tvoří poušť a proto vody nikdy nebylo dostatek, což je dodnes častým důvodem politických sporů na Blízkém východě. Kdo má nárok na vodu, komu vlastně patří? V moderní době už se na Mojžíše spoléhat nemohou, proto Izraelci museli najít jiný způsob, jak zacházet s vodními zdroji. 

Židovský stát se dnes pyšní označením světové velmoci v hospodaření s vodou a vodohospodářských technologií. V 50. letech zde vynalezli kapkovou závlahu, která šetří vodu v zemědělství. O deset let později vybudovali národní rozvaděče vody, které přepravovaly vodu ze severu na jih země, v 80. letech používali vyčištěnou odpadní vodu v zemědělství a na konci 20. století vláda zahájila dlouhodobý program odsolování mořské vody. 

Dnes polovina spotřebované vody v celé zemi pochází z odsolovacích zařízení nebo recyklace. Před pěti lety Izrael upravoval a recykloval přes 80 % svých odpadních vod pro následné použití v zemědělství, čímž si vysloužil první příčku na celém světě v oblasti recyklování vody.

Jak to dělají naši sousedé

Voda je úzce spojena se zemědělstvím a na česko-rakouské hranici je rozdíl ve způsobu pěstování potravin viditelný na první pohled. U nás vedou obrovská pole, kde roste jedna plodina, zatímco v Rakousku zemědělci obstarávají malá políčka, která lépe zadržují vodu. Velké lány na české straně bývají vyprahlé, oproti tomu rakouská krajina je barevnější a pestřejší. Hospodaření na malých políčkách je sice náročnější, ale k přírodě šetrnější.

Rakouské zemědělství není zatíženo kolektivizací tak, jako to bylo u nás v minulém století, což je jedním z důvodů, proč mají naši sousedé historicky odlišnou strategii. Rakouská legislativa neumožňuje slučovat pole do velkých monokulturních lánů, což je sice ekonomicky nevýhodné, ale přírodě to pomáhá. Velká pole jsou oproti tomu snadnější na údržbu, například zemědělci jsou schopni lépe bojovat se škůdci, ale platíme za ně velkou daň v dlouhodobém horizontu, intenzivní zemědělství totiž umocňuje sucho a ničí biodiverzitu v naší krajině.

Co můžeme změnit my

A co s tím tedy můžeme dělat my? Některé věci týkající se sucha opravdu neovlivníme. Například to, že v Česku budeme vždy závislí na počasí, protože do naší země žádná velká významná řeka neteče a vodu tedy získáváme pouze ze srážek. To znamená, že pokud nebude pršet, žádná opatření nepomůžou. Potom jsou ale věci, které ovlivnit můžeme. 

V teplejším období, ve kterém žijeme, musíme změnit způsob hospodaření s vodou a začít se o vodu starat jako o strategickou surovinu. Krajině by pomohlo, kdybychom změnili strategii našeho zemědělství. Je třeba ustoupit od pěstování několika hlavních surovin a na pole by se měla vrátit pestrost. Krajina v tuto chvíli funguje jako továrna na potraviny, ale zároveň je to také naše jediné úložiště vody.

Procházíme suchou periodou a není jasné, kdy skončí, proto je důležité, abychom se se suchem naučili žít a k vodě se začali chovat lépe. Změnit chování však může každý z nás – můžeme začít tím, že budeme vypínat tekoucí vodu při čištění zubů a používat úsporné programy na domácích spotřebičích. Zelené trávníky na zahradách potřebují spoustu vláhy, můžeme proto část své zahrady nechat proměnit na louku.

Nemusíme se starat o sekání, pomůžeme hmyzu a vysoká tráva lépe vodu zadrží. Pro zalévání rostlin lze využít dešťové srážky, které jsme předtím nachytali do sudu nebo jiné nádoby. Způsobů je zde zkrátka hodně, stačí si jen vybrat. Především bychom si ale měli uvědomit, že i když voda padá z nebe zdarma, musíme se k ní začít chovat lépe.

Příklady projektů podpořených TA ČR, které se věnují suchu

  1. Recyklace a znovuvyužití odpadních vod

Recyklace vyčištěných městských vod, tak aby mohly být využity pro závlahy zeleně, hřišť či pro čištění ulic, může být významným přínosem pro hospodaření s vodou. Tímto tématem se zabýval projekt vysoké školy chemicko-technologické v Praze, fakulty technologie a ochrany prostředí a pražských vodovodů a kanalizací, a.s. podpořený v programu EPSILON.

Experti vytvořili unikátní technologii na čištění odpadních vod, která úspěšně prošla laboratorními i poloprovozními testy. Pro terciární dočištění odpadních vod vyvinuli zařízení o kapacitě 1 m3/h vyprodukované vody, které kombinuje různé typy filtrace a dezinfekce pro hygienizaci a umožňuje získat produkt s různou kvalitou podle způsobu využití. Již po hygienickém zabezpečení vody UV zářením a chlornanem sodným bylo mikrobiální znečištění odstraněno téměř na nulové hodnoty.

  1. Vzdělávací metodika pro boj se suchem

Jaký je vztah mezi solární energií, vegetačním krytem a vodou v krajině? Na tuto otázku hledá odpověď projekt Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, společnosti ENKI o. p. s. a města Dačice podpořený v programu ÉTA. Jeho výsledkem bude vzdělávací metodika, která k tomuto tématu zatím zcela chybí.

Neinformovanost odborné i laické veřejnosti vede k nevhodným zásahům do krajiny, které způsobují nárůst sucha a oteplování regionálního klimatu. Poznatky výzkumu mají tuto situaci změnit a budou stěžejní pro boj se suchem.

  1. NEWSAK: Aktivní vsakovací vrstva pro hospodaření se srážkovými vodami

Nalézt řešení, jak snížit nebezpečí vzniku povodní a zároveň udržet vodu v krajině, se snaží výzkumníci z vysoké školy chemicko-technologické a společnosti TERAMED, s.r.o. projekt financovaný v programu EPSYLON vyvíjí aktivní vsakovací vrstvu NEWSAK, která podpoří centralizované hospodaření se srážkovými vodami. NEWSAK pomůže předcházet výskytu extrémních stavů sucha nebo naopak povodní.

Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR, autor: Šárka Svobodová.

Pravidelné novinky e-mailem