Byrokracii nezabil ani koronavirus. V nejtěžší době drtí podnikatele likvidační pokuty i administrativa

Vyplňování zbytečných formulářů a stohů lejster sráží firmy bojující v době ekonomické krize vyvolané pandemií koronaviru covid-19. Na rozdíl od zahraničí české úřady nemilosrdně udělují sankce i za formální prohřešky.

Úředníci v Česku nemají s podnikateli slitování ani v době nouzového stavu a koronavirové krize. | Shutterstock

Zatímco celou společnost epidemie koronaviru semkla, úřady se vůči malým firmám a podnikatelům chovají často stejně arogantně a nepřátelsky jako dříve. Přestože politici vyhlašují, že se ekonomika potýká s největší krizí od druhé světové války, úředníci dál zatěžují oslabené a existenčně ohrožené firmy a živnostníky zbytečnou byrokracií.

To, že český systém neumí fungovat lépe ani v krizi, ukázalo například poskytování pomoci podnikatelům. Zatímco v Německu firmy dostanou podporu na účet často ještě v den, kdy o ni požádají, v Česku je čeká vysilující byrokratický maraton. „Papírování a studium spleti předpisů vedoucí k finanční podpoře v době útlumu podnikání. I to jsou časté činnosti českých podnikatelů. Zjištění, co vše je potřeba doložit v době, kdy řada státních úřadů nefunguje. Zjištění, že peníze jen tak nedostanou. A na druhou stranu povinnost vyplatit mzdy a jiné náklady za situace, kdy v posledních týdnech na podnikatelské účty nepřišla ani koruna,“ uvedl tajemník Asociace českých nábytkářů Tomáš Lukeš.

Tři čtvrtiny firem formulář nezvládly

Asi nejvíce se neschopnost úřadů připravovat pro firmy jednoduchá a uživatelsky přístupná řešení projevila u žádostí o takzvaný kurzarbeit, které připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Úřady práce musely stornovat zhruba 70 procent žádostí, které v prvních hodinách po spuštění programu Antivirus dostaly.

Naše formuláře jsou skvělé. Chyby dělají podnikatelé, tvrdí úřady. | Shutterstock

Podle odborníků je to jednoznačný signál, že formulář nebyl dobře připravený. Ministerstvo se hájí, že nic nepodcenilo. „Formulář byl nastavený tak, aby byl uživatelsky přívětivý. Ještě před jeho spuštěním byl na webu MPSV i Úřadu práce ČR zveřejněn manuál pro zaměstnavatele i návodné video. K dispozici je i přímo na webu formuláře,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kristýna Křupková.

Naopak výrazně lépe od počátku fungoval inteligentní formulář pro živnostníky pro přijímání žádostí o „ošetřovné“ na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, na jehož vzniku se podílela společnost Unicorn Systems. I tady si však podnikatelé stěžují na obrovskou byrokratickou absurditu. Přestože uzavření škol nařídil stát, musí živnostníci k žádosti dokládat potvrzení z konkrétní školy, že je uzavřená. Mnohým z nich to trvalo i několik týdnů, protože v uzavřených školách byl problém kohokoli sehnat.  

Pokuta jako polibek smrti

Pomalé a komplikované poskytování pomoci není jedinou komplikací, kterou fungování úřadů českým firmám přináší. Na rozdíl od některých zemí v zahraničí, kde získali podnikatelé v době pandemie výrazné úlevy v oblasti pokut a sankcí, posílají úřady v Česku firmy ke dnu statisícovými nebo milionovými pokutami. Často jen za formální prohřešky.

Stačí drobná formální chyba a podnikatelé jsou vystaveni likvidačním tlakům úřadů.

Přitom sankce, které by byly i za stavu fungující ekonomiky velmi nepříjemné a velmi citelně by zasáhly chod podniku, jsou ve stavu nouze pro firmy likvidační. Proto například v Panamě přistoupili k tomu, že pokuty a sankce snížily o 85 procent.  České úřady však zatím postupují vůči firmám s maximální tvrdostí.

Podle Ladislava Minčiče, ředitele Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory, by přitom omezení sankcí bylo potřebné i v Česku. „Zákonem daná výše sankcí, které lze, anebo se někdy dokonce musí uložit, bývá často neproporcionální. I s ohledem na správní praxi by nebylo od věci snížit alespoň v době současných mimořádných opatření mezní výši peněžitých sankcí řekněme na polovinu“ říká Ladislav Minčič.

Podle jeho slov by v tom mohl pomoci i  Právní elektronický systém pro podnikatele (PES), jehož tvorbě se komora věnovala v minulých dvou letech a zmapovala tak velkou část povinností ukládaných podnikatelům. „Přinejmenším v případě 19 základních zákonů, které průřezově regulují podnikatelské prostředí, a které jsou aktuálně zpracovány v systému PES a kde může Hospodářská komora takřka okamžitě pro potřebu vlády nebo zákonodárců vygenerovat znění odpovídajících návrhů novel,“ konstatuje Ladislav Minčič.

