Byrokratický přežitek Rakouska-Uherska končí. Budou po zrušení papírových kolků následovat účtenky?

„Z důvodu zrušení kolků (kolkových známek) zákonem o konsolidaci veřejných rozpočtů nelze s účinností od 8. 2. 2024 v pokladně Okresního soudu v Berouně zakoupit kolky (kolkové známky). Platby za soudní poplatky je možno provést v pokladně soudu v hotovosti či převodem na účet“. Toto stručné oznámení na webových stránkách Okresního soudu v Berouně dokumentuje jedno z nejvýznamnějších omezení zbytečné byrokracie v Česku za poslední roky.

Právě na nutnost platit v době internetového bankovnictví a platebních karet řadu administrativních poplatků papírovými kolky si stěžovali podnikatelé řadu let. První vlna stížností přišla po zavedení datových schránek, kdy přes kompletní korespondenci vedenou s úřady elektronickou formou byla u řady úkonů posledním krokem cesta na úřad, zakoupení a nalepení kolku na papírový dokument. Další vlna stížností na kolky přišla s pandemií koronaviru, kdy i době nejhorších lockdownů a přes doporučení hygieniků nevyhledávat veřejné prostory museli podnikatelé vyrážet osobně na úřady k nákupu kolků.  

Pro podnikatele bylo přitom shánění kolků stále těžší, protože řada úřadů kvůli klesajícímu zájmu o jejich využívání zrušila prodej těchto cenin již před lety. „Od 01.01.2013 byl zrušen prodej kolků u Okresního soudu v Rokycanech. Zakoupení kolků je možné na České poště,“ uvádí například stránky Okresního soudu v Rokycanech.

Stát ušetří náklady

Podle ministerstva financí mělo využití kolkových známek a příjmy z jejich prodeje dlouhodobě sestupný trend. „S existencí kolkových známek je spjata i řada negativ. Za zmínku stojí zejména náklady spojené se zajištěním distribuce kolkových známek nebo skutečnost, že kolkové známky mohou být předmětem těžko odhalitelné trestné činnosti či nekalých praktik, což v obou případech významně snižuje reálný příjem státu,“ uvedla mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová  dodala: „Opatření v podobě zrušení kolkových známek přispěje k posílení bezhotovostní úhrady dotčených peněžitých plnění a současně k eliminaci nákladů státu za distribuci kolkových známek“. Zároveň ministerstvo ušetří náklady spojené s výrobou těchto známek. Například v letech 2014 a 2016 zaplatil erár Státní tiskárně cenin za dvě emise kolků více než tři a čtvrt milionu korun.

Tisk však nebyl jediným nákladem, další výdaje tvořily například poplatky za distribuci kolků. „V období 2014 až 2021 činily kumulované náklady v souvislosti s kolky téměř půl miliardy, ročně tak státní rozpočet ušetří desítky milionů korun,“  dodala Petra Vodstrčilová .

SPECIÁL: Daně z příjmů 2023

V rušení kolků Česko značně zaspalo za řadou zemí. O deset let ho předběhlo například sousední Slovensko, které zrušilo papírové kolky již v prosinci roku 2014. Již v roce 2002 byly kolky zrušeny také v Rakousku, další zemi někdejšího rakousko-uherského mocnářství, od jehož dob se v Česku kolky nepřetržitě používají až dodnes. Papírový přežitek zrušily i další evropské země, jako  Belgie, Finsko, Švédsko, Francie, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Rumunsko. Bez tohoto byrokratického vynálezu se v minulosti zcela obešly Dánsko, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, nebo Španělsko.

Papírová pojistka proti korupci

Kolky měly smysl v době, kdy neexistovaly bezhotovostní platby. V časech, kdy se platilo pouze hotovostí, omezovaly kolkové známky riziko korupce a zpronevěry na úřadech. Úředníci totiž nepřicházejí do styku s penězi. V současnosti je to přesně naopak. V době elektronického bankovnictví představují právě anonymní kolkové známky riziko podvodů. V minulosti bylo odhaleno například větší množství kolkových známek bez lepidla, u kterých se zjistilo, že byly odstraněny z archivovaných kolkovaných spisů a uvedeny znovu do prodeje.

