English version
Na prvním místě je to podfinancovanost odrážející se v nedostatečném vybavení nemocnic a poliklinik. Neméně důležitý je nedostatek lékařů. Stav financování polská vláda řeší navyšováním procent HDP určených na zdravotní péči a využitím fondů Evropské unie. Výzvy způsobené nedostatkem lékařů pak může mírnit právě digitalizace a využití systému s prvky umělé inteligence ve zpracování dat, ale i diagnostice.
V Polsku tak strmě roste počet startupů zaměřujících se na umělou inteligenci v medicíně, pořádají se mezinárodní konference, posiluje i spolupráce mezi vládními a soukromými organizacemi v oblasti legislativy. Obrovský potenciál segmentu láká množství soukromých investorů včetně globálních korporací jako IBM, Google či Microsoft.
Přestože využití inteligentních algoritmů, programů či robotů, které jsou přesnější než lidské oko či ruka může stále znít jako hudba budoucnost, ve skutečnosti už několik takových řešení polské nemocnice využívají. Jedná se například o algoritmy, které jsou pomocí strojového učení a přístupu k databázím schopny na základě tomografických snímků určit stupeň zhoubnosti nádorů ledvin; nebo sbírají, ukládají a organizují digitální skeny histopatologických preparátů dostupných v pohodlném webovém prohlížeči.
ExportMag.cz: V Německu zaujala hra pro nevidomé, ti se podílejí i na jejím vývoji
Financování projektů na digitalizaci a využití řešení postavených na bázi umělé inteligence je nastaveno především skrze prostředky EU. Polský Národní plán obnovy – přestože stále neschválený Evropskou komisí z důvodů přetrvávajících sporů s polskou vládou – dedikuje na zdravotnictví celkem 20 mld. PLN. Peníze jsou určeny mimo jiné na digitalizaci, pobídky a podporu studentů medicíny a modernizaci nemocnic a jejich vybavení. Jen na projekt digitalizace a zabezpečení zdravotnické dokumentace bude financován částkou 4,5 mld. PLN.
V balíčku evropských fondů na období 2021–2027 pak ministerstvo zdravotnictví obdrží 3 mld. PLN, které rozdělí mezi jednotlivé projekty. V neposlední řadě se bude zdravotnictví týkat také podpora z programu Evropské fondy pro digitální rozvoj 2021–2027. Polsko hodlá prostředky v tomto programu využít na další rozvoj veřejných elektronických služeb účtu pacienta a na projekty rozvíjející telemedicínské služby.
Právě elektronické služby a telemedicína generují vysokou poptávku po moderních diagnostických nástrojích, které mohou zrychlit a zpřesnit práci lékařů, kterých je nedostatek. Proto se o Polsko stále více zajímají české firmy působící v tomto segmentu, přičemž některé z nich již podnikají konkrétní kroky ke vstupu na polský trh.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Varšavě (Polsko). Autoři: Jakub Rudý, Aleksandra Kozyra.