Podnikatelé chtějí generální pardon

Pro výrazné omezení pokut a sankcí se vyslovily i další podnikatelské organizace. „V každé krizové situaci je nutné, aby se změnilo rigidní chování úřadů a aby v některých oblastech byl stát mírnější či benevolentnější. Přesně to by potřebovali malí podnikatelé nyní, kdy nemají ani na provoz a jakékoli sankce z minulosti, byť i oprávněné, pro ně můžou být fatální. Podnikatelské odbory proto navrhují, aby vláda vyhlásila stejná opatření, která už vydaly jiné vlády, tedy jakýsi genrální pardon na sankce z administrativních pochybení,“ zdůrazňuje předseda Asociace manažerů a podnikatelů Radomil Bábek.

V době koronakrize se i několiklet staré dotace staly pro podnikatele noční můrou.

Podle firem, které malým podnikům a živnostníkům s řešením pokut a sankcí pomáhají, se přitom situace v posledních měsících spíše výrazně zhoršila a úřady začínají postihovat i postupy, které byly řadu let považovány za legální.    

Pod lavinou formulářů

Úřady i v době, kdy je vyhlášen stav nouze, zatěžují firmy zbytečnou byrokracií. Stále je například obesílají různými dotazníky a statistickými výzkumy. Od podnikatelů přitom vyžadují informace, které již jednou úřadům předali. Týká se to například zemědělců, kteří evidují počty svých hospodářských zvířat na Portálu farmáře Ministerstva zemědělství.

Přes sliby politiků jsou podnikatelé zavalováni množstvím formulářů.

Přesto od nich stejná data chce i Český statistický úřad (ČSÚ). Tomu ale nestačí běžný přehled o tom, kolik kusů zemědělec chová, ale vyžaduje vytváření složitých sestav, například kolik zvířat je v konkrétním věku, a podobně.

Ministerstvo slibuje zemědělcům alespoň malou naději na zlepšení. „Tiskopisy soupisu zvířat nelze vyplňovat z databází Ministerstva zemědělství, protože se s ČSÚ shoduje pouze v několika kategoriích zvířat. V oblasti evidence zvířat bylo přesto již dříve dosaženo značného usnadnění. Z původních čtyř šetření byly dvě zcela nahrazeny výstupy z Portálu farmáře. Pro vyplňování zbývajících dvou šetření se v Portálu farmáře připravuje nástroj, který předvyplní některé položky. Položky, které však nejsou známé, bude muset zemědělec dále vyplňovat. Jsou to zejména ty, které se týkají budoucího určení zvířat, nebo je u nich požadován sběr údajů, které jsou podrobnější, než jsou k dispozici v registrech. Prozatím je mají chovatelé k dispozici v několika různých tabulkách,“ zmiňuje tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. 

Jako příklad uvádí hmotnostní kategorie výkrmových prasat. „Tento údaj není v registrech sledován, sledují se celkové počty prasat, ale pro statistické výkazy je právě rozdělení podle kategorií významné. Odvíjí se od toho třeba i potřeba krmiv. Proč se informace o chovaných prasatech nesbírají rovnou v těchto kategoriích je z důvodu přílišné komplikovanosti a složitosti sběru takových informací. Chovatelé by pak měli povinnost hlásit přechod z jedné váhové kategorie do druhé. Ministerstvo zemědělství proto volí jednodušší cestu, kdy tyto informace se sbírají nikoli průběžně, ale periodicky, ke stanovenému časovému okamžiku, kdy lze prasata správně rozřadit do jednotlivých kategorií,“ dodává Vojtěch Bílý. 

Ekofarmy jsou na tom lépe

Povinné hlášení podrobných informací by podle něj znamenalo stálou administrativní zátěž pro všechny chovatele. „Nynější způsob šetření tuto zátěž uvaluje jen na výběrový vzorek. Tedy i tato zátěž je s ohledem na chovatele minimalizována,“ dodává Vojtěch Bílý. Naopak zemědělci si stěžují, že při výzkumech nejen znovu vyplňují velkou část informací zaznamenaných v registru, ale také to, že ČSÚ chce informace k jinému datu v roce, než k jakému chovatelé uzavírají svoje přehledy. Zatímco zemědělci uzavírají statistiky ke konci každého kalendářního roku, ČSÚ například u koní požaduje údaje k 1. dubnu.

Biofarmáři nemusí statistickému úřadu nic hlásit.

Podle ministerstva je oblastí, kde je administrativní zátěž minimalizovaná, například ekologické zemědělství. Biofarmáři na ČSÚ sami nic nehlásí. „Sběr dat probíhá přes kontrolní organizace při řádné kontrole pomocí krátkého dotazníku, který vyplní inspektor. Informace se předává na Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) a dále pak na ČSÚ,“ zmiňuje Vojtěch Bílý.   