Kolkové známky nepřestávají platit naráz. Rok 2024 je přechodným obdobím, kdy se firmy a podnikatelé mohou zbavit starých zásob nakoupených kolků. Pokud odhadují, že jich mají nakoupeno více, než stačí do konce roku využít, mohou přebytečné kolky prodat.    

Proces není zrovna jednoduchý. „Žadatel musí o odkup písemně požádat a předložit svůj doklad totožnosti. V žádosti uvede počet kolkových známek dle jednotlivých nominálních hodnot a jejich úhrn, svoje jméno a příjmení, přesnou adresu a zároveň stvrdí svým podpisem příjem vyplacené částky. K odkupu musí být předloženy obě části kolkové známky,“ uvádí na svém webu Česká pošta, která je zpětným odkupem kolků pověřena. Podnikatelé však nedostanou zpět celou částku, kterou za nákup kolků vynaložily. Pošta si účtuje poplatek ve výši 5 procent z hodnoty kolků. Kolky navíc nelze vyměnit na všech pobočkách pošty. Od roku 2025 nebudou papírové kolky platit ani je nebude možné směnit za peníze.

Kolky končí, potvrzení se vytiskne

Odborníci upozorňují, že ani zrušení kolků nepřináší mnohdy skutečný úbytek byrokracie spojené s používáním papírových dokladů. „V současné době platba na účet často končí vydáním papírového potvrzení, což částečně znehodnocuje snahu o snížení papírové byrokracie,“ upozorňuje Pepe Rafaj, vedoucí právní pracovní skupiny Sdružení pro digitální účtenky (SDU).

Právě vytvoření digitální účtenky by mělo být v Česku dalším krokem odstranění byrokracie a zbytečného množství papíru vyplýtvaného na tisk nejrůznějších potvrzení a dokladů. „Stále hledáme řešení, jak vytvořit digitální potvrzení nebo účtenku, která by byla považována za nezpochybnitelnou a zároveň byla přijatelná pro všechny účastníky transakce,“ potvrdil Pepe Rafaj.

Na setkání u kulatého stolu, který se konalo v minulých dnech, účastníci vyzvali poslance ke zrychlení přípravy adekvátní digitální legislativy, která by měla řešit přechod od papírových procesů k plně digitálním transakcím. „Tento legislativní rámec by měl umožnit vytvoření spolehlivých digitálních systémů, které zajistí důvěru a bezpečnost v digitálním prostředí,“ zdůraznil Pepe Rafaj.

Elektronické účtenky jsou zase o krok blíž. Omezí plýtvání papírem a přinesou výhody pro spotřebitele

Přijde zrušení účtenek?

Sdružení v současné době hledá cesty, jak podpořit vývoj a implementaci digitálních účtenek, které by splňovaly všechny nároky na důvěryhodnost, bezpečnost a přístupnost. „Jsme si vědomi, že cesta k plné digitalizaci a odstranění papírové byrokracie bude vyžadovat komplexní řešení, včetně vzdělávání a podpory digitální gramotnosti, vytvoření spolehlivých digitálních systémů a právních rámců, které umožní jejich široké přijetí,“ uzavřel Pepe Rafaj.

Papírové účtenky, které musí i v digitální době podnikatelé lepit do přehledů v účetnictví, nejsou jedinou byrokratickou komplikací současnosti. Další představují například pokladny na úřadech. V době, kdy lze platit bezhotovostně kartou, by mohly bezhotovostní platby přijímat všechny odbory, které vybírají od podnikatelů různé poplatky. Jejich centralizované hrazení na specializovaných pokladnách vede ke zbytečné ztrátě času na úřadech, kde podnikatelé musejí vystát jednu frontu na oddělení, kde vyřizují konkrétní agendu, a druhou na pokladně, aby uhradili potřebný poplatek.

Dalibor Dostál