English version
Podle vyjádření zástupců Aricoma Digital se skupina i díky bulharské akvizici může stát předním vývojářem zakázkového softwaru v jihovýchodní Evropě.
O důvěře ve schopnosti bulharské firmy svědčí fakt, že by si měla zachovat i do budoucna operativní nezávislost, brand a ve společnosti zůstane i dosavadní vedení.
Musala Soft patří mezi nejstarší aktivní bulharské softwarové firmy, byla založena v roce 2000 a její portfolio zahrnuje většinou zahraniční klientelu jako například IBM, HP, Cisco, VMware a SAP. Pracuje i s významnými tuzemskými zákazníky včetně Bulharské telekomunikační společnosti, Státní spořitelny, Státní pojišťovny nebo ministerstva vnitra.
Musala Soft se stává desátým členem skupiny technologických společností Aricoma o celkovém obratu 400 milionů eur a s více než čtyřmi tisíci zaměstnanců.
Firma Altron dodává na Blízký východ odolné cloudové kontejnery
Bulharské přednosti
Bulharský trh nabízí českým firmám – včetně případných investorů – řadu příležitostí, mezi něž patří zejména tyto:
- kvalifikovaný, vzdělaný personál, který i díky tendenci k návratu ze zahraničí může disponovat i zkušenostmi ze zahraničních firem;
- existující kvalitní základna pro rozvoj včetně startupové úrovně;
- státní podpora ve formě byznys inkubátorů;
- finanční podpora dalšího rozvoje sektoru ICT.
O pozornosti, kterou bulharské vlády v poslední době věnují ICT sektoru, hovoří i skutečnost, že zde funguje od prosince roku 2021 jak ministerstvo pro e-government, tak ministerstvo pro inovace a růst. Jejich ambicí je jednak podpořit tento slibný sektor v rozvoji, jakož i pokročit v dlouhá léta zanedbávané digitalizaci a elektronizaci státní administrativní agendy. To vytváří příležitosti pro firmy, které se zabývají vývojem a poskytováním výrobků a služeb spojených s e-identitou, kybernetickou bezpečností, správou elektronických archívů, propojováním vládních informačních systémů z různých institucí atd.
Úspěšné proplouvání krizí
Bulharský softwarový průmysl patří mezi hrstku sektorů, kterým se vyhnuly negativní dopady celosvětové pandemie. Ba naopak, šíření covidu-19 a s tím spojené restrikce spíš poskytly impulz dalšímu rozvoji těch několika průmyslových oblastí, v nichž je Bulharsko konkurenceschopné v globálním měřítku.
Podle údajů Bulharské asociace softwarových firem (BASSCOM) dosáhl v roce 2020 tento sektor 15% nárůstu příjmů, zaměstnával takřka 38 tisíc osob a v loňském roce dokonce zrychlil růst až na očekávaných 20 %. Objem výnosů dosáhl 5,5 miliardy leva (cca 2,7 miliardy eur, 4,3 % HDP). Více než 60 softwarových značek má své pobočky v zemi, přičemž desítky dalších z různých zemí zakládají nové společnosti ekonomické krizi navzdory. Proto také přes 80 % příjmů pochází z exportu.
Zajímavé podmínky pro IT specialisty
Poptávce po IT specialistech odpovídají i na bulharské poměry zajímavé platové podmínky – u čerstvých absolventů se pohybují podle BASSCOM kolem 900 eur, po dvou letech praxe již přes 2 500 eur a zaměstnanci s velkými zkušenostmi mohou pomýšlet až na 5 000 eur měsíčně.
S průměrnou hrubou mzdou ve výši cca 2 400 eur v roce 2021 se IT sektor dostává na více než trojnásobek průměru v zemi. Další zajímavostí je, že přibližně 35 % pracovníků tvoří ženy, čímž se Bulharsko řadí na špičku členských zemí Evropské unie. Co je pro zemi a její nedobrou demografickou situaci rovněž pozitivní, je rostoucí podíl osob, které se vrací do vlasti za prací v tomto perspektivním sektoru.
Vyhlídky do budoucna jsou podle BASSCOM velmi slibné – v roce 2025 by mohly příjmy přesáhnout 10 miliard leva (5 miliard eur, z toho na export připadá přes 4 miliardy eur), podíl příjmů na HDP by vzrostl na 7 % a počet pracovníků by překročil hranici 72 tisíc osob.
Financování z evropských fondů
Bulharská úřednická vláda krátce po nástupu do funkce hodlá odeslat Evropské komisi ke konečnému schválení budoucí program „Konkurenceschopnost a inovace v podnicích“ (KIP) s rozpočtem takřka 3 miliardy leva (cca 1,5 miliardy eur). KIP zajistí podporu zejména mikro, malým a středním podnikům (MSP), pomoci se dostane startupům s vysoce rozvinutými technologiemi, jakož i firmám v různých etapách rozvoje. Program bude cílit i na podporu partnerství mezi MSP a velkými společnostmi s cílem rozpracovat a uplatnit nové technologie a inovace.
Bulharští podnikatelé budou moci využít jak nevratnou pomoc, tak i finanční nástroje. Poměr obou typů financování je nastaven takřka 50:50. Poprvé bude využívána i kombinovaná forma s finančním nástrojem a grantem jako například u specifického cíle „Podpora energetické efektivity a snižování emisí skleníkových plynů“. Touto cestou budou moci MSP zlepšit svou energetickou efektivitu díky energetickému auditu a stát se energeticky méně závislými.
Hlavními cíli programu budou „inovace a růst“ a „cirkulární ekonomika“. Investice do prvního cíle budou směřovány do vědeckého výzkumu a rozvoje v podnicích, zvyšování jejich exportního potenciálu, vytváření nových nebo rozvoj existujících firem v sektorech s vysokou úrovní technologie v průmyslu, patentové ochrany, průmyslového vlastnictví apod. Podporu získá i digitalizace podniků, zvyšování kybernetické bezpečnosti, ochrana dat v MSP a rozvíjení znalostí pracovníků pro využívání technologií v rámci Průmyslu 4.0.
Co se týče druhého cíle, kromě vyšší energetické samostatnosti firem bude finančně podpořeno efektivnější využívání zdrojů, rozpracování nových „zelených“ výrobních linek, zvyšování podílu vedlejších produktů a druhotných surovin ve výrobě, zdokonalení procesu recyklace nebo snižování množství nebezpečných látek a odpadů.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Sofii (Bulharsko). Autor: Petr Vávra, ekonomický diplomat.