Výpisy? Zlepšení je u ledu

Úřady zatěžují v době krize podnikatele také požadavky na různé výpisy a potvrzení. Tím jim nejen berou čas potřebný na záchranu ohrožených firem, ale navíc je nutí chodit na pošty nebo úřední místa, kde hrozí vyšší riziko nákazy koronavirem. Jde například o potvrzení o bezdlužnosti, ale také například o výpisy z rejstříků trestů nebo výpisy z obchodního rejstříku.

Místo sdílení informací z registrů nutí úřady podnikatel chodit na pošty a CzechPointy.

Tyto informace by si přitom úředníci mohli sami ověřit v registrech, které spravují státní instituce.  Jenže podobný systém sdílení informací mezi úřady se podle ministerstva vnitra opozdil. „Jedním z hlavních cílů nové právní úpravy v oblasti digitalizace, kterou přináší zákon č. 12/2020 Sb. je zefektivnění sdílení údajů. A to jak referenčních údajů, tak údajů vedených v agendových informačních systémech. Po implementaci uvedených změn, nebude muset existovat pro sdílení údajů explicitní zákonné zmocnění, postačí bezvadný proces ohlášení agendy v základním registru práv a povinností orgánem veřejné moci.  Orgány veřejné moci se však na tak rozsáhlé sdílení údajů v oblasti veřejné správy musí připravit, což bylo důvodem pro dvouletou legisvakanční lhůtu (doba mezi počátkem platnosti a počátkem účinnosti předpisu – pozn. redakce),“ uvedl Ondřej Krátoška z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Resort podle jeho slov nevyužije současného stavu nouze k urychlení dokončení potřebných změn v zákonech. „Co se týká urychlení legislativního procesu v kontextu aktuálního nouzového stavu a omezení s ním spojených, Ministerstvo vnitra má za to, že za doby trvání nouzového stavu není možné uskutečnit celý legislativní proces a zajistit následnou odpovídající implementaci změn,“ dodává Ondřej Krátoška.

Rychlejší projednání nebude

Z pohledu Ministerstva vnitra nejsou podle jeho slov naplněny podmínky stanovené v jednacím řádu Poslanecké sněmovny pro projednání návrhu v takzvaném zkráceném jednání. „Zkrácené jednání lze uskutečnit v situaci, kdy je vyhlášen stav legislativní nouze, což naplněno je, a současně i samotný návrh směřuje k eliminaci zásadního ohrožení základních práv a svobod občanů nebo bezpečnosti státu anebo značných hospodářských škod,“ dodává Ondřej Krátoška.

Stát mohl využít nouzového stavu k urychlení digitalizace. Neudělal to.

Podle jeho slov mohou sice podnikatelé na Portálu občana získat výpis z Rejstříku trestů online. Nicméně jsou k tomu potřeba přihlášení prostřednictvím důvěryhodné identifikace, tedy datové schránky, kterou mnoho živnostníků nemá.

Portál usnadňuje jednání s úřady

Těm, kteří si ji zřídili, může v těchto dnech pomoci nejen s výpisem z rejstříku trestů, ale i s dalšími výpisy. „Pro uživatele datových schránek se vyřizování různých povolení, podávání žádostí nebo výkazů a přiznání mění ve velmi jednoduchý úkon, kvůli kterému se nemusí zvednout od pracovního stolu. Mohou využít například chytrý online formulář na portálu Podejto.cz, kde se zalogují svými přihlašovacími údaji k datové schránce a poté už jen vyplní formulář pro konkrétní životní situaci,“ říká Martin Vondrouš, expert pro zavádění nových technologií ve společnosti Software602.

Jednou z mála možností, která usnadňuje zvládání byrokratické zátěže, je portál Podejto.cz.

Na portálu Podejto.cz takto můžete například podat daňové přiznání, přehled pro zdravotní pojišťovnu i Českou správu sociálního zařízení, zažádat si o výpis z rejstříku trestů a získat jej zcela zdarma bez nutnosti platby kolku, získat výpisy z dalších registrů, ověřit si aktuální stav trestných bodů řidiče a řešit řadu dalších životních situací. „Datové schránky a chytré online formuláře nabízí takovou úsporu času, že prakticky každý, kdo je vyzkouší, se už nechce k tradičnímu papírování vracet,“ dodává

Podobný problém, tedy nutnost chodit na úřady či pošty, znamená pro podnikatele trvání některých úřadů na platbě poplatků prostřednictvím kolků.  I tady, přes několik let kritiky, nedokázal stát připravit buď digitální kolek nebo nahradit předpotopní praxi z Rakouska-Uherska moderními platebními metodami. 

Dalibor Dostál

Pravidelné novinky e-mailem