Bývalé areály JZD jsou šancí pro obnovu podnikání na venkově

Rozpadající se staré kravíny zůstávají v řadě obcí smutným symbolem transformace zemědělství. Namísto zátěže by se však pro venkov mohly stát místy pro nový rozvoj podnikání, turistiky nebo bydlení.   

Foto: VUT / Nikola Kršková

Téměř čtyři desítky let byla Jednotná zemědělská družstva (JZD) centrem hospodářského dění na českém venkově. S pádem socialismu se některá z nich transformovala, část jich však zanikla. I podniky, které přežily dodnes, mnohdy uzavřely některé svoje provozy.

Opuštěné a chátrající kravíny, teletníky, vepříny nebo rovnou celé družstevní areály tak v současnosti patří ke smutnému koloritu českého venkova. Ukázat směr, jak tuto situaci změnit, se rozhodli studenti Vysokého učení technického v Brně pod vedením Petra Dýra z Ústavu architektury Fakulty stavební VUT. A začali zkoumat možná budoucí využití chátrajících areálů JZD. Z bývalých kravínů by tak mohla vzniknout třeba vinařská centra, obytné domy nebo areály pro nezemědělskou výrobu. Nově nabízí budoucí architekti pomoc obcím, které na svém katastru takový areál mají.

První problém – několik majitelů

„Nejprve jsme v roce 2016 zmapovali vybrané vinařské obce z jihu Moravy a provedli jsme analýzu současného stavu zemědělských areálů především po majetkové stránce. V dnešní době mají pozemky v areálech i několik vlastníků, v některých případech jsou jich i desítky, což patří mezi největší komplikace rozvoje opuštěných komplexů JZD,“ upozornil na komplikované majetkoprávní vztahy Petr Dýr, který se tématu zemědělských staveb věnuje celý svůj profesní život.

Foto: VUT / Iveta Krčačálová

Pokud se areály nachází v blízkosti hlavních dopravních tras, mají strategickou polohu a častěji najdou využití, například slouží pro skladování či výrobu. Jednou z možností je, že se areál po přestavbě zachová pro zemědělské účely, nicméně současné moderní zemědělství už tolik komplexů neupotřebí. Odhadem by se pro tyto účely dala použít zhruba polovina současného množství areálů bývalé zemědělské výroby.

Další variantou je revitalizovat areál pro nezemědělskou výrobu, například zpracování technických plodin, bioplynové stanice apod. Všechny areály totiž měly vlastní trafostanice, často tam byl i vodovod a vybudované komunikace. „Například výkrmna prasat v Nové Vsi u Hustopečí vybudovala v minulosti bioplynovou stanici a přebytečné teplo tu dnes využívají k vytápění skleníkového hospodářství a na celoroční pěstování zeleniny,“ uvedl Petr Dýr příklad.

Šance pro bydlení

Třetí možností je změna využití budov například pro potřeby bydlení, rekreace, služeb a podobně. Příkladem jsou Slatinice u Olomouce, kde z bývalého kravína vznikl bytový dům, případně bývalý zemědělský areál v Popicích na Znojemsku, kde nyní funguje penzion a vinný sklep. „Už dříve jsme zpracovali projekty na úpravu areálu v Bukovanech či Němčičkách, letos se studenty řešíme budoucí využití zemědělského areálu v Mikulově. Zde je výhoda, že je tu jen jeden vlastník, takže majetkoprávní vztahy nejsou takovou překážkou. Část areálu by se přebudovala pro potřeby vinařské výroby a část by našla nové využití,“ popsal aktuální úkol studentů jejich vedoucí, který se tématu věnoval také ve své habilitační práci Architektonická perspektiva využití bývalých areálů zemědělské výroby v České republice.

Foto: VUT / Iveta Krčačálová

Poslední možností je zemědělské areály asanovat a vrátit krajině původní ráz. K tomu je podle odborníků možné přistoupit například, pokud je půda v daném území příliš kontaminovaná. Ovšem i když se už takové případy objevují, pro takové řešení by byla nutná významná dotační či legislativní podpora. „Bývalý zemědělský areál má dnes téměř každá obec. Ty dnes navíc řeší územní plány a je asi zbytečné zastavovat nové zelené plochy, když obce často hyzdí chátrající areál, který by se dal znovu využít. Starostům obcí proto nabízíme pomoc a spolupráci, aby zjistili, jaké možnosti opuštěné komplexy skýtají,“ podotkl Petr Dýr.

Podle zemědělců je přitom řešení problematiky bývalých družstevních objektů komplikované. „Rozpadající se areály bývalých JZD představují stejný problém, jako ostatní areály a budovy nejen na venkově. Zpravidla jde o soukromý majetek, o který se má starat především jeho majitel,“ upozorňuje Vladimír Pícha, předseda Zemědělského svazu ČR.

Zároveň by podle něj měla veřejná sféra v těchto záležitostech zasahovat jen omezeně.  „Stát, potažmo obce, v jejichž katastru se tyto nemovitosti nacházejí, by se o tyto objekty měly zajímat v případech, kdy je ohrožena bezpečnost obyvatel, například zhroucení zdí a podobně. Nebo představují ekologické riziko, například při využívání pro sklad nebezpečných látek,“ pokračuje Vladimír Pícha.

Financování usnadňují dotace

Pokud stát podporuje projekty na rozvoj venkova, měl by se podle Vladimíra Píchy soustředit právě na tato území. „Jde o stejné brownfieldy, jako v případě jiných budov. Stát by měl obecně podporovat výstavbu nových objektů především na těchto územích. Protože ale vybudování nových staveb na těchto územích s sebou nese, ve srovnání s výstavbou na ‚zelené louce vyšší náklady spojené s odstraněním těchto staveb a případnou sanací pozemku, bylo by vhodné, aby vyšší náklady spojené s odstraněním těchto staveb a případnou sanací pozemku nějakým  způsobem uhradilo či výraznou měrou podpořilo nejenom ministerstvo zemědělství,“ podotýká Vladimír Pícha.

Foto: VUT / Andrea Fulopová

Ministerstvo zemědělství se snaží právě tyto typy projektů podporovat. „V rámci projektových operací Programu rozvoje venkova 2014 – 2020 (PRV) jsou preferovány projekty, které jsou realizovány na zemědělské lokalitě s prioritní potřebou regenerace, nebo zemědělské lokalitě v procesu regenerace ve fázi asanace takzvaných brownfields. Tyto projekty mají možnost v rámci soutěže mezi projekty získat body navíc a zvýšit tak pravděpodobnost získání dotace,“ upozornil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Podle jeho slov lze na revitalizovaných brownfieldech v rámci dotace z programu rozvoje venkova provozovat zemědělskou výrobu, agroturistiku, nebo diverzifikovat zemědělské podnikání nezemědělským směrem.

Dalibor Dostál

Pravidelné novinky e-mailem